Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Úloha koordinátora ŠVP
Odborný článek

Úloha koordinátora ŠVP

Anotace

Příklad dobré praxe popisuje na základě zkušenosti činnost koordinátora při tvorbě ŠVP a postup rozpracování RVP do ŠVP.

Příklad dobré praxe; téma: Řízení školy, tvorba ŠVP

Škola: Obchodní akademie Vlašim, V Sadě 1565, 258 01 Vlašim

Kontext

Obchodní akademie ve Vlašimi vyučuje 2 obory vzdělání – Obchodní akademie a Ekonomické lyceum. ŠVP oboru obchodní akademie nabízí 3 zaměření – Ekonomika a podnikání, Evropský hospodářský asistent, Cestovní ruch. V současné době (2010) se ve škole vzdělává 340 žáků.

Cíle

Realizace vzdělávací strategie v ŠVP

Realizace

Činnosti koordinátora:

  • zajistit realizaci vytyčené vzdělávací strategie v ŠVP a jednotnou koncepci všech ŠVP na škole,
  • řídit postup zpracování ŠVP, vhodná motivace pracovních týmů i jednotlivců,
  • poskytovat zpětnou vazbu o postupu prací ředitelce školy a dalším pedagogickým pracovníkům,
  • komunikovat se sociálními partnery při tvorbě ŠVP, zejména při sestavování profilu absolventa,
  • zprostředkovat další vzdělávání pedagogických pracovníků a hledat další zdroje informací.

Jednou z nejdůležitějších funkcí koordinátora je objasnit pedagogickému sboru:

  • proč dochází ke kurikulární reformě, která má vést k novým metodám modernizace výuky,
  • proč jsou nutné změny v metodách práce učitele ve vztahu k osobnosti současného žáka,
  • co je nutné, aby ovládal absolvent obchodní akademie ve vztahu k dalšímu vzdělávání na vysokých školách a k úspěšnosti na trhu práce,
  • co ve škole při výuce děláme dobře a co bychom měli změnit,
  • nutnost spolupráce mezi předmětovými komisemi, a to hlavně při vyhledávání mezipředmětových vztahů a zapracování průřezových témat do jednotlivých předmětů a v rámci předmětu do tematických celků.

Dalším důležitým úkolem koordinátora je dávat prostor pro podněty, nápady, kritické náhledy jednotlivých pracovníků, zajistit, aby zpracovaný ŠVP nebyl formální, ale věcný a reálný

Postup při tvorbě ŠVP

  • Rozdělení činností

Nejprve se musel celý pedagogický sbor seznámit podrobně s RVP pro jednotlivé obory vzdělávání. Dále byli určeni vedoucí pracovních týmů podle oblastí vzdělávání, kteří pracovali napříč předmětovými komisemi a neustále spolupracovali s koordinátorem, který zodpovídá za zpracování ŠVP jako celku. V předmětových komisích se pod vedením svého předsedy, jenž je přímo podřízen vedoucímu týmu, zpracovávaly jednotlivé části ŠVP podle předmětů. Vzhledem k aprobaci učitelů byli někteří vyučující zapojeni do více předmětových komisí. Současně s tím byly objasňovány pojmy kompetence, klíčové kompetence, průřezová témata, výsledky vzdělávání, hodnocení žáků.

  • Rozdělení vyučovacích oblastí do konkrétních předmětů

Zařazené vyučovací předměty musí obsahově pokrývat všechny vzdělávací oblasti a obsahové okruhy vymezené v RVP. Škola si může sama zvolit jiné názvy vyučovacích předmětů (pokud pracuje v modulech – modulů).

Název musí být výstižný z hlediska obsahu předmětu, tzn. krátký a všem srozumitelný.

  • Hodinová dotace vyučovacích předmětů

V RVP jsou stanoveny minimální týdenní počty hodin za studium v rámci vzdělávací oblasti. V předmětových komisích jsou navrženy potřebné hodinové dotace příslušných předmětů nutné pro pokrytí RVP dané oblasti. Dále komise navrhují konkrétní čerpání disponibilních hodin. Návrhy z předmětových komisí jsou konzultovány s vedoucími pracovních týmů, koordinátorem a následně předloženy řediteli školy, který rozhodne o konkrétní hodinové dotaci jednotlivých předmětů, příp. dělení na skupiny.

Volitelné předměty pro vzdělávání ve 3. a 4. ročníku jsou žákům nabízeny na konci 2. ročníku. Škola nabízí volitelné předměty pouze pro obory Ekonomické lyceum a Obchodní akademie se zaměřením Ekonomika a podnikání. Žáci mají možnost si vybrat z nabídky ředitele školy – žurnalistika, počítačové sítě a komunikace, fiktivní firma, matematika, projekty.

  • Učební osnova

je pedagogický dokument, který vymezuje didaktickou koncepci vzdělávání jednotlivých vyučovacích předmětů.

Koncepce jednotlivých předmětů vychází z profilu absolventa, na kterém se podíleli i sociální partneři.

V této oblasti se musí všechny předmětové komise shodnout na jednotné úpravě způsobu zpracování, vytváří se tabulka, která může být využita na MŠMT. Po vzájemné diskusi byla navržena následující struktura učební osnovy:

Záhlaví (název školy a ŠVP, název vyučovacího předmětu, celková hodinová dotace vyučovacího předmětu, platnost učební osnovy).

Pojetí vyučovacího předmětu (obecný cíl, charakteristika učiva, vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preference, výukové strategie – nejčastější metody a formy práce ve výuce – liší se podle předmětů, hodnocení výsledků žáků – za co budou celkově hodnoceni, přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat – jak budou rozvíjeny).

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání (musí být přehledný, jednoznačně srozumitelný, věcně i didakticky správný, nemůže zužovat RVP, plánované výsledky a obsah vedou k naplnění profilu absolventa, musí zde být určitá míra obecnosti, bez zbytečných detailů).

Mezipředmětové vztahy

Důvodem mezipředmětových vztahů je odstranění duplicit ve výuce, vyučující už dané téma nevykládá, ale pouze doplňuje, rozšiřuje v souladu s vyučovaným předmětem, odvolává se na předmět, ročník, v rámci jakého tématu bylo uvedené téma odučeno a didakticky téma rozšiřuje.

Ukázka aplikace RVP do ŠVP – Společenskovědní vzdělávání

RVP

ŠVP

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Min. počet vyuč. hod. za studium

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hod. za studium

týdenních

celkový

týdenních

celkový

Společenskovědní vzdělávání

5

160

Dějepis

3

102

Občanská nauka

3

94

Právo

2

65

Další tabulka upřesňuje rozdělení obsahové náplně společenskovědního vzdělávání do konkrétních ročníků v příslušných předmětech

Učivo společenskovědního vzdělávání dle RVP

Zařazení v ŠVP

Počet vyučovacích hodin v ŠVP

Člověk v dějinách

Dějepis 1. ročník

34

Novověk – 19. století

Dějepis 1. ročník

34

Novověk – 20. století

Dějepis 2. ročník

31

Dějiny studovaného oboru

Dějepis 2. ročník

3

Soudobý svět

Občanská nauka 4. ročník

12

Člověk v lidském společenství

Občanská nauka 1. ročník

Občanská nauka 4. ročník

27

12

Člověk jako občan

Občanská nauka 4. ročník

Právo 3. ročník

Právo 4. ročník

12

15

4

Člověk a právo

Právo 3. ročník

Právo 4. ročník

32

14

Člověk a svět

Občanská nauka 1. ročník

Občanská nauka 4. ročník

7

24

Minimální počet vyučovacích hodin za studium

160

Počet vyučovacích hodin v ŠVP     261

Výsledky

Vzdělávací strategie byla v ŠVP naplněna, nyní probíhá praktické ověřování, které ukazuje na určité změny, které budou muset být provedeny k novému školnímu roku.

Použitá literatura a zdroje

Školní vzdělávací programy Obchodní akademie Vlašim

Tento příklad dobré praxe je publikován ve sborníku Příklady dobré praxe SOŠ a SOU vydaném v rámci projektu Kurikulum S - podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání.

Odkaz na originální umístění tohoto článku naleznete zde. Další příklady dobré praxe naleznete zde.

 

 

 


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Milena Škorpilová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Příklady dobré praxe SOŠ a SOU.
Ostatní články seriálu:

Nutné pomůcky:

Metodika tvorby ŠVP SOŠ a SOU. NÚOV, Praha 2008. Rámcové vzdělávací programy

Téma článku:

RVP / ŠVP