Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Základy pro vytvoření rámcového vzdělávacího programu předškolní výchovy - Finsko
Odborný článek

Základy pro vytvoření rámcového vzdělávacího programu předškolní výchovy - Finsko

2. 2. 2006 Předškolní vzdělávání
Autor
VUP Praha

Anotace

Zkrácený překlad z finštiny "Esiopetuksen opetussunnitelman perusteet 2000".

Zkrácený překlad z finštiny "Esiopetuksen opetussunnitelman perusteet 2000" vydaných Správou pro vzdělávání (Finnish National Board of Education).


1.kapitola
ÚKOL A ZÁKLADNÍ CÍLE PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY

ÚKOL

Předškolní výchova je postavena na základních hodnotách společnosti, které jsou stanoveny v mezinárodních zákonech, deklaracích a úmluvách o lidských právech. Úkolem předškolní výchovy je vychovávat dítě k lidskosti, úctě k druhým a vést ho k etickému a odpovědnému chování ve společnosti podle určených pravidel.

Důležitým úkolem předškolní výchovy je vytvořit příznivé podmínky, které napomáhají dítěti v růstu, vývoji a učení. Důraz je kladen na fyzický a psychický, sociální, kognitivní a emocionální vývoj dítěte, snahy se upírají k včasnému předcházení negativním jevům. Důležité je posílit zdravé sebevědomí dítěte s pozitivními zkušenostmi z procesu učení a poskytnout mu možnost k interakci s ostatními. Obohacujeme svět zkušeností dítěte a směřujeme ho k zájmu o nové věci. Předškolní výchova bere ohledy na speciální potřeby vyplívající z potřeb obou pohlaví. Předškolní výchova zaručuje rovnocenné možnosti k učení a k nástupu do školy.

Mateřská škola je součástí vzdělávacího systému. Ranná výchova (zahrnuje předškolní výchovu a školní - základní výuku) vytváří logicky postupující celek ve vývoji dítěte. V plánování předškolní výchovy se musí brát zřetel nejen na cíle a obsahy ranné výchovy, ale také na cíle a obsahy základního vzdělávání.

K dosažení daných cílů předškolní výchovy je důležité, aby pedagogové a zaměstnanci v mateřské škole společně s rodiči nesli zodpovědnost za pravidelnou docházku dítěte.

ZÁKLADNÍ (VŠEOBECNÉ) CÍLE VÝCHOVY A VÝUKY

Cíle předškolní výchovy vycházejí z možností a předpokladů dítěte k učení a z potřeb společnosti.

Cílem předškolní výchovy je:

  • pěstovat pozitivní sebepojetí dítěte - tím se upevní a vyvine jeho schopnost v učení se;
  • osvojit (prohloubit) základní znalosti, dovednosti a schopnosti k učení v různých oblastech - podle možností dětí a jejich věku;
  • učit hrou - děti mají radost z nově získaných poznatků, nekladou se jim překážky v poznávání nového, pochopí důležitost svých vrstevníků v kolektivu v roli učení;
  • osvojit rozdíl mezi dobrem a zlem - působení dítěte v kolektivu jako odpovědného člena se posílí;
  • učit pravidla společenského styku (spolužití) - dítě si osvojí správné společenské návyky a rozumí jejich významu v každodenním životě, naučí se sebeovládání a umí si pomoci (poradí si samo) v jednotlivých situacích, naučí se rovnoprávnosti a shovívavosti;
  • rozvíjet u dětí schopnost ve vyjadřování - jazyková a kulturní identita dítěte, dítě poznává různé umělecké podoby, místní a národní kulturu, a podle možnosti také světovou;
  • učit děti vnímat nové věci a analyzovat okolí, užívat si rozmanitosti a krásy okolí a uvědomit si vliv vlastní činnosti na okolí;
  • pěstovat u dětí zájem o přírodu - děti by měly porozumět vlastní závislosti a odpovědnosti za okolní prostředí.

2.kapitola
USKUTEČNĚNÍ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY

POJEM UČENÍ

V předškolní výchově je učení aktivní proces s určeným cílem založeným na dříve osvojených znalostech. Znalosti se dítěti nepředávají přímo, ale dítě si samo na základě svých předchozích znalostí a zkušeností vytváří představu, názor, mínění. Tímto dochází k získávání nových poznatků. Děti se navzájem učí novým poznatkům a předávají si podněty k zamyšlení a nápadům.

PROSTŘEDÍ

Prostředím předškolní výchovy, ve kterém se výchova realizuje, máme na mysli nejen fyzické, ale také psychické, sociální, kognitivní a emocionální prostředí. V tomto "prostoru" jsou důležité interakce mezi učitelkou a dítětem či mezi dětmi, dále pak různé pedagogické metody a záměry. Individualita dítěte v předškolní výchově předpokládá plánovanou (řízenou) výchovu, která vede dítě k dobrému chování, kde dospělí určují hranice a od dítěte se očekávají výsledky.1

Vhodné prostředí vzbuzuje v dítěti zvídavost, zájem a chuť učit se novým věcem. Podporuje všestranný rozvoj a učení dítěte, díky čemuž se dítě naučí hodnotit svou činnost. Nabízí dítěti možnosti pro hru, pro různé činnosti a pro odpočinek. Mimo jiné by mělo vhodné prostředí podporovat jazykový vývoj dítěte.

Prostředí by mělo být veselé, otevřené, klidné, povzbuzující. Náčiní, hračky, pomůcky a rozličný materiál by měly být na dosah dítěte a poskytovat tak možnost k různým aktivitám. Dobré prostředí by mělo být zdraví prospěšné, bezpečné, esteticky příjemné.

V úzké spolupráci s rodiči a dětmi pedagog plánuje, uskutečňuje a hodnotí činnosti, které vedou k vývoji zručnosti dítěte, k rozšiřování obzoru zájmu jak jednotlivce, tak celého kolektivu.

PRACOVNÍ METODY

Pedagog má podporovat dítě k učení a vést ho k uvědomování si nově naučených znalostí a k poznatku, že může samo ovlivnit svůj úspěch v procesu učení. Pedagog vede dítě k učení, ke konkrétnímu experimentování, zkoumání, k aktivní účasti, k získávání nových informací, pomáhá v řešení problematických situací jak mezi dětmi, tak mezi rodiči a dítětem. Dítě poznává vztah mezi důvodem a důsledkem a vytváří úsudky (závěry). Z hlediska dítěte by činnost měla být účelná a cílená.

Pracovní metoda v předškolní výchově je založena na učení se hrou, na činnosti podporující jak jazykový vývoj, tak připravenost k vnímání (učení se) nových věcí. Při získávání nových poznatků bereme na vědomí potřebu dítěte učit se (poznávat) prostřednictvím hry a představivosti.

3. kapitola
PODROBNÉ CÍLE A OBSAHY PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY

ŘÍZENÉ ČINNOSTI

Předškolní výchova je postavena na řízeném rámcovém učení. Řízené činnosti se provádějí formou tematických celků, které souvisejí s každodenním životem dítěte. Jejich obsahy rozšiřují a člení pohled na obklopující svět dítěte. Tato témata jsou propojena a navazují na sebe, doplňují se, zahrnují různé oblasti.

V plánování tématu bereme na vědomí přání dětí a snažíme se o poskytnutí zajímavých, pro děti důležitých, celků.

Řízené činnosti a proces učení jsou důležitější než jednotlivé obsahy. Základem učení je osvojení znalosti, a to na základě vzájemného ovlivňování mezi dospělými a dětmi. Pracovní návyky určují cíle učení a logičnost. Pravidelným používáním pracovních návyků se usiluje o dosažení rozlišných zkušeností a dovedností z různých oborů. V předškolní výchově si dítě pomocí obsahových témat rozšiřuje pohled na svět a zjišťuje, že je schopné učit se novým poznatkům. Rozdělení předškolní výchovy do tematických celků má za úkol vést práci pedagoga při plánování a realizaci vzdělávacího programu.

DŮLEŽITÁ OBSAHOVÁ TÉMATA (TEMATICKÉ CELKY):

Jazyk (řeč) a vzájemné ovlivňování
Matematika
Etická výchova a náboženství
Přírodověda a ochrana přírody
Zdraví (péče o zdraví)
Fyzický a motorický vývoj
Kultura a umění

Jazyk (řeč) a vzájemné ovlivňování

Pomocí jazyka (řeči) můžeme myslet a vyjadřovat se. Dítě analyzuje okolní prostředí pomocí naučených pojmů a staví z nich pohled na svět. V předškolní výchově by měly být děti používáním jazyka (řeči) vedeny k vývoji myšlení, socializaci, pocitům a k vzájemnému ovlivňování (vzájemné vztahy). Tímto způsobem se upevní emocionální život, tvořivost (tvůrčí přístup) a sebeúcta dítěte.

Dítě je vedeno a motivováno k tomu, aby z něj postupně vyrostl aktivní vypravěč a posluchač v různých komunikačních situacích jak v každodenním životě, tak i při učení. Dítě si upevňuje vyjadřování a diskutování o svých pocitech, přáních, názorech a myšlenkách a v neposlední řadě také verbální vyjadřování svých postřehů a úvah. Dítě se učí poslouchat a vyprávět. Učí se naslouchat řeči dospělých, jiných dětí, vést rozhovor, účastnit se diskuzí a, je-li to potřeba, čekat na radu (vnímání, naslouchání, porozumění, vyjadřování, používání pojmů).

Dětem jsou čteny a vyprávěny pohádky, naučné texty, básničky, rýmy atd., tímto se jim nabízí příležitost k potěšení. Děti se vcítí do toho, co slyší a dává jim to impuls k zamyšlení. Jejich schopnost rozumět jak životu svému, tak životu ostatních, se zlepší. Dítě začíná rozumět, proč se člověk učí číst. To ho povzbuzuje k otázkám, uvažování a k vytváření názoru.

Předškolní výchovou se vytváří základ pro učení psaní a čtení. Na začátek postačí, když dítě poslouchá, je mu nasloucháno, mluví a diskutuje, ptá se a dostává odpovědi. V takovém prostředí si dítě spontánně rozšiřuje svou slovní zásobu.

Cílem je vzbudit a rozšířit zájem o vnímání a zkoumání slovního a psaného jazyka. Předmětem zájmu mohou být různé texty, výrazy, jednotlivá slova, písmenka a zvuky (hlásky), které jsou pro dítě spojeny s něčím příjemným. Vývoj jazykových znalostí podporujeme slovními hříčkami, rýmováním a říkankami.

Matematika

V předškolní výchově se vytvářejí a upevňují základy matematiky. Dítě je vedeno k pozorování matematických aspektů v každodenním životě. V procesu učení má dítě aktivní roli. Přirozenou cestou rozšířit představu dítěte o matematice se realizuje hrou, zpěvem, pohybem, drobnými úkoly a diskusí. Pozitivní postoj k matematice by se měl podporovat.

K tomu, aby se dítě naučilo základy matematiky, potřebuje rozumět pojmům. Promyšlené, logické metody výuky, pomůcky a jazykové vyjadřování jsou důležitými faktory v procesu osvojování si pojmů. Podle tvaru, množství a jiných vlastností se dítě učí zkoumat a analyzovat předměty, živé organismy, obrazce a hmoty ve svém okolí.

V předškolní výchově je důležité rozvíjet soustředění, vnímání, dorozumívání a myšlení dítěte. Ve vývoji matematického myšlení je důležité, že si je dítě vědomo svého přemýšlení. Dítě je povzbuzováno k tomu, aby řeklo, o čem přemýšlí a na co myslí.

Součásti výuky:

  • členění (u nás říkáme třídění), porovnávání, uspořádání podle jiných vlastností, pojmy směru a místa, vesmír;
  • číselné znaky, pořadí, počet;
  • geometrické tvary: kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník;
  • základy měření;
  • časové pojmy;
  • začátky počítání: přidávání, ubírání, rozdělování v konkrétních každodenních situacích.
Etické chování (výchova) a náboženství

Tento obsahový celek se člení do tří částí:

  • etická výchova;
  • sociálně-kulturní výchova;
  • náboženství či alternativní výchova životního názoru/ stylu (občanská výchova).

První dvě části jsou pro všechny společné, v náboženské výchově se rodiče rozhodnou, bude-li se jejich dítě podílet či ne. Měla by se respektovat náboženská vyznání v rodině.

Přírodověda a ochrana přírody

Cílem je poskytnout dítěti možnost k poznání a zážitkům v přírodě, vést ho k vnímání všemi smysly. Dítě se seznamuje s okolním prostředím, přírodou, stavbami, kulturou, službami a možnostmi k pohybu, hře a k zálibovým aktivitám. Usiluje se o probuzení lásky k rodné vesnici, městu a k počátkům zodpovědného vztahu k přírodě a okolnímu prostředí. Děti jsou vedeny k úctě k přírodě. Všichni zaměstnanci, kteří se podílejí na předškolní výchově, by měli být svým vztahem k přírodě dětem příkladem.

Obsahy jsou vybírány z následujících přírodovědných oblastí:

  • člověk a jeho chování k okolí: já a ostatní, jaký jsem, jak se chovám, jak myslím a cítím, rodina, školka, kamarádi, vztah mezi věkovými generacemi;
  • seznámení se s přírodou a blízkým okolím: pohyb v přírodě a okolí, výpravy (výlety) za zážitky a dobrodružstvím, školní zahrady a hřiště, pozorování živé a neživé přírody, vliv ročních období na přírodu, radost z pobytu v přírodě, využívání přírody, země a vesmír;
  • "seznamování" se s rodným městem začíná v blízkém okolí - nahlédnutí do historie města, seznámení se s kulturními místy;
  • problematika ekologie - třídění odpadu jako součást každodenní činnosti, vznik a používání energie, údržba a opravy starých hraček, rozumné používání materiálu a recyklace, ochrana přírody;
  • posílení finských národních kulturních tradic, národní pohádky, tradiční hry, život před sto lety, hymna, vlajka, osamostatnění země.
Péče o zdraví

Cílem je prospívat fyzickému, psychickému a sociálnímu zdraví, růstu a vývoji dítěte.

Dítě je vedeno:

  • k poznávání své identity ve vztahu k druhým a okolí tak, že získává pozitivní zkušenosti a dostává příležitosti k zúčastnění se;
  • k péči o své zdraví, k vývoji zodpovědnosti za své oblékání a každodenní osobní hygienu;
  • k dobrému chování při stolování;
  • k bezpečnému pohybování v blízkém okolí;
  • k vytvoření zdravých životních návyků a postojů;
  • k činnosti ve výchově společenského chování a pravidel společenského styku;
  • k pozitivním vztahům k lidem a nenásilnému chování.

Rovnováha by měla být vytvořena mezi prací, odpočinkem a zábavou.

Fyzický a motorický vývoj

Pro vyvážený růst, vývoj a zdraví dítěte je potřebný každodenní pohyb. Pomocí pohybu a her rozvíjíme pohybové schopnosti a zdokonalujeme dovednosti dětí v motorice, ovládání pohybu a koordinaci. Jemná motorika, zručnost a koordinace ruky a oka se vyvíjí každý den při opakujících se činnostech. Dítě povzbuzujeme k samostatným činnostem a k aktivnímu zapojení se do společných aktivit. Dítě je vedeno k tomu, aby pochopilo, že pohyb prospívá zdraví a blahobytu člověka.

Součásti výuky:

  • zdravá výživa, zdravé životní návyky, dobré chování u stolu;
  • bezpečné pohybové aktivity v různých situacích a podmínkách;
  • důvod odpočinku, práce a zábavy;
  • dobré chování, vyhýbání se násilí;
  • motorické dovednosti: chůze, běh, skákání, točení, házení, válení;
  • dovednosti vnímání: vizuální (zrakové), auditivní (sluchové), taktické, kinestetické (hmatové), vnímání svého těla (chuťové, čichové);
  • pohybový a taneční rytmus;
  • odpočinek, odreagování;
  • základní pohybové aktivity: lyžování, bruslení, míčové hry, plavání.
Umění a kultura

Kreslením, sestrojováním, hrou na hudební nástroj, dramatizací, tancem a pohybem se děti učí tvořivosti, představivosti a samostatnému vyjadřování. Děti jsou vedeny k trpělivosti při tvořivé práci a k ocenění jak své práce, tak práce druhých.

Dítě má možnost seznámit se s informativními a komunikativními prostředky (prostředky sdělování). Společně si prohlížíme fotky, obrázky, knížky, encyklopedie a diskutujeme o jejich obsahovém významu. Dítě je vedeno k poznávání zvukového světa a vlivu hudby v komunikaci. Dítě povzbuzujeme k vyjadřování svých myšlenek jak verbálně, tak dramaticky, hudebně, gestikulačně či pohybově.

Dítě je vedeno k respektování okolního prostředí a ochraně přírody a učí se etickým a kulturním hodnotám v podnětném prostředí.

Dítě povzbuzujeme k aktivnímu vyjadřování se pomocí různých tematických celků.

Součásti výuky:

  • dramatická výchova;
  • loutkové divadlo;
  • výtvarná výchova;
  • hudební výchova;
  • tanec a pohybová výchova;
  • používání medií;
  • estetika přírody a kulturních zvyků.

4. kapitola
VŠEOBECNÁ PODPORA PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY

SPOLUPRÁCE S RODIČI

Rodiče mají na prvním místě zodpovědnost za výchovu dítěte. Pro optimální růst a vývoj dítěte je důležité vytvořit důvěryhodný kontakt mezi rodiči a pracovníky podílejícími se na předškolní výchově dětí.

PLANOVÁNÍ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY DÍTĚTE

Na začátku školního roku pedagog ve spolupráci s rodiči, popřípadě i s dítětem, vytvoří tzv. osobní předškolní rámcový plán, který napomáhá k zabezpečení co nejlepších možností pro výuku dítěte. Plán můžeme vytvořit každému dítěti "na míru", či může být společný pro celou skupinu (třídu, kolektiv). V plánování věnujeme pozornost důležitým faktorům pro vývoj jedince (například určeným cílům vývoje a růstu dítěte, hodnocení silných a slabých stránek dítěte).

Tento plán obsahuje také určení zodpovědnosti v problematických a krizových situacích, jejich prevenci (např. zlobení, násilné chování, agresivita, vyrušování a nehody). V předškolní výchově se situace, kdy dítě ubližuje, je agresivní, pokoušíme řešit domluvou. Při vedení her a činností se zaměstnanci snaží předcházet těmto situacím. Děti jsou vedeny k tomu, aby otevřeně mluvily o svých pocitech a vyjádřily se. Jejich "přebytečnou" energii můžeme zvládnout např. pomocí pohybu.

Pedagog se speciálním zaměřením a školní psycholog provádí vyšetření školní zralosti. Pedagog, psycholog a ředitelka společně rozhodnou o připravenosti dítěte na školní docházku.

HODNOCENÍ

V předškolní výchově je hodnocení založeno na tom, do jaké míry bylo dosaženo obecných cílů předškolní výchovy a do jaké míry byly realizovány vytyčené cíle, osobní požadavky. Hodnocení probíhá mezi dítětem a pedagogem neustále - při práci a procesu učení.

Pedagog informuje rodiče o individuálním postupu v učení jednotlivých dětí při pravidelných schůzkách. Pedagog společně s ostatními pracovníky zlepšuje předpoklady dítěte k sebekritice, což dále podporuje dítě ve vývoji své vlastní identity. V hodnocení se klade důraz hlavně na dosažený pokrok ve vývoji a procesu učení (dosažení daných cílů je až druhořadé).

Při ukončení předškolní výchovy můžeme vydat potvrzení o účasti, kde je popsán obsah předškolní výchovy.

DOPLŇKOVÉ SLUŽBY, pomocné služby ...

Pro dosažení cílů určených v předškolní výchově je nezbytná péče o zdraví a o dobrou fyzickou, psychickou a sociální kondici dítěte. V rámcovém programu je určeno, jakým způsobem se doplňkové služby prospěšné zdraví a dobré kondici organizují.

5.kapitola
PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA PRO DĚTI, KTERÉ VYŽADUJÍ SPECIÁLNÍ PÉČI

SPECIÁLNÍ PÉČE

Speciální péči v předškolní výchově potřebují děti, jejichž vývoj a růst byl oslaben z důvodu nemoci, tělesného postižení či smyslové vady nebo mentální retardace. Také děti, které potřebují psychickou či sociální podporu pro růst, jsou zařazeny do speciální péče. Speciální péče by se měla také věnovat dětem s poruchami pozornosti a vnímání a dětem, kterým byla odložena povinná školní docházka o rok.

INDIVIDUALIZACE PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY PRO DĚTI, KTERÉ POTŘEBUJÍ SPECIÁLNÍ PÉČI

Potřebná speciální péče a vhodné sociální prostředí k učení dítěte, by se měly uspořádat tak, aby se dítě mohlo plně účastnit všech činností kolektivu.

Pro dítě, které vyžaduje speciální péči, by se společně s rodiči a speciálními odborníky měl vytvořit plán výuky, ve kterém se určí cíle pro vývoj dítěte, odhad silných stránek, rizikové faktory a potíže spojené s učením. V plánu jsou také popsány potřebné změny v prostředí výuky, doplňkové služby a postupy, zodpovědný orgán, který pozorování a vývoj hodnotí.

6. kapitola
ROZLIŠNÉ JAZYKOVÉ A ETNICKÉ SKUPINY; PREDŠKOLNÍ VÝUKA ZALOŽENA NA SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÉ METODĚ ČI PRINCIPU

SAMOVÉ (menšina bydlící v Laponsku)

Předškolní výchova se může uskutečnit v jednom ze tří samských jazyků. V samštině uskutečněná předškolní výchova má stejné cíle jako klasická předškolní výchova. Předškolní výchova by měla podporovat vývoj jazykových schopností a zachování ústních tradic. Cílem je posílit schopnost dítěte působit v samsky mluvící společnosti.

Výchova a výuka dětí by měla poskytnout možnost osvojení si kulturního bohatství, zdůrazňovat zvláště ruční práce, životní styl a místní přírodu.2

ROMOVÉ

V předškolní výchově Romů se berou na vědomí speciální potřeby vyplívající z romské kultury. Podle možnosti se výuka uskutečňuje v romském jazyce.

Cílem předškolní výchovy v romském jazyce je seznámit děti pomocí hry a říkanek s romskou kulturou, rozšířit jejich slovní zásobu a povzbuzovat je k používání svého rodného jazyka mezi Romy. Významem výuky v romském jazyce je posílení identity a kulturních znalostí dětí a dát jim tím možnost k vytvoření vlastní dvoujazyčné kulturní identity.

Je důležité, aby se romským dětem v předškolní výchově vyučovala také finština/ švédština.3

PŘISTĚHOVALCI, CIZINCI

Pro dítě - cizince v předškolním věku je možné zorganizovat výuku dohromady s ostatní předškolní výchovou, či jako připravující výuku na základní vzdělání nebo kombinaci obou. Přistěhovalci, kteří se podílejí na předškolní výchově, se rozlišují jeden od druhého jazykem a kulturním pozadím, důvodem přistěhování a délkou pobytu. Bereme na vědomí pozadí dětí, i když při výchově usilujeme o dosažení základních výchovných cílů předškolní výchovy. Výukou se podporuje vývoj finštiny/ švédštiny a pokud je to možné, také rodného jazyka dítěte. Výukou by měla být poskytnuta možnost vyrůstat ve dvou kulturách. Pro rozvoj dětské identity je důležité, abychom brali na vědomí okolnosti, které jsou spojeny s jeho kulturou a kladli na ni pozitivní důraz.

Cílem výuky finštiny/ švédštiny jako druhého jazyka je, aby dítě během základní výuky dosáhlo co nejlepší znalosti jazyka ve všech poznávacích oblastech. Základní obsahové části předškolní výchovy učí používat jazyk v různých činnostech, přizpůsobují děti do finské kultury a porovnávají finskou kulturu s ostatními kulturami.

Cílem výuky v rodném jazyce je kladení důrazu na vývoj myšlení, sebedůvěry a identity a posílení jazykových znalostí. Důležitou roli hraje posílení ústního vyjadřování a povzbuzování k němu.

Pro podporování vlastní kulturní identity dítěte je důležité, aby si uvědomovalo svůj etnický původ a oceňovalo kulturní zvyky.

PŘEDŠKOLÁCI POUŽÍVAJÍCÍ POSUNKOVOU ŘEČ

Posunková řeč je jednou ze způsobu komunikace, která je používána němými a sluchově postiženými. Výuka se uskutečňuje buď ve skupině, kde všichni používají posunkovou řeč, či ve skupině, kde děti používají jak mluvenou, tak posunkovou řeč.

Jazykové cíle předškolní výchovy používající posunkovou řeč jsou stejné, jako v jiné předškolní výchově. Cílem je posílit vyjadřování posunkovou řečí, rozšířit posunkovou slovní zásobu a povzbuzovat děti k používání posunkové řeči v různých situacích. Tímto se zvyšuje připravenost dítěte pro prostředí, kde se všichni dorozumívají posunkovou řečí.4

PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA, KTERÁ JE ZALOŽENA NA SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÉ METODĚ ČI NA ZÁKLADĚ URČITÝCH PRINCIPŮ

Předškolní výchovu je možné založit na různých pedagogických metodách, ve kterých je hlavní důraz kladen na jazykovou stránku a vývoj jedince, a to pomocí umění a praktického poznávání. Například výuka cizího jazyka je možná formou tzv. jazykové sprchy či Steinerovou a Montessoriovou pedagogikou.

Pokud se rodiče rozhodnou pro tento způsob provedení předškolní výchovy, je důležité, aby jim byl zaručen dostatek informací o filosofii činnosti a o speciálních cílech výuky.

7. kapitola
VYPRACOVÁNÍ RÁMCOVÉHO PLÁNU PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY

USPOŘÁDÁNÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Základy rámcového vzdělávacího programu jsou směrnicemi, které celostátně určují obecné požadavky pro vytvoření plánu předškolní výchovy. V místních rámcových plánech se v základech upřesňují určené cíle a obsahy a na jejich základě se vytvářejí činnostní (tematické) celky.

Mimo toho, že rámcový program předškolní výchovy je založen na těchto základech, v každé obci se zohledňují specifika kraje a místní (regionální) směrnice týkající se dětí a výuky.

Pro zajištění dodržování a dosažení daných cílů předškolní výchovy je důležité, aby se na plánování vzdělávacího plánu podílelo co nejvíce pracovníků z prostředí předškolní výchovy.

Rámcový plán se vypracovává ročně.

ZÁKLADNÍ BODY RÁMCOVÉHO PLÁNU

Ve vzdělávacím (rámcovém) programu pro děti v předškolní výchově by mělo být obsaženo následující:

  • základní hodnoty předškolní výchovy, myšlenka záměru školy;
  • popis prostředí, ve kterém se předškolní výchova uskutečňuje;
  • speciální zaměření předškolní výchovy (pokud takové existuje);
  • hlavní cíle výchovy a výuky, které jsou dodržovány v předškolní výchově;
  • pedagogické metody používané v předškolní výchově;
  • organizace předškolní výchovy pro děti, které potřebují speciální péči;
  • organizace předškolní výchovy pro děti s různým jazykovým a kulturním zázemím;
  • spolupráce s jinými rannými výchovnými orgány, ZŠ;
  • spolupráce s rodinou;
  • spolupráce mezi pracovníky podílejícími se na předškolní výchově;
  • doplňkové služby pro předškolní výchovu a spolupráci s kolegy;
  • spolupráce s jinými státními orgány;
  • předškolní výchova, která je organizována ve smíšených třídách (např. 3 - 6-ti leté děti v mateřské škole, nebo předškolní výchova spojená s 1. třídou ZŠ);
  • hodnoty pro vytvoření předškolního vzdělávání dítěte;
  • pozorování a hodnocení vývoje a dovedností dítěte.

1 Pro dítě to jsou náročné požadavky, musí si v novém prostředí najít svou identitu, vytvářet nové vztahy a učit se být v organizované skupině dětí v roli žáka.
2 V Laponsku žije přibližně 6 800 Samů. Děti žijí v jiném světě než jejich rodiče a prarodiče. Většina rodičů samských dětí chodí do práce mimo vesnici a děti docházejí do školek, kde se mluví finsky. V dnešní době odpovědnost za výchovu a předání tradic samské kultury mají výhradně rodiče.
3 Ve Finsku žije přibližně 10 000 Romů, většina z nich v jižní části země. V romské kultuře se pojmy výchova a způsoby chování liší od způsobu života většiny. Důležité by bylo, aby většina byla seznámena s kulturou menšiny. Romské děti jsou často oběťmi škádlení a diskriminace, protože jejich kultura není příliš známá.
4 Ve Finsku žije přibližně 5000 lidí, kteří se dorozumívají posunkovou řečí. Ve všech obcích není dostatečně zajištěná výuka posunkovou řečí.


přeložila Kateřina Šornová

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VUP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.