Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Založení reálné firmy – 1. část: Výběr předmětu podnikání, názvu a umístění firmy a právní formy podnikání
Odborný článek

Založení reálné firmy – 1. část: Výběr předmětu podnikání, názvu a umístění firmy a právní formy podnikání

Anotace

V první části seriálu Založení reálné firmy se seznámíte s možnostmi výběru předmětu podnikání, zvolením názvu (obchodní firmy) a vhodného umístění firmy. Podstatná část textu je věnována právním formám podnikání a kritériím, která jsou důležitá pro volbu případné právní formy.

Úvod

V rámci zkvalitňování výuky ekonomických předmětů vám nabízím několik textů, které se zabývají založením reálné firmy. Celý postup založení podniku je rozdělen do pěti částí, které na sebe navazují. Materiály se postupně věnují jednotlivým činnostem, k nimž dochází v okamžiku, kdy se subjekt rozhodne podnikat. Seznámí vás s výběrem předmětu podnikání, volbou právní formy podnikání, zvolením obchodní firmy a umístěním podniku. Také se dozvíte informace o provedení průzkumu trhu, sestavení zakladatelského rozpočtu včetně zajištění potřebných zdrojů financování a o zpracování podnikatelského plánu. V dalším dílu naleznete údaje, které se týkají vyhotovení zakladatelského dokumentu, zajištění oprávnění k podnikání a návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Registrační povinnosti vůči úřadům a další činnosti související se založením firmy jsou uvedeny v posledních částech.

Materiály jsou určeny pro podporu výuky ekonomických předmětů, především pro podnikovou ekonomiku, fiktivní firmu, chod podniku, ekonomiku podniku, ekonomiku apod. Poskytují učitelům věcně a časově uspořádané informace potřebné k efektivní přípravě na vyučování, k zopakování či případnému prohloubení znalostí.

Texty je možné využít i jako učební materiály. Jsou vodítkem pro přípravu a realizaci založení reálné firmy, mohou tedy sloužit jako jednoduchý návod. Studenti si mohou samostatně a komplexně nastudovat nebo zopakovat postup založení reálné firmy a získat tak potřebné teoretické znalosti, případně prostřednictvím předmětu fiktivní firma praktické dovednosti.

Výběr předmětu podnikání, názvu a umístění firmy a právní formy podnikání

Než se subjekt rozhodne zahájit podnikání, je nutné zvážit jeho výhody a nevýhody ve srovnání se zaměstnaneckým poměrem, zázemí podnikatele včetně podpory rodiny, přátel a známých, a v neposlední řadě osobnostní charakteristiky podnikatele, jeho znalosti, schopnosti i dovednosti.

1. Výběr předmětu podnikání

Rozhodne-li se subjekt podnikat, je nutné zvážit, kterému oboru se bude věnovat. Hlavní činností podniku může být výrobní činnost, obchodní činnost nebo poskytování služeb. Je možné napodobit již existující osvědčený podnikatelský nápad. Pro inspiraci se doporučuje navštívit jiné oblasti a města. Subjekt může postavit své podnikání na svých koníčcích, uměleckém talentu, znalosti řemesla nebo na vlastní zkušenosti odhalením mezery v nabídce na trhu. Také lze vstoupit do podnikání využitím nějakého stávajícího fungujícího systému, kterým může být přímý prodej, franšíza nebo koupě zavedeného podniku. Subjekt se soustředí na vyhledání takového předmětu podnikání, po kterém je na trhu poptávka.

2. Volba právní formy podnikání

Právní formy podnikání

Budoucímu podnikateli se nabízí možnost podnikat jako fyzická osoba nebo jako člen obchodní společnosti (veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) nebo družstva. Další možností podnikání je sdružení fyzických osob nebo možnost stát se tichým společníkem.

Kritéria výběru právní formy podnikání

Právní formy podnikání připadající v úvahu pro vybranou podnikatelskou činnost se porovnávají podle zvolených kritérií, kterými mohou být způsob založení, nároky na počáteční kapitál, způsob a rozsah ručení za závazky podniku, účast majitelů na vedení a zastupování podniku navenek, administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, daňové zatížení, požadavky na vedení účetnictví a jiné.

Způsob založení

Existují podniky, které může založit jen jedna fyzická nebo právnická osoba. V jiných případech je k založení podniku nutná účast dvou a více osob.

Podnik fyzické osoby zakládá jedna osoba. Veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost zakládají minimálně dvě fyzické nebo právnické osoby. Společnost s ručením omezeným může založit jedna osoba zakladatelskou listinou nebo více osob společenskou smlouvou, maximální počet zakladatelů je 50 osob. Akciovou společnost může založit jedna právnická osoba zakladatelskou listinou nebo dvě a více fyzických a právnických osob zakladatelskou smlouvou.

Nároky na počáteční kapitál

Podle naší současné legislativní úpravy existují právní formy podnikání, při jejichž založení musí být vložen minimální vklad stanovený zákonem, nebo takové právní formy podnikání, pro jejichž založení není stanovena žádná zákonná povinnost minimálního vkladu.

Při založení podniků fyzických osob není stanoven minimální vklad zákonem. Také pro založení veřejné obchodní společnosti není stanoven povinný základní kapitál. V komanditní společnosti je povinný vklad 5 000 Kč pro komanditistu. Komplementář nemusí vkládat do společnosti žádný kapitál. Pro založení společnosti s ručením omezeným je určen minimální základní kapitál 200 000 Kč a pro každého jejího společníka 20 000 Kč. Při zakládání akciové společnosti je nutný počáteční základní kapitál 2 000 000 Kč (při založení bez veřejné výzvy k upisování akcií) nebo 20 000 000 Kč (při založení s veřejnou výzvou k upisování akcií).

Způsob a rozsah ručení za závazky podniku

V současné podnikatelské praxi jsou k dispozici dvě možnosti ručení za závazky, buď neomezené, nebo omezené ručení. Neomezené ručení pro podnikatele znamená, že za závazky své firmy ručí nejen obchodním majetkem, ale i celým svým osobním majetkem. Jeho podnikatelské riziko je při této variantě ručení větší. Omezené ručení snižuje riziko podnikatele, neboť ručí za závazky své firmy jen svým nesplaceným vkladem.

Ručení podnikatelů v podnicích fyzických osob je neomezené. Také společníci veřejné obchodní společnosti ručí neomezeně. V komanditní společnosti komanditista ručí omezeně a komplementář neomezeně. Společníci společnosti s ručením omezeným ručí za závazky společnosti jen svými nesplacenými vklady, a to společně a nerozdílně. Podnikatelské riziko je u této právní formy podnikání menší. Akcionáři za závazky společnosti neručí.

Účast majitelů na vedení a zastupování podniku navenek

V podnicích fyzických osob jedná za podnik majitel firmy osobně nebo jeho zástupce. Právnické osoby jednají prostřednictvím statutárního orgánu nebo svého zástupce.

Ve veřejné obchodní společnosti se podílejí na jejím obchodním vedení všichni společníci nebo může být svěřeno jednomu nebo více společníkům. Společník pověřený obchodním vedením společnosti se řídí rozhodnutím společníků učiněným většinou hlasů a informuje ostatní společníky na jejich žádost o všech záležitostech společnosti. Ostatní společníci jsou oprávněni kontrolovat všechny doklady společnosti. Statutárním orgánem jsou všichni společníci nebo na základě ustanovení společenské smlouvy pouze někteří společníci či jen jeden společník. Každý z nich je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného.

Komanditní společnost řídí ve všech obchodních záležitostech komplementáři. Komplementáři informují na požádání komanditisty o všech záležitostech společnosti, komanditisté jsou oprávněni kontrolovat všechny doklady společnosti. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti samostatně.

Společnost s ručením omezeným má zákonem předepsané orgány, kterými jsou valná hromada, jednatelé a nepovinná dozorčí rada. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, který rozhoduje např. o schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem, schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, schvalování stanov a jejich změn, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady, vyloučení společníka apod. Statutárním orgánem společnosti je jeden či více jednatelů, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti samostatně. Jednatel se zabývá obchodním vedením společnosti, zajišťuje vedení účetnictví a předepsané evidence, vyhotovuje seznam společníků a informuje je o záležitostech společnosti.

Akciová společnost má také zákonem předepsané orgány, kterými jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Valná hromada je nejvyšší rozhodující orgán, představenstvo řídí společnost a jedná za ni, dozorčí rada dohlíží na jeho činnost.

Administrativní náročnost a rozsah výdajů

Podnikatel se rozhoduje mezi založením podniku, jehož založení, provozování a zrušení je jednoduché a méně nákladné nebo naopak složité a mnohem více nákladné.

Administrativní činnosti, které se vykonávají při založení podniku fyzické osoby, jsou méně rozsáhlé, snadnější a spojené s minimálními náklady. Podnikatel usiluje o získání živnostenského oprávnění.

Založení, provozování a zrušení obchodních společností je náročnější a mnohem nákladnější. Společníci musí získat živnostenské oprávnění k podnikání, zajistit zpracování zakladatelského dokumentu včetně jeho ověření notářem, nechat zapsat společnost po jejím založení do obchodního rejstříku a po jejím zrušení ji nechat z obchodního rejstříku vymazat.

Daňové zatížení

U některých právních forem podléhá zisk vyprodukovaný firmou dvojímu zdanění a u jiných je zdaněn jen jednou.

Fyzické osoby – živnostníci – odvádí státu daně z příjmů fyzických osob, pro které je v současné době stanovena daňová sazba 15 %. Ve veřejné obchodní společnosti je podíl společníka na základu daně zdaněn jako příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. V komanditní společnosti je odlišný způsob zdanění příjmů pro komanditisty a komplementáře. Pro komplementáře platí stejná pravidla zdanění jako pro společníky veřejné obchodní společnosti a pro komanditisty je způsob zdanění obdobný jako pro společníky společnosti s ručením omezeným.

Společnost s ručením omezeným podléhá dvojímu zdanění. Zisk vyprodukovaný podnikem je nejdříve zdaněn formou daně z příjmů právnických osob (19 %), podruhé společníci zdaní svůj podíl jako příjem z kapitálového majetku (15 %). Zisk vyprodukovaný akciovou společností je nejdříve zdaněn formou daně z příjmů právnických osob (19 %), dividendy vyplácené akcionářům se zdaňují jako příjem z kapitálového majetku (15 %).

Požadavky na vedení účetnictví

Fyzické osoby většinou vedou daňovou evidenci příjmů a výdajů. Výjimkou jsou fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou. Mají zákonnou povinnost vést účetnictví. Mezi účetní jednotky patří fyzické osoby:

  • zapsané v obchodním rejstříku,
  • jejichž obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty (včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu) v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč,
  • které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
  • které jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je účetní jednotkou,
  • kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Právnické osoby jsou také účetními jednotkami a musí vést na základě zákona účetnictví.

Porovnání právních forem podnikání na základě zvolených kritérií a výběr nejvhodnější právní formy

Podnikatelé bodově ohodnotí všechna zvolená kritéria pro každou právní formu podnikání, která připadá v úvahu pro jejich podnikání. Stanoví si minimální a maximální počet bodů, který může být přidělen nejméně a nejvíce vyhovující variantě. Bodové ohodnocení je subjektivní pro každého podnikatele. Právní forma podnikání s nejvyšším součtem přidělených bodů bude při použití této metody nejvhodnější právní formou. Podnikatelé musí nejprve zvážit, zda jsou schopni zajistit potřebnou výši základního kapitálu.

Výběr společníka

V případě, že se podnikatel rozhodne pro založení takové právní formy podnikání, kterou mohou založit minimálně dvě osoby, stojí před úkolem zvolit svého společníka. Kritéria výběru partnera pro společné podnikání nejsou závazně stanovena. Podnikatel si určí svá subjektivní hlediska, mezi která patří například odborná způsobilost společníka (zjistí se na základě dosaženého vzdělání, délky praxe v oboru, referencí apod.), jeho předpoklady pro vykonávání podnikatelské činnosti (osobnostní charakteristiky, schopnosti, dovednosti a zkušenosti, podpora rodiny) a vzájemné porozumění mezi partnery (důvěra, respekt, podobné uvažování, stejné naladění apod.). Důležitou roli při výběru společníka hraje finanční situace.

3. Zvolení obchodní firmy a umístění podniku

Obchodní firma

Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku provádějí činnosti související s podnikáním pod svým vlastním jménem a příjmením. Fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku podnikají pod svou obchodní firmou, která se skládá ze jména a příjmení této osoby. Může obsahovat i dodatek, který odlišuje osobu podnikatele nebo druh podnikání.

Právnické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, činí právní úkony pod svou obchodní firmou. Součástí obchodní firmy právnických osob je název podniku a dodatek označující jeho právní formu. Právnické osoby nezapsané do obchodního rejstříku podnikají pod svým názvem.

Současná právní úprava stanovuje, že se zvolená obchodní firma musí dostatečně odlišovat od názvů firem již zapsaných v obchodním rejstříku. Pokud je použit název, který se jen nepatrně odlišuje od názvu jiné firmy, může být návrh na registraci do obchodního rejstříku zamítnut soudem. V případě obchodní firmy fyzické osoby obvykle postačuje k odlišení názvu uvedení jiného místa podnikání. Právnické osoby nemohou rozlišovat název obchodní firmy pouze rozdílným dodatkem označujícím právní formu podnikání.

Sídlo firmy

Správné umístění podniku je důležitým faktorem pro úspěšné podnikání, a to zvláště v těch případech, kdy je obtížné v budoucnu podnikatelskou činnost přemístit. Podnikatel zvažuje tzv. faktory umístění, mezi které patří například dostatečný počet a kvalifikace pracovních sil, přístup k surovinovým a energetickým zdrojům, dopravní náklady, odbytové možnosti, konkurence, úlevy na daních v dané lokalitě, podmínky ekologické a podmínky ochrany životního prostředí [1].

Subjekt se rozhoduje, zda prostory pro své podnikání získá výstavbou, nákupem nebo pronájmem. Mezi informační zdroje, ze kterých je možné zjistit nabídky pronajímaných nebo prodávaných nebytových prostor, patří inzeráty v místních médiích, realitní kanceláře, příslušné odbory obecního nebo městského úřadu, regionální poradenské středisko pro podnikání nebo autorizovaní odhadci nemovitostí.

Při výběru provozních prostor se subjekt zaměřuje především na jejich velikost a tvar (výrobních, prodejních, kancelářských i skladovacích), typ a stav vnitřního vybavení, osvětlení, podlažní krytiny a topení, na počet i umístění elektrických zásuvek a telefonních přípojek. Důležitými faktory jsou také stáří a stav budovy, snadná vyměnitelnost firemního štítu, instalace zabezpečení, pořizovací cena nebo roční nájem (výše nájmu, datum možnosti změny, možné úlevy), výše pojištění nemovitosti, poskytování a cena komunálních služeb. Pro správnou volbu provozních prostor je důležité zohlednit jejich polohu, dostupnost pro zákazníky i dodavatele a věnovat se průzkumu konkurence v okolí.

Literatura a použité zdroje

[1] – SYNEK, Miloslav. et al. Manažerská ekonomika. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4.
[2] – HINGSTON, Peter. Začněte podnikat. Praha : Euromedia Group, 2002. ISBN 80-242-0838-5.
[3] – KUBÍKOVÁ, Martina. Diplomová práce – Založení fiktivní firmy – srovnání se založením firmy reálné. 2009.
[4] – VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka. et al. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
[5] – Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
[6] – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
[7] – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
[8] – business.center.cz. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.business.center.cz].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Martina Kozáková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
16. 11. 2011
Článek bude přínosný zejména pro učitele v oborech s neekonomickým zaměřením.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Ekonomické vzdělávání