Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Založení reálné firmy – 5. část: Další činnosti související se založením firmy
Odborný článek

Založení reálné firmy – 5. část: Další činnosti související se založením firmy

Anotace

V poslední části seriálu Založení reálné firmy se nacházejí údaje o dalších činnostech souvisejících se založením firmy, mezi které patří přijímání zaměstnanců, zpracování firemního katalogu a založení podnikatelského účtu. Důležitou činností je také vedení daňové evidence nebo účetnictví.

Podnikatel musí splňovat ještě další požadavky související s jeho podnikatelskou činností, např. pracovněprávní, hygienické, ekologické, bezpečnostní apod.

Se založením podniku souvisí celá řada činností, které mohou probíhat současně. Jedná se o činnosti, které se vykonávají v souvislosti s přijímáním zaměstnanců, zpracováním firemního katalogu, založením účtu, vedením daňové evidence nebo účetnictví atd.

1. Činnosti související s přijímáním zaměstnanců

Zakládaná firma získává potenciální zaměstnance z vnitřních (samotní zakladatelé) nebo vnějších zdrojů. Výběr pracovníků se většinou uskutečňuje prostřednictvím různých pohovorů a výběrových řízení. Uzavřením pracovní smlouvy nebo jmenováním na vedoucí místo vzniká pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pracovní vztah vzniká také dohodami o práci konané mimo pracovní poměr.

Vyhotovené pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se společně s dalšími dokumenty v podniku zakládají. Uschovávají se i vyplněné osobní dotazníky, přijaté životopisy, osobní karty pracovníků, zápočtové listy a osvědčení o ukončeném vzdělání. Zaměstnanci dostávají také platové výměry. Firma na základě zákonů registruje své zaměstnance u příslušných úřadů.

2. Zpracování firemního katalogu

Firemní identita poskytuje možnost odlišit se od konkurenčních firem na trhu. Určuje jedinečný styl firmy, pod kterým je konkrétní firma na veřejnosti prezentována. Kompletní firemní identita je obvykle vytvářena designérskou firmou na základě požadavků klienta a zahrnuje přesnou definici základních atributů, jakými jsou například paleta firemních barev, vzhled a úprava obchodních písemností, grafické logo nebo logotyp aj. Kompletně sestavený firemní styl se nazývá firemní manuál či firemní katalog.

Firma zajistí vypracování firemního manuálu, jehož součástí jsou firemní písmo a barvy, logo, vizitky, hlavičkový papír, nabídkové listy a jiné. Podstatnou částí je také navržení katalogu produkovaných výrobků nebo prodávaného zboží.

3. Založení podnikatelského účtu

Podnik nemá zákonnou povinnost založení podnikatelského účtu, ale je to pro něj vhodnější kvůli platebnímu styku s obchodními partnery a s příslušnými státními orgány a institucemi. Zároveň je však zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, upravena povinnost provádět zákonem stanovené platby bezhotovostně. Jedná se o platby, jejichž výše přesahuje částku 1 500 EUR. Pokud se firma rozhodne účet zřídit, požadují banky obvykle předložení průkazu totožnosti (u právnické osoby průkazy totožnosti osob, které mohou jednat za právnickou osobu), dokladu opravňujícího k podnikatelské činnosti a výpisu z obchodního rejstříku. Úkolem podnikatele je provést výběr peněžního ústavu.

4. Vedení daňové evidence nebo účetnictví

Fyzická osoba se většinou rozhoduje, zda uplatní výdaje paušální částkou z dosažených příjmů nebo povede evidenci příjmů a výdajů či účetnictví. V některých případech je její rozhodování omezeno právními normami, které stanovují způsob evidence.

Zákon o účetnictví stanovuje, kdy je povinností fyzické osoby vést účetnictví. Jedná se o fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, zahraniční fyzické osoby podnikající na území České republiky, účastníky sdružení fyzických osob, pokud alespoň jeden z účastníků je účetní jednotkou a fyzické osoby s obratem přesahujícím částku 25 000 000 Kč.

Obchodní společnosti a družstva mají zákonnou povinnost vést účetnictví. Osoby, které vedou účetnictví, se nazývají účetními jednotkami. Zákon o účetnictví určuje, kdy je možné vést účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést občanská sdružení, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva založená výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, příspěvkové organizace, tuzemské fyzické osoby, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

Účetní jednotky při zahájení podnikatelské činnosti sestavují zahajovací rozvahu, účtový rozvrh a otevírají účetní knihy. Rozvaha je přehledem majetku podniku a zdrojů jeho financování. Účtový rozvrh je seznamem čísel a názvů jednotlivých účtů, které účetní jednotka používá. Závaznými účetními knihami jsou hlavní kniha, deník, kniha analytických účtů a kniha podrozvahových účtů (v případě účetnictví v plném rozsahu) nebo hlavní kniha s deníkem (v případě účetnictví ve zjednodušeném rozsahu).

Fyzické osoby, které nevedou účetnictví, zjišťují základ daně prostřednictvím daňové evidence nebo uplatněním výdajů paušální částkou z dosažených příjmů. Úplnou daňovou evidenci a všechny doklady jsou daňové subjekty povinny vést podle ustanovení § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Při daňové evidenci se zaznamenávají údaje o příjmech a výdajích (v členění potřebném pro zjištění základu daně) a o majetku a závazcích. Základ daně se zjistí jako rozdíl příjmů ovlivňujících základ daně a všech daňově uznatelných výdajů. Neuplatní-li fyzická osoba, která má příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, prokazatelně vynaložené daňové výdaje – může uplatnit:

  • výdaje ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živností řemeslných,
  • výdaje ve výši 60 % z příjmů z ostatních živností,
  • výdaje ve výši 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
  • výdaje ve výši 30 % z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

V takovém případě podnikatel uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Součástí evidence jsou záznamy o příjmech a pohledávky.

Literatura a použité zdroje

[1] – CARDOVÁ, Zdena. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. Praha : ASPI, a. s., 2007. ISBN 978-80-7357-288-4.
[2] – KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2008. ISBN 978-80-7273-152-7.
[3] – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
[4] – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
[5] – Zákon č.254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Martina Kozáková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
24. 11. 2011
Článek bude přínosný zejména pro učitele v oborech s neekonomickým zaměřením.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Ekonomické vzdělávání