Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > > > > > > > Sebereflexe práce učitele

Ikona teoreticky

Sebereflexe práce učitele

Ikona odbornost
Autor: Kamila Sladkovská
Anotace: Příspěvek popisuje projekt realizovaný v pilotních školách ve výuce cizích jazyků. V rámci hodnotící fáze projektu vznikly připomínky učitelů ke všem jeho částem. Tyto připomínky se netýkají jen níže uvedeného projektu, ale jsou ve většině případů platné obecně. Mohou proto posloužit jako náměty k zamyšlení i pro ostatní pedagogy, kteří se projekty chystají zařadit do výuky.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2. stupeň
Klíčová slova: projekt, cizí jazyk, sebereflexe, skupinová práce, prezentace, jazyková výuka, ústní projev
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Zadání a téma projektu

V rámci systémového projektu Pilot Z řešeného ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze a spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu připravila pracovní skupina Cizí jazyky dílčí projekt. Projekt byl rozdělen do dvou na sebe tematicky navazujících částí a byl realizován ve vybraných třídách pilotních škol v 1. a 2. pololetí jednoho školního roku.

První část projektu - „Návštěva holandské delegace"

V 1. pololetí bylo úkolem žáků vymyslet program pro návštěvu fiktivní holandské delegace žáků a učitelů v prostorách školy a následně prezentovat své nápady v rámci jedné vyučovací hodiny. Učitelé obdrželi pouze informaci, že si žáci připraví pro delegaci uvítání a program na celý den a večer. Pracovní skupina Cizí jazyky navrhla následující možné výstupy z projektu: ústní prezentace projektu v rámci jedné vyučovací hodiny CJ (využití připravených materiálů, audiovizuální techniky apod.); odevzdání písemných podkladů (obrazový materiál, ...), které žáci vytvořili; případně jiná forma prezentace. S jakým časovým předstihem učitel žáky o úkolu informoval, jak si žáci úkol rozvrhli a dohodli způsob zpracování, zda požádali o pomoc učitele, či se učitel aktivně zhostil role „moderátora" průběhu akce, bylo plně v rukou učitele a žáků.

Při realizaci 1. části projektu „Návštěva holandské delegace" probíhala práce žáků následujícími formami:

  • práce ve dvojicích - žáci vypracovali a následně i prezentovali úkol ve dvojicích. Ve většině případů vyprávěli o sobě, o své rodině a pro případnou skutečnou návštěvu připravili různé hry a písničky;
  • skupinová práce - žáci předvedli dramatizaci skutečné situace, kdy např. sledovatelka nebo vyučující představovali fiktivní návštěvu a žáci se jim na základě různých aktivit ve skupinách představili, ukázali prostory školy a dále vytvořili výtvarné a písemné materiály, kterými hostům přiblížili českou kulturu;
  • individuální práce - každý žák připravil několik informací o sobě, o rodině, zájmech a škole.

Výstupem 1. části byla:

  • malá třídní besídka, během níž žáci seznámili hosty se školou a připravili pásmo jednotlivých scének;
  • ústní prezentace, simulace, hraní rolí, žáci hosty přivítali, provedli je školou, seznámili je s jídelníčkem školní jídelny, představili hostům vybrané pražské památky;
  • divadelní prezentace umožnila připravit pro hosty zábavný program, v rámci něhož se žáci představili, vyprávěli o sobě, o své rodině, škole, zálibách a dle individuálních příprav hostům zazpívali, zarecitovali a sehráli i scénku s příjezdem turistů, zapojili i inscenaci narozeninové oslavy s dortem a svíčkami.
Druhá část projektu - „Cestujeme po Evropě"

