Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Tipy na softwarovou výbavu pro Linux
Odborný článek

Tipy na softwarovou výbavu pro Linux

3. 10. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Jana Vaňková
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Řada škol uvažuje o možnosti používání operačního systému Linux na žákovských počítačích. V následujícím článku se proto pokusíme naznačit, které programy by na těchto stanicích neměly chybět.

Operační systém Linux je již dnes používán na řadě škol a podle dostupných ohlasů je s ním spojená poměrně velká spokojenost. Mezi hlavní důvody, proč po tomto operačním systému sáhnout, patří jednak finanční úspora (je zdarma), ale také naplnění kurikula RVP pro gymnázia, podle kterého se nemají žáci učit pracovat s jednou aplikací či jedním pracovním prostředí, ale jejich záběr má být co možná nejflexibilnější a nejširší. Dále je uváděna snazší správa sítě a aplikací, nebo jen skutečnost, že škola užívající open source technologie je dnes „in.“

Právě kurikulární argument je velice silný. Ať již užíváme Linux s více grafickými prostředími, více distribucí nebo jen paralelně s Windows, naučí se žáci k operačnímu systému přistupovat flexibilněji a obecněji. Osvojí si dobře principy práce s ním a nebudou fixování na jeden komerční produkt. Jestliže se takto naučí přistupovat k operačnímu systému, budou mít větší otevřenost také pro klientské aplikace.

Pokud bychom se naopak podívali na nejčastější důvody, proč školy Linux vyžívat nechtějí, pak bude na prvním místě nechuť k přechodu na jiný operační systém a s ním spojené problémy – konfigurace systému, školení učitelů a dalších pracovníků, instalace hardwaru atp. Drahá příčka v pomyslné statistice pak patří tomu, že učitelé příliš nevědí, které aplikace by na něj měli nainstalovat. Často na tomto místě sahají ke speciálním distribucím určeným pro vzdělávání, což ale není úplně dobrá volba nebo alespoň ne vždy.

V následujícím článku se pokusíme vypořádat především s druhým problémem a představíme krátký (a velmi selektivní) seznam tipů na programy, které je možné v Linuxu provozovat a na studentských linuxových profilech by neměly chybět.

Jestliže uvažujeme o výběru distribuce, kterou na školách zvolit, pak si dovolím doporučit Ubuntu. Předně jde o systém s největší hardwarovou podporou a nejrozšířenější koncovou distribuci Linuxu, která je určená především pro domácí využití. Jeho případnou instalaci zvládnou žáci bez obtíží také doma (třeba pomocí Wubi) a bez rizika poškození počítače. Je plně lokalizovaná a poměrně jednoduše se ovládá. Na zvážení pak je, zda používat grafické prostředí KDE či Gnome. Pro první jmenované existuje více aplikací pro vzdělávání (ale ty běží bez potíží také v Gnome) a druhé je dle mého subjektivního soudu lepší pro práci a méně náročné na hardware.

V našem přehledu zmíníme také aplikace, které jsou již součástí standardní instalace Ubuntu, a to především s ohledem na ty čtenáře, kteří se rozhodnou pro distribuci jinou (Fedoru, OpenSuse či něco jiného).

Často se říká, že open source nástroje jsou nepovedenými náhradami za placené aplikace. Tomu tak ale ve velké většině není. Jsou vyvíjeny placenými profesionálními týmy pro jinou činnost, akcentují jiné funkce nebo se jen snaží být tak jednoduché, aby jejich ovládání zvládl každý. Porovnání s nejnovějšími placenými programy není příliš smysluplné – kdo využívá všech nových funkcí Originu, MS Office a dalších aplikací? Je vždy důležité se dívat na to, které funkce potřebujeme a které samotná aplikace nabízí.

Zaměření na open source aplikace (včetně operačního systému) má ještě jeden významný rozměr, který zasahuje do oblasti etiky i didaktiky. Jestliže budeme ve škole používat proprietární aplikace, pak můžeme jen velmi obtížně po žácích chtít, aby si je zakoupili také. Vést je k tomu, aby je buď ukradli nebo si doma nemohli vyzkoušet to, co se naučili ve škole, by bylo zřejmě velmi chybné. Zdarma dostupné otevřené nástroje si mohou stejně jako operační systém nainstalovat jednoduše doma a tam si je zkoušet a experimentovat. Osobně si myslím, že možná právě zde leží nejsilnější argument pro to, aby se ve školách využívaly v maximální možné míře bezplatné programy. 

Základní aplikace a multimédia

Zřejmě základem výuky ICT na středních školách je kancelářský balík. Zde je volba v zásadě zcela jasná – LibreOffice vznikl jako nástupce OpenOffice.org a je vyvíjen ODF. Jeho součástí jsou nástroje na psaní textů, tvorbu tabulek, prezentací, databází či vzorců a aplikace určená na vektorovou tvorbu. Tu je možné použít na kreslení diagramů nebo jednoduchou sazbu. Výhodou balíčku je nejen solidní množství funkcí, ale také značný počet zásuvných modulů, kterými je možné jednoduše rozšířit funkcionalitu programu. Jde o plnohodnotnou náhradu za balíček MS Office.

Pro samotnou práci s vektorovou grafikou je ale vhodnější Inkscape. Pracuje s svg formátem a nabízí všechny běžně potřebné funkce a nástroje. Ideálně se hodí jak na kresbu či ilustraci, tak také na tvorbu log, letáků a dalších tiskovin. Pro bitmapové potřeby je pak stále možné doporučit GIMP, jehož vývoj se po letech stagnace pomalu rozbíhá.

Žáci by se měli naučit pracovat také s multimédii. Pro práci se zvukem asi nelze doporučit nic jiného než Audacity, které je rychlé, velmi jednoduché a nabízí dobré možnosti střihu hudebních stop nebo zvukových efektů. Pokud se ve škole akcentuje spojení ICT a hudební výchovy, pak je možné doporučit například LMMS, který umožňuje syntézu hudby. Podporuje práci s větším množstvím stop, řadu hudebních nástrojů, zvuků či efektů. Nechybí ani možnost hudbu mixovat. Využití tohoto programu může být pěknou ukázkou inovace a podpory kreativity v hudební výchově. Pro střih videa je pak možné sáhnout po jednoduchém, ale pro školní či domácí účely postačujícím PiTiVi.

Matematika

Zřejmě nejrobustnějším nástrojem pro středoškolskou práci s matematikou v oblasti Computer algebra systems je wxMaxima, který umí řešit rovnice, pracovat s proměnnými nebo integrovat a derivovat. Aplikace se snaží být alternativou k Maple a je možné říci, že na úrovni středních škol se jí to velice dobře daří. Zřejmě není vhodné, aby v něm žáci řešili běžné příklady, ale pro složitější úlohy nebo různé matematické „experimentování“ je možné jej určitě využít.

wxMaxima

V oblasti geometrie lze doporučit Dr.Geo. Po didaktické stránce je výhodné, že postup rýsování je v něm zcela přesný, a žáci tak získávají dobré rýsovací návyky. Navíc podporuje makra, takže můžete připravit sadu návodů, jak řešit daný geometrickým problém krok za krokem.

Fyzika

Pokud chcete používat ICT při výuce mechaniky a máte zájem na tom, aby si děje žáci co nejlépe „osahali“, velmi doporučuji Phun. Je ideální na výuku kinematiky a dynamiky, je možné v něm zapínat a vypínat odpor prostředí, měnit gravitaci či použité materiály. Vše vypadá jako hra, u které se žáci mohou mnoho naučit.

Step

Poněkud serióznějším programem je Step, který slouží pro modelování různých fyzikálních dějů z elektrostatiky, mechaniky a termodynamiky. Objektům je nastavována rychlost, hmotnost, náboj a řada dalších vlastností a pracuje se s klasickými objekty, jako jsou ideální pružina, hmotný bod nebo tuhé těleso.

SciDAVis

Pro pozorování noční oblohy je pak zřejmě nejdostupnější Stellarium, které je jednoduché na ovládání a pro základní přehled o noční obloze se hodí velice dobře. O tvorbu grafů a jejich analýzu v praktiku se postará SciDAVis, který nabízí velké množství nástrojů ve velmi intuitivním provedení i velice slušně vypadající grafické výstupy.

Chemie

Také v oblasti výuky chemie je možné dobře použít ICT. Příkladem může být tabulka chemických prvků Kalzium, která mimo obligátních základních informací nabídne další data o prvcích, jako jsou důvody pro jejich pojmenování, rok objevení, základní vlastnosti prvku, odkaz na Wikipedii nebo přehled všech známých izotopů či spektrum daného prvku. Tabulku je možné také různě filtrovat podle zadaných parametrů kladených na jednotlivé prvky. Snad jako jedinou spornou funkci je možné jmenovat model atomu, který je zde zobrazován planetárně, což je sice vhodné pro chemické účely, ale z hlediska vývoje představ o mikrosvětě nikoli.

Kalzium

Informatika

U informatiky jde především o výuku programování. Zde je dobré zvážit, v kterém jazyce chceme žáky učit programovat. Osobně si myslím, že gymnazisté ve volitelných programovacích seminářích mohou běžně používat velká vývojová prostředí, jako jsou NetBeans či Eclipse. Na tvorbu webových stránek je pak možné užít například gPHPEdit. Pokud by se klasické programování vyučovalo hromadně pro všechny žáky, pak doporučuji nějaké jednodušší nástroje jako třeba CodeLite pro jazyk C.

Zeměpis

Zřejmě žádný jiný předmět není možné tak obohatit a vylepšit užitím ICT jako zeměpis. Současné virtuální glóby nabízejí pomocí doplňků velice zajímavé studium klimatických či atmosférických jevů přímo na reálných aktuálních datech nebo možnost podívat se, jak vypadá to které místo.

Marble

Prim zde bude hrát především Google Earth, který je díky svým doplňkům téměř nedostižným nástrojem nejen pro výuku zeměpisu, ale také pro dějepis či ekologii. Pro klasickou mapovou výuku je pak možné doporučit také jednodušší Marble.

Slovníky

Na školních počítačích by neměly chybět ani slovníky a to přinejmenším v takovém záběru, jaké je spektrum vyučovaných jazyků na škole. Zde je konkurence poměrně velká a téměř všechny velké projekty nabízejí dostatek funkcí a možností pro vhodné využití. Pozitivně je hodnocený například StarDic.

Závěrem

Aplikací, které je možné na stanici určenou pro žáky nainstalovat, je samozřejmě mnohem více. Jako příklad je možné uvést nástroje na tvorbu myšlenkových map, flashcards, tvorbu poznámek, programy pro komunikaci nebo řadu drobných oborových didaktických nástrojů.

Tento přehled tak spíše slouží jako základní nabídka toho, co na takový počítač nainstalovat, a pak již je jen na inovacích a potřebách pedagogů, který nástroj budou chtít se žáky používat. Je zřejmé, že co se týče funkčních možností a dostupnosti aplikací, je možné Linux ve škole na žákovských stanicích bez obav používat.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Vaňková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
3. 10. 2011
Je zvláštní, že i přes výrazné kvality programů pod licencí Open Source, stále většina uživatelů setrvává na produktech firmy Microsoft, respektive na OS Windows a kancelářském balíku MS Office. Možná by nebylo od věci spočítat, kolik peněz to naše školství dosud stálo. K tomu ještě můžeme přičíst nároky na antivirovou ochranu sítě a jednotlivých stanic. Autorka článku nám předkládá plně funkční a výhodné alternativy. Ale podle mého názoru si společnost vytvořila standard ve prospěch Microsoftu a to se dosud nepřežilo. Přitom stačí mít jen odvahu a vybočit ze zajetých kolejí. Ale to také znamená začít od začátku a znovu se učit. Rozhodně by mohl být pobídkou ke změně operačního systému přesvědčivý příklad ze školy, kde změnili "indošácky" nastavený software a využívají Linux.

Hodnocení od uživatelů

Ivan Ryant
3. 10. 2011, 12:57
Myslím, že bychom dělali účet bez hostinského, kdybychom se nezeptali, co na to správce sítě? Dokáže nějak zařídit centrální správu uživatelů, abychom nemuseli zadávat všechny uživatele na každý počítač zvlášť?
Vlastimil Ott
4. 10. 2011, 21:34
Z kolejí vybočily například tyto školy: Gymnázium Jevíčko, Gymnázium Šumperk, Základní škola J. Valčíka V Ostravě-Porubě, v Bystřici, Bakalka v Brně a mnohé další. Správci se mohou inspirovat v článcích o konkrétní fungující linuxové učebně a doporučuji jim sledovat web Linux ve škole a LinuxEXPRES.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie