Odborný článek

Z pohádky do pohádky

5. 1. 2010 Předškolní vzdělávání
Autor
Nikola Loužková

Anotace

Všestranně zaměřený integrovaný blok v předškolním vzdělávání, při němž se děti, za doprovodu pohádkového skřítka Raráška, seznamují s klasickými pohádkami, získávají vztah k ústní slovesnosti, literatuře i divadlu.

V týdenním bloku, který je všestranně zaměřen, se děti seznamují s lidovou slovesností. Doprovází je skřítek Rarášek.

PONDĚLÍ

Učitelka vyrobí z látky postavičku pohádkového skřítka Raráška a schová ho někde ve třídě. Dětem oznámí, že k nim přišel nový kamarád, ale protože se ještě hodně stydí, někde se schoval a děti ho budou muset najít. Následně se s Raráškem děti seznámí v ranním kruhu, každý mu řekne své jméno, popřeje mu, ať se mu u nich ve třídě líbí, může mu svěřit i tajemství apod. Rarášek zase dětem slíbí, že jim ukáže svět pohádek, ale musí ho pečlivě následovat.

S Raráškem do pohádky (překážková dráha)

Za použití překážkové dráhy se děti vydají s Raráškem na cestu do pohádky. Cesta je ale náročná, děti překračují kmeny padlých stromů, prolézají krtčí norou, přeskakují louže, lezou na strom, aby se rozhlédly po krajině, balancují po úzké lávce přes potok a plazí se. Rarášek je zavede až k moři a dětem nezbývá nic jiného, než společně postavit loď (záleží na vybavení třídy, je možné použít židle, deky, velké kostky...), nasednout a cestovat s Raráškem po světě pohádek.

O šípkové Růžence (výtvarná tvorba, spolupráce, řešení problému)

Doplují na ostrov, kde je zámek celý zarostlý růžemi. Děti budou hádat, ve které pohádce se ocitly a pokusí se ji postupně převyprávět. Od Raráška se dozví, že princ, který měl zachránit princeznu, se ztratil a nemůže najít cestu k zámku. Děti pomohou princovi najít správnou cestu k princezně tak, že mu společně na pás balicího papíru nakreslí mapu. Na jednom konci papíru bude již od učitelky nakreslený princ a na druhém spící princezna. Děti se budou muset domluvit, kudy princ půjde a jaké překážky bude muset překonat. Tím mu pomohou najít princeznu a pohádku tak zachrání.

Společně se všichni zase nalodí a poplují zpátky do školky. Na oslavu úspěšného zachránění pohádky si děti zazpívají písničku (podle svého výběru).

Hra na spící princeznu (honička)

Při odpolední činnosti, venku nebo ve třídě – záleží na počasí, mohou děti hrát na honěnou se spící princeznou. Jedno dítě honí – je zlá čarodějnice – a když se někoho dotkne, stane se z něj Šípková Růženka, a ten, tak jak zrovna byl, usne. Pokud bude chtít Růženku někdo zachránit, musí ji pohladit po tváři (k polibku na tvář se pravděpodobně děti neodváží...), tím ji vysvobodí a Růženka je zpět ve hře.

ÚTERÝ

Řízená činnost začne ranním kruhem, kde se děti opět přivítají vzájemně a s Raráškem. Popřejí si hezký den apod., zopakují si, jakou pohádku den před tím zachránily a vydají se opět lodí po moři pohádek hledat další ostrov.

O Sněhurce a sedmi trpaslících (mezilidské vztahy)

Děti připlují na malinký ostrov, Rarášek jim prozradí, že tam žije sedm trpaslíků a děti budou opět hádat, co by to mohlo být za pohádku. Společně si ji s obrázkovou knížkou převypráví. Je to i velmi poučná pohádka, učitelka tedy dětem položí několik otázek:

  • Proč neměla zlá královna Sněhurku ráda?
  • Je závist dobrá nebo špatná vlastnost a proč myslíte?
  • Myslíte, že jsou takové špatné vlastnosti i mezi lidmi?
  • Co byste udělali, aby si lidé nezáviděli a proč? Je důležitější být krásný, nebo být dobrý člověk a něco dokázat? Proč?
  • Co udělala špatně Sněhurka? (děti by měly přijít na to, že by si Sněhurka neměla cokoli brát od cizích lidí a nebo se s nimi jen bavit, nikam s nimi nechodit nebo je pouštět k sobě domů apod.)
  • Platí to jen pro Sněhurku, nebo i pro vás, děti?

Cvičení s jablíičkem (rozcvička)

Každé dítě má své jablíčko – míček. Ta jsou ale zatím otrávená a cvičením je děti odčarují. Na hudbu si předávají Sněhurčino jablíčko z ruky do ruky nad hlavou, kolem pasu, mezi nohama, kutálejí si ho po těle atd.

Až budou jablíčka dostatečně odčarovaná, budou je děti kutálet mezi překážkami až do Sněhurčina domečku.

Trpaslík ztratil čepičku (pohybová hra)

Činnost bude pokračovat hrou na trpaslíky. Učitelka bude předříkávat říkanku a děti se pokaždé po vyslovení barvy chytí předmětu s určenou barvou.

Trpaslík ztratil čepičku,
Měla barvu barvičku...
(barva)

Před ukončením řízené činnosti se děti nesmějí zapomenout vrátit zpět z ostrova trpaslíků do třídy své školky a společně s Raráškem zhodnotit, jak se jim u trpaslíků líbilo.

Na památku si děti nakreslí trpaslíky a Sněhurku a vystaví si je.

STŘEDA

Děti se opět přivítají v ranním kruhu, zopakují si, co se včera naučily a vydají se s Raráškem opět na plavbu pohádkovým mořem.

O Červené Karkulce (výtvarná činnost, spolupráce)

Připlují na ostrov, který je celý opuštěný. Rarášek dětem prozradí, že tady dříve byla pohádka O Červené Karkulce, ale zlý čaroděj ji začaroval a pohádka zmizela. Učitelka dětem pohádku přečte z knížky, a aby děti pohádku zachránily, nakreslí ji. Je třeba si ale rozdělit jednotlivé části děje tak, aby vznikl souvislý pás obrázků popisujících příběh.

Rozcvička s Karkulkou (pohybová činnost)

Děti se naučí netradiční básničku O Karkulce (autor Jiří Žáček). Aby se děti rozhýbaly a lépe si ji zapamatovaly, bude spojena s pohybem.

Na palouku v bodláčí, (roztáhnout ruce, naznačení velkého prostranství palouku)
leží vlk a kouří lulku.
(lehnout si na záda)
Honem vyskoč chlupáči,
(z lehu vyskočit)
dej si pozor na Karkulku.
(ruce k ústům a výstražně zašeptat)

Ona chodí do džuda, (zaboxovat)
každé ráno vzpírá činku,
(ruce nad hlavu, drží velkou činku a několik dřepů jako při vzpírání)
čeká tě jen ostuda,
(ruce v bok)
vypráší ti kožich, synku.
(chaotické pobíhání)

(ŽÁČEK, J. Pro slepičí kvoč aneb aprílová škola pro pokročilé. Praha : Albatros, 1986, str. 40. ISBN 13–817–86.)

Na vlky a Karkulky (pohybová hra)

Jedno dítě bude vlk, z ostatních se stanou Karkulky, vlk bude na jednom konci třídy, Karkulky na druhém konci. Poté, co vlk řekne: „Karkulky, Karkulky, vlk má hlad!", rozeběhne se proti Karkulkám a bude se jich snažit co nejvíce pochytat. Chycené Karkulky se stávají vlky a společně chytají ostatní Karkulky, až je vychytají všechny. Při pěkném počasí možné hrát venku, ale vymezit prostor.

Děti zachránily pohádku, lodí se vrátí zase do školky a popovídají si s Raráškem, jak se jim to dneska líbilo.

ČTVRTEK

V ranním kruhu klasické přivítání, pozdravy, přání a připomenutí minulých pohádek. Děti se nalodí a vydají se na další výlet.

O perníkové chaloupce (stopovačka)

Moře děti tentokrát zavede k pohádkovému ostrovu, na kterém stojí krásná chaloupka, celá z perníku. Děti určitě snadno poznají, že jde o pohádku O perníkové chaloupce. Děj pohádky si děti opět připomenou a vydají se po stopách Jeníčka a Mařenky, kteří za sebou zanechali drobečky (použijeme zmuchlané kousky papíru). Drobečky dovedou děti až do perníkové chaloupky.

Ježibaba chce sníst děti (pohybová hra)

Perníkovou chaloupku představuje kruh udělaný z lana na zemi. V chaloupce je Ježibaba (vybrané dítě) a ostatní děti chodí okolo a provokují Ježibabu tím, že jí vstupují do chaloupky. Nesmí je ale Ježibaba v chaloupce chytit, protože by si je tam nechala. Pokud se tak stane, jiné děti uloveného Jeníčka nebo Mařenku mohou osvobodit tím, že ho z chaloupky vytáhnou. Pokud by i záchranáře Ježibaba chytila, musí zůstat v chaloupce taky. Učitelka po chvíli vždy Ježibabu vymění.

Pečeme perník (pečení)

Po domluvě s paní kuchařkou si děti – společně s paní učitelkou – připraví těsto na perník, rozválejí ho a tvarovátky budou vykrajovat perníčky. Paní kuchařka je upeče a odpoledne si děti perníčky nazdobí.

Děti se již naposledy vrátí z moře pohádek. Ve třídě si vystaví všechny své výrobky z pohádek, popovídají si o tom, jak se jim ve světě pohádek líbilo, a poděkují Raráškovi, že je tam zavedl.

PÁTEK

Aby děti poznaly různorodost pohádek a rozdíl mezi literaturou a divadlem, půjdou v poslední den integrovaného bloku do divadla na pohádku dle výběru učitelky.

Po návratu z představení si bude učitelka s dětmi povídat o tom, co všechno se v pohádce stalo, co všechno viděly a zda v příběhu najdou nějaké poučení do života. Dát dětem za úkol vymyslet, jak by pohádka z divadla mohla pokračovat.

Odpoledne ja možné zařadit pohybovou hru, která bude divadelnímu představení tematicky podobná.

Literatura a použité zdroje

[1] – ŽÁČEK, Jiří. Pro slepičí kvoč aneb aprílová škola pro pokročilé. Praha : Albatros, 1986. 88 s. ISBN 13-817-86.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Exkurze

Nutné pomůcky:

Postavička skřítka Raráška, pohádkové knížky S Raráškem do pohádky – potřeby pro překážkovou dráhu, záleží na vybavení třídy Stavba lodě pro cestování po pohádkovém moři – židle, deky, molitanové kostky, záleží na fantazii a vybavení třídy O Šípkové Růžence – role balicího papíru, pastelky Cvičení s jablíčkem – malé míčky O Červené Karkulce – papíry, pastelky, vodovky O Perníkové chaloupce – zmuchlané papíry Ježibaba chce sníst děti – lano Pečeme perník – ingredience na perníkové těsto, mísa, válečky, tvarovátka, plechy na pečení, zdobicí sáčky