Na středních uměleckoprůmyslových školách je jednou z klíčových kompetencí tvořivost. Ve třetím ročníku SŠ je zařazen tematický celek světová a česká moderní poezie. V poezii vždy hraje důležitou roli fantazie, obrazotvornost, vlastní invence nejen autora, ale i čtenáře. Proto tyto schopnosti aktivuji u žáků např. cvičením představivosti. Protože učím češtinu studenty již od prvního ročníku, dá se říci, že se dobře známe, žáci se nebojí říci svůj názor, jsou zvyklí mluvit o svých představách a pocitech, např. z přečteného úryvku ukázky z knihy. Využívám interaktivních metod výuky, protože žáci jsou aktivnější a nenudí se tak, jako při výkladu. Tento typ výuky přispívá i ke vzájemně dobrým vztahům - studenti vědí, že mě zajímá jejich zkušenost, názor, či pocit. Poznávají se vzájemně.
Poznatky: Žáci již ze základní školy vědí, jaký je rozdíl mezi prózou a poezií, poznají verš, umí vytvořit rým, rozpoznají pravidelný a volný verš, vědí, co je přirovnání, umí vyjádřit např. vlastnosti člověka pomocí přirovnání ( je urostlý jako jedle, je pyšný jako páv .....).
Vztahy: Je lepší, když se žáci znají a mají mezi sebou dobré vztahy. Pro realizaci tohoto typu hodiny je důležitá vzájemná důvěra. Učitel by měl znát celkové klima třídy. Panuje-li ve třídě přátelská atmosféra, žáci se nebojí projevit, říct svůj názor, vyjádřit svůj vlastní dojem, svou představu ...
Složení třídy: Učitel by měl brát trochu ohled na složení třídy. Podle toho může zvolit i konkrétní pojmy, na které budou studenti vytvářet asociace. Obecně lze říci, že dívky berou tento úkol vážněji, pohotově vyjadřují své pocity, chlapci jsou zase nápaditější a mají větší sklon úkol zesměšnit. Což není na škodu - jde o proces, nikoli jen o výsledek! Tento typ hodiny je náročný pro učitele z hlediska jeho schopnosti improvizace.
Osobnost učitele: Měl by být zvyklý pracovat interaktivní metodou. Měl by být schopen improvizace - pohotově reagovat na to, co se říká, děje ve třídě. Měl by mít smysl pro humor a nebýt vztahovačný.
Kompetence poznávací - rozezná hlavní význam slova a konotace, vysvětlí pojem asociace a metafora, porovná přirovnání a básnický obraz, roztřídí slova podle slovních druhů, pozná formu básně (pravidelný a volný verš, rým a rytmus).
Kompetence tvořivost - napíše vlastní báseň (aplikuje získané poznatky v praxi).
Kompetence sociální a komunikativní - sděluje své názory, popisuje své pocity a myšlenky a navíc se vyjadřuje se obrazně - přirovnání, metafory, báseň → kultivuje projev ústní i písemný - seznámí se s tvorbou ostatních žáků, soustředěně poslouchá a porovná různé přístupy. Tím se učí empatii, toleranci a úctě. Ocení estetické působení básně.
Kompetence personální - kultivuje svůj vtah k literatuře, k poezii, emocionálně a esteticky se rozvíjí, zkoumá své nitro - introspekce - sebereflexe, seberealizace.
Ve třetím ročníku se žáci seznamují s moderní poezií, např. s tvorbou prokletých básníků, proto zařazuji tento typ vyučovací hodiny např. na úvod - tedy k obecnému úvodu nebo k výkladu tvorby Verlaina a Rimbauda. Viz Příloha A.
Úvod - výklad společenského kontextu - zápis do sešitu, viz příloha A. Ve výkladu se soustřeďuji na (zjednodušeně) dvojí typ tvorby - za 1. tvorba rádoby objektivní a za 2. tvorba zdůrazňující individuální názory, pocity - tedy subjektivní. Je možné navázat na zkušenosti žáků ve shrnutí znaků tvorby romantické a realistické. Na přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné individualizaci v umění. Básník přestává být mluvčím národa, či nějaké skupiny, ale chce vyjádřit své vlastní pocity a názory i sny. Mění se estetická pravidla poezie. (asi 10 min)
Východiskem k metodě asociace může být teze o básnících, kteří mají bohatou fantazii, jsou vnímaví ke světu i sobě samým a jistě i studenti mají tyto schopnosti, proto si zahrajeme na básníky. Rozdáme žákům čistý papír.
Na tabuli napíšeme pojem asociace - pravděpodobně nebudou umět vysvětlit význam slova, možná budou znát další význam slova - spojení, společnost, otázku necháme otevřenou a společně na to zkusíme přijít: napište si na papír vše, co vás napadne, když se řekne slovo např. kámen, zapište co nejrychleji vše, co vás napadlo (asi 2 min. necháme studenty pracovat). Napíšeme slovo kámen doprostřed tabule.
Necháme postupně všechny asociace přečíst a na tabuli studenti zapisují kolem slova kámen asociace podle slovních druhů - je pravděpodobné, že se tu objeví dost přídavných jmen (šedý, studený, mokrý, náhrobní ...), také slovesa (hodil, padal, kutálel se, rozbil ...).
Poznámka:
Studenti budou možná překvapeni, jak podobné mají asociace a také se zde může objevit nějaké slovní spojení (srdce z kamene), vždy se objevilo zvukově blízké spojení kámen - ámen - plamen - také se může objevit slovo drahokam, šutr, balvan - tedy slova, která podtrhují základní význam, zkusíme se žáky přijít na konotace slova kámen (neživý, tvrdý).
Objeví se však i slova, která bychom nečekali - to se zeptáme, jak na to dotyčný tvůrce přišel - např. tlačenka: žák vysvětlil, že myslel na hrob přikrytý kamenem, jak mrtvého tlačí a od slova tlačí si vzpomněl na tlačenku. Studenti bývají aktivní, je důležité, aby nejen sami mluvili, ale také poslouchali a reagovali na výpovědi spolužáků. Učitel pouze usměrňuje např. nespisovnost nebo hrubost projevu.
Na tabuli vznikly asociační řetězce a asociační pavouk, studenti vidí názorně, co je asociace a společně dojdou k definici asociace -první, rozumem nekontrolovaná představa, spojení představ a odtud je už krůček k pochopení metafory - sdružování představ, využijte příkladu má srdce z kamene a zeptejte se žáků, co si pod tím představují, asi odpoví, že takové srdce ve skutečnosti neexistuje, ale ten, o kom, se to říká, je necitelný, zlý, tvrdý .... společně dojdete k vysvětlení metafory - dvě rozdílné představy jsou spojeny v jednu : živý člověk má živé srdce, srdce jako symbol života a citu x protikladem je neživý kámen → necitelný, tvrdý, neoblomný člověk (básnický obraz - metafora pomocí aktivace vlastních představ lépe a rychleji vyjádří vlastnost takové člověka).
Můžete přečíst libovolnou báseň, kde by byl motiv kamene. Např.
V kameni je skrytá síla,
v kameni je tajemství,
uvnitř čeká malá víla
a sní svůj sen o štěstí.
Neváhej a rozbij kámen
ten co sídlí v osrdí
znovu žij a zapal plamen
teplo kámen roztaví.
Ztracen není, ten kdo kámen
ve svém srdci objeví,
ztracen ten, kdo navzdory všem
na kámen jen zkamení.
Zeptejte se na dojem z básně, jak si představují onu vílu apod. V této básni můžete spočítat počet slabik, určit typ rytmu a rýmu a dojdete k výsledku, že je psaná pravidelným veršem.
Zadejte žákům 3 slova, aby si z nich utvořili asociačního pavouka a asociační řetězce a ať si zkusí napsat krátkou báseň. Nejméně 4 verše. Nemusí být psaná pravidelným veršem (určete čas, do kdy má být úkol hotový - maximálně 15 minut). Vyberte taková slova, která se vyskytují v nějaké vaší oblíbené básni od prokletých básníků, např. mlha, list, vítr (Podzimní píseň, Paul Verlaine - viz příloha B).
Žáci přečtou svá díla. Nemají-li báseň, tak alespoň asociační mapu. Za každou báseň žáka pochvalte. Někteří se budou stydět číst svůj text, nenuťte je a dovolte se, zda to můžete přečíst vy. Čtěte pomalu a zřetelně. Nechte promluvit žáky - ať sami zhodnotí své výtvory a vyjádří názor nebo své pocity při poslechu druhých. Po celou hodinu důsledně dbejte na správnou výslovnost a kultivovanost projevu.
Buďte připraveni i na to, že si studenti mohou udělat legraci z učitele. Učitel by měl mít smysl pro humor a nebrat si případnou narážku osobně. Připraví-li si vlastní text a o svou improvizaci se podělí se žáky, může jen získat!
Důležitá poznámka na okraj:
Učitel by měl také umět včas reagovat na možnou vulgaritu nebo erotické narážky. Jsou tři možnosti:
Závěrem zhodnoťte práci studentů a přečtěte báseň od vybraného autora - nejlépe tu, kde se vyskytovala slova - nebo asociace na zadaná slova, např. Verlaine - Podzimní píseň (příloha B), nechte studenty, aby našli metafory a zkusili je vysvětlit, tím si upevní získaný poznatek o básnickém obrazu. Tím prakticky shrnou poznatky této hodiny.
Podařené práce se souhlasem studentů vystavte na nástěnce nebo na internetových stránkách školy.
Poznámka:
Zajímavý poznatek jsem učinila v souvislosti s písemným zkoušením probrané látky: Při písemném testu téměř všichni napíší krátkou báseň pomocí asociace na zadaná slova (viz příloha C). Je možné, že trocha stresu, soustředění na vlastní práci i výsledek lépe aktivuje tvůrčí schopnosti některých studentů.
Čítanka pro 3. ročník SŠ, např. Bauer Alois: Čeština na dlani. Olomouc 2005.
Nezval Vítězslav: Moderní básnické směry
Tuto metodu asociace je vhodné použít několikrát během výkladu poezie:
Eva Jiřičková,
SUPŠ a VOŠ Turnov
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.