Odborný článek

Sova houká po lese

10. 2. 2009 Předškolní vzdělávání
Autor
Zdeňka Benešová

Anotace

Projekt je zaměřen na vytváření kladného vztahu k přírodě a její ochraně. Děti se seznamují se živým tvorem – sovou, se životem v lese. Cílem je rozvíjení fantazie a tvořivosti, seznamování s novými poznatky prostřednictvím hledání v naučných knihách, poslechu příběhů a informací, pozorování.
Nabídka činností
  • seznamování se s živočichem - sovou

Sovy jsou noční dravci. Mají měkké hebké peří, proto létají velmi tiše. To je jejich výhodou při lovu kořisti - než se myš stačí leknout, sova ji drží v drápech. Mají ostré drápy a zahnutý zobák. Některé sovy (výr velký) jsou na pohled legrační se svými chomáčky peří po stranách hlavy, které vypadají jako uši. Sova kalous ušatý má opravdu vztyčená ouška s dlouhými péry.

Hlava sovy je pohyblivá a může jí otočit téměř dokola. Má velmi dobrý sluch a zrak. Vidí výborně i ve dne. Její velké oči namířené dopředu jsou málo pohyblivé. Když jsou oslněné - i při menším světle, mhouří oči.

Sova je pták, takže mláďata se líhnou z vajec. Mladé sovičky umí létat už po šedesáti dnech. Loví hmyz, myši, veverky, výr dokáže ulovit potkana, ježka, kachnu, dokonce i zajíce. Svou kořist požírají vcelku, nestrávené zbytky vyvrhnou. Dokáží lovit i v úplné tmě. Sovy hnízdí v lidských stavbách - ve starých budovách, na půdách, ve stodolách, v kostelních věžích, v hradech, ale především ve skalách a v lesích.

U nás žijí například sova pálená, puštík obecný, kalous ušatý, sýček obecný, kulíšek nejmenší a největší evropská sova výr velký („bubo bubo").
V přírodě sovu uvidíte jen zřídka, protože nejvíce létá v noci. Pozorovat ji můžeme v ZOO.

1.

  • prohlížení obrázkových knih, encyklopedií, obrázků sov
  • vysvětlení pojmu „nesýčkuj"

Sova nezpívá ani nekráká. Houká, a to někdy lidem nahání hrůzu. Nejstrašidelněji prý houká sýček. Říká se, že přináší neštěstí nebo dokonce smrt. Ve skutečnosti nemá sýček s neštěstím nic společného. Lidé se v noci prostě bojí.

  • prohlížení a pohlazení jemných sovích peříček
  • návštěva místní mini-zoo - pozorování sov a jiných živočichů (vysvětlení důvodu chovu v zajetí - neschopnost samostatného života v přírodě, možnost pozorování lidmi)
    2.

     

  • hádání hádanek (vysvětlení obsahu, pochopení vtipu, doplnění rýmu, procvičení hlásky „s", viz příloha č. 1)
  • seznamování s novou básní (viz příloha č. 2)
  • poslech relaxační hudby (CD - Zvuky lesa
  • seznamování s prostředím lesa přímým pozorováním, rozlišování druhů a názvů několika stromů
  • nápodoba hlasu sovy
  • vymýšlení jmen pro sovičky (Rozárka, Róza, Julie, Hugo, ...)
  • sledování DVD (Kostičky - V lese)
  • poslech pohádek a příběhů o sovách (viz příloha č. 3)
Cvičení
  • s hudbou - nápodoba neslyšného létání sovy
  • s říkadlem

V noci sova létá, houká,
ve dne spí a špatně kouká.
(běh s „máváním křídly", dřep, ruce připažené, mhouření očí)

  • jóga

Sed na patách, hluboký nádech, při výdechu nápodoba zvuku, který vydává sova (húúú), lehké poklepávání dlaní na hrudník (přerušování zvuku), 3x (prohlubování dechu, celkové uvolnění; prevence proti chronickým dýchacím onemocněním).

Motivace - večerní vánek vzbudil sovu, aby hlídala les. Sova otevřela oči, pomalounku se nadechla, až se jí zvedla peříčka, a slabě zahoukala.

Seznamování s pohybovou hrou

Sova a myšky - honička
1 dítě - „sova" (čepička sovy) chytá „myšky". Koho chytí, vypadává.

Výr a zajíci

Děvčata jsou „stromy", které stojí v prostoru třídy. Chlapci - „zajíci" poskakují ve dřepu. 1 dítě - „výr" zahouká a vyletí na lov. Chytá zajíce, kteří se nestihnou schovat za strom. Výměna rolí.

Letěl jsem nad lesem

Děti jsou ve dřepu v prostoru třídy. Učitelka - „výr" létá mezi nimi, zastaví se a řekne: „Letěl jsem nad lesem a viděl jsem...", dotkne se hlavy jednoho nebo více dětí, kteří řeknou název některého z druhů sov. „Tak poleť (leťte) se mnou (s námi)". Tyto děti pak říkají společně s učitelkou. Hra končí, až létají všechny sovy.

  • smyslové hry
Najdi sovu

Děti stojí v kruhu, 1 dítě - hledač je se zavázanýma očima uprostřed. Učitelka předem určí jednoho z kruhu, který bude „sovou" a bude vydávat její zvuky - húúú, ostatní děti z kruhu vydávají jiný zvuk, např. š š š, tak tak tak apod. Hledač chodí v kruhu a jde za zvukem sovy.

Na houkavou sovu

Děti chodí v kruhu dokola, hráč uprostřed se zavázanýma očima řekne najednou „dost!", ostatní děti se zastaví. Učitelka označí ukázáním ruky jedno z dětí, které se tak stává „houkavou sovou". Zahouká a hráč uprostřed hádá, kdo to je. Pokud uhodne, vymění si místa.

  • skládání z papíru (sešit TOPP)

Hlava:
1. Menší čtverec přeložte dvakrát úhlopříčně.
2. Obě strany přeložte směrem dopředu na střed.
3. Ohněte obě strany opět směrem ven a vsuňte je jako uši mezi
přední a zadní stranu čtverce.
4. Přední trojúhelník, který tvoří tělo sovy, přeložte dolů. Druhý, zadní přeložte mezi uši a třetí (krk) ohněte směrem dozadu.
5. Nakreslete (nalepte) oči a zobáček.

Tělo:
1. Rohy dvakrát úhlopříčně poskládaného čtverce papíru přeložte
směrem dopředu (křídla).
2. Mezi křídly přeložte dozadu malý trojúhelník. Nalepte nohy
(půlkruhy o průměru 18 mm). Hlavu přilepte k tělu.

  • výtvarné zpracování představ
  • vybarvování omalovánek s obrázky sov (držení pastelky, nepřetahovat linii, střídání barev)
  • kreslení tužkou dle říkanky:

Dvě kolečka slepíme,
pecky do nich vrazíme.
Pak přidáme skobičku,
svážeme do uzlíčku.

Drápky vpravo,
drápky vlevo,
posadíme to na dřevo.
Sova na nás kouká
a mrzutě houká.

Z nakreslených soviček můžeme vytvořit kolektivní práci - vystřižené je nalepíme na větve namalovaného stromu.

  • sova z kartónu polepená pilinami s nastřiženým krepovým papírem do „zoubků", oči jsou ze dvou kruhů z korkové zátky a kuliček nového koření
    3.

     

  • sova z borové šišky (zobák je ze žlutého papíru, oči z kuliček z vaty, černým fixem nakreslená oční panenka, zastrčíme do kloboučků od žaludů, uši tvoří ptačí pírka; vše je přilepené k šišce)
  • sova z krabice od rýže (celá krabice je polepená hnědým papírem, uši jsou z bočních dílů zavírání; oči, zobák a peříčka jsou z nalepených vystřižených částí z barevného papíru)
  • sova malovaná tempery na oblázek
  • sova vytvořená koláží z přírodnin (různé druhy listů, plodů, klacíků, ...
  • sova na stojánku (vybarvená a dle šablony vystřižená sova je přilepená ke stojánku z ruličky od toaletního papíru polepené barevným papírem)
  • frotáž (učitelka rozloží na dětský stůl vylisované listy a mezi ně několik sov vystřižených z tvrdšího kartonu; vše přikryje velkým kusem papíru, zespodu přichytí páskou; následuje moment překvapení: učitelka a děti opatrně přejíždějí voskovkou naplocho, listy a schované sovy se začnou rýsovat)
  • sova z krepového papíru (vystřiženou sovu z tvrdého papíru děti polepují kuličkami ze zmačkaného krepového papíru - různé barvy: peříčka, oči, zobák)
  • sova z pruhu papíru - procvičování techniky stříhání (nastřihnutí linie asi 5 cm od kratších okrajů pruhu - z každé strany protichůdně do půlky - zasunutí do sebe, nastřihnutí dvou šikmých čar z obou stran v polovině pruhu - ouška, tupování těla temperou pomocí houbičky, domalování očí a zobáku štětcem
    4.

     

  • sova z papírového pytlíku
    5.

     

Další náměty - sešity TOPP

Hodnocení

Děti se seznámily se životem dalšího živočicha - sovou. Měly možnost ho poznat i ve skutečnosti v místní mini-zoo. Tato tématika se prolínala ve všech činnostech, což se odrazilo na jejich prožitku. Dokonce si i zapamatovaly názvy několika sov, dokázaly si o nich nad obrázky vyprávět. Prožívaly velkou radost z nově poznaného. Vyrobily si výra z papíru, vystavené výrobky jsme si společně prohlédli, povídali jsme si o tom, jak se všem povedly.

Užili jsme si legraci při pohybových hrách nebo při seznamování s textem písně Strašidla a plašidla. Děti byly moc spokojené, „soví týden" byl pro ně velkým přínosem pro získání nových zkušeností a vědomostí a především pro velké citové prožitky.

6.

Literatura a použité zdroje

[1] – ANGELIKA, K. Úplně maličké figurky z papíru. Ostrava : Anagram, 2000. ISBN 80-902732-2X.
[2] – ČERVENKA, J. Kocour Matýsek. Praha : Axióma, 2000. ISBN 80-7292-006-5.
[3] – FREIOVÁ, L. O čem se dověděl kocourek. Praha : X-Egem, 1996. ISBN 80-7199-011-6.
[4] – KAHOUN, J. Pískací kornoutek. Praha : Albatros, 1984.
[5] – PEDEVILLA, P. Figurky z přírodních materiálů. Ostrava : Anagram, 2006. ISBN 80-7342-102X.
[6] – POSPÍŠILOVÁ, Z. Hádám, hádáš, hádáme. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-292-8.
[7] – RANDALOVÁ, R. Krátké příběhy o zvířátkách. Havlíčkův Brod : Fragment, 2001.
[8] – TAUBER, A. Veselá zvířátka z papíru. Ostrava : Anagram, 1999. ISBN 80-902083-6-3.
[9] – VALENTINOV, Vitalit, B. Mravenečkova dobrodružství. Praha : Lidové nakladatelství, 1978.
[10] – Didaktická hra - Hádanky dráčka Fráčka. Granna, ISBN 80-7200-536-7.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
32.23 kB
PDF
Příloha č. 1 - Hádanky
pdf
41.02 kB
PDF
Příloha č. 2 - Básničky
pdf
55.66 kB
PDF
Příloha č. 3 - Příběhy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zdeňka Benešová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí