Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Děti a volný čas – jaké kroužky děti navštěvují?
Odborný článek

Děti a volný čas – jaké kroužky děti navštěvují?

24. 1. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Miroslav Bocan

Anotace

Volný čas je přirozená a nedílná součást lidského života. Jde o čas, který nám zbývá po splnění všech našich povinností spojených se zaměstnáním či školní docházkou a dalších úkolů, které musíme v souvislosti s naším životem nezbytně vykonávat.

Volný čas je přirozená a nedílná součást lidského života. Jde o čas, který nám zbývá po splnění všech našich povinností spojených se zaměstnáním či školní docházkou a dalších úkolů, které musíme v souvislosti s naším životem nezbytně vykonávat. Především je ale významným pro děti a dospívající mládež, protože jim poskytuje prostor k poznávání sebe samých i ostatního světa, umožňuje jim seberealizaci v nejrůznějších činnostech na základě svých potřeb a zájmů.

Aktivní trávení volného času tak plní celou řadu užitečných funkcí, je prostředkem k zábavě, relaxaci, učení se novým věcem a v případě dětí a dospívajících působí často také jako vhodná prevence proti sklonům k rizikovým projevům chování. Společným jmenovatelem činností, které vykonáváme v období „volného“ času, je skutečnost, že tyto činnosti vykonáváme na základě našeho dobrovolného rozhodnutí a vlastního zájmu. Volný čas můžeme samozřejmě trávit mnoha způsoby. V případě dětí jde o čas trávený samostatně či s kamarády nebo rodiči na straně jedné anebo v nějaké instituci, která nabízí volnočasové aktivity organizovaně na straně druhé. Pro nás je určitě potěšujícím zjištěním, že v České republice přibližně tři čtvrtiny dětí ve věku 6 až 15 let alespoň jednou týdně tráví volný čas v nějaké organizaci nabízející volnočasové aktivity. Ať už v kroužku (technickém, hudebně dramatickém, přírodovědném, uměleckém, pohybovém, vzdělávacím atd.), například ve středisku volného času, turistickém či sportovním oddíle, v aktivitách organizovaných nestátními neziskovými organizacemi pracujícími s dětmi a mládeží a dalšími subjekty.

Kdo do kroužků chodí?

Nejsilnější věkovou skupinu dětí, která nějaké kroužky a oddíly navštěvuje, jsou děti ve věku přibližně 9–12 let. Mladších dětí chodí do kroužků méně, protože k určitým aktivitám ještě zkrátka nedospěly, „nevyprofilovaly se“, nebo se samy (či jejich rodiče) pro nějaký kroužek ještě nerozhodly, naopak starší děti od 13–14 let kroužky začínají z nejrůznějších důvodů opouštět. Nejčastěji je to způsobeno obdobím jejich osobnostního vývoje, nástupem puberty, tedy etapou, kdy hledají vlastní identitu. V tomto období se také zvyšuje míra jejich samostatnosti a nezávislosti a ony samy daleko více chtějí rozhodovat o tom, co budou dělat ve volném čase. Nejdůležitějším aktérem v jejich životě se totiž postupně stává kamarád nebo rovnou celá parta, se kterou se můžou bavit „nezávisle“, nikoliv dětský kolektiv v kroužku se svým vedoucím. Návštěvnost kroužků ale nezávisí pouze na rozhodnutí samotných dětí. Z našeho výzkumu víme (výzkum Hodnotové orientace dětí ve věku 6 - 15 let, NIDM, 2011), že čím vyšší mají rodiče vzdělání a čím lépe je rodina socioekonomicky situovaná, tím spíše mají rodiče přehled o činnosti svých dětí ve volném čase a můžeme oprávněně předpokládat, že tím spíše je k činnosti v nějakém kroužku či oddíle podněcují. Totiž z dětí rodičů se základním vzděláním či vzděláním bez maturity jich do žádné volnočasové aktivity nedochází 38 % oproti pouhým 13 % dětí rodičů se vzděláním vysokoškolským. 

Jaké kroužky jsou navštěvovány?

Pokud jde o zaměření kroužků a oddílů, nejvíce jsou navštěvovány sportovní oddíly, dále pak kroužky hudebně dramatické, výtvarné a rukodělné, starší děti navštěvují ještě vzdělávací aktivity. Zaměření volnočasových aktivit sice příliš nesouvisí s věkem, ale pokud děti rozdělíme podle pohlaví, určité rozdíly zjistíme. Chlapci se oproti dívkám výrazně více věnují sportům, dále pak aktivitám technickým a turistickým. Dívky pro změnu oproti chlapcům více navštěvují aktivity hudebně dramatické, vzdělávací a aktivity výtvarné a rukodělné.

Proč děti do kroužku nedocházejí?

Kromě samotného nezájmu a nedostatku vlastní motivace závisí docházení do kroužku také na možnostech lokality, ve které dítě vyrůstá. Pokud kroužek není v dosahu, dítě do něj prostě chodit nemůže. A ukázalo se, že jako důvod, že daný kroužek není v dosahu jejich bydliště, je dětmi z nejmenších obcí do 2 000 obyvatel zmiňován dokonce více než dvakrát častěji než dětmi ve městech od 20 000 obyvatel. „Nezájem“ je také jako hlavní důvod neúčasti
v zájmových aktivitách uváděn dětmi z dobře a průměrně situovaných rodin. Pro změnu pro děti ze špatně situovaných rodin jsou hlavním důvodem především finanční prostředky a pro děti z velmi dobře situovaných rodin je to pro změnu fakt, že daná aktivita není v jejich dosahu. V tomto případě to může být dáno vysokými nároky dítěte na vybranou aktivitu nebo třeba až nereálností se takovéto činnosti věnovat.

Chodit nebo nechodit?

Předpokládám, že naprostá většina čtenářů by zvolila kladnou odpověď. Vždyť díky tomu, že se dítě organizovaných volnočasových aktivit účastní, nejen že aktivně a smysluplně tráví volný čas, nabývá nových dovedností a zkušeností, (nevědomky) předchází sklonům k rizikovým projevům chování, ale rozvíjí i svůj sociální kapitál – síť vztahů a kontaktů mimo rodinu. Tyto nabyté zkušenosti pak může velmi dobře uplatnit i v dalším životě.


Miroslav Bocan, garant výzkumů
miroslav.bocan@nidm.cz

 

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miroslav Bocan

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;