Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Přirozené situace jako příležitost ke sledování...

Ikona teoreticky

Přirozené situace jako příležitost ke sledování dítěte

Ikona odbornost
Autor: Martina Kupcová
Anotace: Příspěvek nabízí konkrétní ukázku, jak pro sledování a hodnocení dítěte či dětí můžeme využívat běžných, tzv."režimových" situací. Zpracovaný námět upozorňuje zejména na to, že práce učitelky nekončí u diagnostiky, tj. u rozpoznání a zhodnocení dovedností dítěte, ale naznačuje, jak se získanými poznatky dále pracovat a jak jich využívat ku prospěchu dítěte.
Téma příspěvku:Hodnocení žáků
Klíčová slova: hodnocení, evaluace, třídní vzdělávací program, TVP

Učitelka mateřské školy si pro své děti ve třídě připravuje třídní vzdělávací program (TVP). Většinou je program, který vytvoří, nabitý mnoha nápady, činnostmi a příležitostmi. Avšak aby byl program opravdu ušitý dětem na míru, byl kvalitní a efektivní z hlediska vzdělávání dětí, je potřeba, aby se učitelka systematicky zajímala o výsledky, které program přináší, vyhodnocovala je a vhodně svá zjištění využívala ve své pedagogické práci.

Součástí hodnotících aktivit v rámci TVP je (kromě hodnocení integrovaných bloků a vlastní sebereflexe učitelky) také hodnocení jednotlivých dětí z hlediska jejich rozvojových a vzdělávacích pokroků. Výsledky tohoto hodnocení pak učitelka promítá do tvorby svého třídního plánu.

Takovéto pedagogické hodnocení není jen jednorázovou záležitostí. Je výsledkem určitého procesu sledování, a tedy výsledkem průběžně probíhajících a opakujících se aktivit.

V příspěvku si ukážeme, jak pro sledování a hodnocení dítěte či dětí můžeme využívat nejen vzdělávacích aktivit, ale také běžných, tzv. "režimových" situací, které jsou nutnou součástí každodenního života v mateřské škole.1

Jsou to situace, které vycházejí z režimu mateřské školy a které nijak nepřipravujeme, jako např. příprava k jídlu a stolování, příprava na pobyt venku, úprava prostředí třídy, úklid pomůcek a hraček. Výhodou je, že v těchto situacích se ukáže, co dítě skutečně "zvládá" (co je schopné uplatňovat a prakticky využívat). Další výhodou je, že se děti chovají spontánně, projevují zcela přirozeně svoje osobnostní vlastnosti, popř. reagují tak, jak jsou přivyklé z domácího prostředí. Tyto situace nám tedy poskytují mnoho podnětů pro dokonalejší poznání osobností dětí i úrovně jejich rozvoje a učení.

Takovou situací je např. úklid pomůcek či hraček. Ta nastává v mateřské škole téměř každodenně, dokonce i vícekrát během dne. Nejedná se o činnost nikterak zajímavou a lákavou, ale spíše o "nepopulární" aktivitu, leč v podmínkách mateřské školy důležitou. Do činností spojených s úklidem jsou zapojené nejen děti, ale i pedagogové. Je to situace, která nám nabízí možnost sledovat nejen dovednosti a schopnosti dítěte, ale i jeho povahové rysy v přirozených podmínkách.

Nejprve se zamyslíme nad tím, jaké metody můžeme v této situaci nejlépe uplatnit, abychom se o dětech dozvěděli co nejvíce. Ke sledování projevů dětí při této činnosti bude zřejmě nejvhodnější metoda záměrného pozorování, kterou můžeme doplnit metodou sledování a analýzy slovních výpovědí dětí. To znamená, že budeme děti nejen pozorovat při aktivitě, ale budeme i pozorně naslouchat, jak činnost komentují. Pokud chceme naše sledování ještě zdokonalit, popř. odlišit, jaké zvyklosti si dítě přináší z domova, pak je možné si ověřit či doplnit naše poznatky metodou rozhovoru s rodiči dítěte, popř. metodou dotazníku či ankety. Budeme sledovat, jak se dítě v této situaci projevuje, budeme sledovat a hodnotit jednotlivé dovednosti i to, jak dítě situaci zvládá.

Můžeme pozorovat:

  • manipulační dovednosti - obratnost, zručnost atd.,
  • přístup dítěte k "práci" - aktivnost, zbrklost, pomalost, loudavost, ale i pečlivost, přílišnou rychlost (hala bala), preciznost,
  • schopnost myšlenkového řešení - uspořádávání předmětů podle určitých vlastností či znaků (podle velikosti, tvaru, barev apod.),
  • pocit z vykonané práce - pocit uspokojení ("tak a je to"), nebo lhostejnost,
  • schopnost reagovat na pokyn učitelky,
  • spolupráci s druhým, vzájemná pomoc,
  • role dítěte ve skupině,
  • verbální projevy dítěte,
  • komunikační dovednosti aj.

Než však začneme s pozorováním (sledováním), měli bychom si uvědomit, co všechno vstupuje do této situace a co může ovlivnit výsledek našeho pozorování. Z toho pak snadno vyvodíme podmínky, které je třeba zachovat, aby naše pozorování bylo spolehlivé a hodnocení pokud možno objektivní.

Při úklidu hraček bude zřejmě hrát roli časový tlak. Pospícháme-li s dětmi na svačinu či oběd, nebude asi činnost provedena tak, jako by tomu bylo beze spěchu. Podobně může být průběh a výsledek pozorování ovlivněn následující činností: pokud po úklidu hraček půjdeme na svačinu a děti mají hlad a chuť k jídlu, nebo jdeme-li na zahradu a děti se těší ven, pak budou zřejmě vykovávat činnost rychleji (už aby to měly). Pokud však bude následovat činnost, která není pro dítě zajímavá, pak se bude asi dítě s "prací" loudat a nebude pospíchat. Situaci ovlivňuje pochopitelně i způsob, jakým postupuje učitelka, tzn. jak komunikuje s dětmi, jak podává instrukce. Je např. rozdíl mezi tím, zda řekne pouze "Děti, ukliďte si hračky!" (což je pro děti pouze informace, že se má uklízet), nebo zda říká "Děti uklízíme a půjdeme na oběd!" (tím poskytuje dětem i informaci o tom, co bude následovat). Reakce dětí při úklidu pomůcek může ovlivnit i to, zda děti budou mít možnost v činnosti pokračovat a dokončit své výtvory třeba následující den.

Hodnotíme-li, jak dítě konkrétní situaci zvládá, je pochopitelné, že něco jiného můžeme očekávat u tříletého dítěte (kde budeme asi partnery při úklidu a budeme mu pomáhat), něco jiného u předškoláka (kde bychom již měli vyžadovat určitou dávku samostatnosti). Jistě se do činností promítnout také osobnostní vlastnosti dítěte a jeho potřeby. Rozdíl bude také mezi dětmi aktivními a pomalejšími. Při této činnosti se projevují nejen vlastnosti dítěte (jak přistupuje k práci, zda je schopné vykonat danou činnost), ale především jeho dovednosti, schopnosti a postoje. Např. pokud si všímáme jeho manipulačních dovedností, tak budeme sledovat zručnost či obratnost, tedy koordinaci pohybů nejen celého těla, ale i ruky. Můžeme si také všímat některých myšlenkových schopností, tzn. pamatuje-li si dítě, kam jednotlivé hračky patří, umí-li roztřídit kostky do kontejnerů podle barev, velikosti, nebo smíchá-li je všechny dohromady. Sledujeme přístup k této činnosti, tzn. zda dítě pochopí danou instrukci, zda činnost vykoná, ale i pečlivě dokončí nebo ji provede jen "aby to už bylo". Můžeme také postřehnout reakci na povel (instrukci). Dále můžeme pozorovat dítě ve spolupráci s ostatními, zda pomáhá, nebo se podřizuje pokynům druhého či sám činnost řídí. Ve věkově smíšených třídách si u starších dětí můžeme všímat, zda pomáhají dětem mladším, a naopak, zda se mladší děti od dětí starších inspirují nebo vše nechají za sebe udělat. V neposlední řadě si můžeme všimnout i toho, zda je dítě spokojeno se svým "výkonem", zda se např. ohlédne, jako by si řeklo, tak a je to, nebo se obejde bez povšimnutí. Mohli bychom takto pokračovat ve výčtu projevů, které lze sledovat při "úklidu hraček". Každý z nás má jiné požadavky k této činnosti, proto jsme zmínili jen ty základní.

Zvolíme-li si, co konkrétně chceme sledovat a u koho (u kterého dítěte či dětí), pak musíme mít na paměti, že z jednoho sledování (pozorování) nelze učinit závěr. Je vždy dobré si zjištěnou úroveň dovednosti ověřit ještě jinou metodou, nebo v jiné situaci. Zjištěné výsledky při pozorování úklidu hraček ve třídě můžeme porovnat ještě s výsledky pozorování v jiném prostředí - při úklidu na zahradě, při úklidu po tvořivých aktivitách, při oblékání v šatně apod.

Pokud již známe výsledek sledování, tedy již víme, že úroveň sledované dovednosti dítěte není dostačující, zamýšlíme se nad tím, co dál, co můžeme udělat pro to, aby si dítě danou dovednost zdokonalilo. Například zjistíme-li, že si dítě "nepamatuje", kam dané předměty patří, tzn. neorientuje se v prostoru, připravíme takové činnosti, které mohou být zaměřené na orientaci v prostoru. Použijeme k tomu různé otázky, kdy děti používají v odpovědi prostorové pojmy (nahoře, dole, uprostřed,...) - Kam patří kostky? Kam patří knihy? Můžeme si také všimnout, že dítě nahází kostky na jednu hromadu. Pak se spíše zaměříme na třídění předmětů (kostek) podle vlastností (barev, velikosti, tvaru, materiálu). Mohli bychom pokračovat dále ve výčtu dalších činností, ale každá učitelka je určitě schopná na základě svých zjištění a svých podmínek připravit dostatečný zásobník (nápadník) vhodných aktivit.

Na příkladu každodenní aktivity v mateřské škole - úklidu hraček nebo pomůcek - jsme si představili "jakousi "strukturu" využití této činnosti ke sledování dítěte. Tuto strukturu lze vhodně využít i pro jiné každodenní činnosti v MŠ.

Další takovou situací může být stolování při svačině a při obědě. Při této aktivitě rovněž sledujeme (pozorujeme) počínání dítěte v této situaci. Mějme opět na paměti, že do celého procesu vstupují i jiné faktory, v tomto případě dost často dochází k nesouladu toho, že máme na dítě určité požadavky, tzn. jeho chování a jednání se nám jeví jako nepřiměřené, ale ono se mnohdy těžko orientuje, když způsob stolování doma je jiný. V této situaci budeme sledovat, jak se dítě v této projevuje, budeme sledovat a hodnotit jednotlivé dovednosti i to, jak dítě situaci zvládá.

Z hlediska zvládnutých dovedností můžeme pozorovat, zda dítě:

  • zvládá sebeobsluhu - koordinaci manipulačních pohybů (donese si talíř ke stolu, umí prostřít, jíst lžící/vidličkou/příborem);
  • uplatňuje základní hygienické návyky (udržuje čistotu při jídle, uklízí po jídle);
  • uplatňuje kulturní návyky (příliš při jídle nehlučí, jí se zavřenými ústy);
  • zvládá řešit problém (když dítě vylije na stůl čaj, tak si poradí samo - vezme hadr a stůl utře);
  • umí samo požádat o přídavek (zná názvy jídel, ví, kolik chce, poděkuje,...) apod.

Při určení výsledku (úrovně dovednosti) musíme brát v úvahu také tyto podmínky:

  • vliv rodinného stylu,
  • naplnění potřeb (hlad, nevolnost, nechuť k jídlu),
  • charakter skupiny dětí u stolu,
  • jaká aktivita bude následovat (pobyt venku, spaní) aj.

Jaké metody sledování zvolíme:

  • pozorování (při svačině, při obědě),
  • dotazník pro rodiče (Jakým způsobem se doma stravujete?),
  • slovní výpověď (Proč ti nechutná?).

Jaká pedagogická opatření připravíme:

  • v rámci tématu o zdravé výživě můžeme dětem nabízet námětové hry "Hrajeme si na rodinu", kdy si děti hrají v kuchyňském koutku na maminku a na tatínka;
  • můžeme si společně s dětmi stanovit pravidla, která ve formě piktogramů vyvěsíme v jídelně;
  • připravíme přednášku pro rodiče o zdravém stravování, jehož součástí by měla být i určitá kultura stolování apod.

Na uvedených příkladech jsme si představili, jak bychom mohli vhodně využívat každodenních situací v mateřské škole ke sledování rozvoje dítěte. Ujasnili jsme si, že sledování dítěte není pouze formální záležitostí. Uvědomili jsme si, že pozorování dítěte nám umožňuje sledovat a zjišťovat jeho vzdělávací pokroky, resp. rozvoj jeho dovedností, bez komplikované přípravy. Uvědomili jsme si také hlavní smysl těchto aktivit pro naši pedagogickou práci: připravit třídní vzdělávací program opravdu dětem "na míru", zajistit jim efektivní vzdělávání, poskytnout jim optimální podporu a pomoc v jejich rozvoji a učení.


1 Každý den v mateřské škole přináší bezpočet příležitostí, jak poznat jedinečnost dítěte i specifikum skupiny. Pestrost a dynamika probíhajících činností děti stále vybízí k bezprostředním projevům, které odhalují jejich zájmy, schopnosti, stupeň rozvoje i různé stránky jejich osobnosti. Základním požadavkem je, abychom dítě pozorovali v prostředí, kde se cítí bezpečně a dobře, a podmínky pro hru a činnost byly přirozené a stimulující.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
INFO
Publikován: 14. 06. 2007
Zobrazeno: 9080krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KUPCOVÁ, Martina. Přirozené situace jako příležitost ke sledování dítěte. Metodický portál: Články [online]. 14. 06. 2007, [cit. 2020-11-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/1430/PRIROZENE-SITUACE-JAKO-PRILEZITOST-KE-SLEDOVANI-DITETE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.