Metodický portál 

Trh práce v UK ukazuje velký nesoulad – například na každé volné místo v kadeřnictví a kosmetice připadá pět uchazečů, zatímco na každého absolventa z oblasti přírodních věd, techniky, strojírenství a matematiky (Science, Technology, Engineering and Maths – STEM) čekají tři volná místa. Zejména je připravováno málo techniků.

Systém odborného vzdělávání a přípravy v UK je s více než 18 000 kvalifikacemi a zhruba 150 certifikačními orgány daleko složitější než v ostatních vyspělých zemích, a způsobuje tak zmatek mezi žáky, rodiči a zaměstnavateli. Rady pro odvětvové kvalifikace (Sector Skills Council – SSC), odpovídající za kontrolu kvality, jsou velmi podfinancovány – s 25 miliony liber mají jen pětinu toho, co jejich protějšky v Německu, které má přitom jen 350 kvalifikací. Proto nemohou provádět žádné změny. Učňovství má nízkou kvalitu a většinou trvá jen jeden rok, což je velmi krátká doba ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi, kde jsou tři roky normou. Jen málo zaměstnavatelů nabízí učňovství (20 % v UK ve srovnání s 50–60 % v Německu a ve Švýcarsku) a vytvoření duálního systému má příliš malou podporu. Ukazuje se, že je třeba každoročně vytvořit 150 000 až 300 000 kvalitních učebních míst (úrovně 3 nebo vyšší). Ve skutečnosti však bylo v posledních dvou letech vytvořeno jen 240 000 nových učebních míst, z nichž je 58 % na nízké úrovni.

Doporučení

• Radikálně rozšířit učňovství, tak aby každoročně přibylo 300 000 nových učebních míst, z toho převážná většina by měly být 3leté obory na úrovni 3, některé 4leté na úrovni 4 a ne víc než 10 % 2letých na úrovni 2.
• Nové učňovství by měla být „duální dráha“, kombinující přípravu na pracovišti se vzděláváním ve škole, která povede k profesní nebo řemeslnické kvalifikaci.
• Rady pro odvětvové kvalifikace dostanou za úkol probrat existujících 18.000 kvalifikací a snížit jejich celkový počet na 200–300.
• Zvýšit dostupnost učňovství prostřednictvím subvence, např. daňovými úlevami nebo příspěvky na národní pojištění. Zjednodušit pravidla financování a zaměřit je na výsledky založené na výstupech a na zaměstnatelnost absolventů.
• Využít agentury pro přípravu učňů k tomu, aby se malé firmy mohly na učňovství podílet bez byrokratické zátěže. Agentury by zařizovaly učňům místa ve škole (college) a umožňovaly malým firmám zaměstnávat více učňů.
• Zajistit kdykoliv možnost přechodu zpět do všeobecného vzdělávání – nebo ze všeobecného do odborného. Zejména zavést dvě cesty na univerzitu, tak aby se tam dostali schopní studenti. Buď překlenovací ročník se zrychlenými A-Levels, nebo profesní diplomy umožňující přístup na univerzitu.
• Pokračovat v rozvoji programu univerzitních odborných škol (University Technical Colleges – UTC), avšak omezit jejich počet na 100, tak aby si udržely jasné zaměření.
• Zajistit, aby žáci byli schopni se rozhodovat o budoucí profesní dráze na základě objektivních a relevantních informací. Zavést jednotný program kariérního vzdělávání ve školách pro žáky od 11 let, podporovaný povinnou roční přípravou kariérních poradců.
• Odstranit stimuly, které vedou školy k tomu, aby přijímaly žáky do nevhodných odborných kurzů nebo kurzů na úrovni vyššího doplňkového studia tím, že financování kolejí dalšího vzdělávání bude stejné jako u škol a bude založeno na počtu žáků, kteří kurzy ukončili, ne na počtu nově zapsaných žáků.