Technika je jako významná součást lidské kultury vždy úzce spjata s tvůrčí pracovní činností člověka. Nikdo jiný než právě člověk byl, je a bude hlavním iniciátorem veškerých technologických inovací a změn, které stále intenzivněji vstupují do profesního i soukromého života dospělých i dětí a zpětně ovlivňují jejich postoje, hodnoty, psychické i fyzické zdraví, jednání a životní styl.
Každodenní život přináší dětem množství nových informací, nejrůznějších problémů, praktických aktivit i úkolů, které jim lze ve škole zprostředkovat v integrované podobě, např. prostřednictvím modelových situací. Praktická tvořivá činnost pracovního charakteru je nezbytná pro zdravý a přirozený vývoj dětí, protože jim dovoluje autentické a objektivní poznávání okolního světa a navíc jim přináší příjemné pocity, potřebnou sebedůvěru, možnost seberealizace, nové postoje a hodnoty ve vztahu k lidem, jejich práci, technice a životnímu prostředí. Je proto třeba vycházet z konkrétních životních situací dětí, které se setkávají s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách.
Takovému pojetí je velmi blízká i např. anglická koncepce technicky orientovaného předmětu Technology Education. Podobně je zaměřena také nedávno publikovaná americká koncepce Standards for Technological Literacy (volně přeloženo: Standardy pro všeobecné technické vzdělávání), kterou tento článek alespoň stručně představuje.
Standards for Technological Literacy jsou výsledkem dlouhodobé systematické spolupráce odborníků v rámci výzkumného projektu, který probíhal v několika etapách mezi lety 1994 a 2000. Jeho prvním krokem byl přípravný projekt Technology for all Americans, který se uskutečnil v letech 1994 - 1997. Cílem projektu bylo vytvořit první návrh vzdělávacího dokumentu a výsledky předložit veřejnosti k diskusi. Na základě připomínek byl návrh několikrát přepracován a znovu předložen k veřejné diskusi. V roce 2000 byly hotové standardy publikovány. Autoři tohoto článku se s nimi seznámili v roce 2004 prostřednictvím německého překladu pod názvem Standards fur eine allgemeine technische Bildung.
Standardy charakterizují techniku jako soubor lidských aktivit zaměřených na přeměnu přirozeného světa tak, aby sloužila prospěchu lidstva. V tomto pojetí se pojem technika vztahuje k rozličným poznatkům a procesům, které lidé využívají k uspokojování a rozšiřování svých vlastních potřeb a přání. Autoři vycházejí ze skutečnosti, že i když jsou Američané ve stále rostoucí míře na technice závislí, přesto většina z nich neví nic o základních procesech a principech ani o historii technického světa, a nemohou tak plně pochopit hlubší souvislosti mezi technikou, člověkem a životním prostředím.
Nové standardy pro všeobecné technické vzdělávání blíže vymezují cíle, míru vědomostí a dovedností, které by si měli žáci v rámci povinné školní docházky osvojit, aby dosáhli optimální úrovně všeobecného technického vzdělání. Standardy jsou zpracovány s ohledem na věk žáků a na jejich vzniku se podíleli jak učitelé všech stupňů škol, tak i rodiče, inženýři, přírodovědci, matematici a zástupci různých institucí se vztahem k technice. Standardy shrnují a přehledně strukturují komplexní oblast techniky a mají mít spíše funkci "katalyzátoru" při reformě této vzdělávací oblasti.
Standardy:
Jednotlivé standardy jsou přehledně členěny podle věku žáků do 4 skupin:
Každé věkové skupině je vymezena míra vědomostí a dovedností, kterým se žáci mají naučit, aby dosáhli předpokládané úrovně všeobecného technického vzdělání. Vzhledem k různým věkovým kategoriím je obsah standardů uspořádán tak, aby teoretické poznatky spolu s praktickými dovednostmi vždy navazovaly na předchozí úroveň a postupně se rozšiřovaly podle stoupající náročnosti. Standardy vymezují také optimální kritéria pro hodnocení výkonů žáků v jednotlivých věkových kategoriích.
Autoři koncepce zdůrazňují, že standardy nejsou úředně stanovenými předpisy nebo směrnicemi, nejsou ani kurikulem, ve smyslu detailních didaktických informací. Pro učitele představují provázaný poznatkový systém všeobecného technického vzdělávání, slouží jim jako základní východisko a opora, ale nepředepisují, jak má být realizována didaktická aplikace obsahu učiva ve vyučovacím procesu.
Z hlediska obsahu všeobecného technického vzdělávání jsou jednotlivé standardy dále strukturovány do pěti hlavních kategorií, zahrnujících široké spektrum pohledů na svět práce a techniky, upřesňují cíle jednotlivých kategorií a blíže naznačují, čeho mají žáci v rámci každé kategorie dosáhnout.
I. Charakteristické rysy technických produktů a procesů
(Žáci mají porozumět termínu technika, seznámit se s jejími základními rysy a obeznámit se se souvislostmi mezi technikou a dalšími oblastmi vzdělávání.)
II. Vzájemné vztahy mezi technikou a společností
(Žáci se mají obeznámit s využíváním techniky v širším kontextu, mají analyzovat její vlivy na lidskou společnost a životní prostředí, poznat účinky společenských faktorů na techniku a porozumět jejímu historickému vývoji.)
III. Navrhování a konstrukce technických produktů
(Vynalézání, inovace a experimentování při řešení problémů. Tato kapitola je zaměřena na konstrukční proces, obzvláštní důraz je zde kladen na navrhování, plánování a strategii při řešení problémů.)
IV. Schopnosti potřebné pro život v technickém světě
(Žákům má být v prvé řadě dána příležitost samostatně navrhovat, vyrábět, vyvíjet, obsluhovat, udržovat a hodnotit technické procesy a systémy.)
V. Svět techniky
(Kapitola je zaměřena na výběr a využívání v současnosti nejrozšířenějších technologií a na porozumění těmto technologiím.)
Předložená verze Standardů představuje jen malou část celkového obsahu projektu. Teprve podrobnější analýzou celého dokumentu je možné se přesvědčit o přednostech a kvalitách výsledků dlouhodobé týmové spolupráce na projektu. Z předložené, zkrácené verze amerického vzdělávacího dokumentu může vzniknout dojem, že uvedené cíle a obsahy, které standardy představují v pěti hlavních kategoriích, nejsou pro nás zas tak úplně nové a ničím zvláštním nás nepřekvapují. Domníváme se však, že kvalita a přínos předloženého materiálu spočívá především v komplexnosti jeho zpracování a ve smysluplném využití školní praxí. Jasně formulované záměry, promyšlenost a integrace obsahu v podobě přehledně strukturovaného systému umožňuje učitelům všech stupňů nejen rychlou orientaci, ale zpřístupní jim vše podstatné, co potřebují pro vlastní tvořivou didaktickou aplikaci v oblasti technického vzdělávání.
Literatura
Standards fur eine allgemeine technische Bildung. Neckar Verlag GmbH, 78045 Vilingen -Schweningen, 2003. ISBN 3-7883-0382-4.
VANĚK V. VAŇKOVÁ H. Technické vzdělávání koncepce a perspektivy. Sborník z konference Oborové didaktiky v pregraduálním učitelském studiu. Brno: PdF MU, 2004. ISBN 80-210-3474-2.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.