Ve 2. pololetí projekt pokračoval druhou částí, která volně navázala na část první. Tentokrát bylo úkolem žáků připravit ve skupinkách 3 až 5denní itinerář školního výletu své třídy do jedné evropské země a opět následně prezentovat své nápady v rámci jedné vyučovací hodiny. Celá třída pak měla za úkol společně odhlasovat a vybrat nejlepší návrh. Doporučeny byly následující možné výstupy z projektu: ústní prezentace úkolů v rámci jedné vyučovací hodiny CJ (využití připravených materiálů, audiovizuální techniky apod.), odevzdání podkladů pro prezentaci, které žáci vytvořili, ve fyzické nebo elektronické podobě (obrazový materiál, faktografické údaje, prezentace PowerPoint), fotodokumentace nebo videonahrávka prezentace žáků. Způsob zpracování tohoto úkolu navrhli žáci sami, někdy i s pomocí učitelů. Vzhledem k relativní obtížnosti úkolu si žáci 1. stupně mohli připravit krátké vystoupení, kterým by prezentovali sebe, školu, město a republiku při návštěvě partnerské školy v zahraničí.

V rámci realizace druhé části projektu „Cestujeme po Evropě" probíhala práce žáků následujícími formami:

  • práce ve dvojicích - žáci pracovali ve dvojicích a své nápady zahrnuli do celotřídní prezentace, během níž představili mapu ČR, své rodné město, školu a vyučovací předměty a návštěvě zazpívali, připravili obrázky školy a vesnice (žáci na 1. stupni ZŠ);
  • skupinová práce - žáci ve skupinách navrhli plakát splánem hodiny, lístečky sotázkami, fotokopie map (žáci na 1. stupni ZŠ); žáci si ve skupinách připravili představení své země a kulturního programu, které předvedli v rámci ústní prezentace; žáci ve skupinách vypracovali itinerář výletu do 3 velkých měst a své nápady představili ve formě prezentace v PowerPointu a i s využitím interaktivní tabule; v další třídě žáci připravili ve skupinách podrobný plán výletu do Rakouska a společně pak vybrali místa, kam by do Rakouska chtěli jet (žáci na 2. stupni ZŠ).
    • dramatické vystoupení, během kterého žáci seznámili návštěvu s reáliemi a způsobem života v ČR, předvedli dle vlastní inspirace divadelní hru „Deštník", zazpívali české a anglické písničky (žáci na 1. stupni ZŠ), všichni žáci ze třídy připravili rozhlasový rozhovor, během něhož představili itinerář školního výletu, celé vystoupení doplnili hudební kulisou, která vycházela z kultury zemí, kam se žáci chtěli podívat; žáci hovořili o historii Berlína s využitím bedekrů, prospektů německých a českých cestovních kanceláří, internetu, slovníku a materiálu z místního informačního centra, to celé doplnili scénkou „zboření Berlínské zdi" (žáci na 2. stupni ZŠ);
    • celotřídní prezentace, při níž žáci vedli různé rozhovory, jako by byli na fiktivní návštěvě, zazpívali českou písničku a vytvořili výtvarné práce (žáci na 1. stupni ZŠ), všichni žáci spolupracovali společně na vystoupení, během něhož představili své město, zemi, školu a rodinu; součástí prezentace byl i plakát o městě, který zobrazoval základní údaje a hlavní památky (žáci na 2. stupni ZŠ).
    • spontánní reakce žáků v běžných situacích (i když pro většinu žáků byl tento typ úkolu zcela nový, byli schopni v různých situacích pohotově reagovat);
    • dobré a smysluplné využití dosavadních jazykových znalostí (žáci si v běžných komunikačních situacích poradili, i když měli jen minimální jazykovou znalost, např. použili hudební nebo pohybové ztvárnění);
    • motivaci pro další studium jazyka (většina žáků si mohla vyzkoušet praktické využití jazyka a projevila o tento typ úkolu zájem);
    • efektivitu práce žáků ve skupině a především zapojení i slabších žáků (žáci poznali, že některý typ úkolu vyžaduje spíše týmovou práci, kde je třeba, aby každý hrál svou roli a aby fungovala dělba práce);
    • samostatnost žáků (žáci sami si dokázali rozvrhnout práci na úkolu a i promyslet způsob, jakým úkol zrealizují);
    • výstupy z prezentací - plakáty, písemná zpracování, hudební část programu, dramatické ztvárnění atd.;
    • simulaci reálné komunikativní situace
    • vytvoření (virtuálního) kontaktu s cílovou kulturou neznámé země (žáci mohli poznat blíže kultury jiných zemí).
    • téma více uzpůsobit zájmům žáků a při jeho výběru vycházet z potřeb žáků;
    • promyslet propojenost projektu s realitou, která žákům během realizace chyběla a která by mohla být významným motivačním faktorem (v rámci několika prezentací se ukázalo, že pro žáky je relativně obtížné připravovat program pro fiktivní zahraniční návštěvu, a to zvláště pokud ve škole nic takového reálně nezažili);
    • zajistit dostatek času pro tvorbu a přípravu projektu (dobře naplánovat práci na úkolu s dostatečným časovým předstihem);
    • více dbát na ústní projev žáků a podporovat je k aktivní mluvě během konverzace (během jazykové výuky dávat důraz na komunikaci v každodenních situacích a na komunikativní stránku jazyka);
    • při prezentaci mít k dispozici mapu - týká se především projektu, kde jsou zmíněny jednotlivé evropské země (během realizace úkolu se projevila velice silná mezipředmětová vazba k vyučovacím předmětům zeměpis a vlastivěda);
    • vést žáky k samostatnosti a vlastní tvořivosti a nebát se jim přenechat zodpovědnost za vypracování projektu (žáky by vyučující neměl podceňovat a měl by nechat zodpovědnost především na nich, aby si s úkolem poradili sami);
    • žáky podnítit k tomu, aby si projekt předem dobře promysleli (vzhledem k tomu, že většina žáků neměla předchozí zkušenost s podobným úkolem, je dobré žákům vysvětlit, jak by se u takto rozsáhlejšího úkolu mělo postupovat);
    • sám učitel by se na projektu mohl podílet, např. jako moderátor prezentací (pokud se na některých prezentacích podílel i vyučující, bylo to spíše pro realizaci úkolu výhodné).
    • nadšení a pohotovost žáků při zpracování tématu (žáky práce na tématu tohoto úkolu bavila a využili zkušenosti ze zahraničních pobytů, itineráře školních výletů připravovali do zemí, které navštívili s rodiči, nebo do zemí, kde má jejich škola partnerskou školu);
    • samostatnost a schopnost žáků využít dosavadních dovedností a znalostí (bez větších obtíží žáci využili nabyté jazykové znalosti a dovednosti, i když je neměli ještě úplně osvojené);
    • zapojení veškeré dostupné techniky (žáci využili pro prezentaci nejenom PowerPoint, ale i video a interaktivní tabuli);
    • osvojení si nových jazykových znalostí v reálných situacích, efektivnější obohacení slovní zásoby (při přípravě itinerářů se žáci museli seznámit s novou slovní zásobou a s novými jazykovými obraty);
    • úspěšnost týmové spolupráce (spolupráce žáků ve skupinách byla velmi efektivní).
    • projekt dobře načasovat, tj. vybrat vhodné období školního roku, termín zadání úkolu a termín prezentace (práce na úkolu byla pro mnohé žáky časově náročná, proto je vhodné s podobnými projekty počítat již na začátku pololetí, aby měli žáci dostatek času na přípravu, prezentaci a zhodnocení své práce);
    • pomoci žákům při organizaci skupin - skupina by měla ideálně zahrnovat žáky s různými jazykovými znalostmi (pokud žáci nejsou zvyklí pracovat ve skupinách, měl by jim učitel pomoci takové skupiny vytvořit, aby byli ve skupinách žáci s různými schopnostmi);
    • využít v rámci projektu dobrých podmínek k volnému mluvnímu projevu a zaměřit se na samotný mluvený projev a jeho úroveň (během školního roku se v rámci jazykové výuky více věnovat komunikativní stránce jazyka);
    • s žáky prodiskutovat „předvedení" prezentace aneb jak sladit ústní projev s názorným ukazováním obrázků a předváděcí technikou (vyučující by měl s žáky prohovořit základní pravidla, např. prezentace v Power Pointu);
    • nechat žákům při přípravě prezentace prostor pro samostatnou práci s minimálním zásahem učitele (učitel by měl být žákům při realizaci úkolu oporou, ale neměl by do jeho zpracování zásadně zasahovat);
    • žáky nechat participovat na přípravě tématu (žáci by měli spolurozhodovat o výběru tématu);
    • nebát se zvolit více variant prezentace jako např. dramatizace (různé role: tlumočník, průvodce, hostitel), prezentace na PC (učitel by měl podpořit fantazii žáků při realizaci úkolu);
    • upozornit žáky na úskalí internetových překladových slovníků a upozornit na nutnost kritického přístupu při zacházení s internetem (učitel by měl žáky poučit o základních pravidlech používání internetu jako zdroje pro tvorbu prezentací);
    • využít výstupy projektu jako skvělou inspiraci pro reálný výlet, pokusit se propojit projekt s realitou (navázat na úkol skutečnou událostí, např. pozvat žáky ze zahraniční partnerské školy a využít žáky navržený program pro návštěvu);
    • pokusit se dále využít výstupní materiál z projektu (v mnohých provedeních úkolu vznikl velice pěkný výstupní materiál, který by bylo možné dále zužitkovat, a to nejen na hodinách jazyka);
    • zásadně neklást důraz na gramatickou stránku jazyka, která může žáky při ústním projevu ještě více trémovat (vyučující by neměli během předvedení úkolu žáků opravovat gramatické chyby v ústním projevu);
    • upozornit žáky na nutnost improvizace (je nutné počítat s náhradníky) v případě, že bude chybět jeden nebo více členů skupiny a dále mít tzv. „záložní řešení" pro případ, že nebude možné pracovat s počítačem atd. (učitel by měl žáky upozornit na jedno z pravidel skupinové práce, a to že žáci by měli být schopni se při jednotlivých aktivitách zastupovat, když např. jeden z žáků onemocní).
  • Byly vytvořeny následující konkrétní výstupy:

    Činnosti žáků a rozvoj dovedností

    Obecná formulace úkolů v obou pololetích byla záměrná, aby bylo při zpracování patrné, jak si žáci i učitelé se zadáním jako celkem poradili. Ve většině případů se žáci přidrželi zadání, které jim vysvětlil učitel. V několika třídách se učitel účastnil prezentace žáků, ať už v roli moderátora, aktivního účastníka nebo představitele fiktivní návštěvy. Prezentace byla obecně nejlépe vnímána všemi zúčastněnými v případech, kdy žáci ze zadání úkolu sice vycházeli, ale zároveň se nebáli nechat se unést vlastní fantazií a samotná prezentace se proměnila v dramatické vystoupení. Součástí mnoha prezentací byly různé materiály, které žáci sami vypracovali a vyrobili, a na základě nich představili své pojetí úkolu.

    Obecné zadání projektu umožnilo velké množství činností vedoucích k rozvoji dovedností a znalostí žáků. Obě části projektu poskytly prostor pro následující činnosti žáků: samostatné vyhledávání informací k projektu, hodnocení výsledků své a spolužákovy práce, navrhování řešení zadaného tématu, možnost porovnání různých způsobů řešení, používání rozmanitých komunikačních technologií, souvislé a logické formulování svých myšlenek, a to ústně i písemně, práci skupinovou
    i individuální, převzetí zodpovědnosti za výsledek skupinové práce, vyslechnutí a respektování názoru druhých, vyhledávání a samostatné použití učebních pomůcek a i bohaté využití znalostí z jiných vyučovacích předmětů.

    Sebereflexe práce učitele

    Při vyhodnocení obou částí projektu, které bylo provedeno na základě hodnotících formulářů, se projevila veliká rozmanitost způsobů zpracování projektu a zároveň se otevřel prostor pro sebereflexi práce učitele. V obou pololetích bylo použito třech totožných hodnotících formulářů, a to pro žáka, učitele a sledovatele (zástupce z pracovní skupiny Cizí jazyky).

    Hodnotící formuláře pro učitele obsahovaly následující otázky: co se při projektu povedlo, co by příště učitelé změnili, kdyby podobnou činnost opět dělali, doporučení pro jiné učitele, kteří by stejnou aktivitu chtěli vyzkoušet se svými žáky, případné poznámky k projektu jako celku a k jeho dílčím úkolům. Odpovědi učitelů nabídly cenné a praktické připomínky k průběhu realizace obou částí projektu, které mohou učitelé při podobných projektech a projektových úkolech velice dobře zužitkovat.

    Výsledky sebereflexe práce učitele v první části projektu

    Na vypracování 1. části projektu „Návštěva holandské delegace" učitelé především ocenili:

    Učitelé po práci na 1. části projektu „Návštěva holandské delegace" navrhli v hodnotícím formuláři následující doporučení a změny, které mohou zohlednit učitelé, pokud se rozhodnou pracovat s žáky na podobném úkolu:

    Výsledky sebereflexe práce učitele v druhé části projektu

    Na vypracování 2. části projektu „Cestujeme po Evropě" učitelé především ocenili:

    Učitelé po práci na 2. části projektu „Cestujeme po Evropě" navrhli následující doporučení a změny:

    Závěr

    Projekty do současné školy rozhodně patří a jejich využití na hodinách cizích jazyků se jeví jako velmi přínosné. Žáci spolupracují formou různých činností na řešení konkrétního úkolu a soustředí se na praktické využití jazyka. Dobře zvolené téma, poskytující žákům prostor pro samostatnou práci, je pro úspěšnost celého projektu velmi důležité, neboť žák je na projektu osobně zainteresován a dílčí úspěchy i reálný výstup celého projektu se pro něj stávají motivací pro další práci.

    Učitel, který během práce na projektu hraje spíše roli konzultanta a pozorovatele, tak získává prostor zaměřit se na hodnocení projektu jako celku i na hodnocení jeho jednotlivých částí. Hodnotící fáze by měla být plnohodnotnou součástí každého projektu a měla by obsahovat i sebereflexi práce učitele. Záleží na učiteli, jaká kritéria si pro sebereflexi své práce stanoví. Z doporučení vzniklých v rámci sebehodnocení práce učitele v průběhu výše uvedeného projektu vyplývá, že by si měl učitel klást především následující otázky: Poskytl jsem žákům jasné zadání projektu? Měl bych žákům při práci na projektu více pomáhat? Co se mi při projektu povedlo a co by mohlo být inspirací pro další podobné projekty? Povedlo se mi vytvořit pro žáky v rámci projektu rovnocenné příležitosti? apod.

    Sebereflexe je zdrojem odhalení nedostatků, chyb, ale i kladných aspektů ve vlastní práci a umožňuje učiteli kvalitnější a promyšlenější přístup k dalším projektům. Při sebereflexi práce učitele v rámci projektu je však nutné vzít v úvahu i reflexi práce žáků a další aspekty, které mohly průběh projektu ovlivnit.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 22. 01. 2008
Zobrazeno: 9879krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SLADKOVSKÁ, Kamila. Sebereflexe práce učitele. Metodický portál: Články [online]. 22. 01. 2008, [cit. 2020-04-07]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/projekt/1897/SEBEREFLEXE-PRACE-UCITELE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.