Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Proklestí si studium pedagogiky volného času cestu na vysoké školy?
Odborný článek

Proklestí si studium pedagogiky volného času cestu na vysoké školy?

26. 11. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Vlasta Kohoutová

Anotace

V rámci klíčové aktivity Studium pedagogiky volného času se 14. listopadu 2011 konal v Praze Kulatý stůl - dialog nad výstupy této aktivity.

V konferenčních prostorách Národního informačního centra pro mládež v Praze se 14. listopadu 2011 sešli u kulatého stolu zástupci zaměstnavatelů, vzdělavatelů a vysokých škol s realizátory klíčové aktivity Studium pedagogiky volného času, která probíhá v rámci národního projektu Klíče pro život. Projekt běží už dva a půl roku, organizuje ho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Národním institutem dětí a mládeže (NIDM) a jeho snahou je mimo jiné podpořit a zkvalitnit vzdělávání lidí, kteří pracují s dětmi v jejich volném čase. Hlavním cílem setkání bylo nabídnout prostor pro odbornou diskusi nad aktuálními tématy profesní přípravy pedagogů volného času a prostupnosti počátečního, celoživotního a dalšího vzdělávání, v jejichž rámci lze kvalifikaci získávat.

Jedna z klíčových aktivit projektu Klíče pro život – Studium pedagogiky volného času – nabízí pracovníkům středisek volného času a vychovatelkám školních družin a školních klubů inovované vzdělávací programy pedagogiky volného času ke zvýšení jejich kvalifikace.
Obsah a cíle Studia pedagogiky volného času představila jeho garantka Bc. Vlasta Faiferlíková. Zájemci si mohou vybrat ze tří forem studia. Oblíbené je e-learningové studium, které je rozčleněno na vstupní prezenční tutoriál, šest tematických kapitol studovaných e-learningovou formou a závěrečné zkoušky. Absolventi obdrží Osvědčení akreditovaného programu NIDM MŠMT o získané kvalifikaci v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Druhou formou je tříleté studium pedagogiky volného času. První ročník je zaměřen na rozvoj osobnosti pedagoga v kontextu jeho profesní role v oblastech aplikované psychologie, didaktiky, komunikace, osobnostně-sociální výchovy, zážitkové pedagogiky, plánování a reflexe pedagogické práce. Druhý ročník studia se věnuje rozvoji pedagogických dovedností pro přímý výkon praxe, rozvoji pedagogických kompetencí pro práci se skupinou s ohledem na individuální potřeby členů skupiny v oblastech dynamika skupiny, speciální pedagogika, etická výchova, osobnostně-sociální výchova a výstavba cíleného programu pro konkrétní skupinu. Ve třetím ročníku si studenti rozšiřují další kompetence potřebné k práci pedagoga pracujícího s dětmi a mládeží v zájmovém vzdělávání se zaměřením na projektový management a strategické plánování, prevenci sociálně patologických jevů, etické a osobní hranice profese a nástroje pro péči o lidské zdroje a strukturované drama. Všechny tři ročníky Studia pedagogiky volného času budou pilotně ověřeny a v průběhu projektu akreditovány ministerstvem školství. Lektorský tým tvoří vysokoškolští učitelé, kteří během studia lektorují interaktivně, prožitkovými metodami a v partnerském přístupu ke studentům.

Třetí nabídkou vzdělávání je Kurz prevence syndromu vyhoření. Ten je určen pedagogům volného času s odbornou kvalifikací, kteří hledají nové podněty a profesní podporu. Obsahem jednotlivých modulů je dramatická výchova pro potřeby zájmového vzdělávání, zážitková pedagogika zaměřená na výstavbu programu pro pobytové akce, profesní psychohygiena a muzikoterapeutický seminář se zaměřením na zvládání agresivity u dětí.

To, jak kvalitní studium pedagogiky volného času je a jaký je jeho přínos, vyjádřili v diskusi nejen jeho absolventi, ale i jejich zaměstnavatelé – ředitelé základních škol, domů dětí a mládeže a středisek volného času. Vesměs zazněla samá pozitiva: studium propojuje teorii s praxí, přispívá k rozvoji osobnosti, zvyšuje sebevědomí a profesionalitu, učí studenty zpracovávat informace, posiluje sociální kompetence, lidé na sobě více pracují, zdokonalují se v oblastech, které během studia poznali, zkrátka Studium pedagogiky volného času vychází z toho, co potřebuje praxe. To potvrdil také docent Michal Kaplánek z Teologické fakulty Jihočeské univerzity, externí supervizor Studia pedagogiky volného času. „Měl jsem možnost srovnávat toto studium s bakalářským a magisterským studijním programem Pedagogiky volného času na naší fakultě a mohu potvrdit, že forma studia realizovaná v rámci projektu Klíče pro život je opravdu na vysoké úrovni. Oceňuji především zaměření na zážitkovou pedagogiku a aplikovatelnost nabytých znalostí v praxi.“
Docent Zbyněk Svozil, děkan Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, z pozice supervizora zhodnotil studium také kladně. „Výuka, kterou jsem měl možnost poznat právě prostřednictvím tohoto projektu, se mi moc líbila, studenti byli vtahováni do vzdělávacího procesu, vše si mohli v praxi vyzkoušet, což je velmi potřebná věc, jež se v současném formálním školství objevuje málokdy. S manažerkou projektu Klíče pro život magistrou Irenou Hoškovou jsme společně hledali možnosti propojení tohoto studia s vysokoškolským vzděláváním, ale zatím tomu brání překážky v současné legislativě. Přesto věřím, že výstupy projektu se za pomoci ministerstva školství v budoucnu promítnou v uznávání tohoto typu studia.“ Snahu najít cesty, jak toto studium propojit s vysokoškolským, potvrdil i ředitel Odboru pro mládež Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Michal Urban.

Na závěr dialogu nad výstupy pilotáže Studia pedagogiky volného času připojil Zbyněk Svozil svůj podpis k Memorandu o podpoře uznávání výsledků neformálního vzdělávání při práci s dětmi a mládeží.

Vlasta Kohoutová, specialistka PR projektu Klíče pro život
 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Vlasta Kohoutová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
  • mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;