Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > Zkušenosti z praxí budoucích učitelů ICT

Ikona informativni

Zkušenosti z praxí budoucích učitelů ICT

Autor: Jan Berki
Anotace: Příspěvek je veden snahou přispět ke zkvalitnění pregraduální přípravy budoucích učitelů pro vzdělávací oblast informační a komunikační technologie. Klade si za cíl seznámit pedagogy již v praxi působící s jedním ze způsobů získávání praktických dovedností studentů Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Popis konkrétních zkušeností se systémem pedagogických praxí z pohledu oborového didaktika je v tomto případě chápán jako příklad či podnět, jak takovéto aktivity uchopit. První část představuje systém praxí pod fakultou. Druhá se snaží poodkrýt problematická místa při spolupráci didaktika a (fakultní) školy. V rámci této části jsou naznačeny jak problematické okamžiky, tak i návrhy možných řešení.
Klíčová slova: pregraduální příprava, ICT, studentská praxe, cvičný učitel
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Studijní obory pro učitele s aprobací informatika prošly nejen na naší univerzitě změnou v souvislosti se strukturací studia. Systému praxí se tato inovace dotkla minimálně. Vycházelo se z osvědčeného modelu, který se jen uzpůsobil novým podmínkám. Tento model se dá charakterizovat následujícím diagramem.

Systém praxí
Obr. 1: Systém praxí

Předměty v „bakalářské" části programů jsou věnovány seznamování se s terénem. Zatímco pedagogické praktikum si studenti zařizují sami a mohou ho absolvovat formou tzv. souvislou (nejčastěji letním táborem) nebo průběžnou, tj. vedením kroužku v průběhu celého školního roku. Druhý předmět pak již absolvují pod vedením pracovníků Centra praktické přípravy. Je koncipován jako exkurze s náslechy do škol, zvláště pak základních a praktických. Student získává základní dovednosti pozorování a reflexe metod ve vyučovacím procesu. Tyto dovednosti se následně rozšiřují a upevňují v rámci úvodu do pedagogické praxe. Předmět je zaměřen na náslechy a obecně psychodidaktickou analýzu sledovaných jevů. Získané poznatky využívají při přípravě a následném rozboru mikrovýstupů a také při průběžné předmětové praxi. Ta je již koncipována jako individuální činnost každého studenta pod vedením učitele. Získané teoretické poznatky může uplatnit v rámci podílu na výuce.

Míra zapojení vychází jak z dovedností studenta, tak z přístupu "cvičného" učitele. Tato část praktické přípravy budoucího učitele má několik zajímavých souvislostí. Aby student nebyl přetížen – a všichni víme, jak zvláště psychicky náročné je učitelské povolání – dochází na určenou školu jednou týdně (tradičně v úterý). Pro utváření studentových názorů a představ o prostředí základních škol je důležité načerpat zkušenosti z většího množství zdrojů, proto tento typ praxe každý svůj aprobační předmět absolvují na jiné (obvykle liberecké) škole – to zaprvé. A zadruhé – změna působiště se aplikuje při přechodu ze zimního do letního semestru. Jako závěrečná zkouška „ohněm" čeká na budoucí učitele souvislá praxe, která se uskutečňuje na škole v místě bydliště studenta. Má komplexní charakter, tedy umožňuje studentům zapojit se i do života školy formou mimovýukových aktivit. Na zhruba jeden měsíc si, lidově řečeno, vyzkouší, jaké to je být učitelem. I v této části je rozhodující podpora cvičným učitelem.

Smyslem předchozího popisu je utvoření lepší představy, z aplikace jakého systému vycházejí zkušenosti, ze kterých jsou vyvozována následující tvrzení. Některá jsou pro oblast ICT specifičtější, ale většina se dá i zobecnit. Přejděme rovnou k jednotlivým problematickým bodům při provádění praxí. Jejich pojmenování, stručná charakteristika a návrhy řešení směřují k jedinému cíli – zkvalitnit přípravu budoucích učitelů informatiky, výpočetní techniky, informační výchovy apod. Důležitými osobami v tomto procesu jsou student, didaktik informatiky (teoretické hledisko) a cvičný učitel (praktické hledisko). A právě na spolupráci posledních dvou jmenovaných se zaměříme.

  • Didaktik (ne)zná cvičného učitele.
    • Samozřejmě se jedná o jeho profesní kvality, nikoli osobní údaje. Každý jsme lepší než ostatní v něčem jiném. Jeden z kantorů může mít perfektně propracovaný systém hodnocení a testování žáků (slovní, úkolové, písemné), jiný je specialista na projektovou výuku a jiný skvěle vytváří interaktivní prezentace. Didaktik má pak jednoznačně možnost studentovi přidělit takový vzor, který ho bude rozvíjet právě v té části, kde student podporu vzhledem ke svým dovednostem potřebuje nejvíce.
    • Z jedné strany je potřeba, aby si didaktik zjišťoval informace např. od vedení školy, které svou hospitační činností poskytuje základní penzum znalostí o dotyčném. Dále by se pak měl při návštěvě studentů na praxi zaměřit i na cvičného učitele. A nebo se s ním domluvit, že mu přijde sám na náslech. Tady je ale potřeba vstřícnost cvičných učitelů. Většina z nich jsou dozajista kvalitní pedagogové, a tak se nemají zač stydět. Nejedná se o jejich kontrolu, jen o snahu didaktika zajistit si potřebné informace. Navíc vzájemná diskuse o pozorování může být podnětná pro obě strany.
  • Cvičný učitel (ne)má potřebné vzdělání.
    • Vycházejme z předpokladu, že učitel s potřebnou kvalifikací – jak pedagogickou, tak odbornou – je kvalitní. O tomto tvrzení se dá přirozeně dosti pochybovat. Vždyť právě ve vzdělávací oblasti ICT sehnat cvičného učitele s plnou kvalifikací je velký problém. Buď nám cvičného učitele dělají zkušení pedagogové, kteří ale nemají v aprobaci informatiku, nebo sice vystudovaní informatici, ale bez patřičného učitelského vzdělání. Vzácnou výjimkou jsou pak zkušení učitelé informatiky.
    • Těžko vymyslíme v rámci tohoto příspěvku způsob, jak zajistit příliv učitelů informatiky. Můžeme se však zamyslet, jak přispět k jejich kvalitní přípravě. A ukazuje se, že zvláště pro první část průběžné praxe je daleko důležitější učitel s pedagogickými zkušenostmi a praxí, než odborník informatik, neboť ten obvykle neumí správně didakticky transformovat poznatky této vědní disciplíny. Samozřejmě nemůžeme generalizovat, ale akcentujeme tím důležitost právě složky pedagogické. Je třeba studenta naučit, jak s žáky hovořit, jak zapisovat na tabuli, jak procházet třídou, jak žáky vyvolávat, jak kontrolovat jejich práci apod. Student totiž zpravidla má velmi dobré odborné povědomí z VŠ.
  • Cvičný učitel (ne)má na studenta dostatek času.
    • Již výše bylo zmíněno, jak je učitelské povolání náročné. Vykonávat cvičného učitele jsou povinnosti navíc. Bohužel díky tomu se nezřídka setkáváme se situacemi, kdy učitel bere studenta jako svou výpomoc. V průběhu jeho vystoupení ve třídě si opravuje písemky, připravuje si jiné hodiny a někdy se dokonce stává, že při výuce není ve třídě přítomen. V jiných případech cvičný učitel věnuje jen velmi málo času rozboru studentových aktivit.
    • Je třeba změnit vnímání přítomnosti studenta. On nepřichází na cvičnou školu jako pomocník učitele, ale za učitelem jako za svým pomocníkem a rádcem. Je potřeba se mu dostatečně věnovat. Řešení toho problému je nasnadě – snížit cvičnému učiteli přímou vyučovací povinnost, či mu přidat peníze. To ovšem není v naší kompetenci. Tedy TUL se snaží cvičné učitele platit, ale jedná se spíše o symbolickou částku. A právě proto je i zde na místě poděkovat všem, kteří nám ochotně a dobře cvičné učitele dělají.
  • (Ne)poskytujeme dostatečnou zpětnou vazbu.
    • Zpětnou vazbou teď není myšlena průběžná, ta je naštěstí z velké části samozřejmostí. Neméně důležité je však závěrečné hodnocení na konci semestru. Současný trend je hodnotit slovně (ponecháme teď stranou diskusi nad tímto způsobem hodnocení), což koresponduje s trendem přechodu od znalostí k dovednostem (kompetencím). Bohužel ve většině případů se cvičný učitel omezí na velmi stručné a obvykle číselné ohodnocení výkonu studenta. Pevně věříme, že se studentem jeho působení osobně probere obšírněji.
    • Do hry ale vstupuje význam zpětné vazby pro didaktika. Jestliže bude mít možnost studentům přidělovat „odpovídající" cvičné učitele, musí vědět, které kompetence potřebuje student upevnit či rozvíjet. Je bezesporu potřebné, aby i v tomto duchu cvičný učitel koncipoval hodnocení, které je odevzdáno didaktikovi.
  • Školy (ne)mají potřebné vybavení.
    • Za moderní vybavení se v současné době považuje interaktivní tabule. Nebudeme v rámci tohoto příspěvku diskutovat, zda je výuka s ní lepší či horší. Ale z našich zkušeností je třeba konstatovat, že se jedná spíše o nadstavbu. V nemalém množství našich cvičných škol musí studenti řešit problém, jak například ukazovat postupy, neboť v učebně chybí dataprojektor nebo je nevhodně nastaven.
    • Není třeba apelovat na nákup drahých interaktivních tabulí, učit se dá účinně i bez nich. Ale stejně jako považujeme za samozřejmost vybavení učebny výpočetní technikou, musíme tak zacházet i s technikou projekční.

Závěrem tedy ještě zbývá vyslovit jedno přání. Chtěli bychom časem organizovat pravidelná setkávání našich cvičných učitelů informatiky, na kterých bychom společně řešili aktuální otázky, vyměňovali si vzájemně zkušenosti a představy o dalším směřování nejen praxe a pregraduální přípravy budoucích učitelů ICT, ale také výuky či obsahu této vzdělávací oblasti.

Článek je upravenou verzí příspěvku, který autor přednesl na akci Počítač ve škole 2009.

Citace a použitá literatura:
[1] - WERNEROVÁ, Jana. Informace o pedagogických praxích. Liberec : CPP FPHP TUL, 2008.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 28. 07. 2009
Zobrazeno: 3733krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BERKI, Jan. Zkušenosti z praxí budoucích učitelů ICT. Metodický portál: Články [online]. 28. 07. 2009, [cit. 2020-04-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/pregraduální příprava/6209/ZKUSENOSTI-Z-PRAXI-BUDOUCICH-UCITELU-ICT.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.