Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Přenos kreditů v odborném vzdělávání
Odborný článek

Přenos kreditů v odborném vzdělávání

30. 8. 2010 Odborné vzdělávání
Autor
Mgr. Martina Kaňáková

Anotace

Článek seznamuje s výsledky dvouletého projektu „Systém přenosu odborných kvalifikací II” (stručně VQTS II) z programu Leonardo da Vinci. VQTS II byl zaměřený byl zaměřený na obor elektrotechnika/elektronika, zatímco předchozí VQTS byl orientován na strojírenství a mechatroniku. K získání odborných kvalifikací existují v jednotlivých zemích různé vzdělávací programy, které se odlišují i organizací a délkou přípravy. Projekt VQTS se snažil najít způsob, který odborné kompetence popisuje a porovnává.

VQTS II byl zkrácený název dvouletého projektu celoživotního učení nazvaného „Systém přenosu odborných kvalifikací II – VQTS II” z programu Leonardo da Vinci. Jednalo se o pokračování úspěšného projektu VQTS, který získal několik ocenění, např. Helsinki Award 2006 v kategorii uznávání kompetencí a kvalifikací či Lifelong Learning Award 2007. Projekt začal v prosinci 2007 a měl celkem 13 partnerů ze 6 zemí. Kromě původních partnerů z Rakouska, ČR (NÚOV), Německa, Nizozemí byli také nově přizváni zástupci Malty a Slovinska. Jednalo se zejména o výzkumné ústavy, školy a instituce zodpovědné za tvorbu kvalifikací a kurikula. Projekt byl ukončen 30. 11. 2009.

Cílem projektu VQsmažilTS II byl transfer matice kompetencí (vytvořené v rámci VQTS ) do jiného sektoru, jiných zemí a jiných jazyků. Zatímco VQTS byl orientován na strojírenství a mechatroniku, tento návazný projekt se zaměřil na obor elektrotechnika/elektronika. Nový model matice kompetencí tedy v návazném projektu neměl sloužit pouze  jako nástroj mobility pro žáky středních odborných škol, ale také jako pomůcka pro usnadnění vertikální prostupnosti mezi sekundárním a terciárním vzděláváním.

Model VQTS

Jedním z hlavních úskalí implementace Evropského systému přenosu kreditů pro odborné vzdělávání (ECVET) spočívá v porovnávání programů odborné přípravy a v porozumění kvalifikacím vzdělávacích systémů v ostatních zemích. Existuje totiž řada rozdílných přístupů, konceptů a tradic, které se odrážejí ve způsobech tvorby a v popisu kvalifikací. VQTS klade důraz na pracovní postupy, a tím se snaží překonat rozdílnost kvalifikací a rozdílnost obsahů programů odborné přípravy. Existují a budou existovat rozdíly týkající se nabídky a organizace odborné přípravy v jednotlivých zemích. Zároveň můžeme ale najít i spoustu podobných znaků týkajících se zejména moderních pracovních postupů. V různých zemích se používá podobný materiál, technologie a pracovní postupy. Proto je snazší porovnávat profesní požadavky, stěžejní pracovní úkoly nebo nezbytné odborné či profesní kompetence daného oboru, než programy odborné přípravy jednotlivých zemí vedoucích k osvojení těchto kompetencí.

Model VQTS vytváří „společný jazyk”, který popisuje kompetence a jejich získání a nabízí způsob, jakým lze tyto popisy kompetencí porovnat s kompetencemi získanými v rámci programů odborné přípravy. Model VQTS se soustředí na kompetence vycházející z pracovního procesu a popisuje stěžejní pracovní úkoly v kontextu skupiny oborů. Popis kompetencí vycházejících ze stěžejních pracovních úkolů může být chápán jako snaha překonat terminologickou a ideologickou propast mezi světem vzdělání a světem práce. Hlavními prvky modelu VQS jsou: matice kompetencí, profil kompetencí a osvědčení o profilu kompetencí (včetně kreditů).

