Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Interaktivní hry – pozorování a vnímání
Odborný článek

Interaktivní hry – pozorování a vnímání

Anotace

Příspěvek obsahuje mnoho zajímavých námětů na různé herní aktivity, zaměřené na schopnost pozorování a vnímání i poznávání sebe a druhých.

Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.


Pozorování je chápáno jako schopnost pozorně a plánovitě vnímat procesy a znaky na předmětech, dějích a lidech. Pozorovatel má v úmyslu přesně poznat průběh dějů v závislosti na určitých situacích. Rozlišuje se poznávání sebe a druhých. O vnímání se hovoří tehdy, když při něm nejde o záměrný a zacílený proces. Otázkou by mohlo být, proč se tato kategorie cvičí ve hrách samostatně. Jde o dovednost, které se běžně věnuje málo pozornosti. Proto se stává předmětem samostatného výcviku. Toto zaměření na proces vnímání a pozorování slouží k tomu, abychom o těchto dovednostech dokázali hovořit a zaměřit se na jejich vědomou regulaci. Tomu přispívají jednotlivé dílčí kroky: uvědomování si intenzity vjemu, výcvik dovednosti vnímat. K tomu se hodí různé formy (tzv. kinometr) her mládeže, které jsou zaměřeny na výcvik jednotlivých smyslových orgánů, jako je čich, chuť, hmat, sluch, vidění. Cvičí se dovednost vnímání různých kvalit téhož předmětu současně a vnímání více předmětů najednou. Zvlášť důležité je zaměřit se při výcviku na pozorování mezilidského chování a tam zejména na neverbální chování: mimiku a gestiku. Je také důležité se při této výcvikové fázi soustřeďovat i na vlastní pocity a tělesné stavy (napětí, bolesti hlavy).

Pokrok v sebehodnocení a sebepojetí je založen na tom, že vedle sebepozorování je současně vnímána a pozorována i reakce druhých na vlastní chování. To je důležité proto, aby se jedinec mohl přiměřeně do skupiny začlenit, nebo se naopak mohl od ní odpoutat. Výcvik v pozorování vede k větší jistotě v odhadování reality. Její součástí je i schopnost vnímat vztahové struktury ve skupině a její změny. Z toho vyplývá, že je možno ovlivňovat a měnit i vznikající komunikační struktury.

Úskalí a meze

Naznačených cílů je ovšem možno dosáhnout jen za předpokladu, že jsou ve skupině prohovořeny tyto otázky:

a) Pozornost a vnímání u každého jedince jsou vždy výběrové. U každého jedince je to dáno dosavadní životní historií, normami, předsudky, hodnotami, povahovými zvláštnostmi. Tyto a další faktory vedou k tomu, že určité způsoby chování, jevy a souvislosti jedinec buď vůbec nevnímá, či naopak přeceňuje. Kromě toho se při pozorování a vnímání projevují rozdíly v rozsahu kapacity pozornosti a paměti.
b) Pozorovatel ovlivňuje výsledek pozorování již tím, že do úkolové situace vstupuje s úmyslem pozorovat.
c) Výsledná pozorování jsou vždy závislá na okamžitém tělesném a duševním stavu pozorovatele.

Proto je při výcviku dobré výsledky pozorování jednotlivce porovnávat, sledovat, jak různé okolnosti různí lidé vnímají subjektivněji a intenzivněji než druzí. Přitom dochází k velmi důležitému doplňování pozorovaného u každého účastníka, což prohlubuje účinek výcviku.

Při výcviku v pozorování je někdy účelné určit předem určité pozorovací kategorie, aby srovnání mohlo probíhat u všech na stejné rovině. K tomu se často využívá Balesových kategorií (orientace, hodnocení, kontrola, rozhodování, napětí, interakce). V termínech viditelného a pozorovatelného chování jde o následující:

1. Projevuje solidaritu, podporuje status ostatních, pomáhá a odměňuje.
2. Uvolňuje napětí, žertuje, směje se, ukazuje uspokojení.
3. Souhlasí, pasivně přijímá, rozumí, spolupůsobí, přidává se.
4. Dává druhým pokyny, předpokládá však jejich samostatnost.
5. Vyjadřuje své hodnocení, výsledky své analýzy. Projevuje pocity, přání.
6. Dává orientaci, informaci, opakuje, objasňuje, potvrzuje.
7. Žádá orientaci, informaci, opakování, objasnění, potvrzení.
8. Žádá projevení názorů, mínění, hodnocení, analýzy, pocitů.
9. Žádá o pokyny, návrhy, možné způsoby aktivity.
10. Odporuje, projevuje pasivní nesouhlas, formálnosti, odmítá pomoc.
11. Ukazuje napětí, prosí o pomoc, stahuje se "z pole".
12. Ukazuje nepřátelství, snižuje status druhých, obhajuje se a prosazuje se.

Skupina (či vedoucí) může navrhnout ovšem i ad hoc jiné pozorovací kategorie.

Subjektivita vnímání
Pozorování člena skupiny

Věk: 12 - 20

Několik členů skupiny pozoruje po určitou dobu, třeba i v průběhu jiné aktivity, jednoho člena skupiny, aniž ten o tom ví. Pozorovatelé i pozorovaný pak výsledek prohovoří.

Kritéria pozorování:
  • Jak popisují různí pozorovatelé chování pozorovaného?
  • Do jaké míry se v jejich popisech projevuje osobní vztah k pozorovanému?
Úskalí:

Není dobré zvolit jako objekt pozorování člena skupiny, který má zvláště negativní postavení ve skupině - pozorování se pak zaměří pouze na jeho negativní stránky. Vhodné na výletě, při sportu apod.

Píšeme zprávu

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 12 členů

Cíle: uvědomit si souvislost mezi profesionální orientací a subjektivním vnímáním

Každý hráč si zvolí povolání - např. řidič autobusu, žena v domácnosti, učitel, právník, hostinský apod. Společně pozorují nějaký děj - na výletě, v televizi apod. Pak každý o pozorování sepíše zprávu z hlediska "svého" povolání. Postupně jsou zprávy předčítány a následuje diskuse.

Kritéria pozorování:
  • Podařilo se hráčům skutečně vžít do role, či podávají své stanovisko?
Detektor lži

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 10 členů

Členové skupiny stojí v půlkruhu kolem židle, na které sedí jeden člen. Po dobu dvou minut mohou členové skupiny tomu, kdo sedí na židli (vystřídají se postupně všichni), klást libovolné dotazy. Hráč sedící na židli musí odpovídat nepravdivě. Po vystřídání všech se o pozorování a pocitech účastníků hovoří.

Kritéria pozorování:
  • Jak se chová dotazovaný? Neklidně - klidně? Vyrovnaně? Zakoktává se? Odpovídá obratně?
  • Jaké otázky kladou členové skupiny?
  • Kdo je agresivní, kdo přátelský?
  • Vůči komu je skupina agresivní, vůči komu přátelská?
  • Lze ze způsobu lhaní poznat pravdu?
Vizuální vnímání a popis členů skupiny
Hra na popis

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 10 - 20 členů

Členové skupiny se mezi sebou chvíli baví nebo hrají krátkou hru. Přitom ještě neznají zadání. Pak si sednou tak, aby se vzájemně neviděli, a každý napíše popis alespoň jednoho z ostatních (varianta - musí popsat všechny).

Kritéria pozorování:
  • Kdo popisuje koho?
  • Proč jsou někteří vybíráni častěji a někdo vůbec ne?
  • Co je popisováno?
  • Je jen popisováno nebo i hodnoceno?
Popis osoby

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Materiál: papír a psací potřeby

Jeden ze skupiny jde za dveře. Ostatní dostanou za úkol nepřítomného přesně popsat; co do velikosti, barvy očí, vlasů, oblečení. Písemné popisy se pak srovnávají - vyberou se a uschovají. Tuto etudu je možno zařazovat po proběhnutém programu, když zbude čas. Nelze ji učinit hlavním bodem programu a postupně všechny vystřídat.

Kritéria pozorování:
  • Proč jsou někteří popisováni přesně a jiní ne?
  • Existuje souvislost mezi způsobem popisu jednotlivce a jeho postavením ve skupině?
Odhad rukou

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Dvě stejně veliké skupiny stojí naproti sobě (pokud to počet dovoluje, je dobře, když jsou to muži proti ženám). Skupina "A" ukáže své ruce, skupina "B" si je pak v klidu prohlíží. Pak se členové skupiny B otočí, členové skupiny A se promíchají a postaví se každý za někoho ze skupiny B, ukáží zezadu své ruce (drží je před očima členů skupiny B, blízko očí). Členové skupiny B musí hádat, čí ruce mají před očima. Na úpravě rukou není dovoleno nic měnit. Hra se opakuje - střídají se role skupin a zvolení hráči.

Kritéria pozorování:
  • Kdo je poznáván - kdo ne?
  • Kdo identifikuje rychleji, kdo správně?
Odhad očí

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Materiál: velká stěna z pevného papíru se dvěma otvory na oči (lze postavit do dveří)

Hráči se rozdělí do dvou skupin. Jedna skupina se postaví za zástěnu a členové skupiny se postupně staví tak, aby jim byly vidět jen oči. Druhá skupina se musí pokusit poznat podle očí, o koho jde. Pak se úlohy vymění. Hádat se může kolektivně nebo každý za sebe. Pozorovaná skupina musí mít zachyceno pořadí prezentace.

Kritéria pozorování:
  • Liší se odhady?
  • Kdo je poznán častěji?
  • Kdo vůbec ne - proč?
Co se změnilo?

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Skupina vytvoří dvě stejně početné řady, které stojí proti sobě. Po dobu dvou minut pozoruje každý toho člena skupiny, který stojí přímo proti němu. Pak se obě řady otočí tak, aby se už neviděly, a každý na sobě změní tři věci. Potom se hráči opět otočí k sobě a snaží se tři změny identifikovat.

Kritéria pozorování:
  • Volí hráči změny, které se dají identifikovat snadno, nebo obtížné prvky?
  • Proč je pro někoho obtížné identifikovat změny?
Pozorování hmatem a sluchem
Dotek

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Materiál: dvě hůlky (nebo vařečky), šátek

Jednomu z hráčů zavážeme oči. Dostane do každé ruky hůlku a je postaven do středu kruhu. Před něj se postaví jeden z hráčů. Ten má se zavázanýma očima pomocí hůlek poznat, o koho jde. Pokud se mu to podaří, zaváže si oči poznaný. Někdo další ze skupiny se před něj postaví.

Kritéria pozorování:
  • Podle čeho je kdo identifikován - oblečení nebo tělesné znaky?
  • Jak kdo ohmatává?
  • Jak působí ohmatávaný?
  • Hra může vyvolat nepříjemné pocity, o kterých je nutno bezpodmínečně hovořit. Nejde o individuální problémy - je třeba vzít v úvahu sociokulturní pozadí.
Hra s prostěradly

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Materiál: pro každého člena skupiny prostěradlo nebo povlak na polštář či peřinu

Každý hráč si přes hlavu přetáhne povlak nebo prostěradlo. Pak chodí všichni mlčky po místnosti a pokouší se hmatem zjistit, kdo se pod povlakem skrývá. Když se dva identifikují, vypadnou ze hry.

Kritéria pozorování:
  • Podle čeho je kdo poznán - podle oblečení, tělesných znaků?
  • Jak se kdo druhého dotýká? Jemně? Citlivě? Jak se chová ten, kdo je poznán?
Úskalí:

Nepříjemné pocity, které se ve hře vyskytnou, je třeba brát vážně, neodbýt jako individuální problém a chápat souvislosti se sociokulturním pozadím.

Kdo chybí?

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 12 - 20 členů

Materiál: deka

Všichni hráči stojí v kruhu obličejem ven a mají zavřené oči. Vedoucí změní jejich polohu tak, aby nikdo neviděl, kde kdo stojí. Konečně jednoho hráče postaví doprostřed, usadí ho na zem a přikryje dekou. Na signál vedoucího se všichni otočí. Kdo si první všimne, kdo chybí?

Kritéria pozorování:
  • Jak rychle je identifikován chybějící?
K diskusi:

Rychlost, se kterou je identifikován, je do jisté míry závislá na jeho postavení ve skupině. Je proto nevhodné dávat hádat velmi výrazné osobnosti. Na druhé straně se může stát, že vzniká postavení "outsiderů", kteří jsou snadno přehlédnuti. Je třeba toto "přehlédnutí" prohovořit.

Ptáčku, pípni

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20

Materiál: šátek

Hráči sedí v kruhu, jeden má zavázané oči. Posadí se někomu na klín a vyzve ho: "Ptáčku, pípni". Vyzvaný musí odpovědět změněným hlasem (3x). Když hádající nepozná, o koho jde, musí si přesednout a hádat znovu. Když hádající uhodne, předá šátek uhodnutému.

Varianta: hádá se hmatem

Šeptanda

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Materiál: šátek

Hráči sedí v kruhu. Jeden stojí uprostřed se zavázanýma očima, vedoucí ho několikrát otočí kolem své osy tak, aby ztratil orientaci. Pak tento hráč ukáže libovolným směrem. Hráč, na kterého ukáže, musí zašeptat větu. Podle toho má hráč ve středu šeptajícího poznat. Když se mu to nepodaří, musí ukázat jiným směrem. Ve hře se pokračuje, než někoho pozná. Poznaný hráč zaujme místo hádajícího.

Varianta:

Okolostojící si zamění místa - zejména v pozdějších fázích mají hráči zafixováno, kde kdo je.

Uvědomování si obtíží při předávání informací
Tichá pošta

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20

Skupina sedí v kruhu. Na pokyn vedoucího pošeptá jeden hráč něco svému sousedovi. Každý předá zprávu dál, až se dostane věta k vysílajícímu. Obě verze se srovnají. Je také možno vysílat pohyby, pak ale je třeba uspořádání změnit tak, že při předvádění je přítomen jen jeden člen skupiny. Toho se dá dosáhnout tak, že skupina je za dveřmi a vrací se po jednom. V tom případě je lépe, když je přítomna ještě další skupina, eventuálně skupiny, které posuzují, kde a jak k "posunu" došlo.

Hodnocení: Nepřesný poslech, selektivní poslech, asociace, schematické poslouchání.

Rozšiřování šeptandy

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20

Hráči sedí v kruhu. Jeden z hráčů dá do oběhu nějakou "domněnku". Druhý ji vezme za bernou minci a dodá další podrobnosti nebo jí rozvede. Když se všichni vystřídají, srovná se závěrečná forma s původní verzí. (Je asi lépe si první větu připravit - zprávy se předávají tiše - jako šeptanda)

Řetěz

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 6 - 20 členů

Část skupiny opustí místnost. Jeden ze skupiny, který zůstal uvnitř, vypráví povídku - ne příliš krátkou, s mnoha podrobnostmi. Jeden z posluchačů přivede člena skupiny, který byl za dveřmi a povídku neslyšel a sám mu ji zopakuje. Ten pak převypráví text dalším atd. Nakonec se původní verze srovná se závěrečnou.

Modifikace: Místo povídky lze na začátku přečíst text, ve kterém je mnoho detailů - to usnadňuje srovnání.

Kritéria hodnocení: důvody deformace informací (subjektivní vnímání, interpretace děje, nesprávné chápání).

Pantomima

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 8 - 20 členů

Cíle: výcvik ve vnímání více dimenzí sděleného

Několik účastníků opustí místnost. Ti, co zůstali uvnitř, se dohodnou na určitém ději, který lze pantomimicky znázornit bez rekvizit, např. přebalování dítěte, zubař apod. Jeden z čekajících je zavolán dovnitř a scéna je mu předvedena s tím, že má přesně pozorovat, aby celou scénu mohl předvést dalším. Všichni, kdo jsou venku, postupně vchází dovnitř, vždy od posledního dostanou scénu a předají ji dál. Když všichni scénu viděli a přehráli, je předvedena původní verze. V průběhu hry se o smyslu pantomimy nehovoří, až na závěr se srovnává, kdo si co myslel.

Vyhodnocení:

Je třeba dojít k důvodům zkreslení informací (subjektivní vnímání a interpretace děje; omezené zvládnutí komunikačního media; informace je pochopena jinak, než komunikátor zamýšlel).

Hluší a němí

Věk: bez omezení

Velikost skupiny: 6 - 20 členů

Účastnící sedí v kruhu a rozpočítávají se na první a druhé. Sudí hráči jsou "němí", liší jsou "hluší". Hluší mohou hovořit, ale "neslyší", jejich sousedé - němí - slyší, ale nemohou mluvit, musí se dorozumívat gesty. Hluší mluví na němé, kteří jim odpovídají pohyby.

Další články k tomuto tématu:

Skupinová dynamika - interaktivní hry Soni Hermochové
Interaktivní hry - úvod
Představování a poznávání
Komunikace a vytváření skupin (1. část)
Komunikace a vytváření skupin (2. část)
Identifikace a vcítění
Agrese a prosazování

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Aisis o.s.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání lidí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída