Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Náš táta šel na houby
Odborný článek

Náš táta šel na houby

27. 1. 2006 Předškolní vzdělávání
Autor
Eva Pipková

Anotace

Charakteristika a cíle integrovaného bloku: Motivací tohoto projektu byl nejen blízko dostupný les, ale i velká úroda hub. Společně s pohádkovým námětem měly děti možnost využívat svých smyslů, rozvíjet své dosavadní praktické dovednosti a získávat další životní zkušenosti.
Očekávané výstupy:
  • poznat některé rostliny a houby v lese;
  • překonat lesní překážky, umět se pohybovat v nerovném terénu;
  • umět různou formou vyjádřit svůj zážitek (výtvarně, hudebně ...).

  • Časový rozsah: přibližně 2 týdny, lze však přizpůsobit aktuální situaci a podmínkám
    Věková skupina: 4 - 5 let

    Charakteristika a cíle integrovaného bloku: Motivací tohoto projektu byl nejen blízko dostupný les, ale i velká úroda hub. Společně s pohádkovým námětem měly děti možnost využívat svých smyslů, rozvíjet své dosavadní praktické dovednosti a získávat další životní zkušenosti.
    Očekávané výstupy:

  • poznat některé rostliny a houby v lese;
  • překonat lesní překážky, umět se pohybovat v nerovném terénu;
  • umět různou formou vyjádřit svůj zážitek (výtvarně, hudebně ...).
  • Časový rozsah: přibližně 2 týdny, lze však přizpůsobit aktuální situaci a podmínkám
    Věková skupina: 4 - 5 let


    Projekt vyplývá ze zaměření obsahu ŠVP s názvem "Od jara do zimy" a je součástí tematického bloku "Dary přírody", v němž se děti seznamují s okolním přírodním prostředím. Projekt je založen na prožitkovém učení. Zvolena byla témata dětem blízká, s možností pozorování, manipulace a experimentace. Využita byla blízkost lesa a letošní nadúroda hub. Děti tak měly dostatek příležitostí pro získávání praktických zkušeností a získávání informací všemi smysly. Často byla využívána motivace pohádkovým námětem, která je pro děti zajímavá - děti se stávají součástí děje, vstupují do něj a aktivně se do děje zapojují, ovlivňují ho apod. Všechny činnosti v projektu jsou motivačně spojeny a zároveň rozvíjí dítě ve všech vzdělávacích oblastech.

    Očekávané výstupy z RVP PV:

    • poznat některé rostliny a houby, upozornit na nebezpečí jedovatých hub (připomenout nebezpečí drog);
    • překonat lesní překážky - zvládnout základní pohybové dovednosti, prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí;
    • ovládat dechové svalstvo, spojit pohyb se zpěvem;
    • zlepšit koordinaci ruky a oka - zdokonalit kreslení, stříhání, vytrhávání papíru (grafomotorika);
    • naučit se zpaměti krátké texty;
    • formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovně výkony, slovně reagovat;
    • vyjadřovat svou fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových i dramatických);
    • uvědomovat si svou samostatnost, vyjadřovat vlastní názory a postoje;
    • vnímat, co si druhý přeje, vycházet mu vstříc;
    • uvědomovat si příjemné i nepříjemné citové prožitky;
    • být citlivý ve vztahu k živým bytostem, přírodě i věcem, těšit se z přírodních krás.

    Charakteristika skupiny
    Projekt je zpracován pro skupinu dětí ve věku 4 - 5 let, se kterou pracuji druhým rokem. Projekt lze přizpůsobit všem věkovým skupinám.

    Příprava
    Při přípravě projektu jsme vycházeli z četby před odpočinkem (Pohádky z pařezové chaloupky) a předchozího projektu zpracovaného v tématu "Dary přírody" s názvem "Co vyprávěl les". Byla tak zachována návaznost a časová posloupnost, jednotlivé projekty byly motivačně spojeny. Díky tomu byl přechod mezi projekty naprosto plynulý a nenásilný.

    Nabízené činnosti, příležitosti, metodické poznámky:

    • "NÁŠ TÁTA ŠEL NA HOUBY" - pracujeme s říkadlem (spojení s pohybem a hrou na tělo) - toto říkadlo je jakýmsi mottem celého projektu - využíváme jej prakticky ve všech situacích;
    • výlet do lesa - připravíme pro děti delší výlet do lesa se sběrem jedlých hub a pozorováním "prašivek" a hub jedovatých;
    • uspořádáme výstavku skutečných hub v MŠ;
    • vysvětlujeme nebezpečí jedovatých hub - čteme pohádku "JAK VÍLA AMÁLKA POTKALA BERÁNKA KUDRNU" - rozhovor o nebezpečí jedovatých rostlin (protidrogový program);
    • zpracováváme jedlé houby - společně houby čistíme, krájíme příborovým nožem, sušíme na papíře na topení, navlečeme je na nit, podle možností děti seznámíme se sušičkou - obsluhuje pouze učitelka, BEZPEČNOST!;
    • podle možností školy požádáme kuchyň, aby v týdnu připravila alespoň jedno houbové jídlo - využití hub v kuchyni;
    • hrajeme si:
      • pohybová hra: "NA HOUBAŘE" - s říkadlem;
      • pohybová hra: "NAJDI HOUBU" - popis hry: po třídě volně rozházené drátěnky, děti chodí mezi nimi, na signál děti seberou nejbližší "houbu", zvednou ji nad hlavu a zůstanou stát, učitelka může využít rytmický nástroj pro udávání tempa chůze nebo reprodukovanou hudbu - nejlépe s námětem hub (např. píseň Klouzky - Svěrák, Uhlíř apod.);
    • cvičíme:
      • zdravotní cviky s drátěnkami - "houbami";
      • hod na cíl - do koše;
    • společně s dětmi vytvoříme "HOUBY Z DEŠTNÍKŮ" - klobouk houby tvoří otevřený deštník pokrytý vhodnou textilií nebo záclonou připevněnou k noze houby (na nožičku u hřibu použijeme válce z Polikarpovy stavebnice a bílé prostěradlo, u hub s vysokou štíhlou nohou - jako je muchomůrka nebo bedla - upevníme do stojanu na vánoční stromek tyč z Polikarpovy stavebnice a na ní navlékneme papírovou roli od koberce, kterou jsme s dětmi polepili bílým papírem, nohu jme ozdobili "sukýnkou" ze záclony; tento způsob realizace uvádím jako příklad, každá učitelka může využít své schopnosti i materiály různě, podporuje u dětí tvořivost, nabízí dostatek vhodných materiálů tak, aby měly děti možnost volby způsobu realizace svých představ. Pozor na bezpečnost při manipulaci s objemnějšími předměty!);
    • tematicky zaměřené hádanky, básně - čerpáno z materiálu Ekologická výchova nejmenších a malých, část Houby;
    • grafomotorické cvičení - horní oblouk - dokreslíme houbám kloboučky (Písanka malého předškoláka, děti 4 - 5 let, str. 18);
    • "HŘIB nebo MUCHOMŮRKA" - děti si vyberou z předem připravených šablon buď hříbek nebo muchomůrku, stříhají podle linie, z připravených kousků krepového papíru vybírají vhodnou barvu, mačkají do malých kuliček a nalepují na klobouček vystřižené houby, takto vytvořené houby lze využít při dalších činnostech;
    • didaktická hra "JDEME NA HOUBY" - popis hry: všechny houby volně na koberci, děti jednotlivě sbírají podle pokynu (např. seber jedlou x jedovatou, hnědou x červenou, houbu bez puntíků, takovou, která není hnědá apod.), děti své rozhodnutí zdůvodní slovně, vytleskají jméno houby, potom odnesou hříbky do koše (muchomůrky "zpět do trávy" - zelený šátek rozprostřený na zemi);
    • didaktická hra "CESTY" - obdobná situace jako při předchozí hře, ale na koberci maximálně 4 houby, popis hry:
      • první dítě sebere houbu podle pokynu a odnese ji na místo;
      • druhé dítě se pokusí najít místo, kde houba "rostla" a jít k místu uložení stejnou cestou;
      • třetí dítě se pokusí cestu na koberci vyznačit - vedeme děti k samostatnému řešení problému, jak to lze udělat, co použít? (lze kreslit křídou, vyznačit provázkem, barevnou stuhou, kousky papíru apod.);
      • na vyznačení může spolupracovat více dětí;
      • další dítě se pokusí jít přesně po vyznačené cestě;
      • jiné dítě se pokusí najít jinou cestu do místa uložení, opět vyznačíme, totéž uděláme u další houby;
      • zapojíme všechny děti;
      • na závěr děti střídavě sledují - procházejí všechny cesty;
      • důležité u všech těchto činností je používat slovní komentář, aby si děti uvědomily, co a proč dělají;
    • individuální test: sledujeme cesty v rovině "LESNÍ KRASAVICE" (Léto pro 3 - 5leté děti);
    • píseň: "KONEC LÉTA" - nápěv "Já do lesa nepojedu":
    • Prosil hříbek Muchomůrku,
      ať si s ním prý zatančí,
      že ho vezme na mazurku,
      při písničce skřivánčí.

    • rozehráváme krátké etudy na téma "SETKÁNÍ PANA HŘÍBKA SE SLEČNOU MUCHOMŮRKOU" - vybíráme si z většího množství různých klobouků - důležité je, aby se všechny děti shodly, dokázaly se domluvit, zdůvodnit svou volbu - zhodnocení této činnosti - děti po delší diskusi zvolily červený klobouček a hnědou beranici (učitelka zde hraje pouze vedlejší roli, zasahuje pouze v případě nutnosti); děti ve dvojicích rozehrávají situace např. setkání kamarádů, seznámení, Muchomůrka je namyšlená, Hříbek je nevychovaný apod.;
    • "TANEC HŘÍBKA A MUCHOMŮRKY" - nácvik tanečku, zpěv, metodický návod:
      • 1. sloka - děti chůze v kruhu, dvojice s kloboučky uvnitř, Muchomůrka sedí ve dřepu ve středu kruhu, Hříbek chodí v protisměru;
      • 2. sloka - stejná melodie, nápěv LA, LA, LA, Muchomůrka a Hřib se chytí proti sobě za obě ruce a točí se, děti v kruhu stojí a zpěv doprovází tleskáním;
      • děti vystřídáme, několikrát opakujeme;
    • píseň: "SEDÍ HŘÍBEK" - nápěv "Kočka leze dírou":
    • Sedí hříbek v lese ne mechu,
      Chtěl by běhat, dělat neplechu.
      Říká: "Já přec běhat nemohu,
      Mech mě drží pevně za nohu.
      Až poběží ježek po lese,
      Poprosím ho, ať mě odnese."

      Práce s textem

      "HŘÍBEK" (Malované pohádky, V. Sutějev):

    • posloucháme příběh (např. den předem před odpočinkem) a prohlížíme ilustrace v knize;
    • dramatizace příběhu s využitím čepiček (zvířátka, velký hříbek z deštníku a textilu), metodický postup:
      • začátek příběhu - "mravenci běhají po lese" - děti lezou po herně ve vzporu dřepmo, na signál (např. úder do bubínku) spěchají do vymezeného prostoru - "mraveniště", opakujeme několikrát - viz. PH "Všichni domů";
      • učitelka po částech vypráví pohádku, děti jsou obsazovány do rolí, rozehrávají dialogy - využití čepiček (zvířátka);
      • do děje vstupujeme, posuzujeme pocity zvířátek, motivy jejich jednání - např. jak se asi cítil motýl, jak se zachoval mravenec, co bys udělal ty?;
      • děti, které nemají roli zvířete, vytváří atmosféru během celého příběhu (napodobují déšť hrou na tělo, dětské hudební nástroje - dřívka, bubínek apod., rytmizace KAPY - KAPY - KAP, společně i jednotlivci, slabě x silně, zpěv písně "Kapy, kapy, kap" s kytarou a hrou na tělo, zpěv písně "Prší, prší", didaktická hra "Na ozvěnu" - děti se snaží opakovat po učitelce jednoduchý rytmický motiv - společně i jednotlivě);
      • v průběhu děje napodobujeme pohyb jednotlivých postav, zpíváme známé písně, rytmizujeme říkadla, zařazujeme dechová a artikulační cvičení (artikulační cvičení - "Kočka: Mňau, mňau" - krátce x dlouze, slabě x silně, artikulační cvičení - "čimčarara, čimčarara ...", píseň např. "Kosí písnička", dechové cvičení "liška očichává hříbek, hledá zajíce"):
      • MRAVENEC - lezení ve vzporu dřepmo, píseň "Polámal se mraveneček"
        MOTÝL - běh po špičkách se souhyby paží, píseň "Motýl"
        MYŠKA - chůze po špičkách s říkadlem "Myši chodí tuze tiše"
        "Myši chodí tuze tiše,
        mají tlapky jako z plyše.
        Tiše myši šišiši,
        ať vás kočka neslyší!"