Matice kompetencí je tabulka, která zobrazuje kompetence vycházející z pracovního procesu a pokrok při rozvíjení těchto kompetencí (stupně rozvoje kompetencí):

  • levý sloupec tabulky obsahuje skupiny kompetencí, které vycházejí ze stěžejních pracovních úkolů
  • kompetence vycházející ze stěžejních pracovních úkolů, které si účastník odborné přípravy osvojil, jsou v každé skupině kompetencí popsány jako stupně rozvoje kompetencí (horizontální osa)

Hlavním cílem matice kompetencí je zlepšit transparentnost kompetencí a kvalifikací, a tak zlepšit i vzájemné porozumění mezi jednotlivými zeměmi a v různých kontextech (například porozumění mezi oblastí vzdělávání a světem práce, nebo mezi sekundárním a terciárním vzděláváním), aby bylo možné kvalifikace mezi sebou porovnávat.

(Matici kompetencí  „Elektrotechnika/elektronika“ si můžete prohlédnout ZDE.)

Matice kompetencí lze využít vždy tam, kde transparentnost profilů kompetencí hraje důležitou roli, například při:

  • Přenosu odborných kompetencí získaných v zahraničí (pracovní mobilita v odborném vzdělávání).

Matice kompetencí a zejména profily kompetencí vytvořené na jejím základě by měly umožnit poskytovatelům profesní přípravy z různých zemí srozumitelně popsat profily kompetencí, které nabízejí v rámci odborné přípravy. Měli by potom rozumět nabídkám odborné přípravy partnerských zemích a měli by být schopni rozpoznat shodné rysy a podobnosti kvalifikací. Matice kompetencí tak může přispět k uznávání kompetencí těch studentů, kteří kompetence získali v rámci profesní přípravy v zahraničí.

  • Tvorbě kvalifikací nebo programů odborné přípravy.

Matice kompetencí může sloužit jako výchozí bod při tvorbě kvalifikací nebo programů odborné přípravy, zjednodušuje proces tvorby kurikula vycházející z požadavků a z popisů kompetencí. Matice nenabízí pouze možnost popsat kompetence získané po ukončení přípravy (profil kompetencí absolventa), ale pomáhá popsat vývoj kompetencí v každé skupině kompetencí. Charakteristickým rysem profilu kompetencí, který vychází z matice, je jeho zaměření na „logický vývoj, rozvoj”. Proto je možné profil použít jako základ pro vytváření modulů nebo vzdělávacích bloků, které mohou pomoci při tvorbě struktury kurikula nebo plánu profesní přípravy.

  • Tvorbě profilů povolání, personální plánování (lidské zdroje).

Díky tomu, že popisy kompetencí obsažené v matici čerpají výhradně z pracovních úkolů, podniky v daném oboru tak mohou snadno popisům rozumět. Mohou matici využít při popisování existujících profilů zaměstnání nebo při zmapování profilů kompetencí svých zaměstnanců. Mohli by zjistit, zda jejich profily zaměstnání odpovídají profilům kompetencí jejich zaměstnanců, a to by jim mělo pomoci vymezit požadované profily kompetencí nových zaměstnanců.

  • Sladění kvalifikací s rámcem kvalifikací.

Matice, která zviditelnila rozdíly a podobnosti kvalifikací (pomocí stupňů rozvoje kompetencí), může být používána i jako nástroj k sjednocení, k sladění. Kvalifikace by mohly být přiřazeny úrovním rámce kvalifikací. Popisy obsažené v matici kvalifikací odrážejí přesně a obsáhle profesní kompetence ve vztahu ke světu práce. Je velmi důležité ukázat, že je možné kompetence využít v pracovním prostředí. Přiřazení kvalifikací k různým úrovním jako jsou např. úrovně EQF (Evropský rámec kvalifikací), je možné díky holistickým popisům. Přiřazení profilů kompetencí jednotlivým dimenzím EQF (znalosti, dovednosti, kompetence) není možné, právě kvůli holistické povaze těchto popisů.

  • Zlepšení prostupnosti mezi sekundárním a terciárním vzděláváním.

Projekt VQTS předpokládá, že je možné využít koncepce VQTS pro zviditelnění takových skupin profilů kompetencí, ve kterých se profily kompetencí sekundárního a terciárního vzdělávání navzájem překrývají.  Model VQTS  by pak mohl sloužit jako nástroj pro uznávání předchozího vzdělávání v terciárním vzdělávání. Nicméně to, zdali bude matice kompetencí využitelná jako nástroj, díky kterému je možné rozeznat shodné prvky mezi programy (nebo jejich částmi) odborné přípravy sekundárního a terciárního vzdělávání, anebo uznat výsledky učení sekundárního vzdělávání v terciárním vzdělávání, závisí na kurikulu terciárního vzdělávání. Lépe bude možné matici kompetencí využít v těch případech, kdy jsou programy terciárního vzdělávání silně orientovány na praxi, mají vztah k pracovním úkolům a jsou popsány pomocí výsledků učení nebo kompetencí.

Profil kompetencí

Profily kompetencí vycházejí z jednotlivých částí matice kompetencí. Zobrazují pouze limitovanou škálu kompetencí popsaných v matici kompetencí. Profily jsou vytvořeny na základě těch kompetencí, které jsou „relevantní” pro příslušný program odborné přípravy nebo kvalifikace (profil organizace), nebo na základě kompetencí, které do té doby účastník odborné přípravy (individuální profil) získal.

Profil organizace

Profil organizace poukazuje na rozsah a šíři rozvoje kompetencí nabízených příslušným programem odborné přípravy nebo příslušné kvalifikace v matici kompetencí daného oboru. Profil organizace je vytvářen na základě výběru „relevantních” kompetencí příslušných programů odborné přípravy nebo kvalifikací z matice kompetencí. Slovo „relevantní” v tomto případě znamená připravenost žáků (účastníků příslušného programu odborné přípravy) vykonávat práci v daných skupinách kompetencí a osvojovat si kompetence popsané v příslušných stupních rozvoje kompetencí.

Profily kompetencí musí zohledňovat daný kontext programu odborné přípravy. Profily kompetencí vzniklé díky použití příslušné matice kompetencí se mohou vztahovat pouze na kompetence popsané v matici. Vzhledem k tomu, že programy odborné přípravy mohou obsahovat i další, doplňkové odborné kompetence nebo kompetence mimo obor, je nutné i tyto informace do profilu kompetencí zahrnout. Tyto informace budou uvedeny v osvědčení o  profilu kompetencí.

Profily organizací obvykle vytvářejí úřady a instituce, které jsou odpovědné za programy odborné přípravy nebo kvalifikace. Ti, kteří je připravují, by měli mít velmi dobré znalosti týkající se kurikula, vzdělávacího plánu, ale také stěžejních úkolů, které by měl být absolvent daného programu schopen vykonávat. Proto by se na tvorbě měli podílet lidé, kteří se podílejí na odborné přípravě (např. zástupci poskytovatelů odborné přípravy, jako jsou učitelé a pedagogové odborné přípravy nebo lidé zastávající podobné funkce), zástupci ze světa práce, absolventi, nebo účastníci odborné přípravy.

Individuální profily

Poskytovatelé profesní přípravy vytvářejí individuální profily. Právě ti lidé, kteří jsou dobře informováni o procesu rozvoje kompetencí v rámci programu odborné přípravy, by se tvorby měli účastnit (pedagogové, nebo lidé s podobnými funkcemi a účastníci odborné přípravy).

V podstatě je možné individuální profil vytvořit kdykoliv během odborné přípravy. Jednodušší je to ale na konci roku (zejména pak v těch případech, kdy se zkoušky hodnotící danou fázi rozvoje kompetencí konají jen v určitých fázích programu odborné přípravy).

Použití modelu VQTS v projektech mobility poskytuje základ pro validaci a uznávání kompetencí získaných v zahraničí. Účastníci studijního pobytu v zahraničí by se mohli vyhnout tomu, aby se jim kompetence získané během vzdělávací cesty zbytečně nehromadily a neopakovaly.

Memorandum o porozumění je dobrovolná dohoda uzavřená mezi „kompetentními orgány” jednotlivých států obsahující podmínky mezinárodního pobytu v rámci odborného vzdělávání.

Na základě této dohody jednotlivé organizace navzájem uznají svůj status kompetentních institucí a akceptují vzájemné záruky kvality, hodnocení, validaci a kritéria uznávání a vyhovující postupy pro přenos kreditů po skončení pobytu v zahraničí. Partneři se dohodnou na obecných podmínkách, jako jsou například cíle, délka pobytu, využití modelu VQTS, který zajišťuje srovnatelnost kvalifikací a přenos kreditů. Dohoda určuje další účastníky procesu nebo další instituce účastnící se procesu.

Studijní smlouvu mezi sebou v rámci memoranda o porozumění uzavírají oprávněné instituce (např. poskytovatelé odborné přípravy v domovské a hostitelské zemi nebo jiné kompetentní orgány) a konkrétní účastník mobility. Smlouva by měla určit příslušné podmínky nezbytné pro konání studijního pobytu v zahraničí (projekt mobility), měla by také obsahovat informace o účastníkovi odborné přípravy, délce trvání mobility, očekávaných výsledcích učení, které má účastník získat, nebo o kompetencích, které si má účastník osvojit a o příslušném počtu kreditů. Smlouva by měla jasně vymezit povinnosti všech zúčastněných stran. Je nutné účastníkovi mobility zaručit, že v případě dosažení očekávaných výsledků učení a osvojení příslušných kompetencí, které budou pozitivně ohodnoceny hostitelskou zemí na základě smluvených kritérií, budou tyto výsledky ověřeny a uznány domovskou institucí jako součást požadavků pro získání kvalifikace.

Model VQTS a zejména popisy kompetencí, které vycházejí z pracovního kontextu, mohou podpořit vzájemné porozumění mezi světem práce a světem vzdělávání. Z toho důvodu je možné tento model používat nejen k přenosu kompetencí získaných v mezinárodním prostředí, ale i pro jiné účely, v případech, kdy má transparentnost profilů kompetencí velký význam, například při hledání styčných bodů mezi sekundárním a terciárním vzděláváním. Dá se předpokládat, že model VQTS umožní zviditelnit překrývající se oblasti profilů kompetencí kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy a terciárního vzdělávání.

Tímto způsobem je možné model VQTS používat jako nástroj pro zlepšení transparentnosti, napomůže zároveň vzniku vzájemné důvěry nutné v procesu akreditace. S pomocí nástrojů VQTS je možné „překládat” a porovnávat kurikula, je možné rozpoznat a určit shodné a rozdílné prvky výsledků učení. Díky nástrojům VQTS lze zlepšit možnosti uznávání předchozího učení získaných v rámci formálního, neformálního i informálního učení. Výsledky tohoto procesu nemusí sloužit pouze k uznávání výsledků učení pouze na bázi individuálního učení, ale také mohou vytvořit podmínky pro přechod ze sekundárního do terciárního vzdělávání. Snadnější přechod umožní nově vzniklá partnerství mezi poskytovateli sekundárního a terciárního vzdělávání, v rámci této spolupráce vzniknou nové vzdělávací cesty pro žáky, kteří přecházejí ze sekundárního do terciárního vzdělávání.

Publikace, která je finálním produktem projektu VQTS II, chce informovat o tvorbě těchto hlavních prvků a o způsobech využití modelu VQTS; zejména jeho použití v kontextu nadnárodní mobility, a jakým způsobem je díky němu možné zlepšit prostupnost mezi programy sekundárního a terciárního vzdělávání (mezi středním a vyšším odborným vzděláváním).

Další informace o projektu a jeho výstupech naleznete na: www.vocationalqualification.net nebo je získáte v NÚOV u Mgr. Martiny Kaňákové: martina.kanakova@nuov.cz.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
177.73 kB
Dokument
Příloha – text článku ve Wordu
doc
53.71 kB
Dokument
Matice kompetencí

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Martina Kaňáková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

26-41-M/01 Elektrotechnika