Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jaké možnosti nabízí koncept mnohočetné inteligence současnému školství?
Odborný článek

Jaké možnosti nabízí koncept mnohočetné inteligence současnému školství?

16. 3. 2021 Základní vzdělávání
Autor
PhDr Alois Daněk Ph.D.

Anotace

V poslední době se odborná veřejnost začíná podrobněji věnovat problematice mimořádně nadaných žáků. Jedním z pohledů na toto téma je i teorie mnohočetné inteligence. Příspěvek si klade za cíl představit tento zajímavý koncept, který si postupně získává na popularitě a bezesporu nabízí inspiraci pro edukaci nadaných žáků.

Úvod

Jak si dnes představujeme inteligentní dítě? Jdou mu počty, dobře zvládá logické operace. Je velice zvídavé, umí pracovat samostatně. Všichni z něj mají radost. A samozřejmě jednoho šťastného dne úspěšně vykoná standardizovaný inteligenční test, což mu přinese všeobecné uznání a otevře dveře k jasným zítřkům. S tím ale nesouhlasí Howard Gardner. Tento profesor pedagogiky na Harvardově univerzitě v osmdesátých letech minulého století přišel s myšlenkou, že standardní chápání inteligence je příliš jednostranné. V jeho novém pohledu na inteligenci vidí ne jednu, ale několik inteligencí. Gardner tyto inteligence vysvětluje jako soubor kompetencí, které nám pomáhají dosáhnout našich snů a cílů. Teorie mnohočetné inteligence má řadu nadšených příznivců i zarputilých odpůrců. V tomto článku nebudeme teorii potvrzovat nebo vyvracet. Pouze bychom ji rádi představili a podívali se na možnosti, kterými by koncept mnohočetné inteligence mohl obohatit naše školství.

Víc inteligencí víc ví

Gardner si položil otázku, jestli všeobecně přijímané hodnoticí metody inteligence jsou schopné postihnout její neoddiskutovatelnou komplexnost. Z IQ testů určitě zjistíme, jestli dítě má předpoklady ke zvládání předmětů pracujícími s čísly a s logikou. To je ta inteligence? Nic víc? Není to vůči inteligenci neuctivé? Schopnost pracovat s matematickými a logickými operacemi je nadřazenější ostatním dovednostem (inteligencím, talentům, chytrostem, nadáním)? Dovolujeme si věřit, že inteligence je natolik obsáhlý a komplexní fenomén, že je kontraproduktivní se zaměřovat pouze na jednu oblast. Musí však jasně zaznít, že právě oblast logicko-matematická je extrémně důležitá.

Nicméně Gardner tvrdí, že logicko-matematická inteligence je pouhou součástí inteligence celkové. Mnohočetná inteligence dále obsahuje inteligenci jazykovou, hudební, prostorovou, tělesně-pohybovou, interpersonální, přírodovědnou a intrapersonální. Za malou chvíli si ukážeme, jak jsou kouzelně propojené napříč všemi oblastmi našich dovedností. Těchto základních osm inteligencí je vlastních každému jedinci. Každý druh inteligence je autonomní, ale žádný není nadřazený ostatním. Jednotlivé inteligence se navzájem doplňují a podporují. Takže každý člověk je na něco chytrý a je schopen za pomoci svých jedinečných inteligencí dosahovat skvělých výsledků v mnoha oblastech. Nyní postupně představíme jednotlivé oblasti mnohočetné inteligence a začneme tou, se kterou si pojem inteligence všichni spojujeme.

Inteligence logicko-matematická

Tuto součást mnohočetné inteligence většina z nás chápe jako představitelku inteligence jako takové. Pokud dítě lehce zvládá matematické operace, zajímá se o různé hlavolamy, má dobrou paměť na čísla, řeší a vymýšlí hádanky, zajímá se o vědu, je zvídavé, pak velice pravděpodobně bude mít inteligenci logicko-matematickou, které se také říká chytrost na čísla. Takové děti milují různé deskové hry, počítače a chytré telefony využívají nejen na sociální sítě. Velice často vytvářejí a vynalézají, jako dárek je potěší stavebnice. Vzhledem k současnému systému vzdělávání mají větší šanci na dobré školní výsledky. Logicko-matematická inteligence ale může dítěti pomáhat v mnoha dalších oblastech. Pro příklad se nyní můžeme přeladit od čísel k notám.

Inteligence hudební

Že hudba má s čísly mnoho společného, věděl už Pythagoras, který viděl hudební harmonii i ve stavbě celého vesmíru. Některé děti si rády zpívají, slyší kolem sebe ne rachot a lomoz, ale rytmus a melodie. Po prvním taktu poznají písničku, po prvním zazpívání si ji pamatují. Takové děti budou obdařené inteligencí hudební. Budou rády navštěvovat základní uměleckou školu, možná si založí vlastní soubor. Ale dítě s hudební inteligencí nemusí být nezbytně pouze budoucí virtuos. Hudba prokazatelně pozitivně ovlivňuje celou řadu edukačních a osobnostních kompetencí. Rodičům se tedy velmi vyplatí podporovat hudební aktivity dítěte a rozhodně se nenechat odbýt klasickou výmluvou o absenci hudebního sluchu. Hudba totiž trénuje paměť, představivost, kreativitu, hudebník navíc musí být schopný koordinovat svoje tělo.

Inteligence tělesně-pohybová

Když jdeme na procházku nebo běžíme na tramvaj, potřebujeme precizní souhru mnoha částí našeho těla. Některé děti se velice rády pohybují, je těžké je udržet na jednom místě. Mají velice dobrou koordinaci pohybů, je radost se na ně dívat nejen při sportu, ale třeba i při baletu. Jsou zručné, jemná motorika jim nedělá potíže. Takové děti mají značnou chytrost tělesnou. Nejenže při cvičení a sportování budou mít zdravější tělo, ale pravděpodobně i zdravého ducha. Pohyb nám umožňuje relaxovat a tím uvolňuje mozkovou kapacitu. Všimněte si, že celá řada významných vědců je zároveň propagátory sportovních aktivit. Tělesně-pohybová inteligence výrazně posiluje nejenom svaly, podporuje rozvoj koncentrace, soustředění, vytrvalosti. Skrze své tělo můžeme vyjádřit naše pocity, sportovní aktivity nám pomáhají zdokonalit naši prostorovou představivost.

Inteligence prostorová

Některé děti si velice rády kreslí a malují. Vyhrají si s plastelínou, jejich vymodelovaný slon se opravdu slonovi podobá. Pamatují si, kam jste přesně před loňskými Vánoci schovali dárky, a občas do Vašeho oblíbeného časopisu umístí karikaturu třídní učitelky. To by mohlo ukazovat na inteligenci prostorovou, které se také říká obrazová chytrost. Mnoho z nás si myslí, že výtvarné a prostorové vlohy dítě uplatní pouze v uměleckých předmětech. Což je pravda pouze částečně, prostorová inteligence pomáhá dětem pochopit modely ve fyzice, vzorce v chemii, o geometrii v matematice ani nemluvě. Bez prostorové inteligence by profesor Wichterle stavebnici Merkur ani nerozbalil. Děti obrazově chytré vynikají v oblasti neverbální komunikace, která je velice důležitá pro schopnost porozumět lidem kolem nás.

Inteligence interpersonální

Všichni si asi vzpomeneme na spolužáka, kterému nedělalo problémy přesvědčit celou třídu k výkonu nepopulárních činností, jako je třeba úklid areálu školy. Také se nám může stát, že si nás ve vlaku prohlíží neznámé dítě, které se během několika okamžiků seznámí s celým kupé, a my mu málem prozradíme heslo k našemu internetovému bankovnictví. Takové dítě asi bude chytré na lidi, této inteligenci se říká interpersonální. Potřeba pracovat s ostatními a pro ostatní, to je jejich silná stránka. Lidé s chytrostí na lidi jsou základem charitativních organizací, rádi pomáhají. Dobře se cítí ve společnosti ostatních a rozumí potřebám druhých. Jejich družstva porážejí na mistrovstvích celky plné hvězd. Jsou to týmoví hráči, ale nejen pouze ve sportu, ale i práci a v rodině.

Inteligence intrapersonální

Občas ale máme dítě, které spíše než ostatním rozumí samo sobě. Orientuje se ve vlastních pocitech, umí je popsat. Více mu záleží na svém vlastním názoru, nemusí být vždy v souladu s kolektivem. To mu ale nevadí, protože je schopné identifikovat svoje slabé i silné stránky. Toto dítě asi bude mít kvalitní intrapersonální inteligenci, bude chytré na sebe. Stojí si za svými cíli, dokáže si představit vlastní budoucnost. Občas se zahloubá, často si vede deník. Pokud se chytrost na sebe napojí na chytrost na ostatní, potom z podobných dětí mohou vyrůst čelní představitelé obchodních společností a celospolečenských hnutí. Schopnost uchopit sebe sama a označit vlastní pocity je klíčová pro umění, zejména pro básníky. Ti nám nabízejí ve svých dílech obraz svých rozháraných niter formou básní, složených z veršů, rýmů a především slov.

Inteligence jazyková

Slova nám umožňují dorozumívat se s ostatními. Můžeme předávat naše myšlenky, získávat nové. Některé děti velice rády čtou, poslouchají a vyprávějí příběhy, mají velkou slovní zásobu. Když je posloucháme, se slovy si přímo hrají, mají v oblibě jazykolamy a slovní hříčky. Také se snáze naučí cizí jazyk. Toto dítě bude mít dobrou inteligenci jazykovou, jinak řečeno bude chytré na slova. Na slova psaná i mluvená, na vlastní i cizí. Chytrost na slova dítěti zcela určitě pomůže prospívat ve škole. V budoucnosti na jazykově inteligentní dítě čekají zajímavá povolání jako právník nebo spisovatel. Takové dítě bude schopné slovy popsat mnoho krásných věcí, třeba krásu přírody.

Inteligence přírodovědná

U květiny záleží ta tom, kdo ji pěstuje. Takové Betty McDonaldové rostliny hynuly ještě coby sazeničky. Naopak některé děti zahrádkaření milují. Mezi rostlinami se cítí dobře, většinou mají rády i zvířata. Nejoblíbenější výlet nemají do nákupního centra, ale raději se ztratí v lese. To ukazuje na přírodovědnou inteligenci, tedy na přírodní chytrost. Tyto děti jsou zdatné v přírodních vědách, sebe chápou jako součást přírody. Angažují se v ekologických aktivitách, nutí rodiče recyklovat a chovat se udržitelně. Mohou z nich vyrůst astronomové, zoologové, básnici, hudební skladatelé.

Možný přínos školství

Za žádných okolností nechceme zpochybňovat současné chápání inteligence, které je jednoznačně zaměřené na oblast logicko-matematickou. Pouze se snažíme nabídnout inspiraci k zamyšlení. Dnešní školství je nasměrované na výkon a je uzpůsobeno pracovat s poměrně jasně daným typem dětí. Teorie mnohočetné inteligence nám umožňuje celostní uchopení fenoménu inteligence. Každý z jednotlivých druhů je úzce propojený s ostatními. Je všeobecně známým faktem, že většinu nedostatků lze kompenzovat za pomoci pozitiv. Pokud v dítěti objevíme jakoukoli silnou oblast mnohočetné inteligence, můžeme na ní postavit další rozvoj dítěte a tím mu pomoci vybudovat košatou a harmonickou osobnost. Jednotlivé oblasti se navzájem podporují a prolínají mezi sebou. Koncept mnohočetné inteligence stimuluje kreativitu. Tvůrčí člověk je člověkem budoucnosti.

Teorie mnohočetné inteligence se neustále vyvíjí a rozšiřuje o další oblasti, například o inteligenci pedagogickou. Znalosti jsou důležité, ale důležitá je i schopnost je předat dalším. Je třeba se zaměřit na prorůstové nastavení mysli a využít všech možností, které nám současná pedagogická věda nabízí. Naše přílišné zaměření na jednu oblast inteligence nám ztěžuje cestu ke kritickému a samostatnému myšlení. Teorii mnohočetné inteligence můžeme přijmout jako obohacení naší pedagogické praxe. Umožňuje zažít úspěch a tím pomáhá při seberealizaci velice široké skupině žáků. A my přece chceme vidět v naší společnosti co možná nejvíce kvalitních a moudrých lidí. Seneca měl pravdu. Moudrým se nikdo nerodí, moudrým se člověk teprve stává. A dodejme, že k tomu musí mít podmínky – a především, stát se moudrým musí sám chtít.

Literatura a použité zdroje

[1] – GARDNER, Howard. Multiple Intelligences: The Theory In Practice. New York : Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-02433-9.
[2] – ARMSTRONG, Thomas. Každý je na něco chytrý: jak odhalit a rozvíjet různé druhy inteligence: jak odhalit a rozvíjet různé druhy inteligence. . Praha : Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0019-2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr Alois Daněk Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Jan Maršák
16. 3. 2021, 15:36
Bylo by zde ovšem dobré připomenout, že do současné doby nebyly pro podporu Gardnerovy teorie mnohočetné inteligence, resp. mnohočetných inteligencí (multiple intelligence(s) - MI) poskytnuty žádné přesvědčivé empirické důkazy. Pouze se uvádělo, že teorie je potvrzována výsledky vzdělávání, jež byly získány aplikací této teorie přímo ve výuce neboli, že pozitivní výsledky při aplikaci této teorie jsou vlastně její empirickou podporou. V tom je ale háček: úspěšná aplikace teorie ve výuce není testem platnosti inteligencí, protože vlastní aplikace teorie MI už předpokládá jejich platnost. Teorie MI však trpí i dalšími principiálními nedostatky: není např. jasné, kolik inteligencí vlastně existuje. K původním sedmi se postupně někdy doplňovaly (a doplňují) další. Existují i zásadní problémy, pokud jde o vymezení (definice) významu jednotlivých MI a také s jejich psychometrickým určováním. Podle Gardnera mají být MI samostatnými moduly, jež fungují nezávisle, což je ovšem v naprostém rozporu se současnou neuropsychologií, která potvrzuje mnohonásobná propojení různých mozkových subsystémů a procesů. Bylo by možno uvádět i další empirické a pojmové problémy teorie MI. Jejich podrobná analýza je však mimo možnosti tohoto komentáře. Dá se tudíž shrnout, že koncept mnohočetné inteligence našemu současnému školství skutečné možnosti využití nabídne jen stěží.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.