Odborný článek

Vypravování

4. 5. 2012 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Barbora Čalová

Anotace

Článek přináší soubor aktivit (založených na metodách kritického myšlení) k hodinám slohu zaměřeným na vypravování. Aktivita žáků je částečně založena na práci s uměleckými texty (Čapek, Erben, bible). Časové rozložení je pouze orientační, záleží samozřejmě na konkrétní třídě a učiteli.

1. hodina

Metody: upravená klíčová slova, diskuze, práce s textem (ve skupinách), pětilístek

Pomůcky: Čapkovy apokryfy (Svatá noc, Marta a Maria, Lazar, Ukřižování, Pilátův večer, Romeo a Julie), příslušné biblické texty, závěr hry Romeo a Julie (Lorenzův závěrečný monolog)

Práce ve skupinách metodou klíčových slov

Žáci se rozdělí do skupinek po čtyřech, kde píší ve dvojicích krátká vypravování pomocí upravené metody klíčových slov. Nejprve každá dvojice vymyslí sedm slov (případně sousloví), která si pak vymění s druhou dvojicí. Tato dvojice má za úkol vymyslet krátké vypravování, v němž se všechna slova objeví. Poté si dvojice navzájem svá vypravování přečtou a dohodnou se, které z nich budou prezentovat před celou třídou.

Prezentace a diskuze

Po prezentaci vybraných vypravování (vždy nejprve přečteme klíčová slova) následuje diskuze, ve které se pokusíme zhodnotit, které vypravování bylo nejzdařilejší a proč tomu tak bylo. Diskuzi vedeme tak, aby žáci dokázali formulovat odpovědi na následující otázky: Jaké místo má vypravování v mezilidské komunikaci, jaké v umělecké tvorbě? Kde všude se setkáváme s vyprávěcím postupem? Co všechno vypravování zahrnuje? Jaké známe postupy vypravování? Co musíme dodržet, aby vypravování bylo zajímavé, poutavé? Kdy bude vypravování příliš nudné? Jakou funkci plní vypravěč?

Práce s textem (ve skupinách)

Žáci zůstávají ve skupinkách, které vytvořili na začátku hodiny. Každé skupině přidělíme jeden z Čapkových apokryfů. Žáci si po částech text přečtou a domluví se na krátkém shrnutí, které si poznamenají, aby ho později mohli prezentovat před třídou. Poté mají za úkol převyprávět příhodu, která byla Čapkovi východiskem. Pokud si neví rady, mohou případně  použít příslušné biblické texty. 

Prezentace

Po uplynutí stanovené doby prezentují skupiny výsledky své práce před celou třídou – stručně převypráví nejprve ustálenou verzi příběhu, pak Čapkův apokryf.

Pětilístek

V závěru hodiny píší žáci pětilístek na téma apokryf. Dobrovolníci pak své výtvory prezentují.

2. hodina

Metody: kmeny a kořeny, diskuze, samostatná práce

Pomůcky: Erbenovy balady (Poklad, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Vodník)

Kmeny a kořeny

Žáci vytvoří čtyři skupinky. Pomocí metody kmeny a kořeny mají za úkol co nejpřesněji převyprávět vybrané Erbenovy balady ze sbírky Kytice. Každá skupina si vylosuje jednu baladu a zvolí si kmen, který bude zapisovat zjištěné informace. Ostatní členové skupinky – kořeny – svůj kmen vyživují tím, že zjišťují od kohokoli ve třídě co nejpodrobnější informace o vylosované baladě. Když měli všichni dostatek času zeptat se ostatních a také dostatek času říct svůj vlastní názor, sesednou se skupiny u svého kmenu a na základě získaných názorů a informací písemně připraví převyprávění zadané balady. Teprve v tomto okamžiku jim poskytneme text balady, nad kterou se zamýšleli, aby si jej mohli ve skupině společně přečíst a následně porovnat s vlastním výstupem.

Diskuze

Následuje diskuze, kterou zahájíme tím, že každá skupina v krátkosti převypráví obsah balady. Poté se ptáme: Které další balady z Kytice se vám vybaví? Kterou máte nejraději? Která vám je blízká? Viděli jste film? Jak na vás zapůsobil? Jaký máte pocit, když čtete Erbenovy balady? Mají nám co říci i dnes? atd. (Otázky volíme podle toho, jak se bude diskuze vyvíjet.)

Tvorba textu – vyprávění (samostatná práce)

Po diskuzi (neměla by být příliš dlouhá) vyzveme žáky, aby si sami zvolili způsob, jakým využijí látku Erbenových balad pro své vlastní vypravování. Můžeme jim nabídnout několik možností, např.:

  1.      vycházejte ze začátku  balady a dokončete podle své fantazie
  2.      vycházejte z motivu, který je pro vás nejsilnější
  3.      vycházejte z konce balady
  4.      převyprávějte jako pohádku
  5.      převyprávějte jako apokryf
  6.      vycházejte z myšlenky, která vás nejvíce zaujala – ať proto, že s ní souhlasíte, nebo naopak nesouhlasíte
  7.      vyprávějte baladu očima jedné z postav atd.

Žáci pracují na vypravování samostatně. Co nestihnou v hodině, dokončí doma a poté odevzdají učiteli. Ten jednotlivá vypravování okomentuje a případně vrátí k přepracování. Do další hodiny všichni přinesou konečnou verzi svých prací, které budou mít podobu listu v knize. Je na fantazii žáků, zda budou psát na bílý nebo barevný papír, jak svůj text graficky upraví, jestli připojí i ilustraci...

3. hodina

Metody: práce ve skupinách, křeslo pro autora

Pomůcky: práce žáků

Křeslo pro autora

Žáci se rozdělí do skupinek po třech. V těchto skupinkách si navzájem přečtou své práce a dohodnou se, v jakém pořadí je budou před třídou prezentovat. K prezentaci použijeme obměněnou metodu křesla pro autora – text nebude číst jeho autor, ale jeden ze dvou zbývajících členů skupinky.

Vždy po přečtení textu mají ostatní žáci možnost se k němu vyjádřit – zhodnotit, co se povedlo, navrhnout, co by se dalo zlepšit. Hodnocení může být i písemné (žáci jej napíší na kousek papíru a předají autorovi textu). Skupinky se ve čtení střídají.

Tvorba knihy

Před koncem hodiny žákům navrhneme, aby své výtvory sestavili v malou třídní „Kytici“. Ta by kromě žákovských prací měla obsahovat i Erbenovy originály, aby bylo jasné, ke kterým baladám se jednotlivá vypravování vztahovala. Žáci navrhnou název, formát, grafické řešení, titulní stranu, a pak už zbývá jen knihu svázat.

Literatura a použité zdroje

[1] – ČAPEK, Karel. Kniha apokryfů. 4. vydání. Praha : Československý spisovatel, 1964.
[2] – BIBLE, Český ekumenický překlad. 6. vydání. Praha : ČBS, 1995.
[3] – SHAKESPEARE, William. Tragédie I. Romeo a Julie. 1. vydání. Praha : SNKLU, 1962.
[4] – ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. 2. vydání. Praha : SPN, 1971.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Barbora Čalová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
4. 5. 2012
Článek nabízí učitelům popis konkrétního postupu, jak zajímavě a efektivně učit v hodinách slohu. Žáci vycházejí z uměleckých textů, seznamují se s nimi a sami následně tvoří svá vlastní vypravování. Příspěvek představuje také využití moderních metod výuky.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem