Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Neobyčejný rok předškoláka: 16. - 21. ří...

Ikona teoreticky

Neobyčejný rok předškoláka: 16. - 21. říjen

Ikona odbornost
Autor: Markéta Mlčochová
Anotace: Kniha plná her a aktivit řazených chronologicky za sebou dle významných výročí v kalendářním roce.
Téma příspěvku:Jiné vzdělávací obory obecně
Klíčová slova: podzim, tradice, portálkniha, významné svátky

16. říjen – Světový den páteře

Všichni víme, jak je důležité o páteř pečovat, ale teprve až s ní začnou potíže, opravdu pečovat začneme.

  • Ukážeme si, jak správně sedět.
  • Přidáme cviky na protažení zad, denně zařazujeme povídání o tom, co je páteř, proč se o ni máme starat.
  • Posilujeme návyk správného dýchání „do bříška“

17. říjen – Světový den úrazů

  • V tento den můžeme dětem připomenout význam bezpečnosti, třeba pomocí maňáskového divadla.
  • Povídáme si nad obrázky, proč je úraz zbytečný a v čem nás omezuje, jak mu můžeme předejít.

20. říjen – Den stromů

Tento den „vznikl“ v 19. století v americkém státě Nebraska. Jeden z nových obyvatel země se nechtěl smířit s nedostatkem stromů a začal je vysazovat. Přidali se k němu ostatní, pomohly i noviny a během roku vysadili dobrovolníci asi milion stromů. Ty zabraňovaly posuvu půdy, chránily před větrem i sluncem, čistily vzduch a zpříjemňovaly životní prostředí. Tento den se začal slavit i v ostatních zemích světa, nemá ovšem pevné datum. Záleží na klimatických podmínkách k výsadbě stromů. Během našeho kalendářního jara se s oslavami setkáte v Číně, Německu, Bulharsku nebo Japonsku. V naší podzimní době se zase slaví např. v Kanadě, Velké Británii, Namibii, Brazílii, Malawi, Srí Lance, Tunisku, ale i v České republice, Polsku a na Slovensku. V České republice se slaví od roku 2000 dne 20. října. Kulisu oslavám dává žlutooranžové listí, červené jeřabiny a šípky i poslední hřejivé paprsky slunce. V Čechách byly poprvé pořádány „Stromové slavnosti“ Svazem spolků okrašlovacích roku 1906. Tato tradice byla u nás obnovena v roce 2000.

  • Vypravíme se s dětmi do lesa, parku.
  • Prohlížíme si dětské knihy s ilustracemi s příslušnou tematikou.
  • Připomínáme si písničky, básničky o lese.
  • Porovnáváme listy stromů, učíme se je poznávat.
  • Učíme se dělit stromy na okrasné, lesní, ovocné.
  • Děti v lese nasbírají různé drobné přírodniny – kůru, větvičku, kamínek…, ve třídě je dají do neprůhledného sáčku a po      hmatu určují, co mají v ruce.
  • Z vycházky si děti přinesou přírodniny a vytvoří společnou koláž – např. strom, maxihoubu nebo skřítka, kterého pojmenují.

Hra: Jak roste strom

Jedná se o hru pohybovou, podobnou hře Pověz mi, čížečku… Z ní si vypůjčíme nápěv. Děti stojí rozestoupeny do čtyř řad za sebou. Začneme tím, že si vybereme lesního ptáka, např. datla.

„Pověz mi, datlíku, ptáčku maličký, jak roste smrk.“ Děti si dřepnou, pomalu vstávají, ruce mají připaženy, dlaně nasměrují kolmo k tělu. A odpovídají. „Hrk, hrk, hrk, roste smrk, hrk, hrk hrk, roste smrk – tak roste smrk.“

Jak roste jedle – ruce směřují mírně od těla: „Takhle vedle roste jedle, takhle vedle roste jedle, tak roste jedlička.“

„Pověz mi, datlíku, více, jak nám roste borovice.“ Děti se zařadí těsně za sebe a znázorní patra borovice v různých výškách. „Trochu více, trochu více, roste černá borovice, trochu více, trochu více roste v lese borovice.“

Jak roste dub – čtveřice dětí si k sobě dřepne a pomalu začnou vstávat – ruce vzpaží a znázorňují velikou, košatou korunu. „Dupy, dup, roste dub, dupy, dup, roste dub, tak

roste dub.“

Můžeme vymýšlet a obměňovat, střídat sestavy dětí, jednotlivé vyjádření i tvorbu skupinek.

Můžeme využít jmen dětí místo datlíka: „Ať nám řekne Zdenička, jakpak roste třešnička.“ „Ať nám řekne Verunka, jak nám roste jablůňka.“ „Ať nám řekne tenhle kluk, jakpak roste v lese buk…“

Bylo by dobré si stromy nejdříve na vycházce prohlédnout a znázornit pohyb přímo pod nimi. Využíváme také obrázky.

Hra: Zvířátka se bojí deště

Pomůcky: lano uvázané mezi dva stromy asi 50 centimetrů nad zemí (na hřišti) nebo lavička (v herně, tělocvičně), bubínek či některý z Orffových nástrojů

Děti si představují, že se změnily na lesní zvířátka. Procházejí lesem a hledají potravu. Vítr fouká do stromů, ty se prohýbají a najednou se ozve déšť – klepeme prsty o bubínek. Ten je silnější a silnější – zvířátka se při prvních kapkách utíkají schovat do doupátek. Dětem říkáme, která zvířátka představují, podle toho spěchají do úkrytu (lano znamená vstup do úkrytu) – srnečci po čtyřech a během, zajíci po čtyřech a skoky, veverky v dřepu po dvou, ptáci mávají křídly…

POZOR! Hlídáme výšku lana, aby si děti při běhu neublížily.

Hra: Les začíná na „l“

Vyučující předříkává: „Les začíná na ,l‘“ a děti přidávají vše z lesa, co začíná stejnou hláskou – liška, lípa, lýko, líska… Za každé slovo má dítě bod. Po vyčerpání slovní zásoby na „l“ vyučující vybírá další přírodninu z lesa: houba, mech, strom atd.

 

21. říjen – Den původních odrůd jablek

Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí – říká anglické přísloví. Anglický Apple Day inspiroval k vyhlášení tohoto svátku. Co všechno o tomto oblíbeném ovoci víme? Jabloně rostly v mírném pásu Evropy a Asie. Římané byli první, kdo je začali šlechtit. Nyní se jabloně pěstují v mírných podnebných pásech po celém světě. Jablka obsahují mnoho vody, bohatství vitaminů a stopových prvků. Při růstu se v plodu ukládá ve vysoké koncentraci vitamin C. Jablka snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu a krevních tuků. Posilují imunitní systém, srdce i krevní oběh. Stabilizují hladinu cukru v krvi a posilují cévy, především slabé žíly. Čistí střeva a posilují dásně. Chceme-li prospět našemu metabolismu, denně bychom měli sníst dvě syrová jablka. Samozřejmě se slupkou, jež je bohatá na živiny. Jablko obsahuje také hodnotné nenasycené mastné kyseliny, hořčík, karoteny a železo. Jablka sama jsou bohatá na draslík, který je nezbytný pro hospodaření s vodou, přenos nervových podnětů, funkci ledvin a činnost svalů. Jablko patří k nejlepším omlazovacím kúrám. Slupka a dužina, jež v ovoci chrání jádro, jsou pro lidský organismus zvlášť prospěšné.

  • Děti přinesou z domu jablko, uděláme si výstavku, vysvětlíme, že i jablíčka mají svoje jména.
  • K výstavce mohou přispět též maminky „jablečnými recepty“ nejen na koláče, ale i mošt a další jablečné pochoutky.
  • Připomeneme si písničky a básničky o jablíčkách.
  • Uvolňovací cviky: kreslíme si jablíčko – můžeme namalovat i se stopkou jako jednotažku.
  • Pracujeme s obrázkem – děti nejdříve stejně vymalují dvojice jablíček, potom obrázek rozstříhají (na jednotlivé „kartičky“ s jablíčky), na stolku promíchají a hledají dvojice. Obměna: Nejdříve děti vystříhnou, potom promíchají, vyhledají dvojice a potom stejně vymalují. Dvojice mohou nalepit na papír tak, aby bylo vidět, co k sobě patří.

Hra: Tahám, tahám…

Do neprůhledného sáčku dáme různé druhy ovoce – jablka, hrušky, švestky, ořechy… Děti sáhnou do sáčku a po hmatu určí, co jejich ruka našla, a pak tento kus ovoce vytáhnou.

Hra: Kimova hmatová hra

Máme připraveny různé druhy ovoce, které umístíme tak, aby na ně viděly ostatní děti, jen ne hádající, anebo hádajícímu dítěti zavážeme oči. Dítě hmatem určí druhy ovoce.

Hra: Ovoce – mňam

Děti mají zavázané oči, my nachystáme talířek, na němž je ovoce celé a také nakrájené. Dáváme hráčům chutnat různé druhy ovoce, děti hádají, o co se jedná, ostatní je kontrolují. Hráče- ochutnávače střídáme.

Hody – posvícení

To je zlaté posvícení, 

to je zlatá neděle.

Máme maso a zas maso, 

k tomu kousek pečeně.                                                                                                                                                                                                           

Už tato známá písnička nám dává tušit, že hody na Moravě – v Čechách posvícení – byly velice oblíbeným a očekávaným svátkem. Navazovaly na silné tradice národa. Zejména některé národopisné oblasti Moravy měly přesný hodový řád, který se dodržuje a ctí dodnes. Patří k němu např. pečlivě sestavené, naškrobené a vyžehlené kroje, stavba májky, určení stárka –osoby nejdůležitější, jež dohlížela na dodržování pořádku na hodech a kterou museli všichni respektovat, tancování verbuňku. Hody trvaly vždy několik dní, konaly se v různých časech v průběhu roku, ale významné byly především ty podzimní. Obecně platí, že je to velmi oblíbený svátek lidí především z venkova, kde se tímto způsobem na podzim rituálně dokončily zemědělské práce. Lidé mají radost z dobré úrody a těší se na zimu, kdy si od polních prací odpočinou. Připravují se jídla z toho, co se urodilo – koláče s povidly, mákem – a nesmí chybět posvícenská husa. Čím více lidí na hody přišlo, tím větší vyznamenání pro hospodyni to bylo. Být pozván na hody byla otázka cti. Nepřijít znamenalo vyhlásit nepřátelství v rodinách. Dříve se slavily podle farností. Každá farnost měla jiné datum pro hody a lidé pro samé návštěvy oslav měli méně času na práci. To se nelíbilo císaři Františku Josefovi II., který se rozhodl oslavy sjednotit. Císařským nařízením stanovil pevný termín pro oslavy na třetí neděli v říjnu. Tak vznikly dodnes známé „císařské hody“, jež lidé slavili s velkým nadšením. Ale nebyli by to naši předkové, kdyby si výklad císaře pána trošku neupravili. Kromě „císařských“ hodů si ještě nechali ty svoje, a už byly martinské, nebo kateřinské, a měli důvody k oslavám hned dva.

Skupinová práce: Vytvořte koláž posvícenského stolu, snažte se zachovat tradiční jídla pro svoji oblast. Zeptejte se babiček, co k nim patří.

 

Hra: Co patří na stůl

Procvičujeme: slovní zásoba

Místo: třída

Děti sedí u stolečku (na koberci, lavičce…), schoulí se, dlaněmi si přikryjí oči. Domluvíme se, že se narovnají a otevřou oči, když uslyší hlásku „b“. Vyučující říká: „Na posvícenský stůl dala babička buchty (děti se zvednou, kdo zapomene, dostává ,brambor‘), bublaninu, bonbony, svíčky (děti zůstávají schoulené).“ Měníme hlásky, měníme také trestné body – za „s“ syrečky…


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Neobyčejný rok předškoláka.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 26. 10. 2012
Zobrazeno: 8261krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MLČOCHOVÁ, Markéta. Neobyčejný rok předškoláka: 16. - 21. říjen. Metodický portál: Články [online]. 26. 10. 2012, [cit. 2019-09-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/16629/NEOBYCEJNY-ROK-PREDSKOLAKA-16---21-RIJEN.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Pavlína HublováVloženo: 26. 10. 2012 10:03

A ještě můžeme přidat: Sklízíme ovoce - příprava paní učitelky MŠ nebo Jablíčkový den - námět na projekt s prvňáčky. A nebo Vás zaujme celoroční družinová hra Tajemství stromů? To vše (a ještě více) v modulu wiki.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.