Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Z učitelského blogu: Jak rozumně naložit se zbylým časem na konci hodiny
Odborný článek

Z učitelského blogu: Jak rozumně naložit se zbylým časem na konci hodiny

21. 8. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Julie Ravingerová

Anotace

L. Ferlazzo, středoškolský učitel z Kalifornie, ve svém učitelském blogu nabízí tipy na co nejefektivnější využití posledních minut na konci vyučování.

Učitel musí vždy počítat s tím, jak naložit se zbytkem času, když je již veškeré učivo probráno a vyučovací hodina přitom ještě neskončila. Několik konstruktivních návrhů přináší ve svém učitelském blogu Larry Ferlazzo, učitel angličtiny a společenských věd na střední škole Luther Burbank v Sacramentu, Kalifornii. Jeho blog pro učitele se dvakrát dostal do finále na výročním udílení cen EduBlog Award, jako zajímavý zdroj ke sdílení. K tomuto tématu mu vyšel v Teacher Magazine článek.

Přebytkový čas v hodinách se podle Ferlazza dá využít sedmi různými způsoby: opakováním učiva, shrnujícím opakováním, budováním vztahu mezi učitelem a žáky, reflexivním uvažováním, aktivitami namáhajícími myšlení, smysluplným využitím internetu anebo jen prostě volným využitím zbytku hodiny.

1. Opakování

Předtím, než si novou informaci skutečně osvojíme, musíme si jí alespoň několikrát zopakovat. Různé výzkumy dokázaly, že pokud se například učíme v cizím jazyce nový výraz, musíme se s ním setkat v různých kontextech pětkrát až šestnáctkrát, abychom si jej skutečně osvojili. Učitelé opakují se žáky různými způsoby. Vyučující matematiky často ve zbytku hodiny s žáky počítají na tabuli příklady, což zabere jen minimální, nebo téměř žádnou přípravu. V hodinách cizích jazyků například někdy žáci zpívají písně, aby si tak rozšířili slovní zásobu. Jindy vyučující rozdělí žáky do dvojic, aby spolu vedli dialog. K tomu se pro zpestření může určit žák A, dávající odpovědi, a žák B, který pokládá otázky – podobně jako ve znalostních soutěžích. Důležité je, aby učitel aktivitu alespoň rychle a jednoduše následně vyhodnotil, ať už z hlediska obsahu konverzace nebo míry aktivity dvojic nebo jednotlivých žáků ve (například vybraných dvou) dvojicích.

2. Shrnující opakování

Kniha Ricka Wormelliho Shrnující opakování ve všech školních předmětech: 50 technik podpory učebního pokroku žáka (česky dosud nepublikováno) nabízí řadu praktických rad, jež ukazují, jak je důležité sumarizovat to, co se žáci naučili. Otázky k sumarizování vědomostí například jsou:

  • Jaké jsou tři věci, které jste se dnes naučili?
  • Jakou nejzajímavější věc jste se dnes naučili?
  • Dejte příklad metafory anebo přirovnání k tomu, co jsme se dnes naučili.

Zde je k nalezení všech 50 Wormelliho příkladů technik shrnujícího opakování k efektivnímu využití zbytkového času ve vyučovacích hodinách.

3. Budování vztahu mezi žáky a učitelem

Ve volných minutách na konci hodiny je možné aktivizovat žáky, od kterých jsme během hodiny nezaznamenali příliš velkou zpětnou vazbu, například krátkým rozhovorem. Budování vztahu mezi učitelem a žáky je důležitým momentem jak přetvářet pouhou třídu na skupinu společně se učících lidí. Žáci v hodinách mohou rovněž konverzovat o svých zájmech, rodinách, osobních cílech. Právě těch několik minut na konci vyučování je pro takové seznamování a podporu dobrých vztahů ve třídě dobrou příležitostí.

4. Reflexivní uvažování

Pokud se ve svém životě nenaučíme sebereflexi, může se nám lehce stát, že se naše jednání stane automatickým a svůj život budeme žít podle opakujících se vzorců. Proto je důležité se žáky pravidelně schopnost sebereflexe procvičovat, neboť se jedná o něco, co není pro většinu lidí samozřejmé. A pro děti pak obzvlášť. Vhodnými otázkami, jak vést žáky k sebereflexi, jsou např.:

  • Co, pokud vůbec něco, byste na sobě změnili?
  • Co by byla první věc, kterou můžete změnit již zítra?
  • Popište jeden moment ve svém životě, kdy jste se naučili něco zásadního.
  • V čem jste dobří?
  • A co vám pomáhá k tomu, abyste v tom byli úspěšní?

Otázky vedoucí k reflexivnímu zamyšlení se mohou též vztahovat přímo k tomu, co se ten den ve třídě událo. Na podporu myšlení, reflexe a kreativity vznikl Harvardský Project Zero, z něhož se učitel může inspirovat otázkami jako například:

  • Jak to, co jsme se naučili dnes, souvisí s tím, co jsme věděli už předtím?
  • Jak to rozšířilo náš obzor?
  • Jaké další otázky a souvislosti nás k tomu ještě napadnou?

5. Aktivity namáhající myšlení

Někteří učitelé používají pětiminutové hádanky a příklady k tomu, aby procvičili induktivní a deduktivní myšlení žáků. Něčím podobným je i „laterální myšlení" – termín vytvořený Edwardem de Bono, a popisující indirektní metody řešení problému. Jedná se o velmi krátké úlohy, které od žáků vyžadují myšlení mimo obvyklý rámec. Mnohé příklady těchto úloh použitelných pro zbytkový čas ve třídě se dají nalézt vyhledáním přes Google.

6. Smysluplné využití internetu

Pokud jste během hodiny v počítačové učebně, anebo pokud máte třídu, kde má každý žák přístup na internet, můžete po výuce využít webové stránky vytvořené většinou samotnými učiteli, které podporují učební aktivity. Žáci tak mohou buď být přímo nasměrováni na určitý link, anebo surfovat na stránce, kterou jste sami vytvořili nebo si ji předem prohlédli. Užitečné jsou i on-line učební hry. Zde je odkaz na některé z nich přímo na blogu L. Ferlazza.

Další technologicky spřízněnou aktivitou je přimět žáky, aby sami něco vytvořili na webu. Zde je opět odkaz na Ferlazzův blog. Jsou tu seřazeny nejlepší návody jak lehce a rychle vytvořit on-line obsah. Měla by přitom být splněna dvě kritéria: aby to byla činnost, co umožní žákům něco smysluplného vytvořit během několika minut a aby to vyžadovalo jen málo vysvětlování.

7. Volné využití času ve zbytku hodiny

I učitelé jsou pouze lidé a někdy potřebují pár minut na to, aby znovu nabrali dech a připravili se na další hodinu. Pro tyto řídké případy je možnost říct žákům, že mohou zůstat sedět a povídat si se sousedem až do zazvonění. To žáci ocení vždy.

 

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Julie Ravingerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.