        VRABEC - poskoky snožmo se souhyby paží
        ZAJÍC - "panáčkujeme", píseň "Zajíčku v lesíčku"
        LIŠKA - hrajeme honičku (uč. zvolí druh honičky podle momentální situace), píseň "Sedí liška pod dubem"

      • průběžně počítáme, kolik je zvířátek pod hříbkem - situace, kdy jeden přibyl;
      • v pohádce dojde k situaci, že zvířátka schovaná pod hříbkem mají rozhodnout, zda schovají zajíce pronásledovaného liškou, využijeme situaci k řešení problému, jak se zachovat?; děti posuzují pocity zajíce, jaké mu hrozí nebezpečí, co se může stát jim, pokud pomohou ..., porovnáváme se zkušenostmi dětí, reálnými situacemi; vyvozujeme závěry pro chování dětí v běžných situacích - musíme si pomáhat, ale zároveň zvažovat rizika apod.;
      • sluchová hádanka - "Kdo je pozoroval?" - nahrávka kvákání skutečných žab; artikulační cvičení "KVÁ - KVÁ - KVÁ", skoky snožmo "jako žába", říkadlo "Žába skáče po blátě";
      • závěr příběhu - řešení problému "Proč se nejdříve mravenec sám téměř nevešel, a pak se tam vešlo pět zvířátek?" - učitelka může pomoci dětem ukázáním ilustrací v knize (vysvětlení pointy - hřib vyrostl);
      • napodobování růstu houby - pomalé vstávání ze dřepu do výponu na špičkách;
      • závěr - všichni se chytí za ruce, chůze v kruhu s písní z MC "Zpívejme si, zpívejme", vnímání radostné nálady;
    • na základě prožitku z pohádky lze kreslit nebo malovat - "ILUSTRACE K POHÁDCE" - vést děti k zachycení nálady a situace, pokus o znázornění pozadí (pršelo, zvířátka se krčila apod.);
    • využití hub z deštníků a čepiček pro zvířátka ve volných hrách dětí.

    "O PARÁDIVÉ BEDLIČCE" (Ekologická výchova nejmenších a malých, část Houby):

    • "JAK ZABLOUDILI V BEDLOVÉM LESE":
      • čteme pohádku před odpočinkem, prohlížíme obrázky v knize;
      • společně s dětmi vytvoříme figury Křemílka a Vochomůrky z kartonu (velikost asi 50 až 80 cm);
      • společně s dětmi vytvoříme Pařezovou chaloupku např. s využitím dětského stanu překrytého textilem a záclonami vhodné barvy nebo Polikarpovy stavebnice, kartonu a papírových tapet (podle fantazie učitelky i dětí ) - spolupráce, koordinace (příklad viz. foto);

         

    • s textem pracujeme podobně jako u pohádky "Hříbek", atmosféru navodíme poslechem písně K. Gotta "Z mechu a kapradí", učitelka postupně čte a vypráví pohádku, případně pouští část z MC (CD);
    • do pohádky zařazujeme dechová a artikulační cvičení, gymnastiku mluvidel, motivačně vhodné pohybové chvilky, využijeme vytvořenou pařezovou chaloupku i houbu z deštníku - bedlu;
    • v návaznosti na text zařadíme zpěv písně "Veverky";
    • rozvineme diskusi s dětmi na téma sen - "Co je to sen? Co hezkého se ti zdálo? Co děláš, když máš špatný sen?" apod.;
    • rozehrajeme situaci, jak bloudili v lese:
      • v herně je rozloženo několik bílých deštníků ("bedly");
      • děti hledají cesty do chaloupky, různé možnosti řešení, posuzují, která cesta byla krátká x dlouhá - je třeba zapojit všechny děti, mohou jít i ve dvojicích;
      • důležité je, aby všechny děti našly řešení;
      • děti vše slovně komentují, zdůvodňují;
      • cesty můžeme na zemi zakreslit nebo vyznačit např. barevnou stuhou;
      • za správné řešení děti odměníme (např. razítko Křemílek a Vochomůrka);
    • po ukončení hledání můžeme dětem přehrát pohádku z videa;
    • individuální test - bludiště (viz příloha): "KUDY DO CHALOUPKY?" - při řešení labyrintu sledujeme dítě, jak hledá nejkratší cestu (stopa fixu zřetelně ukazuje, kde dítě zastavilo, váhalo ...);
    • pařezovou chaloupku i figury využívají děti při volných hrách;
    • četba před odpočinkem: "Křemílek a Vochomůrka" na pokračování.

    Pomůcky:

    • textil, papír, stojany na vánoční stromeček, papírové role (např. od koberců), papírové tapety s motivem dřeva, staré deštníky, záclony apod. (podle možností a fantazie učitelky pro vytvoření Pařezové chaloupky a hub z deštníků);
    • dětské hudební nástroje;
    • CD přehrávač nebo magnetofon s nahrávkami;
    • čepičky pro dramatizaci - zvířátka;
    • nůžky, lepidla, krep. papír ...;
    • drátěnky;
    • koše různých velikostí, zelený šátek, provázky, stuhy, křídy;
    • tvrdý karton, balicí papír, tuše, ostrý nůž (nejlépe na řezání koberců) na vytvoření figur Křemílka a Vochomůrky;
    • testy, grafomotorické cvičení;
    • několik dalších deštníků - nejlépe bílé = "nové bedly";
    • další pomůcky podle situace.
    Evaluace

    Kromě průběžné evaluace, která poskytovala okamžitou zpětnou vazbu, bylo prováděno hodnocení závěrečné. Průběžně jsem porovnávala plán s požadavky RVP PV i ŠVP, zkontrolovala jsem si jej i po dokončení. Myšlenková mapa byla průběžně rozvíjena a doplňována.

    Postup při evaluaci a hodnocení:

    • průběžně sledovat projevy dětí - zapojení do činností, reakce, dělat si poznámky, které lze využít pro tvorbu dalších projektů i pro práci se skupinou dětí a individuální přístup;
    • provádět sebereflexi na základě těchto poznatků - co se daří, co ne, co je třeba zlepšit, rozvíjet, na co se zaměřit, co příště nedělat apod.;
    • po dokončení projektu vyhodnotit skutečný přínos pro děti: jak byly naplněny cíle apod. a zároveň posoudit vhodnost stavby projektu, zařazení činností, náplň, zda se vše realizovalo, pokud ne, proč apod.;
    • všechny tyto poznatky využít při další práci;
    • v evaluaci zaznamenávat poznámky kladné i záporné.
    Závěrem

    Celkově hodnotím realizaci projektu jako úspěšnou. Děti byly aktivní, činnosti je bavily, zajímaly se, co je čeká dál. Kromě získání dalších poznatků o ekosystému les si rozvíjely jazykové a vyjadřovací dovednosti, získávaly základní předmatematické představy, rozvíjely estetické cítění atd. Důležitou součástí bylo uvědomění si vzájemných vztahů mezi sebou a posílení prosociálních citů. Využití pohádkových námětů při realizaci projektu se mi osvědčilo, proto jej využiji i při tvorbě dalšího, volně navazujícího, projektu tohoto integrovaného bloku s názvem " Jak museli louskat ořechy".

    Myšlenková mapa - téma:
    Myšlenková mapa - téma: "Dary přírody"

    Literatura a použité zdroje

    [1] – ČAPEK, V. Pohádky z pařezové chaloupky. Praha : Albatros,
    [2] – ČAPEK, V. Říkání o víle Amálce. Praha : Albatros, 1999.
    [3] – SUTĚJEV, V. Pohádky se zvířátky. Ostrava : Librex, 1994.
    [4] – ČÍŽKOVÁ, Z. Ekologická výchova nejmenších a malých. Pražské ekologické centrum, 1996.
    [5] – NOVÁKOVÁ, M. Písanka malého předškoláka 4 - 5 let. Hradec Králové : NOMI,
    [6] – NOVÁKOVÁ, M. Léto pro 3 - 5leté děti. Nové Město n. Metují : NOMI,
    Soubory materiálu
    Typ
     
    Název
     
    doc
    50.78 kB
    Dokument
    Test bludiště

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Organizace řízení učební činnosti:

    Skupinová, Individuální

    Organizace prostorová:

    Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí