Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Společné referenční úrovně

Ikona teoreticky

Společné referenční úrovně

Ikona odbornost
Autor: Gabriela Baladová
Anotace: Pojmový aparát, kterého lze využít k popisu vlastního systému. Jde o výňatek z kapitoly v SERR, ve které jsou popsána kritéria deskriptorů společných referenčních úrovní. Zde je uvedena stručná charakteristika, interpretace a logická uspořádanost obsahu těchto úrovní.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2. stupeň
Klíčová slova: Jazyk a jazyková komunikace, cizí jazyk, hodnocení, deskriptory
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Společné referenční úrovně odpovídají uspořádání procesu učení a oficálnímu uznání výsledků, kterých bylo dosaženo. Následující text je zestručněným výňatkem z šesti úrovní řečových dovedností, které pokrývají prostor učení se cizím jazykům. Lze je využít při formulaci vlastních výstupů pro jednotlivé etapy vzdělávání.

Šest hlavních úrovní (uvedené v kapitole 3)

A1 (Breakthrough)
B1 (Threshold)
C1 (Effective Operational Proficiency)
A2 (Waystage)
B2 (Vantage)
C2 (Mastery)

Každá úroveň by měla být chápána tak, že v sobě zahrnuje úrovně, které jsou na stupnici pod ní. To znamená, že kdokoliv na úrovni B1 by měl být schopen udělat vše, co je uvedeno na úrovni A2, a jeho výkon by měl být lepší než ten, který je popsán v A2.

A B C
uživatel základů jazyka samostatný uživatel zkušený uživatel
A1
(Breakthrough)
A2
(Waystage)
B1
(Threshold)
B2
(Vantage)
C1
(Effective Operational Proficiency)
C2
(Mastery)
Globálně pojatá stupnice

A1

Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe i ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.

A2

Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují prostou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduše popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

B1

Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná, nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.

B2

Dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat, včetně odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aniž by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod různých možností.

C1

Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat pružně a efektivně pro společenské, akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané, podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních útvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze.

C2

Snadno rozumí téměř všemu, co si vyslechne nebo přečte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů a přitom dokáže přednést polemiku a vysvětlení v logicky uspořádané podobě. Dokáže se spontánně, velmi plynule a přesně vyjadřovat a rozlišovat jemné významové odstíny dokonce i ve složitějších situacích.

Logická uspořádanost obsahu Společných referenčních úrovní

Úroveň A1 (Breakthrough)

Tato úroveň je považována za nejnižší úroveň generativního užívání jazyka - úroveň, na níž se žáci:

  • dokážou jednoduchým způsobem zapojit do interakce, umí klást otázky týkající se jich samotných, místa jejich bydliště, lidí jim známých, věcí, které mají, a na podobné otázky odpovídat;
  • dokážou iniciovat jednoduché výroky v oblastech nejnaléhavějších potřeb nebo týkající se velmi známých témat a reagovat na ně.

Nespoléhají se jen na velmi omezený repertoár předem nacvičených a lexikálně uspořádaných frází vztahujících se k určité situaci.

Úroveň A2

Zjevně odpovídá úrovni, na kterou odkazuje specifikace Waystage. Právě na této úrovni lze najít většinu deskriptorů udávajících společenské funkce, jakými jsou:

  • užívání jednoduchých každodenních zdvořilých způsobů pozdravů a oslovení;
  • zdravení lidí, zjišťování, jak se jim daří;
  • reagování na novinky;
  • zvládání velmi stručných společenských rozhovorů;
  • kladení dotazů na to, co dělají v práci a ve volném čase, a odpovídání na podobné dotazy;
  • pozvání a reakce na ně; diskuse o tom, co dělat, kam jít a jak si setkání domluvit;
  • činění různých nabídek a jejich přijímání.

Úroveň A2 zahrnuje také deskriptory týkající se situací každodenního života. Je to zjednodušená, zkrácená verze úplného souboru specifikací na úrovni Threshold pro jednání dospělých lidí, kteří žijí v zahraničí. Patří sem:

  • jednoduchá jednání v různých obchodech, na poštách nebo v bankách;
  • získávání jednoduchých informací o používání veřejné dopravy: autobusech, vlacích a taxících, dotazování na základní informace, dotazování na směr a vysvětlování cesty, nakupování lístků;
  • žádost a poskytování běžně užívaného zboží a služeb.

