Odborný článek

P-Scales CZ

27. 12. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Danuše Netolická

Anotace

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami za využití informačních technologií - aneb Jak na to?

O co tedy vlastně jde?
I v naší republice se již připravuje Národní akční plán inkluzívního vzdělávání a slovo inkluze, integrace je slyšet daleko více, než v dobách minulých. Co to vlastně znamená v praxi? Jak pracovat se žáky, kteří mají handicap, kteří dosahují nižší úrovně dovedností a znalostí? Jak vědět, co a jakým způsobem budeme učit – tzn. individuální vzdělávací plány. Jak budeme jejich práci hodnotit?

A právě „Kritéria úspěšnosti pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami“ řeší P-Scales (Projekt SAFE - Special Needs Accreditation for Europe). Tedy jedná se o určitý nástroj pro měření pokroku ve vzdělávání dětí, pro které není vhodné poměřovat jejich znalosti a dovednosti se standardními školními vzdělávacími plány.
P- Scales jsou rozdělena do 8 úrovní. Tři jsou obecné – tedy sledují základní dovednosti, které by měl jedinec zvládnout ještě před vstupem do vzdělávacího procesu. Čtvrtá až osmá úroveň je rozdělena do dvanácti oblastí podle předmětů, které se vyučují ve škole jako povinné, volitelné a některé jsou průřezové v rámci např. českého jazyka, matematiky, prvouky, vlastivědy, cizího jazyka, dějepisu, náboženství, etické výchovy, tělesné výchovy, informatiky, výtvarné výchovy, hudební výchovy a rozvoje sociálních dovedností.

Jak je to připraveno?
Každá úroveň je rozpracována z hlediska tzv. očekávání = tedy cílů vzdělávání a jsou vytvořena hodnotící kritéria. Cíle i jejich hodnocení jsou vyjádřeny popisem konkrétních projevů chování. Tento přístup je zcela v souladu s rozvojem „klíčových kompetencí“ Rámcových vzdělávacích programů. Ukazuje učiteli cestu, co má u žáka pozorovat a které formy chování lze pokládat za projevy pokroku, co je třeba podporovat, aby žák dané úrovně dosáhl. Nutné je také prověřovat v praxi, zda si žáci určité téma skutečně osvojili. To ovšem znamená, že učitel se sám musí pokusit stanovit aktuální vývojovou úroveň žáků a postupovat ve stanovení dalších úkolů.
To pro učitele vyžaduje kvalitní diagnostické, didaktické i speciálně pedagogické dovednosti. Tedy v podstatě pedagogickou diagnostiku., která bude probíhat v prostředí žáků při jejich každodenní práci. Individuální pracovní plány musí být konkrétními návody a postupy i s vyučujícími metodami pro požívání se žáky. Nutná je tu samozřejmě spolupráce žáků s rodiči. P-Scales předpokládá, že učitelé budou s žáky i jejich rodiči v kontaktu a vzájemně se budou informovat. Tato kritéria úspěšnosti byla vytvořena pro žáky různého věku a s různým typem speciálních vzdělávacích potřeb. Nejde o vyčerpávající popis všech kritérií, která mohou děti naplňovat. Záměrem bylo vytvořit rámec, jehož prostřednictvím lze mapovat pokrok žáků za užití postupů pedagogické diagnostiky. Systém nemůže plně nahradit komplexní diagnostiku, ani celkovou přípravu školních vzdělávacích programů (potažmo individuálních vzdělávacích plánů), ale může být doplněním. Svou koncepcí umožňuje srovnávání mezi žáky a mezi školami. Systém byl vytvořen ve Velké Británii a v rámci projektu Leonardo da Vinci je nyní implementován do dalších evropských zemí, včetně České republiky.


Mgr. Danuše Netolická
odborný pracovník MŠMT NIDM garantka Průřezových témat projektu KPŽ

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Danuše Netolická

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.