Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných...

Ikona prakticky

Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – povodně

Ikona inspirace
Autor: Martina Talichová
Anotace: Od zavedení nových kurikulárních dokumentů se problematika Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU) stala nedílnou součástí vzdělávání od mateřských až po střední školy. V roce 2013 v rámci revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání navíc došlo k větší specifikaci a rozšíření této problematiky. Hasičský záchranný sbor ČR jako odborný garant si velice dobře uvědomuje náročnost koncepční přípravy na výuku a snaží se v maximální možné míře podporovat vyučující v jejich náročné práci.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  2. Základní vzdělávání » Kompetence občanské » rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a jeho svět » 1. stupeň » Člověk a jeho svět » Rozmanitost přírody » 2. období » stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit
  2. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Přírodopis » Neživá příroda » uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi
  3. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Zeměpis (geografie) » Terénní geografická výuka, praxe a aplikace » uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí
Klíčová slova: OČMU, Podpora výuky OČMU, Ochrana obyvatelstva, Povodně, Mimořádné události

V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí přinášíme čtvrté téma – nejčastější naturogenní mimořádné události v ČR  povodně. Věříme, že vyučující informace využijí jako vhodnou doplňkovou pomůcku k plánování a realizaci výuky.

Jednou z nejčastějších mimořádných událostí způsobených přírodními vlivy v ČR jsou povodně. Způsobují velké materiální škody, mnohdy i ztráty na životech, dochází při nich k rozsáhlé devastaci krajiny a velkým zemědělským a ekologickým škodám. Je důležité vědět, kdy a kde může povodeň nastat, koho přímo ohrožuje a jak se správně v takové situaci i následně po ní zachovat.

Povodní rozumíme přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků (řek, potoků) nebo povrchových vod (rybníků či jezer), při kterém dochází k zaplavení okolního území. Podle příčin jejich vzniku je dělíme na:

  • přirozené povodně – způsobené přírodními vlivy jako je krátkodobý prudký a vydatný déšť, dlouhotrvající déšť, rychlé tání sněhu, ledové bariéry na vodních tocích apod.,
  • zvláštní povodně – způsobené umělými vlivy, jako jsou havárie na vodních dílech, narušení či protržení hráze, porucha na výpustním zařízení apod.

V poslední době představuje vážné ohrožení přívalový déšť neboli velké množstvím srážek, které spadnou na určité území během krátké doby. Voda se nestačí vsakovat do země nebo běžně odtékat a je hlavní příčinou přívalové nebo také „bleskové“ povodně, která je nebezpečná svou rychlostí a prudkostí. Nezbyde tak žádný čas na zajištění ochranných opatření a mnohdy ani na včasnou evakuaci osob a zvířat ze zasaženého území. Tato povodeň ani nemusí souviset s blízkostí žádného vodního toku, voda přiteče z vyvýšených míst, často z polí i s bahnem a nánosy. V současné době i přes kvalitní předpovědní systém počasí nelze přesně určit, kde se takové nebezpečné atmosférické jevy mohou vyskytnout. Je důležité pozorně sledovat své okolí, upřesňující předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu a být na možnost bleskové povodně připraven. V případě hrozícího nebezpečí okamžitě opustit toto ohrožené místo a evakuovat se na bezpečné vyvýšené místo v terénu.

Lidé se snaží odedávna povodním a s nimi spojeným rizikům předcházet. Budují proto různé hráze, říční poldery (předem připravené území, které je určené k zadržení případné povodňové vlny), záplavové valy či retenční nádrže. Dnes, jako preventivní opatření proti účinkům povodní, odborníci stanovují a pravidelně aktualizují záplavová území, připravují protipovodňovou ochranu, sestavují povodňové plány, provádí se různá cvičení a informují se obyvatelé.

Nastane-li nebezpečí povodně, zahajují se předem připravená opatření dle povodňových plánů. Povodňové orgány řídí, koordinují a kontrolují prováděnou činnost, organizují záchranné akce, zajišťují ochranu osob a majetku.

Rozsah těchto činností se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace. Ta se vyjadřuje stupněm povodňové aktivity, a to jak na vodních tocích, tak na vodních dílech.

1. SPA – stav bdělosti  nastává při zvýšení hladiny vodních toků, na vodních dílech při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů. Hlásná a hlídková služba zahajuje svoji činnost. Situaci je třeba věnovat zvýšenou pozornost, sledovat předpověď počasí a její vývoj.

2. SPA – stav pohotovosti – voda se dostává mimo své koryto, překračuje hraniční hodnoty výšky hladiny a průtoku vody. Aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

3. SPA – stav ohrožení – vyhlašuje ho příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, při bezprostředním nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku v zaplaveném území. V této chvíli se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Co je potřeba udělat před povodní:

a)      dlouhodobá příprava – před stavbou každého nového domu je třeba zjistit, zda se bude nacházet v záplavové oblasti, u stávajícího domu je možné provést protipovodňové úpravy, pojistit si majetek;

b)      krátkodobá příprava  připravit všem členům domácnosti evakuační zavazadlo, připravit vozidlo k evakuaci nebo ho včas odvézt na bezpečné místo, přemístit cenné věci, potraviny a nebezpečné látky do vyšších pater, připravit vyvedení hospodářských zvířat, domácí mazlíčky zásobit vodou a potravou, uklidit nebo řádně zajistit odplavitelný materiál v okolí budovy (např. zahradní nábytek, dřevo, nářadí), před odchodem z bytu při evakuaci zavřít hlavní přívod plynu, elektrické energie a vody, uhasit otevřený oheň v topidlech, sledovat zprávy sdělovacích prostředků, dodržovat zásady evakuace. Při nedostatku času se okamžitě přesunout na vyvýšené bezpečné místo.

Žákům je důležité zdůraznit, že síla přírodních živlů je stále, i v dnešní moderní době, zrádná, těžko předvídatelná a není ji možné zcela zkrotit. Je potřeba, aby si uvědomili, že při povodni se NESMÍ zdržovat blízko břehů, hrozí zde jejich podmáčení a následný sesuv. Že je nebezpečné se zdržovat na mostech, kde může dojít k jejich zřícení. Také brodit se povodňovou vodou, a to i v místech, která dobře znají, je nebezpečné, nebo dokonce vyjet si na rozvodněnou řeku na lodi. Jakékoliv podcenění rizik při povodni může skončit tragicky.

Specifické základní zásady chování postižených obyvatel po povodni (jsou určeny zejména středoškolským žákům):

a) nechat si odborně zkontrolovat stav obydlí (statiku, rozvody energií, stav kanalizace a rozvodů vody);
b) pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpat vodu ze sklepů domů (změnou poměru tlaků, by mohlo dojít ke zborcení zdí);
c) zlikvidovat potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou, zlikvidovat uhynulé domácí zvířectvo;
d) nahlásit hygienikovi výskyt uhynulých cizích domácích a divokých zvířat;
e) informovat se o možnostech humanitární pomoci (finanční pomoc, potraviny, oblečení, hygienické potřeby, úklidové prostředky, ochranné pomůcky, nářadí apod.);
f) zabezpečit vyčištění studny, nepít vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválí;
g) ohlásit případnou pojistnou událost pojišťovně, vyhotovit soupis škod a zdokumentovat je;
h) pokud je to možné, aktivně se zapojit při likvidaci následků povodní, informovat se u pracovníků obecního úřadu, jednat s rozvahou, pomáhat sousedům, starým a nemocným lidem;
i) dodržovat pokyny územně příslušných správních úřadů, dbát dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní, nechat si řádně ošetřit každé otevřené zranění.

Pomůckou při výuce tematiky povodní může být učebnice pro 6. ročník ZŠ s názvem Povodně (vydalo nakladatelství ALBRA ve spolupráci s Ministerstvem vnitra generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR).

Na tomto odkaze (http://www.zachranny-kruh.cz/pro-skoly/interaktivni-vzdelavaci-kurzy/povodne.html) je možné získat zdarma ke stažení animovaný multimediální kurz pro 2 stupeň ZŠ Povodně. Zde jsou podrobně rozpracovány typy povodní včetně nebezpečí přívalových povodní, jejich nejčastější příčiny a důsledky, systém varování a evakuace, stupně povodňové aktivity, jak se na povodeň připravit i jak se chovat po povodni.

Vhodnými pomůckami při výuce těchto témat také mohou být učebnice Ochrana člověka za mimořádných událostí (pro 1 st. základní školy); učebnice pro zeměpis a přírodopis na základní škole s názvem Ochrana člověka za mimořádných událostí – Živelní pohromy a pro střední školu je vhodná učebnice Ochrana člověka za mimořádných událostí, která je svým obsahem komplexnější, jedna kapitola se věnuje živelním pohromám (vše vydalo nakladatelství FORTUNA ve spolupráci s MV-GŘ HZS ČR).

Kapitola, věnovaná problematice povodní, je také v učebnici „Jak se zachovat, když…“, která je určena pro 2. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletého gymnázia. Učebnice se věnuje osvojování účelného chování při mimořádných událostech a při ohrožení v každodenních rizikových situacích (vydalo nakladatelství NOVÁ ŠKOLA, s. r. o., 2015).

Důležité pro 1 stupeň ZŠ:

  • Žák chápe, že voda může být za určitých okolností nebezpečný přírodní živel;
  • Žák ví, že se při povodni nesmí přibližovat k vodě, nesmí se zdržovat na březích a na mostech;
  • Žák reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádné události.

Důležité pro 2 stupeň ZŠ:

  • Žák chápe problematiku z prvního stupně a rozvíjí své znalosti dál;
  • Žák zná základní rozdělení povodní a ví, v čem spočívá jejich největší nebezpečí;
  • Žák zná stupně povodňové aktivity;
  • Žák ví, jaká opatření je potřeba udělat před povodní;
  • Žák zná základní zásady chování v průběhu povodně a po ní.

Začlenění této problematiky v RVP ZV:

Člověk a jeho svět: Rozmanitost přírody – 2. období – ČJS-5-4-06 stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit, + ČJS-5-4-06p + učivo;

Člověk a příroda: PřírodopisNeživá příroda – P-9-6-06 – uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi + učivo;

Člověk a příroda: Zeměpis – Terénní geografická výuka, praxe a aplikace – Z-9-7-03 uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech, + Z-9-7-03p + učivo;

Člověk a zdraví: Výchova ke zdraví – VZ-9-1-15 aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí, VZ-9-1-16 – uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádných událostí, + VZ-9-1-16p + učivo.

Za vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi, prosím neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na vaše případné dotazy či připomínky.

Autor: kpt. Mgr. Martina Talichová
Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení – oddělení instruktáží a školení
MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
E-mail: martina.talichova@grh.izscr.cz, www.hzscr.cz

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Cyklus článků Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 24. 01. 2018
Zobrazeno: 3652krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
TALICHOVÁ, Martina. Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – povodně. Metodický portál: Články [online]. 24. 01. 2018, [cit. 2019-12-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/mimořádné události/21607/OCHRANA-CLOVEKA-ZA-BEZNYCH-RIZIK-A-MIMORADNYCH-UDALOSTI---POVODNE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.