Hodnocení žáků ve školním vzdělávacím programu ZŠ Gajdošova III

1. Stanovení specifických kritérií v ŠVP pro výstup projektové výuky

Kritéria hodnocení žáků jsou v ŠVP stanovena také pro odlišné případy realizace výuky. Všichni žáci 6.–9. ročníku vytváří v rámci projektové výuky realizované v hodinách českého jazyka tzv. ročníkovou práci. Téma ročníkové práce si vybírají podle toho, jaké téma je jim blízké, a volí si zároveň konzultanta z řad učitelů školy. Je to pro ně i pro pedagogický sbor náročná práce, ale žáci tyto zkušenosti velmi zužitkují v dalším studiu na střední škole. Kritéria hodnocení této ročníkové práce uvádím jako další z příkladů ukázek ŠVP.

Příklad č. 1: kritéria hodnocení ročníkových prací z českého jazyka

„Všichni žáci 6.–9. ročníků se zúčastní projektu Ročníková práce.

Základní informace:

• rozsah práce pro 6. ročník – dvě strany textu plus přílohy, obrázky, grafy,
• rozsah práce pro 7. a 8. ročník – dvě až čtyři strany textu plus přílohy, obrázky, grafy,
• rozsah práce pro 9. ročník – čtyři až pět stran textu plus přílohy, obrázky, grafy,
• žáci 7.–9. ročníku odevzdají jednu kopii svému konzultantovi, jednu své vyučující českého jazyka a jednu si připraví pro prezentaci, žáci 6. ročníku odevzdají jednu kopii své vyučující českého jazyka,
• na konci každé práce musí být uvedena literatura, z níž žák čerpal (není možné jen z internetu),
• délka prezentace přibližně 5–10 minut (podle ročníku), PowerPoint je povinný pro 6.–9. ročník,
• prezentace se může zúčastnit veřejnost (žáci jiných tříd a rodiče),
• všichni žáci odprezentují svou práci v hodině českého jazyka, nejlepší práce budou prezentovány na školní prezentaci za přítomnosti žáků jiných tříd i veřejnosti,
• práci bude hodnotit učitel českého jazyka, od 7. ročníku i s přihlédnutím k hodnocení konzultanta, pokud žák s konzultantem nespolupracoval, bude mu odečteno 10 bodů,
• práce bude hodnocena po stránce slohové, obsahové i pravopisné,
• v případě neodevzdání ročníkové práce bude žák hodnocen o stupeň horší známkou na vysvědčení,
• určený termín pro odevzdání je závazný a jeho nedodržení bude mít vliv na hodnocení práce.“

(vybráno z ŠVP)

2. Stanovení specifických kritérií v ŠVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

K žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je v ŠVP přistupováno s důrazem na jejich specifické obtíže s potřebou dosáhnout ve vzdělávacím obsahu jednotlivých předmětů jejich osobního maxima. Je nutné vycházet z doporučení školského poradenského zařízení a využívat možnosti konzultace s odborníkem. Způsob hodnocení je popsán v IVP žáků. V některých případech je vhodnější slovní hodnocení, aby nedocházelo ke zbytečnému stresování žáků, odpadají tím tendence srovnávání se spolužáky. Škola vytváří i plány pedagogické podpory, projednává je s rodiči a nastavuje individualizovanou a diferencovanou výuku, vhodné metody a formy výuky, způsob hodnocení.

Bez výborné schopnosti pedagogů provádět pedagogickou diagnostiku by se tyto procesy nedařilo realizovat.

Příklad č. 2: hodnocení žáků se SVP v předmětu chemie; 8.–9. ročník

„Žáci se SVP jsou hodnoceni na základě kritérií specifikovaných v jejich individuálních vzdělávacích plánech.

- příklad oblastí s možnými obtížemi:

• v oblasti specifických dovedností z okruhu značek prvků a názvosloví v případě dyslektických poruch;
• v oblasti specifických dovedností týkajících se výpočtů v případě dyskalkulických problémů.“

(vybráno z ŠVP)

Závěrečné shrnutí

„Hodnocení by mělo zásadně vycházet z jasně zadaných úkolů či oblastí vzdělávání a předem známých pravidel a kritérií. Musí být především zaměřeno na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu či neznalost.“ (Bílá kniha, s. 49)

Vize školy ZŠ Gajdošova byla: „Lidé, kteří se snaží něco dobrého dělat a nepodaří se jim to, jsou mnohem lepší než ti, kteří se snaží nedělat nic a daří se jim to.“

Chceme učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, motivovat je k dalšímu, celoživotnímu vzdělávání. Současně chceme v žácích posilovat pozitivní životní hodnoty a vést je k dodržování základních pravidel slušného chování a komunikace.

Jsem přesvědčena o tom, že předpokladem efektivního hodnocení žáků jsou realistické cíle, individuální hodnoticí normy a sledování individuálního pokroku. Hodnocení by mělo být diferencované. Každé dítě má právo dostat úkol na úrovni svých schopností. To však není možné bez spolupráce a nastavování procesů hodnocení se všemi učiteli ve škole.

Získat, přesvědčit a naladit kolegy pro společnou vizi je nejtěžším úkolem ředitele školy. Změnu nelze uskutečnit v krátké době, nemůže ji nastavovat samotný ředitel. Pokud změnu realizuje pouze skupina učitelů, pak o to více upozorní na nejednotnost. I jeden učitel dokáže podrývat obrovské nasazení ostatních.

Jsem ráda, že jsem mohla rozvíjet svoje vize v oblasti hodnocení žáků na základní škole a podařilo se mi pro ně získat pedagogický sbor, rodiče i žáky.

Zdroje: ŠVP Základní školy, Brno, Gajdošova 3

Koncepce školy ZŠ Gajdošova 2016–2020