Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Nové argumenty pro obhajobu denní kvalitní tělesné výchovy
Odborný článek

Nové argumenty pro obhajobu denní kvalitní tělesné výchovy

23. 7. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Jean Blades

Anotace

Článek je zasvěcenou obhajobou pohybu (cílené pohybové aktivity). Přináší výzkumné argumenty pro příznivý vliv pohybu na rozvoj mozku a na procesy učení. Příspěvek vede k zamyšlení nad tím, proč u dětí a mládeže usilovat o kvalitní a pravidelnou pohybovou aktivitu a jak na základě výzkumných poznatků takovou činnost obhajovat.

Tento článek je otištěn se souhlasem redakce časopisu Tělesná výchova a sport mládeže (2007, r. 73, č. 3, s. 41 - 47). Další informace o TVSM najdete na www.ftvs.cuni.cz/tvsm/index.php.

Přeložil a upravil Lubomír Dobrý.


Co kdyby jednoho dne někdo vstoupil do vaší tělocvičny a prohlásil: "Zatýkám vás jako představitele všech učitelů tělesné výchovy v zemi a obviňuji vás, že jste:

  • nepřispěl ke kvalitě učebního procesu žáků,

  • nepřispěl ke zvýšení standardizovaných testových skórů vašich žáků,

  • dovolil, aby otylost dětí dosáhla nejvyššího procenta všech dob,

  • vyučoval okrajový předmět, který je postradatelný, protože je nepovinný a nepatří mezi hlavní vyučovací předměty."

Vašimi žalobci jsou všichni, kteří si pamatují na špatné zážitky v tělesné výchově ve svém mládí. Porotu tvoří rozhodující činitelé země, členové školních rad, zákonodárci a tvůrci rozpočtu. Soudcem je hlavní rozhodující odborník přes volbu osnov, zařízení, čas věnovaný výuce a počet žáků ve třídě. Jaký argument vznesete na svou obranu? Jaké předložíte důkazy o své nevinně? Kde je váš důkaz, že opakování zvyšuje učení? Kdo vás přijde obhajovat? Kdo budou vaši svědkové? Kdo vás bude zastupovat? Programy tělesné výchovy jsou likvidovány nebo redukovány kvůli nedostatku peněz v rozpočtu nebo pro nutnou potřebu rozšířit časovou dotaci na naukové předměty, aby si škola zvýšila testové skóre.

To všechno se vztahuje k USA, kde je tělesná výchova nepovinným předmětem téměř ve všech státech. Přestože u nás je tělesná výchova povinným předmětem, je možné, že mnohá obvinění se mohou vztahovat i na naše poměry právě proto, že podléháme přílišnému uspokojení z této skutečnosti a nemusíme bojovat za prokazatelně lepší a přitažlivější tělesnou výchovu. Školní mládež je nucena tento předmět navštěvovat, proč bychom se tedy měli snažit ji nějakým mimořádným způsobem získávat?

Hlavní argument - zvýšit pohybovou aktivnost mládeže

Švédský neurolog Dr. Hesslow a jeho tým na Lund University jsou mezinárodně uznáváni v oblasti výzkumu mozečku, zejména léčení paralýzy způsobené úrazem páteře. Na dotaz, zda pohybová aktivita zvyšuje učení, Heslow odpověděl: "Sama o sobě ne. Je příliš mnoho proměnných, podílejících se na učení: prostředí, genetika, postoje, individuální učební kapacita, kurikulum, přednosti (silné stránky) učení a vyučování atd." Na otázku, jakou roli má tedy pohybová aktivita v učení, řekl: "Budou-li všechny proměnné stejné, bude mít pohybově aktivní dítě výhodu v učení a dítě s pohybovou nedostatečností bude při učení v nevýhodě. Kvalitní tělesná výchova působí v průběhu školního dne blahodárně na učení žáků a v důsledku může vést ke zvýšení žákova studijního výkonu."

V centru pozornosti by měl být zdravý tělesný vývoj každého žáka, bez ohledu na skutečnost, že programy (osnovy, kurikula) tělesné výchovy mohou být v každé škole jiné. Jakoukoli redukci tělesné výchovy, nebo lépe řečeno její další nerozšiřování kvůli nedostatku peněz a rozpočtovým problémům, je obtížné ospravedlnit, je-li prokázáno, že pravidelná denní pohybová aktivnost podporuje zdraví a učení žáka.

Můžeme se však spokojit jen s těmito důkazy? Co uděláme my, učitelé, aby se toto poslání TV naplnilo?

Co říká výzkum

Nedávné nálezy z výzkumů mozku prokazatelně podporují význam denní kvalitní tělesné výchovy. Pedagogové, neurologové a respektovaní představitelé vědy o mozku hájí naši profesi na základě vědeckých důkazů, které vypovídají, jak mozek pracuje, jak se učí a jak pohybové aktivity připravují tělo a mozek na optimální učení.

Specifický výzkum podporuje potřebu denní kvalitní tělesné výchovy a dokazuje, jak zvýšená pohybová aktivnost může ovlivnit žákův výkon a zlepšit prospěch i v jiných naukových předmětech. Následující odkazy na výzkumné výsledky jsou z knihy Jensena (2005). Kromě rostoucího množství poznatků, vyzdvihujících kognitivní benefity pravidelných pohybových aktivit, přináší nedávná studie závěr, že úrovně mentálního soustředění a pozornosti u mladších žáků se významně zlepšují po účasti v řízených pohybových aktivitách. Nálezy potvrzují, že pohybové aktivity, např. běh, skoky a pohybové hry aerobního charakteru, mají jasný dopad na fronta lobea primární mozkové oblasti a projeví se v mentální koncentraci, plánování a rozhodování. The President's Council on Fitness and Sports doporučuje 30 minut pohybových aktivit denně ke stimulaci mozku. V jedné kanadské studii se zvýšil školní prospěch, když se doba věnovaná tělesné výchově zvýšila na jednu třetinu školního dne. Žáci, kteří sportují, dosahují všeobecně lepších známek a vyšších skórů ve standardizovaných školních naukových testech než ti, kteří nesportují. V roce 1990 v Texasu prokázali středoškolští sportovci ve srovnání s nesportovci o 17 % vyšší školní prospěch. Žáci, kteří mají denně tělesnou výchovu, prokazují vyšší pohybovou zdatnost, lepší školní prospěch a postoj ke škole, než jejich vrstevníci, kteří tělesnou výchovu nemají.

Vědomé poznávání sebe sama i okolního světa

Specifický výzkum mozku, podporující potřebu denní kvalitní tělesné výchovy, nám nabízí důkazy pro ospravedlnění našich programů. Pohyb přináší žákovi dvojí užitek:

  • tělesnou zdatnost - mít zdravé tělo, zdravou mysl,
  • posílení kognice - využití kinestetického taktilního přístupu k osvojení teoretických konceptů.

Pohybové aktivity připravují mozek pro optimální učení. Krev, přiváděná do mozku vyšší rychlostí, zásobuje mozek potřebnými výživnými látkami - kyslíkem a glukózou. Pokaždé, když myslíte, používáte trochu glukózy. Ta je pro mozek totéž, co benzin pro auto. Činnost mozku je měřena spotřebou glukózy. Při normálním dýchání člověk obmění asi 10 % kyslíku. Znamená to, že asi 90 % kyslíku v mozku zůstává bez obměny, pokud nejsme nuceni při pohybu hlouběji dýchat. Nedostatek kyslíku v mozku vede k dezorientaci, ke zmatkům, stagnaci a k problémům s koncentrací a pamětí. Intenzívní aktivity v tělesné výchově dodávají mozku žádoucí výživu.

Co se stane, když cvičíme?

Když lidé cvičí, dostane se mozek do homeostatického stavu a dosáhne rovnováhy mozkových chemikálií, hormonů, elektrického napětí a systémových funkcí. Nachází-li se mozek mimo tento stav, tedy v nerovnováze zásluhou nedostatečné výživy a chybějící pohybové aktivnosti, žák není v dobrém stavu pro učení. Pohyb, pohybová aktivnost a cvičení změní učební stav ve stav vhodný pro paměť. Efekty přetrvávají 30 - 60 minut, podle vlastností žáka. Tento doklad je silným argumentem pro denní kvalitní tělesnou výchovu a pro činnost o přestávkách.

Pohybové aktivity obohacují prostředí

Pohybová aktivita posiluje klíčové oblasti mozku, ke kterým patří bazální ganglia, cerebellum a corpus callosum. Marion Diamond(1998) dokázala, že krysy v obohaceném prostředí měly vyšší hustotu v cortexu a lépe řešily problémy. Přeneseno na člověka tato informace naznačuje, že pohybové aktivity v pozitivním sociálním prostředí, kterým je např. výuka tělesné výchovy, vytvářejí obohacené bezpečné prostředí pro učení.

Pohybové aktivity podporují růst nových mozkových buněk

Van Praag et al. (1999) prokázali v experimentech na zvířatech, že běh a jiné aerobní aktivity podporují regeneraci mozkových buněk a jejich růst. Aerobní aktivity uvolňují endorfiny, které podporují relaxaci, přivádějí nás do stavu bdělosti a redukují příznaky deprese. Pohybové aktivity projevují také tendenci ke zvýšení hladiny glukózy, serotoninu, epinephrinu a dopaminu, chemických látek, o kterých je známo, že při zvýšených hladinách potlačují hlad a vyrovnávají chování.

Aerobní zdatnost pomáhá kognici

Bylo zjištěno, že osoby s nejvyšší aerobní zdatností nejrychleji kognitivně odpovídaly. Měřila se reakční doba, která představuje rychlost procesuálního zpracování informací subjektem, šíře paměti a řešení problémů. Aerobní aktivity jednak zvyšují průtok krve mozkem, jednak zrychlují vyvolání informací z paměti a dovednosti argumentovat (Etnier, et al., 1999; van Bostel, et al., 1996).

Pohybová aktivita uvolňuje BDNF

Pohybová aktivita uvolňuje BDNF (brain-derived neurotropic factor), který umožňuje komunikaci mezi jednotlivými neurony (Kinoshita, 1997). Žáci, kteří sedí nečinně déle než 20 minut, pociťují pokles průtoku BDNF. Přestávky a tělesná výchova umožní zvýšit přesnost a ostrost učebních dovedností.

Zkřižné pohyby organizují mozkové funkce

Překračování střední osy integruje mozkové hemisféry a umožňuje, aby se mozek sám organizoval. Když žáci vykonávají tento příčně laterální pohyb, průtok krve se zvyšuje ve všech částech mozku a činí jej pohotovým a nabuzeným pro účinnější učení. Pohyby, které překračují střední rovinu těla, sjednocují kognitivní a motorickou oblast mozku, tj. mozeček, bazální ganglia a corpus callosum při současné stimulaci produkce neurotrofinů, které zvyšují počet synoptických spojení. Většina činností, které vykonáváme v tělesné výchově, překračuje tuto střední osu a vyžaduje koordinaci tělesných systémů k dokonalému zvládnutí na jakékoli úrovni. Denní kvalitní tělesná výchova se stává hlavní podmínkou optimálního učení.

Pohybové aktivity, při kterých oči sledují dráhu nějakého předmětu, podporují rozvoj periferního vidění a pomáhají zlepšovat čtení. Potíže se čtením mají žáci při nedostačující zdatnosti očí. Dívají-li se žáci na obrazovku, jejich oči jsou upoutány jedním směrem na konstantní vzdálenost a svaly, které kontrolují pohyb očí, atrofují. Tělesná výchova nabízí způsob, jak posílit oční svaly. Činnosti spojené se sledováním, manipulací s předměty, s usměrňováním a činnosti se zasahováním cíle zvyšují zdatnost a připravenost očí ke čtení.

Balanční cviky zlepšují čtecí kapacitu

Vestibulární systém a malý mozeček jsou první systémy, které dozrávají. Oba úzce pracují se systémem RAS (reticular activation system), který je umístěn na vrcholu mozkového kmene a je rozhodující pro naši pozornost. Tyto systémy interagují při udržování naší rovnováhy, proměňují myšlení v činnost a koordinují pohyb. Přetáčení, skoky a různé obraty jsou nutné pro vytvoření základů učení.

Pohybové aktivity redukují stres

Pohybové aktivity jsou doprovázené emocemi. Ty bystří pozornost, která budí učení (Sylwester, 1995). Uvnitř mozku se amygdala (mozkový emoční filtr) dotýká bazálních ganglií, které interpretují pohyb. Pohyb a emoce jsou tedy fyziologicky spojeny. Pohyb může podporovat sebedisciplínu, zlepšovat sebehodnocení a zvyšovat emoční výraz sociálními zábavami (Jensen, 2001).

Z výzkumů vyplývá, že mentální stres a úzkost může ubírat mozku a tělu potřebný kyslík tím, že přerušuje normální rytmus dýchání. Výzkumy však také potvrzují, že správné dýchací cviky mohou podporovat zásobování kyslíkem, a tím snižovat srdeční frekvenci i úzkost. Nové empirické důkazy prokazují, že pravidelné pohybové aktivity jsou stejně efektivní jako léky snižující symptomy silných depresí a mají stejné účinky jako antidepresiva. Pacienti, trpící rakovinou, pocítili až 40% pokles deprese, pokud se zúčastňovali pravidelného cvičebního programu. Přirozeně, že i u žáků, účastnících se aktivně tělesné výchovy, se rovněž snižuje stres a úzkost.

Pohybová aktivita a správná výživa zlepšují chování

Mezi raným pohybovým vývojem a násilným chováním může být souvislost. U nemluvňat, zbavených podnětů z doteků a pohybových aktivit, se nemusí v mozku vyvinout spojení mezi pohybem a příjemným pocitem (libostí). Mezi mozečkem a mozkovými centry radosti a bolesti vznikne málo spojů. Dítě trpící pohybovou nedostatečností může vyrůstat bez normálních prožitků radosti, přičemž se u něj může projevit např. násilné chování. A to je špatná zpráva. Dobrou zprávou je, že zvýší-li dítě svou pohybovou aktivnost, začnou se centra radosti a bolesti vyvíjet stejně. Různé pohybové aktivity (drobné pohybové závody a hry), organizované pod dohledem dospělých, jsou žádoucí pro vyvážený vývoj mozkových center radosti a bolesti. Z toho opět vyplývá požadavek kvalitní tělesné výchovy i kvalitních sportovních programů.

Zlepšování a upevňování učební dovednosti

Školáci mají v 85 % vlohy k přirozenému kinestetickému učení. Senzorickomotorické učení je lidským jedincům vrozené. Učitelé, kteří dovedou včlenit do vyučování kinestetické přístupy, získají větší procento žáků. Jensen (2005) píše, že implicitní učení (učení prostřednictvím těla), je mnohem účinnější než explicitní učení (z textu, faktů, připomínek). Pokud to není ve vašem těle, tak jste se to nenaučili. Tvrdí, že pohyb, pohybová aktivnost a různé rytmické činnosti jsou způsoby, kterými může učitel pomoci žákům svázat učení prostřednictvím percepčně motorických dovedností a smyslové integrace. Učitelé matematiky by měli stejně přirozeně využívat pohybu ve třídě, jako učitelé tělesné výchovy počítání v tělocvičně.

BI

Lidský mozek byl určen k načasování denních rytmů podle extenzívního vystavení dennímu světlu. Je-li ho nedostatek nebo je vnitřní osvětlení nedostatečné, denní rytmy fungují asi jako hodiny, které jdou pomalu. Tento stav se nazývá syndrom zpožděné spánkové fáze. Když k tomu dojde, projeví se u dítěte nebo dospělého potíže s usínáním v normálním čase pro spánek a potíže s probouzením, když ráno zazvoní budík. Důležitější však je, že pozornost není několik hodin po probuzení dostatečná. Žáci, kteří byli zbaveni odpočinku vlivem zpožděné spánkové fáze, trpí nedostatečnou pozorností při učení. Volná herní činnost o přestávce podporuje sociální a kognitivní vývoj, který se nakonec přenese do výkonu ve výuce.

Kdo vám bude svědčit?

Nabídneme vám několik názorů předních expertů z oblasti věd o mozku, kteří obhajují denní tělesnou výchovu ve škole na základě silné evidenční podpory vztahů mezi pohybem a učením. Ty byste si mohli zvolit za své obhájce při prosazování denní tělesné výchovy.

Howard Gardner (1999) označil jednu z osmi složených inteligencí jako "tělesně kinestetickou složitou inteligenci". Kdyby se tělesná výchova odstranila ze škol, eliminovala by se jedna osmina lidské inteligence. Tělesná výchova je jednou z několika málo disciplín, které zahrnují většinu z osmi identifikovaných inteligencí současně v našich vyučovacích hodinách.

Marion Diamond (1998) svým výzkumem o obohaceném prostředí podporuje význam dětského hraní v období raného vývoji mozku. Tento kritický motorický vývoj ovlivňuje mozkové procesy později používané pro odhalování a řešení problémů a považuje se za silný argument pro denní tělesnou výchovu, která by měla začínat již v mateřské škole.

Candence Pert (1997) vyzvedává význam správné výživy a pohybové aktivnosti pro přirozenou vyrovnanost emocí. Tvrdí, že k učení dochází prostřednictvím těla, ne jenom v synaptických spojích mozku. Zdraví aktivní žáci se lépe učí.

Robert Sylwester (1995) prohlašuje, že pohyb podporuje kognici. Říká, že příčinou, proč lidé mají mozek, je pohyb. Také upozorňuje, že hlavním posláním mozku je inteligentně se pohybovat ve svém prostředí.

Susan Kovalik (1994) je vedoucí autorita učení kompatibilního s mozkem. Její ITI model, který využívá 250 000 žáků, zahrnuje pohyb podporující učení, jako jednu ze složek založených na výzkumných nálezech biologie mozku. Je přesvědčena, že žáci uchovávají informace lépe, je-li při výuce teoretických pojmů kinesteticky využíván záměrný pohyb.

Eric Jensen (1996, 2000a, 2000b) konstatuje, že pohyb, rytmus a pohybové aktivity pomáhají kontrolovat stavy, jako jsou např. ADD (attention deficit disorder), dyslexie, učební bezradnost (bezmocnost), hyperaktivita, zpožděný spánkový režim, oppositional disorders, mozkové úrazy a narušené chování. Kurikulum tělesné výchovy nabízí nejenom pohybové aktivity, nýbrž vytváří také vzájemné vztahy, poskytuje pocit příslušnosti ke skupině a příležitosti k oslavám, podporuje rytmus, zkřížené pohyby a manipulační činnosti. Mnoho žáků s různými problémy při učení nachází úspěch v tělocvičně, protože naše kurikulum vychází vstříc jejich potřebám způsobem, který není možný v tradiční výuce naukových předmětů.

Nejlepším obhájcem budete vy sami!

Je důležité, aby učitelé tělesné výchovy byli informováni o nejnovějších výsledcích výzkumu mozku, které významně zhodnocují naši profesi.

Propagujte svůj program. Čtěte odborné časopisy a knížky, navštěvujte odborné konference a semináře. Obhajujte svůj program prostřednictvím různých veřejných akcí a zvěte zástupce medií. Pro podporu kognice navrhněte vyučovací hodiny, v nichž se vyučuje naukovým předmětům kinesteticky. Vaším nejlepším advokátem budete vy sami a žáci, které vyučujete. Oni jsou vaším nejlepším svědectvím.

Být učitelem tělesné výchovy je dnes vzrušující. Tělesná výchova je centrem učebního procesu každého žáka. Výzkumy mozku potvrzují oprávněnost naší profese. Protože máme více poznatků o tom, jak se mozek učí, můžeme také lépe vyučovat své žáky. Vy jste odpovědí. Nejste jenom učiteli tělesné výchovy. Jste profesionály v oblasti mozku ve škole. Buďte hrdí a informovaní! Vyučujte žáky, ne učivo. Zdraví a učení vašich žáků je vaší neoddiskutovatelnou prioritou.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jean Blades

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Tělesná výchova 2. stupeň