Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > Skupinové hry pro rozvíjení sebeúcty dětí:...

Skupinové hry pro rozvíjení sebeúcty dětí: Sebepoznání

Praktický příspěvek
inspirace
lekce
Autor Deborah M. Plummer

Děti rády poslouchají příběhy o sobě a vyzývají dospělé k jejich povídání, např.: Povídej mi o tom, jak jsem se narodil. Co se stalo, když jsem jako miminko musel do nemocnice? Pamatuješ si, jak jsem dostal tu cenu? Jak mi ubližovali? Jak jsem vylezl na strom? I když rodiče tentýž příběh už při několika příležitostech vyprávěli, děti ho potřebují slyšet znovu a znovu. Jde o významný způsob, jak se o sobě něco dozvídáme – tím, že opakovaně slyšíme příběhy o sobě a vyprávíme si je.

Silný pocit naší vlastní osoby a pocit, že někam patříme, jsou pro zdravou sebeúctu nezbytné. Pro naše děti je důležité něco vědět o své minulosti a dozvídat se víc o tom, kdo jsou a jak zapadají do rodiny a do širších skupin, k nimž patří.

Hry v tomto oddíle podporují sebepoznávání na mnoha různých úrovních včetně zkoumání odlišností od ostatních, vzhledu i povahy, jak můžeme mít s ostatními něco společného a jak je důležité vážit si odlišností ipodobností.

PŘÍBĚHY JMEN

  • 7+
  • 10 minut
  • hra vhodná pro menší skupinu
  • naslouchání, paměť, schopnost zkoumat, plánování, posloupnost, vyprávění příběhu

Děti budou potřebovat domácí přípravu.

Postup

Děti si jako domácí přípravu zjistí něco o svém jméně na základě otázek koordinátora: Víte, co vaše jméno znamená? Jak bylo vaše jméno vybráno? Jak důležité pro vás je? Jak používáte své jméno? Líbí se vám, když vám ostatní říkají plným jménem nebo zkráceně, zdrobnělinou nebo máte raději přezdívku?

Kroužek začíná tím, že si dvojice sdělí příběh svého jména. Každý z dvojice svého partnera představí skupině a řekne jednu věc, kterou si z příběhu o jeho jméně zapamatoval.

Varianta hry

V menších skupinkách se postupuje po kruhu tak, že každý převypráví ostatním, co zjistil.

Reflexe

Znáte někoho se stejným jménem, jako máte vy? Je vám v něčem podobný, nebo jste hodně odlišní? Kolik dětí má jméno, které se v rodině dává už po několik generací? Jaký je to pocit?

KDYBYCH BYL ZVÍŘETEM

  • 5+
  • 10 minut
  • hra pro menší skupinu
  • představivost, sebeuvědomění, neverbální komunikace, chápání protikladů, chápání charakteristických rysů

Postup

Tato hra vyžaduje hodně prostoru, aby se děti mohly volně pohybovat. Každý si vybere zvíře, které ho nějakým způsobem vyjadřuje. Koordinátor rozdělí skupinu na poloviny. Polovina dětí si představí, že je oním zvířetem, a pohybuje se po prostoru, zdraví ostatní zvířata a zjišťuje jejich povahu. Druhá polovina skupiny sedí a dívá se. Jejím úkolem je co nejdřív uhádnout všechna zvířata. Jakmile je nějaké zvíře správně identifikováno, musí se posadit. Až jsou uhádnuta všechna zvířata, děti si role prohodí.

Varianta hry

Koordinátor hry vybere jedno ze zvířat z výše uvedené hry. Všichni ve skupině se 30 vteřin snaží chovat jako toto zvíře. Ten, kdo zvíře původně vybral (v první hře), může radit, např.: Já jsem plameňák a pohybuju se takhle. Mluvím takhle. Nemám rád…, ale mám rád… Když potkám jiné plameňáky, tak… Není žádný tzv. správný způsob, jak dané zvíře poznávat, je jedno, pokud dítě prohlásí: Jsem plameňák a rád jím čokoládu. Všichni se vystřídají v dávání pokynů, proto je tato varianta vhodná pro malé skupiny či dvojice.

Vyzvěte děti, aby si poté vybraly jiné zvíře, třeba s opačnými vlastnosti než to první, např. malé, rychlé. Všechny děti se vrátí k prvně zvolenému zvířeti, postaví se do kruhu, představí se skupině a řeknou jednu věc o něm, např.: Jsem levhart a dokážu hodně rychle běhat. Na konec hry děti vystoupí z role protažením, protřepáním rukou i nohou.

Reflexe

Jaké bylo být jako zvíře, které jste si vybrali? Co máte s tímto zvířetem společného? Dozvěděli jste se něco nového o někom jiném? Jste spíše jako prvně zvolené zvíře, nebo spíše jako to vybrané druhé?

Promluvte si o tom, že se můžeme cítit rozdílně v určitých situacích, jako kdybychom měli zesilovač hlasitosti nebo ostrosti, např. jsme v jedné chvíli plní energie a vzápětí ospalí; nebo šťastní a pak najednou smutní; nesmělí v jedné situaci a velmi odvážní v jiné. Jaký byl pocit být jako někdo jiný? Jako vybrané zvíře? Bylo to snadné, nebo těžké? Jste sami také někdy takoví?

ŽIVÝ ŘETĚZ

  • 5+
  • 10 minut
  • hra pro větší skupinu
  • naslouchání, sebeuvědomění, střídání se, soustředění, pozorování

Postup

Koordinátor hry vybere někoho, kdo zahájí živý řetězec. Ten zavolá jméno člena skupiny, který s ním má viditelně něco společného, např. brýle nebo bílé ponožky. Druhý hráč vezme za ruce vyvolávače a pak zavolá na dalšího, který má něco společného s ním. Tímto způsobem hra pokračuje, dokud nejsou zapojeni všichni hráči.

Varianta hry

Hráči sedí v kruhu a jako spojení funguje provázek. Podobné znaky se nesmějí opakovat, proto každý musí přijít s něčím novým. Skupiny, v nichž se všichni dobře znají, uvádějí i co mají, či nemají rádi, koníčky, počet bratrů nebo sester apod. Všichni chodí po místnosti a snaží se najít někoho, s kým mají společné alespoň tři věci.

Reflexe

Každý má s někým jiným něco společného. Promluvte si o rozmanitosti těchto podobností.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Skupinové hry pro rozvíjení sebeúcty dětí.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám