Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Kdo má v životě dětí rozhodující vliv a jaký?
Odborný článek

Kdo má v životě dětí rozhodující vliv a jaký?

6. 4. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Jiří Zajíc
Spoluautor
Jiří Zajíc

Anotace

Kdo a v čem nejvíce ovlivňuje dnešní děti? Rodiče? Kamarádi? Nebo někdo jiný? Jaké jsou role těchto tzv. "klíčových hráčů" v životě dnešních dětí...?

        Jedním z hlavních cílů výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let bylo popsat, jak samotné děti hodnotí vliv různých aktérů na odlišné oblasti svého života. Položena jim byla otázka „Řekni mi, kdo si myslíš, že tě nejvíce ovlivňuje.“ Možná byla pouze jediná odpověď a děti vybíraly z následujících aktérů: rodiče, sourozenec, kamarád/i, časopisy a televize, učitel, vedoucí kroužku, někdo jiný, nikdo- sám/a.
        Je více než pravděpodobné, že na život dětí působí i další lidé a jiné faktory, a to i současně, nicméně největší vliv respondenti připisují rodičům a kamarádům a v některých oblastech děti uváděly, že se rozhodují samy a neovlivňuje je nikdo.

       Je možné konstatovat, že rodiče jsou pro děti ve věku 6-15 let nepochybně významnou autoritou a mravním vzorem pro jejich jednání. Největší vliv je jim připisován v tom, jaké věci si děti kupují. Toto zjištění lze z velké části připisovat objektivním důvodům jako je výše kapesného. Přibližně polovina dětí ovšem uvádí, že rodiče je ovlivňují v tom, jak se chovají k ostatním, v tom, čím se chtějí ve svém životě stát a také ve formování názorů. V podobné míře rodiče na své děti působí také v případě výběru oblečení a účesu. Dvě pětiny dětí uvedly, že rodiče významně ovlivňují způsoby trávení volného času, pětina potom výběr přátel a nejmenší vliv naopak rodiče mají na výběr hudby.

       Se vzrůstajícím věkem dítěte vliv rodičů zcela očekávaně ve všech oblastech klesá, a to nejčastěji na úkor kamarádů a vrstevníků a také stoupající vlastní nezávislosti. Nejvýrazněji se ovšem působení rodičů mění v případě ne tak zásadních záležitostí jako je výběr oblečení a účes. Rovněž výběr způsobu trávení volného času a také věcí, které si děti kupují, ovlivňují rodiče se zvyšujícím se věkem dítěte stále méně. Ačkoliv se vliv rodičů postupně snižuje, stále jsou rozhodujícími vzory pro přibližně polovinu dětí ve věku 13-15let v tom, jak se chovat k ostatním a také čím chtějí v budoucnu být.  

       Status rodiny zcela pochopitelně působí na oblasti, které jsou spojeny vydáváním finančních prostředků, jako je výběr oblečení a kupování věci. Rodiče z hůře nebo špatně situovaných rodin mají daleko menší vliv na způsoby trávení volného času svých dětí, méně ovlivňují formování názorů a také to, čím se chtějí jejich děti v budoucnu stát. Podobný vliv má také vzdělanostní úroveň rodiny.
      Se vzrůstajícím vzděláním rodičů roste jejich vliv na způsoby trávení volného času. Rovněž se je možné domnívat, že v rodinách, kde má alespoň jeden z rodičů vysokoškolské vzdělání, připisují děti svým rodičům častěji než ostatní vliv na formování názorů a také na to, jak se chovají ke svému okolí.


       Druhým nejvýznamnějším aktérem v životě dětí jsou jejich kamarádi, na rozdíl od rodičů ovšem neslouží jako vzor, ale spíše jako zdroj inspirace v ne zcela zásadních věcech. Nejvíce mají kamarádi vliv na výběr hudby, kterou respondenti poslouchají, a způsoby trávení volného času. Čtvrtina respondentů uvedla, že kamarádi ovlivňují jejich styl oblékání a také účesu, ale také výběr přátel. 

 

      Jak již bylo předesláno, zatímco vliv rodičů s věkem klesá, stále významnějšího vlivu se dostává kamarádům a vrstevníkům, a to ve většině oblastí. Nejvýrazněji se tento posun v životě respondentů promítá do optikou dospělého méně podstatných záležitostí, jako je výběr hudby, kterou respondenti poslouchají, oblečení a účesu. Kamarádi také s vzrůstajícím věkem stále výrazněji zasahují do volby trávení volného času a rovněž více působí na formování názorů. Se zvyšující se vzdělanostní úrovní rodiny mírně klesá vliv připisovaný kamarádům, a to zejména pokud se jedná o způsoby trávení volného času a formování názorů.


      Řada respondentů v některých zkoumaných oblastech nepřipisuje vliv žádnému z nabídky aktérů, ale uvádí, že se rozhoduje sama. Nejčastěji se děti necítí být ovlivňovány ve volbě přátel, výběru hudby, v tom, čím se chtějí stát a jaké mají názory. Největší vliv naopak přisuzují svému okolí v oblékání, účesu a věcech, které si kupují. Se vzrůstajícím věkem oslovených dětí mírně stoupá podíl odpovědí, které vyjadřují vyšší míru autonomie a možnosti se samostatně rozhodovat, a to ve většině oblastí. Výrazněji se tato tendence projevuje ve výběru přátel, volbě účesu a oblečení a formování názorů. 


       Mnohé ze čtenářů pravděpodobně zarazí, že se na předních místech neobjevují tolik probíraná média. Toto zjištění bylo poměrně překvapivé i pro nás, a to zejména s ohledem na to, že sledování televize je jednou z nejčastějších činností ve volném čase a doba strávená před televizními obrazovkami je poměrně dlouhá. Rovněž velká část vzorů a idolů, kterým se děti chtějí podobat, se rekrutuje z mediálního světa. Domníváme se, že skutečný vliv médií zůstává pro mnoho dětí skrytý a děti si jej zcela jasně neuvědomují. O to větší pozornost by měla být ze strany dospělých směřována k tomu, aby děti uměly informace, které k nim prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků proudí, zpracovávat a rozpoznat jejich skutečnou hodnotu.
 

Mgr. Hana Maříková, odborná pracovnice Výzkumu
hana.marikova@nidm.cz

 

 

 

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jiří Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie;