Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Týrání a zneužívání dětí
Odborný článek

Týrání a zneužívání dětí

20. 8. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Danuše Netolická

Anotace

Je důležité vědět, že pro dospělého neexistuje žádný dobrý důvod, aby dítěti nebo dospívajícímu ubližoval či ho zanedbával.

Během posledních deseti let se počet případů tělesného týrání zvýšil čtyřnásobně a počet dětí týraných psychicky dokonce dvanáctkrátkrát. Počet případů sexuálně zneužívaných dětí je proti roku 1995 dvojnásobný. V roce 2010 bylo zaznamenáno více než 5 787 případů týraných a zneužívaných dětí.

Psychické trauma, které děti týráním utrpí, si s sebou nesou dlouhá léta, mnohdy i po celý život. Minimalizovat dlouhotrvající důsledky zneužívání či zanedbávání lze především včasným rozpoznáním týrání a rychlým zahájením terapie. Nejúčinnějším prostředkem snižování počtu dětí ohrožených syndromem týraného dítěte je prevence. Je nutné především informovat širokou veřejnost o problematice syndromu CAN (týraného dítěte) a zvyšovat všeobecné povědomí o povinnosti hlásit každé podezření na týrání a zanedbávání dítěte v nejbližším okolí.

Syndromem týraného dítěte jsou ohroženy :                                

  • děti žijící v nestabilním rodinném prostředí
  • děti rodičů závislých na návykových látkách
  • děti v rodinách s nízkou sociálně - ekonomickou úrovní
  • děti v rodinách společensky uzavřených vůči majoritní společnosti
  • děti traumatizované vymáhaným kontaktem s rodičem přes odpor vyvolaný předchozími   negativními zážitky
  • děti bezdůvodně manipulované proti jednomu z rodičů   

Oběťmi násilí bývají nejčastěji školáci ve věku od 6 do 15 let. Policie ČR eviduje za rok 2010  133 případů znásilnění a 84 případů pohlavního zneužívání lidmi na nichž je dítě závislé (rodič, učitel,trenér..).

Dalších 639 případů je kvalifikováno jako ostatní pohlavní zneužívání a 37 jako ohrožení mravnosti. Obětí vraždy se stalo 13 dětí a 13 jich zemřelo v důsledku nedbalosti.

Další čísla z roku 2010 - 26 dětí zemřelo násilnou smrtí nebo nedbalostí. Evidováno je 5 787 týraných a sexuálně zneužívaných dětí. Od roku 2000 je to o 4 430 dětí více. Z toho 38% zjištěných případů se odehrává v neúplné rodině.

V roce 2010 bylo vyhlášeno pátrání po 10 294 pohřešovaných dětech, ale 95% se našlo. V roce 2011 do této doby se pátralo po 2 102 dětech a 284 se stále hledá. Zdroj: Policie ČR- MV; Nadace Naše dítě.

To už je pro celou společnost dostatečně alarmující a je třeba co nejvíce o tomto špatném fenoménu současné doby hovořit a pomocí osvěty včas odhalovat a řešit tyto případy.

Čeho je třeba si všímat? Především změny v chování projevující se u všech forem násilí na dítěti - strach z rodičů, neochota a rozladěnost před návratem domů, sklony k sebetrýznění, agresivita vůči ostatním, útěky z domova, záškoláctví, náhle zhoršený školní prospěch, náhlá ztráta kamarádů (sociální izolace), obtíže v sociální komunikaci, vyhýbavé chování, snížené sebehodnocení dítěte, zvýšená úzkostnost dítěte, vznik iracionálního strachu a obav bez zjevné negativní předcházející zkušenosti, enuréza (pomočování), enkopréza (neudržení stolice).

Fyzicky týrány jsou především děti, které jsou rodiči vnímány jako nepřijatelné vzhledem k handicapům, ať již fyzickým nebo psychickým, či pro svůj obtížný temperament, ale také děti nechtěné. Je nutné odhalovat i příznaky tělesného zanedbávání. Časté jsou situace, kdy je dítě nuceno převzít odpovědnost za péči o své sourozence a další děti. Dítě rodiče ponechávají v domácnosti bez dozoru dospělého. Pohybuje se na ulici v neobvyklých hodinách. Kojenec je ponechán po nepřiměřeně dlouhou dobu v uzavřeném prostoru např. automobilu a dochází i k nevyzvednutí dítěte po zavírací době ze zařízení, jako jsou školky a školní družiny. Chodí pozdě do školy nebo za školu. Má nedostatečné sociální dovednosti, nedostatečnou kultivovanost chování, přehlíží kulturní normy. Je citově plaché, lhostejné, projevuje obdiv k radikálním politickým a náboženských hnutím, apod.

Další pozorovatelné znaky - dítě je depresivní, uzavřené a apatické. Chová se agresivně vůči ostatním, projevuje až destruktivní chování a má často neurotické návyky (kouše si nehty, vlasy, houpá se). To znamená, že se u něj projevují sebedestruktivní tendence a snížená sebeúcta. Chodí v nevhodném oblečení (neadekvátní pro dané roční období nebo oblečení, jež působí dítěti nepohodlí tím, že je příliš malé nebo příliš velké. Je unavené a ospalé mimo běžnou denní dobu. Problémem je i nedostatečná osobní hygiena (dítě nemá osvojená základní hygienická pravidla). Projevují se u něj poruchy řeči, poruchy příjmu potravy. Má trvale hlad. Podávání potravy o nízké nutriční hodnotě a jednostranné podávání stravy po nepřiměřeně dlouhou dobu má za následek, že se dítě dožaduje jenom jednoho druhu jídla. Také prostředí, ve kterém žije, je zdravotně závadné. Podmínky v domácnosti s dítětem, kde se nacházejí např. odpadky, exkrementy, plíseň, nedostatečné vytápění, místo na spaní je špinavé a chladné nebo lůžko zcela chybí.

Nemá patřičnou lékařskou péči (důsledkem jsou poruchy růstu, vývoje, retardace a nerovnoměrný psychomotorický vývoj dítěte, neléčené zdravotní problémy dítěte atd.). Dítě vidí řešení v opakovaných útěcích z domova, což vede ke krádežím nebo sběru odložených věcí.

Týrající rodiče lze rozdělit do dvou skupin: V prvé jsou psychopatické osobnosti asociálního charakteru, často s kriminální minulostí a závislostí na alkoholu, drogách či výherních automatech, s rysy agresivity a nezdrženlivosti, s nedostatečně rozvinutými vyššími city.

V těchto rodinách dochází nejčastěji ke smrtelným následkům a týrané dítě je zde přímo ohroženo na životě a zdraví. Náprava je obvykle nemožná, takže jedinou záchranou je včasné odebrání dítěte a zajištění náhradní rodinné péče. Do druhé skupiny patří rodiče navenek spořádaní, avšak osobnostně nevyzrálí, často přetížení, stresovaní, bez dostatečné empatie, kteří nepřiměřeným a surovým trestáním řeší zpravidla výchovné či výukové problémy. S těmito rodinami, pokud je vytvořen citový vztah k dítěti, je možno pracovat a popř. i pod hrozbou trestního stíhání je přimět ke změně výchovných postojů. Praxe potvrzuje, že rodiče, kteří týrají své děti, většinou sami byli v dětství týráni. Jde o patologický model rodičovského chování, který se často přenáší do dalších generací.

A nezapomínejme na svou povinnost. S účinností od 1. 1. 1994 platí ohledně trestného činu týrání svěřené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit jeho páchání. To lze učinit i včasným oznámením. Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu (s trestní sazbou až na tři roky odnětí svobody). Oznámení je nutno učinit orgánům činným v trestním řízení - policii nebo státnímu zastupitelství. Oznamovatel je povinen pravdivě sdělit skutečnosti, které týrání dítěte nasvědčují, aniž by odpovídal za to, zda se spáchání činu podaří prokázat. U trestného činu pohlavního zneužívání platí povinnost překazit jeho páchání. Povinnost překazit páchání trestného činu lze učinit i jeho včasným oznámením orgánům činným v trestním řízení (viz §§ 167 a 168 trestního zákona). Oznámení je možné provést i anonymně, je však vhodné mít doklad o učinění oznámení (např. poštovní doklad o odeslání doporučené zásilky). Souběžně je nutno informovat i orgán sociálně-právní ochrany. Nenechávejte si své poznatky o špatném zacházení s dítětem pro sebe. Situace je obvykle ještě horší, než se jeví zvenčí, malým dětem jde často o život.

Jak tedy můžeme pomoci?
Je-li to možné, zeptejte se dítěte, jestli ho něco netrápí, jestli mu někdo neubližuje, zda a jak mu můžete pomoci. Nasvědčují-li zjištěné poznatky týrání, je podle zákona nutno učinit neodkladně oznámení policii (oznamovací povinnost). Prověřují se i anonymní oznámení.
Informujte též orgán péče o dítě, případně i některou nestátní organizaci, třeba Fond ohrožených dětí. Zjistíte-li ve škole nebo v jiném kolektivním zařízení na dítěti stopy týrání, zajistěte lékařské vyšetření, případně i fotodokumentaci a informujte neodkladně policii a péči o dítě.
Podle odhadů je v České republice ročně týráno až 40 tisíc dětí mladších 15 let (tj. 1-2% dětské populace), přičemž kolem padesáti dětí ročně na následky týrání a nedostatečné péče zemře. Z toho vyplývá smutný závěr, že Česká republika patří k zemím s největším počtem týraných dětí na světě .

Mgr. Danuše Netolická

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Danuše Netolická

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • opírat své mravní rozhodování o živé, dialogické svědomí
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).