Úroveň A2+

Jedná se o náročnější úroveň, než je předchozí, která je specifikována úrovní Strong Waystage. Je zde patrná aktivnější účast v rozhovoru za předpokladu, že se mluvčímu pomůže a že se berou v úvahu určitá omezení. Patří sem například:

  • schopnost iniciovat, udržet v chodu a ukončit jednoduchou a omezenou konverzaci "z očí do očí"; schopnost porozumět natolik, že jednoduchá, běžná slovní výměna nevyžaduje žádné zjevné úsilí, dorozumět se, vyměňovat si názory a informace týkající se známých témat v předvídatelných každodenních situacích za předpokladu, že mu druhý účastník v případě nutnosti pomůže;
  • schopnost úspěšně komunikovat v rámci základních témat, pokud může požádat o pomoc při vyjádření toho, co chce říci;
  • schopnost vypořádat se s různými každodenními situacemi s předvídatelným obsahem, i když běžně musí slevit z přesnosti sdělení a vyhledávat vhodná slova; poměrně snadná interakce v přehledných situacích za předpokladu, že se mu dostane určité pomoci, avšak účast v přirozené diskusi je značně omezená.

Navíc se výrazně zvyšuje schopnost monologického projevu:

  • jednoduché vyjádření vlastních pocitů; rozsáhlejší popis každodenních stránek vlastního prostředí, např. lidí, míst, pracovních nebo studijních zážitků;
  • popis činností a osobních zážitků z minulosti;
  • popis zvyků a rutinních záležitostí; popis plánů a opatření;
  • vysvětlení sympatií a antipatií vůči osobě, předmětu, události; krátké základní popisy událostí a činností;
  • popis oblíbených domácích zvířat a majetku;
  • užití jednoduchého popisného jazyka ke stručným výrokům o předmětech a majetku a k jejich porovnání.

Úroveň B1

Odráží se zde specifikace úrovně Threshold pro návštěvníka v cizí zemi a jsou pro ni typické hlavně dva rysy:

  • schopnost udržet interakci v chodu a vyjádřit to, co vyjádřit chce, a to v celém rozsahu různých kontextů:
    • schopnost sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, která probíhá v bezprostředním okolí, za předpokladu, že se mluví zřetelně a spisovným jazykem;
    • vyjadřovat a chápat osobní názory v neformální diskusi s přáteli;
    • vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenky, které chce sdělit;
    • využívat širokého rozsahu jednoduchého jazyka k obratnému vyjádření většiny z toho, co chce sdělit;
    • udržet rozhovor nebo diskusi v chodu, třebaže někdy může být obtížné porozumět tomu, co říká, když se snaží o přesné vyjádření toho, co by chtěl říci;
    • vytvářet srozumitelný souvislý projev, i když s pauzami, které jsou nezbytné pro plánování gramatiky a lexika a pro nápravné přeformulování, zejména u delších úseků samostatného vyjadřování.

  • schopnost pružně zvládat problémy každodenního života:
    • schopnost zvládat méně běžné situace v prostředcích veřejné dopravy;
    • vyřešit většinu situací, které nastávají, když zařizuje cestování prostřednictvím cestovní kanceláře, nebo když se už skutečně cestuje;
    • schopnost bez přípravy se účastnit rozhovorů na běžná témata;
    • stěžovat si;
    • chopit se iniciativy v průběhu pohovorů či konzultací (např. navrhnout nové téma), přičemž je zjevná velká závislost na tom, kdo pohovor vede;
    • schopnost požádat někoho, aby objasnil nebo rozvedl, co zrovna řekl.

Úroveň B1+

Následující pásmo je náročnější verzí úrovně B1 se specifikací na Strong Threshold. Dva základní rysy úrovně B1 zůstávají, přidává se řada deskriptorů, které se zaměřují na výměnu množství informací:

  • přejímání vzkazů týkajících se žádostí o informace a vysvětlování problémů;
  • poskytnutí konkrétních, i když do jisté míry nepřesných informací, které jsou požadovány u pohovoru či konzultace (např. popis symptomů lékaři); vysvětlení, proč je něco problematické;
  • vyjádření svého názoru na krátký příběh, článek, přednášku, diskusi nebo dokumentární film či jejich shrnutí a reakce na doplňující otázky;
  • realizace připraveného pohovoru, ověření a potvrzení informací, ačkoliv účastník promluvy bude muset občas požádat o zopakování, pokud odpověď druhého účastníka bude rychlá nebo dlouhá;
  • popis nějaké činnosti a poskytnutí podrobných instrukcí; poměrně sebejistá výměna nahromaděných faktografických informací týkajících se běžných i méně běžných záležitostí v rámci jeho oboru.

Úroveň B2

Tato úroveň představuje novou úroveň, která je stejně daleko nad stupněm B1 (Threshold), jako je A2 (Waystage) pod B1. Má v sobě odrážet specifikace pro úroveň Vantage. Název ("Rozhled") je metaforickým vyjádřením myšlenky, že poté, co žák pomalu postupoval napříč rovinou středně pokročilých, zjistí, že dospěl někam, kde věci vypadají jinak, a získává novou perspektivu, může se kolem sebe dívat novým způsobem. Skutečně se zdá, že tuto myšlenku do značné míry potvrzují deskriptory kalibrované na této úrovni. Představují značnou změnu ve smyslu dosavadního obsahu. Například na spodním konci pásma je ve středu pozornosti účinná argumentace:

  • vysvětlení a obhájení svých názorů v diskusi pomocí relevantních důvodů, argumentů a komentářů; vysvětlení svého stanoviska týkajícího se aktuální otázky uvedením výhod a nevýhod různých možností;
  • sestavení sledu logicky promyšlené argumentace; rozvíjení polemiky pomocí důvodů na podporu určitého názoru nebo proti němu;
  • vysvětlení problému a nutnosti ústupku druhé jednací strany;
  • zvažování příčin, důsledků, hypotetických situací; aktivní účast v neformálních diskusích ve známých kontextech včetně komentáře, jasného vyjadření vlastního názoru, hodnocení alternativních návrhů, vytváření hypotéz a reakce na podobné hypotézy.

Celá tato úroveň je dále zaměřena na dvě nové skutečnosti:

  • více než jen schopnost mluvčího udržet si svoji pozici ve společenské promluvě:
    • schopnost hovořit přirozeně, plynule a účinně; chápat podrobnosti toho, co se mu říká spisovným jazykem i v hlučném prostředí;
    • iniciovat promluvu, ujmout se slova v komunikaci, když je to vhodné, a ukončit promluvu, kdy potřebuje, i když to ne vždy učiní obratným způsobem;
    • užívat osvojené ustálené fráze (např. "That's a difficult question to answer." - "Na takovou otázku se těžko odpovídá."), aby získal čas a udržel si slovo, zatímco se zamýšlí nad formulací toho, co chce říci;
    • účastnit se hovoru natolik plynule a spontánně, že může běžně vést rozhovor s rodilými mluvčími, aniž to představuje pro jednu ze zúčastněných stran přílišnou námahu;
    • přizpůsobit se změnám v průběhu konverzace, v jejím stylu a zaměření tak, jak je to u konverzace běžné;
    • schopnost komunikovat s rodilými mluvčími, aniž by je nechtěně bavil nebo iritoval nebo aniž by je přiměl, aby se k němu chovali jinak, než by se chovali k rodilému mluvčímu.

  • nový stupeň jazykového povědomí:
    • oprava chyb, pokud by vedly k častému nedorozumění;
    • registrace "oblíbených" chyb a jejich vedomé monitorování v řeči;
    • celkové opravování přeřeknutí a chyb, kterých si je mluvčí vědom;
    • plánování toho, co se má říci, a jazykových prostředků nutných k vyjádření a zvažování účinku na jednoho či více příjemců.

Ve všech směrech se toto jeví jako nová mez, kterou má žák studující jazyk překročit.

Úroveň B2+

V tomto pásmu, které představuje náročnější verzi B2, tj. úroveň B2+ (Strong Vantage), se dále rozvíjí zaměření započaté na úrovni B2 (Vantage), a to s důrazem na argumentaci, účinnou společenskou promluvu a jazykové povědomí. Avšak soustředění pozornosti na argumentaci a společenskou promluvu lze rovněž chápat jako nové zaměření na vyjadřovací dovednosti. Tento nový stupeň diskursní kompetence se projevuje:

  • při vedení konverzace (strategie spolupráce):
    • schopnost porozumět výrokům a dedukcím ostatních mluvčích a poskytovat jim na ně zpětnou vazbu a tím pomáhat rozvoji diskuse;
    • obratně svými příspěvky navazovat na příspěvky ostatních mluvčích.

  • ve vztahu ke koherenci a kohezi:
    • využití omezeného množství kohezních prostředků k plynulému propojení vět do srozumitelného, spojitého jazykového projevu;
    • efektivní použití rozmanitých spojovacích prostředků, aby byly vztahy mezi myšlenkami výstižně postiženy;
    • systematické rozvíjení argumentace s vhodným zvýrazněním významné myšlenky a doložením relevantních podrobností.

Nakonec se v tomto pásmu do centra pozornosti dostává "snaha o shodné pojetí významu":

  • schopnost naznačit, proč požaduje kompenzaci, přičemž užívá jazyka přesvědčování a jednoduchých argumentů, aby získal zadostiučinění; jasné stanovení hranice možného ústupku.

Úroveň C1

Úroveň je specifikována jako Účinná operační způsobilost (Effective Operational Proficiency). Je pro ni charakteristický snadný přístup k širokému rozsahu jazyka, který umožňuje plynulou a spontánní komunikaci, což dokládají následující příklady:

Mluvčí se dokáže vyjádřit plynule a spontánně, téměř bez zjevného úsilí. Dobře zvládá široký repertoár slovní zásoby, což mu umožňuje pohotově nahrazovat chybějící jazykové prostředky prostředky opisnými. Je jen málo zřejmé, že hledá určité výrazy, nebo že se jim vyhýbá; pouze koncepčně obtížný předmět hovoru může přibrzdit přirozený a plynulý tok jazyka.

Vyjadřovací dovednosti, které charakterizovaly předcházející pásmo, se dále uplatňují na úrovni C1, přičemž se klade větší důraz na plynulost:

  • schopnost vybrat vhodné fráze z celé řady diskursních funkcí, které má pohotově k dispozici, aby vhodnými poznámkami upozornil na to, že se ujme slova, nebo aby získal čas a podržel si slovo, zatímco přemýšlí;
  • schopnost vypracovat věcnou, plynulou a správně strukturovanou řeč a přitom prokazovat ovládání slohotvorných útvarů, spojovacích a kohezních prostředků.

Úroveň C2

Poslední úroveň byla sice pojmenována Mastery, tedy "Zvládnutí", ale nemá naznačovat, že jde o kompetenci rodilého mluvčího nebo kompetenci jí velmi blízkou. Úmyslem je označit stupeň přesnosti, vhodnosti a jazykové lehkosti, s jakým se velmi úspěšní žáci obvykle vyjadřují. Deskriptory kalibrované na této úrovni zahrnují:

  • schopnost přesně vyjádřit jemnější významové odstíny prostřednictvím širokého repertoáru modifikačních prostředků, které poměrně správně užívá;
  • schopnost dobře ovládat idiomatické a hovorové výrazy, přičemž si je vědom konotačních úrovní významu;
  • schopnost vrátit se zpět k problematickému místu ve vyjádření a výpověď přeformulovat tak plynně, že to partner v promluvě ani nepostřehne.
Kontext užívání jazyka

Vnější kontext užívání jazyka uvedený v tabulce (viz příloha) lze využít při výběru témat učiva.

Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, ISBN 80-144-0404-4.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 12. 12. 2006
Zobrazeno: 5682krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BALADOVÁ, Gabriela. Společné referenční úrovně. Metodický portál: Články [online]. 12. 12. 2006, [cit. 2020-07-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/1052/SPOLECNE-REFERENCNI-UROVNE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.