Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Z pohádky do pohádky
Odborný článek

Z pohádky do pohádky

25. 9. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
NIDM - Klíče pro život, Alena Fialová

Anotace

V rámci projektu Klíče pro život v aktivitě Pedagogika volného času vyšla metodická publikace "Pedagogické střípky", sborník inspirativních příkladů dobré praxe pro práci s dětmi a mládeží.

Alena Fialová z Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (NZDM ) „Pohoda“ v Chebu je autorkou projektu Z pohádky do pohádky, jehož cílovou skupinou jsou děti od 6 do 15 let, ohrožené společensky nežádoucími jevy a rizikovými způsoby trávení volného času. Celý projekt byl realizován v období dvou měsíců, během druhého z nich se děti setkaly čtyřkrát - vždy jednou týdně po dvou hodinách. Projekt je možno realizovat ve vhodném prostoru (klubovně, knihovně) s místem pro loutkové představení. A co budete ještě potřebovat? Pohádkové knihy, obrázky pohádkových postav, loutkové divadlo, výtvarný materiál na výrobu plošných loutek. A nyní už se podívejte na ukázku přímo z "Pedagogických střípků":

Hlavní cíl
Prostřednictvím činností dbát o správnou výslovnost a kulturu řeči, srozumitelnost a kultivaci mluveného projevu.
• Osvojovat si pravidla slušného chování a mezilidské komunikace.• Zrealizovat společné akce k naplnění daného cíle (návštěva knihovny, divadelní
představení, beseda s herci). Osobnostně sociální cíle:
• Spolupráce mezi jednotlivými členy organizací.• Rozvoj komunikace.• Rozvoj samostatnosti.• Využití volného času k aktivitám.

1. Stručná anotace příkladu dobré praxe

Z pohádky do pohádky představuje projekt, v rámci kterého se autorka pokusila zdokonalovat mluvený projev u dětí ze sociálně nepříznivého prostředí, povzbudit je a probudit u nich něco, v čem jsou dobré. Různými aktivitami – loutkové divadlo, návštěva knihovny, pohádkové hraní seznamuje děti se světem pohádek, fantazie a rozvíjí jejich slovní zásobu, smyslové vnímání.

2. Cíle související s klíčovými kompetencemi

Kompetence k učení
V rámci projektu se snažím dát dětem příležitost vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě.

Kompetence k řešení problémů
Na základě kladného vztahu učitele, asistenta a žáka při doučování v klubovně vedu děti k uvědomění si nejrůznějších problémových situací ve škole i mimo ni, k rozpoznání a pochopení problému, k přemýšlení o nesrovnalostech a jejich příčinách, k promýšlení a plánování způsobu řešení problému na základě využití vlastního úsudku.

Kompetence komunikativní
Na rozvoj komunikativních kompetencí je v projektu kladen velký důraz, vedu dítě ke schopnosti formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně.

Kompetence sociální a personální
Sociální kompetence se naplňují při spolupráci ve skupině, společně s pedagogy, asistenty a romskými terénními pracovnicemi dáváme dětem příležitost k vytváření pravidel v týmu. Vedu děti k utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi k upevnění dobrých mezilidských vztahů.

 3. Popis realizace příkladu dobré praxe

CHARAKTERISTIKA ZAŘÍZENÍ

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) „POHODA“ v Chebu bylo založeno Městem Cheb pod odborem sociálních věcí a zdravotnictví již v roce 2005 a nyní patří pod příspěvkovou organizaci Správa zdravotnictví a sociálních služeb Cheb. Hlavním posláním zařízení NZDM je usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu dětí a mládeže, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, nebo jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Poskytovat jim informace, odbornou pomoc, podporu, doprovázet je na nelehké cestě dospívání a předcházet tak jejich sociálnímu vyloučení.

 Cílem služeb je nabídnout smysluplné trávení volného času jako alternativu k životu „na ulici“, snižovat sociální rizika vyplývající z konfliktních společenských situací, životního způsobu a rizikového chování, podporovat sociální začlenění do skupiny vrstevníků i do společnosti, rozvíjet schopnost, dovednosti a znalosti prostřednictvím neformálního vzdělávání. Cílovou skupinou NZDM jsou děti od 6 do 15 let, ze sociálně slabých rodin, ohrožené společensky nežádoucími jevy a rizikovými způsoby trávení volného času.

Pro tuto skupinu dětí připravujeme a pořádáme od roku 2006 ve spolupráci s DDM Cheb, Klubem mladých a NNO Občanským sdružením Rokršti z Chebu jednodenní akce, rekreačně výchovné tábory a v rámci předkládaného projektu jsem se snažila rozvést aktivity, které děti mohou využít ve své klubovně, doma i ve škole. Jsme partneři v různých projektech MŠMT, vlády ČR , Města Cheb, kde se společně podílíme na daných programech. Spolupráce je velice dobrá, společně realizujeme programy dle plánu projektů. V nízkoprahovém zařízení panuje dobrá pohoda, tak, jak to má ve svém názvu. V klubovně jsou vyvěšena pravidla, která děti respektují.

„… Obrovským přínosem pro další práci pedagoga volného času mi byla společná prezentace všech projektů a následná reflexe. Jak pro nápaditost témat a ukázky zpracování prací, také uvědomění si chyb při prezentacích, realizaci činností, názornost v krocích. Přítomnost na prezentaci dalších účastníků kurzu mi byla dalším studijním materiálem, ze kterého můžu čerpat při své další práci s dětmi…“   Jana Dvořáková

VOLBA CÍLOVÉ SKUPINY
Cílovou skupinou NZDM jsou děti od 6 do 15 let, ohrožené společensky nežádoucími jevy a rizikovými způsoby trávení volného času. Děti se mohou scházet v nízkoprahovém zařízení pondělí - pátek od 14.00 – 18.00 hodin, program pro ně zajišťují zaměstnanci sociální služby, 2 romské terénní pracovnice a 2 pedagogové se specializací na doučování dětí a logopedii. Klubovnu pravidelně navštěvuje denně kolem 15 dětí, které si mohou zde hrát různé společenské hry, tancovat, kreslit a také vypracovávat pod odborným pedagogickým dohledem domácí úkoly. Touto činností podporujeme dětskou fantazii a mnohdy i skryté vlohy a talent, který se do této chvíle neprojevil. Podporujeme i zodpovědný přístup ke škole a k plnění úkolů a povinností. V rámci naší vzájemné spolupráce připravuji s mladými lidmi z DDM a NNO program na akce o prázdninách a ve volném čase podle toho, co je zrovna zajímá a chtějí to dobrovolně dělat. V projektu jsem se rozhodla spojit u těchto dětí prostřednictvím různých činností vnímání smyslové (hudební, výtvarné, literární a také dramatické).

VOLBA TÉMATU
Jedním z našich úkolů je podpořit radost dětí ze hry, aby rády navštěvovaly klubovnu a netrávily volný čas „na ulici“, ale na druhé straně je vést k dodržování plnění školních povinností (vypracovávat domácí úkoly), připravovat se na výuku. Největší problém při dosažení úspěchu ve škole u této skupiny je mluvený projev, který se prolíná i do psaného projevu, proto jsem se rozhodla v rámci projektu vytvářet u těchto dětí pozitivní vztah k češtině, vést k pravidelnému čtení českých knih, (klubovna je vybavena českými knihami), rozvíjet individuální vyjadřovací schopnosti.

PŘÍPRAVA
Do přípravy patřila hlavně vzájemná spolupráce mezi jednotlivými organizacemi, dohodnutí programu, co by se dětem líbilo, aby chodily rády do klubovny a dokázaly si vybrat z nabídky aktivit, které by je zaujaly. Do příprav akcí se zapojují asistenti ze sociálních služeb, terénní pracovnice a dobrovolníci z Klubu mladých a OS Rokršti, kteří mají zkušenosti s volnočasovým programem.

O prázdninách bylo 20 dětí z klubovny NZDM Pohoda a 5 dětí ze Stacionáře Mája v Chebu ve věku od 6–15 let na šestidenním rekreačně výchovném táboře pod názvem „Pohádkový měšec“. První den příjezdu jsme se díky kouzelnému klobouku dostaly do pohádkové země. Děti se rozdělily podle pohádkových bytostí do 3 skupin. První skupina kreslila pohádkovou zem, kde všude mohou bydlet postavy z pohádek, druhá skupina kreslila přírodu, jakou potřebují k životu pohádkové bytosti, třetí skupina ztvárnila jednotlivé postavy, které mohou žít v pohádkách. Další dny se děti těšily na pohádkový měšec, z něhož vytáhlo jedno dítě obrázek s pohádkovým hrdinou, který je provázel celý den a měl pro ně připravené pohádkové cesty za dobrodružstvím. První den je vítali skřítkové z pohádkového lesa, děti s nimi zažily legraci, hrály hry v lese, stavěly město pro skřítky, soutěžily. Druhý den je čekal sportovní den s Ferdou mravencem a jeho kamarády, zdolávaly různé sportovní překážky, na závěr pro jednotlivce byla připravena i odměna formou diplomů a sladkých medailí. Třetí den z měšce vytáhly Popelku, která hledala svého koníčka Raráška. Po cestě plnily úkoly, které je vedly k danému cíli. Poznávaly přírodu a učily se v ní správně pohybovat a chovat, cesta vedla na vrchol Vysokého kamene u Lubů, kde vyluštily zprávu a pokračovaly dále. Po cestě autobusem navštívily i památky našeho kraje (rozhlednu v Lubech), dojely na ranč na Bublavě a mezi koňmi měly najít pohádkového Raráška, za odměnu je svezl.

FÁZE REALIZACE
První den – návštěva v klubovně
Po ukončení tábora vedoucí udělali prezentaci fotek na CD a těšili se na první po-táborové setkání s dětmi v klubovně NZDM Pohoda. Po táboře se děti s vedoucími nějaký čas neviděly, a tak byly velice překvapeny naší nečekanou návštěvou. Hned se vrhly na mladé praktikanty a obklopily je otázkami „ Kdy zase pojedeme na tábor?“, „My si chceme zahrát hru Cink?“, Kdy pojedeme na koně, kdy půjdeme hrát fotbal, atd. Ani jsme nemuseli dělat bouři nápadů, nebo se ptát, co chtějí připravit za další programy. Věděli jsme, že ať by to bylo cokoliv zajímavého, tak s námi pojedou znovu. Po ukázce prezentace fotek jsme si s dětmi zahráli hry v klubovně, které jsme znali z tábora. Z prvního společného setkání v NZDM „ Pohoda“ jsem zjistila, že v klubovně přibyly nové děti, které byly udivené, jak se spontánně projevují jejich kamarádi, jak reagují na mladé asistenty, protože vůbec nevěděly, co tyto rozradostněné tváře dětí už o prázdninách na táboře zažily, jaké mají vzpomínky.

Druhý den – návštěva v klubovně
Na další setkání jsem si připravila program pro všechny děti, v klubovně bylo 15 dětí, 2 romské terénní pracovnice a asistentka. Některé děti si šly psát domácí úkoly a ostatním dětem jsem nabídla hru.

Seznamovací hra
Děti si sedly do kruhu a zahrály si seznamovací hru na jména – podávaly si pohádkové klubíčko, řekly své jméno, a pak ho podávaly pozpátku a vyslovily jméno kamaráda, komu ho
podávají.

Najdi pohádkové dvojice

Cíl: zjistit znalosti pohádek.
Přinesla jsem pohádkové knihy, kde jsou vždy dvě pohádkové dvojice, které měly také své jméno, ale jeden z té knihy se ztratil.

Děti měly na kartičkách obrázek pohádkové postavy se jménem a musely ho přiřadit k druhé dvojici. Děti říkaly vlastnosti jednotlivých pohádkových postav. Pro některé děti to bylo náročné a tak jsme přemýšlely, kde by se děti o pohádkových hrdinech mohly dozvědět více a zda máme ještě jiné pohádkové postavy a zda jsou jen s kladnými vlastnostmi. Na konci schůzky jsem se s dětmi domluvila, že půjdeme do knihovny hledat naše pohádkové hrdiny, kde je mnoho pohádkových postav. Terénní romská pracovnice se před dětmi na závěrrozmluvila, jak vypráví svým dětem české pohádky po „cigánsku“. Také jsem byla zvědavá, zda dětem čtou ještě romské pohádky, ale nikdo je neznal, literaturu doma nemají žádnou, neboť příběhy se většinou předávají ústně.

Třetí den – po týdnu Návštěva Dětské knihovny v Chebu
Šla jsem domluvit besedu s knihovnicí, prohlídku knihovny a zároveň připravit úkoly pro děti. Do knihovny šlo se mnou 8 dětí, cesta do knihovny trvala 20 minut. Paní knihovnice nás mile přivítala a zahájila krátkou besedou, co se dělá v knihovně, kdo ji může navštěvovat, jak se zachází s knihou, proč se knihy čtou, jak se hledají knihy, jak jsou rozdělené v regálech. Děti si mohly zopakovat abecedu, určovaly písmeno na začátku svého jména a zkusily najít nějakého autora na stejné písmeno. Dále si mohly vyhledat knihy podle svého zájmu.

Úkoly v prostorách knihovny:
1. R ozdělení hrdinů na kladné a záporné – podle obrázků pojmenovat a dát do správné skupiny

Jeden umí malovat,
druhý hezky zazpívat.
Třetí vtipně vypráví,
čtvrtý všechno zase ví.
Pátý umí fotbal hrát,
šestý kytky rozpozna

2. R ozdělení knih podle písmen – umět znát abecedu, písmenka –
3. Hra na postřeh – slova napsaná na kartičkách rozdělit podle začátečního písmene.
4. Přednes básně

5. R ozvíjet pohybové dovednosti, být obratný jako kočička. Vyhrbit hřbet, válet sudy, lezení po čtyřech – zdolat určitý úsek v prostoru. Děti si dále mohly vybrat na stanovišti u stolku, co je baví – kreslit, stříhat, číst si, prohlížet si knihu, časopis, složit Večerníčkovou čepici. Na konci návštěvy nám knihovnice představila 2 maňásky – prince a princeznu, jak se vodí na ruce, a zahrála krátkou etudu v malém divadélku. Děti si vodění loutek samy vyzkoušely a knihovnici na závěr prozradily tajemství, že stejné divadélko mají v klubovně, ale nemají dostatek loutek na hraní. Dětem se divadlo zalíbilo, mohly se samy slovně projevit, na konci jednotlivých výstupů dovedly i svým kamarádům zatleskat.

Děti se s nadšením podepsaly do kroniky knihovny a spokojeně odcházely společně zpět do klubovny. Po cestě domů jsme vymýšleli, jak budeme vyrábět loutky do malého divadélka, abychom si mohli také hrát krátké pohádky. Praktikanti mi pomohli zjistit, kdo v C hebu hraje loutkové divadlo, domluvili jsme si čas na představení a zároveň ukázku jiných druhů loutek. Pro děti a rodiče z klubovny jsem zhotovila leták se všemi informacemi o představení.

Vrchol projektu

Čtvrtý den – po týdnu loutkové divadlo
Loutkové představení O káčátku – 11. 10. 2010 v 15.00 hodin. Děti mohly přivést i své mladší sourozence a rodiče, představení hrála známá chebská loutkoherečka Ingrid Hodinová Kadlčáková, která si sama i loutky vyrábí, jezdí po Karlovarském kraji do MŠ a Z Š se svým divadlem Špalíček. Děti si připravily divadelní prostor, asi už znaly ze školy, že divadlo má sedačky vedle sebe, vytvořily 2 řady, do první posadily nejmenší děti a do druhé řady vedly své rodiče a hosty. Největší zážitek bylo pro ně stavění divadla – paravánu před jejich zraky, nevěřily, co to dá práci vynést do prvního patra všechny díly karavanku, pak loutky, techniku a další rekvizity. Komunikace mezi herci a dětmi probíhala velice spontánně, pomáhaly společně stavět divadlo, mezi rekvizitami našly také bicí nástroje, které se snažily společně pojmenovat, největší problém dělal název triangl. Pak se Adrianka zeptala herců, zda mají všechno připravené a zda mohou začít. Adrianka všechny slavnostně přivítala.

Představení trvalo 30 minut a do děje zapojila herečka všechny děti, společně při hře komunikovaly s pasačkou, pomáhaly hlídat káčátko, zvukovými efekty zaháněly lišku – trubky – tradátradá, cval koňů – pleskání do stehen, střelba z pušky – pif, paf, zvuky psů – haf, haf. Na konci představení se učily společně vést loutky, ve dvojici zkoušely komunikovat – Upovídaní kamarádi – rozvíjet komunikační dovednosti – po dobu jedné minuty se snaží mluvit souvislou řeč. Loutkoherečka dětem ukázala jednoduché plošné loutky, které mohou využívat v jejich divadélku. Vyzkoušely si vedení loutek (čočkových, plošných, vařečkových).

Po představení
Děti se rozdělily do skupin podle lístečků, na kterých byly postavičky z pohádky – káčátko, liška, pasačka, ježek. Podle návodu se pustily do práce. Ve skupinách si rozdělily role a postupně začaly vyrábět plošné loutky. Mohly si rozmyslet, zda budou chtít vodit loutky ze spodu nebo z vrchu. Pak musely přesně přilepit špejle. Při práci rozvíjely jemnou motoriku, zručnost, fantazii, ve skupině mezi sebou komunikovaly, řešily problémy. Pomůcky měly připraveny na stolku: čtvrtky, pastelky, lepidlo, izolepu, tužky, nůžky.

Vlastní výroba loutek
• děti si mohly podle vzoru obkreslit pohádkovou postavu nebo nakreslit svého hrdinu
• vybarvit
• vystřihnout
• přilepit izolepou špejli podle toho, jak chtěly loutku vést.

Na závěr jsme stihly pro rodiče a sourozence a hosty zahrát krátkou pohádku, ve dvojici zkusily vést a rozvíjet vyjadřovací a komunikační dovednosti, rozvíjet hudební sluch a zájem o zpěv, smysl pro rytmus.

4 Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace
(klady, zápory a další doporučení)

Při realizaci projektu, plnění jednotlivých vytyčených úkolů, při práci s dětmi v klubovně i v knihovně bylo velice potěšující, že byl vidět velký rozdíl mezi dětmi, které se mnou jezdí více než 3 roky na tábory, akce, vystoupení a dětmi, které přišly na začátku roku do klubovny a neznáme se. Do klubovny přijdou většinou děti, které řeší nějaký problém, jeden z nejčastějších je problém chování, kázně, což se projevilo i při plnění cílů v projektu u nových dětí.
Děti, co mě dobře znají, vědí, co můžeme od sebe vzájemně očekávat a vzájemně se umíme respektovat, naslouchat. Velkou radost měli rodiče, kteří přišli do klubovny a mohli pracovat se svými dětmi. Domluvili jsme se na divadelním představení dětí pro rodiče a důchodce. Doklubovny chodím pravidelně, protože v rámci projektů z V lády ČR jsem realizátor projektu na doučování dětí, spolupracuji velice dobře se všemi zaměstnanci, hlavně velkou pomoc máme ze strany romských terénních pracovnic, které nám pomáhají řešit problémy s rodinou, pokud není dobrá komunikace. Lektorky na doučování řeší učení s třídními učiteli. Společně doplňujeme klubovnu didaktickými hrami, které nám pomáhají hravou formou rozšířit slovní zásobu dětí, vést je ke společnému dialogu.


NAPLŇOVÁNÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ

Díky dobré spolupráci mezi jednotlivými organizacemi si můžeme vzájemně vyměňovat zkušenosti a promyšleně plánovat jednotlivé kroky k naplnění našich cílů. V projektu jsem se snažila dětem ukázat i cestu, při které se musí samy snažit, pochopit, že vše nejde lehce, že mají mnoho prostředků, kterými mohou docílit i lepších výsledků. Na základě dobrých vzájemných kontaktů mezi učiteli a žáky se učí komunikaci mezi oběma, stálé děti přijdou s problémem, který se řeší v klubovně. U nových dětí je třeba opakovat pravidla klubovny a učit je společenskému chování. Komunikační dovednosti se různými formami zařazují do her, do doučování, do rozhovoru s pracovníky klubovny. Dbáme na jazykovou správnost, kultivovaný projev, nemluvit romská slova, při doučování děti hovoří se špatnou výslovností jednotlivých slov, dochází na logopedii a na říkankách procvičují slova. Slovní zásoba je chudá a je třeba vhodnými barevnými, pracovními sešity rozšířit vědomosti a zdokonalit češtinu. V klubovně panuje pohoda, děti jsou spokojené s vybavením, rády hrají s asistentkami stolní hry, je třeba rozšířit u dětí četbu, připravovat pro ně různé zajímavé křížovky, texty s obrázky a zábavnou formou je vést k lepšímu zvládnutí čtení a mluvení. Dobré bude pokračovat ve hraní divadélka, připravit krátké představení pro kamarády z klubovny, pro rodiče. Chceme s pomocí dětí, které mají spoustu zážitků z klubové činnosti, přivést nové členy, kteří by zde našli lepší program než pobíhat ve svém volném čase na ulici.

Literatura
KOPŘIVA , P. A KOL . Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2009.
KALÁBOVÁ , N. Pohádkové vzdělávání. Praha: NIDM , 2007.

5 Hodnocení odborného lektora pro předmět Výstavba
pedagogických projektů v rámci Studia pedagogiky volného času

Oceňuji velmi dobře zvolené aktivity pro konkrétní cílovou skupinu. Autorka velmi citlivě pracuje s obtížnou sociální skupinou, aktivity řadí logicky, postupně. Doporučuji k využití i dobře vystavěné reflexe, kde může pedagog vytěžit mnoho významných poznatků jak pro sebe, tak pro skupinu a její rozvoj. Projekt je využitelný pro cílovou skupinu menších dětí.
(Mgr. Renata Vordová, listopad 2010)

„… S projektovou formou jsem pracovala poprvé, takže jsem měla obavy,
jestli zvládnu všechno po formální stránce. Práce na samotném projektu
byla pro mě výzvou, naučila jsem se promýšlet jednotlivé kroky do detailů,
aby bylo vše kompaktní a srozumitelné...“
Jarmila Fiurášková

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
NIDM - Klíče pro život, Alena Fialová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;