Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > > > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > Časová osa, metodická část pro žáky 2. stupně...

Časová osa, metodická část pro žáky 2. stupně ZŠ

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Mgr. Petr Procházka
Spoluautor: Mgr. Miroslav Houska , Mgr. Tomáš Mikeska

Úvod:

Pro správné pochopení historie, vlastního „toku“ dějin a času je zapotřebí správně pracovat s tzv. časovou osou a se samotným plynutím času nejen v dějinách, ale i v našem běžném životě.

V rámci výuky dějepisu na druhém stupni základních škol je porozumění této problematice zcela zásadní v šestých ročnících (nebo v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií). V tomto období se žáci vlastně prvně vážně setkávají s historií probíhající před naším letopočtem, pro některé z nich je velkým problémem pochopit počítání letopočtů před rokem 0, tedy pozpátku (pokud budeme akceptovat, že rok 0 byl součástí našeho letopočtu). Při řešení tohoto problému můžeme efektivně využít časovou osu jako didaktickou pomůcku pro názorné vysvětlení probírané látky.

Nemůžeme ovšem opomenout také další využití časové osy při chápání dějin jako celku a při chápání historie, přítomnosti i budoucnosti života vlastního i vlastní rodiny.

Cíl výuky:

Žák:
  • dokáže vysvětlit princip časové osy;
  • dokáže se orientovat v čase;
  • zná základní období historie a dokáže je zařadit;
  • dokáže vysvětlit pojmy letopočet, století a dokáže je použít v praxi;
  • zvládá početní úkony s letopočty před naším letopočtem.

Časová dotace

Pro zvládnutí tohoto tématu postačí jedna vyučovací hodina (45 minut), nebo můžeme aktivity rozdělit do více vyučovacích hodin. S časovou osou je nutné pracovat názorně. Vhodnou formou je práce s pracovními listy, je ale třeba brát zřetel na časté změny činností v průběhu hodiny. Vlastní aktivity a pracovní metody je třeba volit podle schopností žáků.

Motivace

Před začátkem samotné práce je vhodné zařadit motivační prvky, které přiblíží žákům zvolené téma. Můžeme využít dějiny příslušné školy a její významné události v chronologickém sledu, nebo vlastní rodinnou historii jednotlivých žáků, kde se předpokládá domácí příprava (každý žák vypracuje rodokmen svojí rodiny).

Metody a učební pomůcky

  • frontální výuka
  • skupinová práce
  • diskuze
  • tabule
  • pracovní listy
  • lístky s konkrétními událostmi

Ročník

Toto téma by měl každý pedagog zařadit jako stěžejní do výuky na počátku druhého stupně základní školy (nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Téma lze zopakovat a dále rozvíjet i v dalších ročnících dle uvážení pedagoga. S časovou osou je vhodné pracovat v rámci každé hodiny dějepisu.

Struktura vyučovací hodiny

a) Úvod: příchod, pozdrav, uvedení do tématu (5 minut)

b) Frontální výuka: Učitel na tabuli nakreslí časovou osu ve vodorovné nebo svislé podobě a označí všechna základní období lidských dějin. Při výkladu uvede základní charakteristiky jednotlivých období a vysvětlí „tok“ času v rámci dějin. Objasní počítání letopočtů před naším letopočtem. (15 minut)

c) Pracovní listy: Učitel rozdělí žáky do skupin (dle počtu žáků ve třídě, ve skupině maximálně 5 žáků). Každá skupina bude mít časový limit na vyplnění pracovního listu (viz příloha). (5 minut).

d) Výsledky skupinové práce: Učitel vyzve každou skupinu žáků, aby ostatním představila výsledek své práce - minimálně jednoho z úkolů v pracovním listě. (5 minut).

e) Praktické ukázky: Před samotnou edukací může učitel využít několik motivačních otázek, např.:

  • Kdo z vás zná všechna období lidských dějin?
  • Mohla se Božena Němcová potkat s Napoleonem?
  • Ve kterém století se narodila vaše babička? 

V další fázi hodiny učitel rozdělí tabuli na dvě části (před naším letopočtem x našeho letopočtu). Každý žák ve skupině dostane na lístečku jednu konkrétní událost, kterou na tabuli vždy žáci jedné skupiny umístí podle toho, zda se stala před naším letopočtem nebo našeho letopočtu. Se zbytkem třídy probíhá krátká diskuze nad výsledkem, kde učitel vystupuje pouze jako moderátor. Je potřeba prostřídat všechny skupiny. (10 minut)

f) Závěr: zhodnocení hodiny, reflexe (5 minut)

Reflexe:

Žáci během krátké doby dokážou pochopit zákonitosti času a našeho letopočtu. Zvládají orientaci v dějinách i díky konkrétním příkladům, které si mohou sami vyzkoušet v praxi (pracovní listy). Pouhé vysvětlení často k úplnému pochopení problematiky nestačí. Při aplikaci konkrétních příkladů je edukace úspěšnější.

Další důležitou součástí výuky jsou samotné pracovní listy, které by měly být koncipovány dle věku a schopností žáků. Do pracovního listu je vhodné zařadit vždy maximálně 6 úkolů, které je třeba ještě v téže hodině vyhodnotit a nejlépe „přetavit“ ve smysluplnou diskuzi. Velká část žáků teprve při praktickém řešení pochopí danou problematiku a naučí se s ní pracovat.

Ve vyučovací hodině lze použít vodorovné nebo svislé ztvárnění časové osy. Osobně používám raději časovou osu vodorovnou, ale byl jsem rád, že žáci nemají problémy se zvládnutím alternativní změny, tedy se znázorněním svislé časové osy.

V rámci této problematiky by bylo účelné použít příklady z běžného života, který je žákům bližší. To by si ale vyžádalo větší časovou dotaci, na kterou bohužel ne vždy máme prostor.

Jediný problém lze spatřit v tom, že žáci v tomto věku (6. ročník ZŠ) ještě nedokáží efektivně spolupracovat. Ve skupinách často probíhá vnitřní boj, žáci si vzájemně nenaslouchají. Na druhou stranu se ale umí podpořit a přijmout názor a radu od další osoby.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc560 kBPracovní list
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám