"Olalá,“ povykuje zajíc a jen tak tak se drží zábradlí. Kolemjdoucí jen kroutí hlavou: „Co tady ten splašenec chce? Copak neví, jak a kde se přechází silnice?!“ Všichni pospíchají a na zajíce na zábradlí po pár krocích zapomenou. Jenže zajíc je opravdu v nesnázích. Lituje, že se nechal zlákat a nastoupil na kraji města do tramvaje. Teď vůbec netuší, co dál.
„Ahoj, zajíci,“ ozve se nečekaně za jeho zády. „Už tě chvíli pozoruji. Tady nemůžeš přelézat zábradlí. To je nebezpečné!“
„A proč mě pozoruješ?“ ohradí se dotčeně ušák, i když si ještě před okamžikem nepřál nic jiného, než aby ho někdo oslovil.
„Pozoruji tě, protože jsem Pozorka. Všechny trojúhelníkové dopravní značky dávají pozor, aby mohly každého varovat před nebezpečím a nikomu se nic nestalo.“
„Hm,“ zabručí zajíc. „A kdo je támhle ta značka?“ ukáže packou ke kulaté značce s červeným okrajem.
„To se na tebe žene můj kamarád Zákaz,“ odpoví Pozorka. „Určitě ti chce
zatrhnout tohle trdlování uprostřed silnice! Asi bude nejlepší, když tě zavedeme za Vypravěčem. To je čtvercová značka, od které se leccos důležitého o dopravě dozvíš. A možná to bude zajímat i holčičky a kluky!“
Pomůcky: pastelky
Společně si povídáme, co je na obrázku nakresleno. Ujistíme se, že děti vidí zajíce i značku Pozorku. Ukážeme si na obrázku Vypravěče, kamarádskou značku se čtvercovou hlavou.
Kdo bude chtít, může si nakonec vybarvit celý obrázek.
Co by se mohlo stát, kdyby zajíc přelezl zábradlí a vběhl do silnice plné aut?
Zajíce honí mlsná. Víte, jaké to je? Také se vám to někdy stává? Když někoho honí mlsná, tak chvilku neposedí, nemůže si v klidu hrát nebo snad prohlížet knížku. Mlsná je neodbytná a pořád nás popichuje. Doma před ní obvykle utečeme do kuchyně a tam nakukujeme do ledničky, do misek i hrnců, do poličky s dobrůtkami. Mlsná vyhání zajíce z bezpečného lesa do polí a zahrad. Zaječí mlsná má spadeno na záhony salátů, zelných hlávek a sladké mrkvičky. Občas se zajíc namlsá, jindy peláší, seč mu nohy stačí, před psem hlídačem. Je rád, že vyvázl se zdravou kůží, a říká si, že se už nikdy nenechá mlsnou z lesa vyhnat!
Ani ve městě není dvakrát bezpečné utíkat před mlsnou. Jen co zajícův čumáček ucítí mrkev, už by se za ní hnal. Ale přes silnici nemůže nikdo přecházet, jak se mu zlíbí, jenom proto, že cítí báječnou mrkvovou vůni! Poraďte zajíci, kde má přejít silnici, aby se rychle a bezpečně dostal k mrkvi na druhé straně.
Pomůcky: tužka, pastelky, pravítko.
Práci na listu neuspěcháme. Po přečtení motivačního textu si vyhradíme dostatečný čas na povídání o mlsání. Teprve potom se vrátíme k pracovnímu listu. Navedeme děti na hlavní myšlenku úkolu: Zajíc by chtěl rychle sesbírat všechny mrkve. Jenže mezi ním a mrkví je vždy silnice
bez vyznačeného přechodu pro chodce. Proto potřebuje pomoc dětí.
Za každou mrkev, ke které děti zajíce bezpečně dovedou, si mohou vybarvit jednu v košíčku.
Když uvidíte na druhé straně silnice kamarádku nebo kamaráda, také nemůžete rovnou za nosem přeběhnout silnici, ale postupujete jako zajíc, který jde za mrkvičkou.
Vyznačíme si v herně pomocí provázků nebo švihadel silnici a přecházení si vyzkoušíme.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Šimonovy pracovní listy 12 - dopravní výchova. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.