Výsledky studentů českých základních a středních škol klesají. Podle mezinárodních testů OECD vykazuje české školství průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky. Variabilita výsledků mezi českými studenty a žáky stále roste a patří k nejvyšším v rámci této organizace. Od roku 1995, kdy Česká republika patřila mezi 6–7 nejlepších zemí, se výsledky českých čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily.
„Jelikož akademické výsledky úzce souvisejí s těmi ekonomickými, ohrožují klesající studijní výsledky nejen budoucnost studentů, ale i prosperitu České republiky. Jejich pokles od roku 1995 může zemi do roku 2050 stát 11 % HDP.“[1]To představuje cca 400 miliard korun ročně a odkládání řešení znamená stále se zvyšující náklady!
Toto jsou informace, které by měly znepokojit nejen politiky, ale také veřejnost ve státě, který se chlubí odkazem Jana Amose Komenského. Ve státě, kde je podle průzkumů většina rodičů (81 %) a učitelů (71 %) s výsledky vzdělávání spokojena. Ve státě, ve kterém jsou školští odborníci pyšní na kurikulární reformu, která se ještě, pravda, v těchto výsledcích neprojevila. Jsme si ale jisti, jak to dopadne? Jsou RVP tím správným nástrojem ke zlepšení situace v našem školství? Jsou učitelé správně motivováni a jsou spokojeni? A co ředitelé škol – mají dost času na zlepšování procesu vzdělávání na svých školách? Stačí nám finance na to, aby naše školství mělo odpovídající výsledky? Jakou mají naše děti možnost výběru na své budoucí vzdělávací cestě? Co dalšího nám chybí, abychom tuto nepříznivou situaci zvrátili?
Protože všechny tyto otázky souvisejí s výsledky vzdělávacího procesu, rozhodla se společnost McKinsey & Company, která je jednou z nejznámějších mezinárodních konzultačních firem zabývajících se managementem, pomoci s odpověďmi. Tato společnost pomáhá firmám na celém světě definovat strategie rozvoje, upevnit jejich organizaci a zdokonalit provoz. Mezi její klienty patří více než polovina světových špičkových společností, stejně tak i společností, které mají potenciál se jimi stát. Pomáhá také řadě různých vládních institucí, se kterými spolupracuje především v oblasti školství, ale i neziskovým organizacím. V České republice tuto činnost vykonává od roku 1991.
Ve snaze přispět k rozvoji České republiky hledala ke konci roku 2009 pražská kancelář společnosti oblast pro svou veřejně prospěšnou studii, v níž by mohla využít svých kompetencí a jež by měla zásadní význam pro Českou republiku. Po diskuzích s vůdčími osobnostmi české podnikové a akademické sféry a politiky se rozhodla zaměřit se na vzdělávání. Z rychlého posouzení českého školství vyplynula potřeba zaměřit se na základní a střední školy, protože jsou významným faktorem určujícím budoucí úroveň studentů, a tudíž i ekonomické výsledky země. Navíc výsledky studentů českých základních a středních škol v mezinárodních hodnoceních klesají. Proto se rozhodla pokusit se zjistit příčiny tohoto stavu a možnosti jeho nápravy prostřednictvím studie, která probíhala od března do června 2010.
Diagnostickou metodou byla kombinace detailního pochopení skutečností, které ovlivňují kvalitu výchovy v ČR, konkrétněji tedy pochopení názorů učitelů, ředitelů a dalších představitelů českého školství, s vlastní diagnostickou metodou společnosti a s poznatky o řízení nejlepších výchovně-vzdělávacích systémů na světě o tom, jak dosáhnout lepších výsledků. Je nutné také říci, že zpráva vycházela mimo jiné z předpokladů, že:
Co se tedy zjistilo? Některé informace jsou opravdu překvapující, ale některá zjištění jsou všeobecně známá. Následující výčet není seřazen ani podle priorit, ani podle důležitosti a neobsahuje úplně všechny informace, ale ty nejzajímavější podle výběru autorky:
Ano, našlo se dost nedostatků, ale jsou zde i dobré zprávy. Na základě rozsáhlé analýzy získaných poznatků a srovnání s nejlepšími vzdělávacími systémy ve světě, kdy v některých zemích došlo k zásadním změnám školského systému směrem k lepšímu i v několika málo letech, byly stanoveny postupy, jak tuto situaci řešit:
Vypadá to, že i ministr Dobeš tuto zprávu četl, protože začal hovořit o nemocném českém školství. Z toho, jak razantně přistupuje k některým novým úkolům, které se týkají evaluačních standardů, plošného testování žáků základních škol a dalších změn, je patrné, že se něco v českém školství děje. Musíme to ale zvládnout tak, abychom zbytečně našemu školství neuškodili a neuspěchali změny, které zřejmě potřebuje.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.