Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > O státní maturitě z matematiky z pozice učitele a hodnotitele
Odborný článek

O státní maturitě z matematiky z pozice učitele a hodnotitele

Anotace

Článek je vytvořen pro tematický vstup Nebojte se maturovat jinak! Autorka popisuje a hodnotí první rok maturitních zkoušek ve společné části z pohledu učitele matematiky na gymnáziu a také z pohledu vyškoleného hodnotitele zkoušky. Konstatuje některá drobná úskalí, hodnotí spuštění maturit jako pozitivní krok a navrhuje některá opatření zefektivnění zkoušky zejména s ohledem na potřeby studentů a jejich další uplatnění při studiu na vysokých školách.

Vývoj přípravy státních maturit z matematiky jsem sledovala již od roku 1998, kdy probíhala Sonda Maturant pod patronací Scia. Od roku 2001 se v testech objevily – už v režii Cermatu – otevřené úlohy. Testové úlohy jsme na Wichterlově gymnáziu v Ostravě čas od času zkoušeli se studenty v seminářích nebo při předmaturitní přípravě. Pokud měli autoři testů  zájem o připomínky ke skladbě, obsahu a náročnosti těchto úloh, sešli jsme se v předmětové komisi matematiky a připomínky zaslali. Totéž se diskutovalo i na mnoha konferencích, kterých se účastnili středoškolští pedagogové. Velice mě znepokojovaly neodborné politické zásahy do této specifické problematiky. Každý odklad státních maturit mě osobně velice mrzel, protože srovnávací maturitní testování pokládám za nezbytné a při zařazení dostatečného počtu otevřených a polootevřených úloh za průkazně objektivní.  

Státní i školní maturitní zkoušku z matematiky v jarním i podzimním termínu uplynulého školního roku 2010/2011 jsem prožívala naplno z více stran. Maturovala jsem se studenty dvou gymnaziálních tříd, oktávy a 4. D, kde jsem navíc byla i třídní. Obě třídy jsem učila po celé čtyři roky. V oktávě šlo k maturitě celkem 29 studentů, z nich si 17 vybralo státní maturitu z matematiky ve vyšší verzi a další dva studenti ve verzi základní. Ve 4. D, kam se přes úskalí náročného studia ve třídě se zaměřením na matematiku probojovalo pouze 19 studentů, byli studenti při volbě úrovně maturity opatrnější. Ve vyšší úrovni jich maturovalo 15, z toho si pět zvolilo současně i nižší verzi, další dva maturovali ve verzi základní. Zkoušku s úspěchem zvládli všichni, byli hodnoceni většinou stupni 1 a 2, pouze čtyři studenti stupněm 3.  

Při hodnocení výsledků MZ jsme zjistili, že naše školní maturity z matematiky jsou o něco náročnější než vyšší verze společné části MZ z matematiky, alespoň podle klasifikace u profilové části. Přesto si myslím, že laťka náročnosti použitá pro vyšší verzi je nastavena dobře, uvítala bych ale ještě větší prostor vyhrazený otevřeným úlohám vyžadujícím řešení složitějších rovnic, užití geometrických konstrukcí apod.  

Teprve po celkovém vyhodnocení maturit jsem s překvapením zjistila, že počty mých maturujících ani většinová volba vyšší úrovně nebyly ani na gymnáziích zrovna obvyklé. Volbu studentů jsme přitom nijak neovlivňovali. Pokud jsem se jich na důvod volby přímo zeptala, odpovídali vesměs, že se jim maturita z matematiky jeví jednodušší než maturita z jazyka. Na maturitní generálce si ověřili, že jejich rozhodnutí je schůdné. Některé navíc motivoval dopis z Masarykovy univerzity, který sliboval přijetí bez přijímaček ke studiu informatiky při percentilu alespoň 70 ve vyšší verzi. Tím, že přijímací zkoušky termínově předcházely termínu testů, připadalo jejich využití v úvahu jen v případech nezdaru v původním termínu. I tak byl tento návrh univerzity pro některé studenty impulsem k volbě MZ z matematiky.  

Základní verzi maturity z matematiky pokládali studenti za velice lehkou, zřejmě by v budoucnu měla být určena pro jiný typ školy, než je gymnázium, případně by mohla sloužit k plošnému uzavření studia matematiky na všech typech středních škol s maturitou. Pak by ji ovšem nemuseli absolvovat ti studenti, kteří si vybrali ve vyšší verzi.  

Jako rater (hodnotitel otevřených úloh) jsem si vyzkoušela i opravování otevřených úloh prostřednictvím internetu a zjistila jsem, že kritéria hodnocení jednotlivých otevřených úloh jsou stanovena docela trefně, případné nejasnosti se řeší korespondencí se superraterem, a že dobře funguje i mechanismus k odstraňování případných chyb a „překliknutí“ hodnotitele.  

Závěrem bych chtěla podotknout, že zavedení státních maturit z matematiky vítám. Do budoucna bych přivítala zachování minimálně dvou verzí obtížnosti a rozšíření zastoupení otevřených úloh v maturitním didaktickém testu, protože jsem si sama ověřila, že výsledky takové maturitní zkoušky dosti věrně korespondují s mou klasifikací a že opravení takových testů v přiměřeném čase je reálné a riziko chybného hodnocení téměř vyloučené.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Eva Davidová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.