Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > Systém hodnocení klíčových kompetencí založený...

Ikona teoreticky

Systém hodnocení klíčových kompetencí založený na hodnocení testů a aktivit žáků

Ikona odbornost
Autor: VÚP Praha
Anotace: Systém hodnocení klíčových kompetencí používaný na Gymnáziu v Rájci-Jestřebí umožňuje hodnotit konkrétní činnosti žáků ve všech vyučovaných předmětech a také začlenit hodnocení klíčových kompetencí do systému celkového hodnocení.
Téma příspěvku:Klíčové kompetence
Klíčová slova: klíčové kompetence, evaluace, hodnocení, pdpg

 


Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.



Škola:
Gymnázium Rájec-Jestřebí
Realizátor: Jiří Koumar
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn

Systém hodnocení klíčových kompetencí používaný v Gymnáziu v Rájci-Jestřebí umožňuje hodnotit konkrétní činnosti žáků ve všech vyučovaných předmětech a také začlenit hodnocení klíčových kompetencí do systému celkového hodnocení. Tento systém je odlišný od běžného známkování. Základem systému je bodové a procentuální hodnocení všech činností žáků, včetně testů. Nedílnou součástí obou je hodnocení klíčových kompetencí. Netradiční systém hodnocení chce být v maximální možné míře objektivní a směřuje také k redukci stresu žáků. S tímto systémem pracuje celá škola, všichni vyučující. Obecně je cílem školy nepředávat jen znalosti, ale rozvíjet žáky v oblasti dovedností a postojů a nově klíčových kompetencí.

Kontext

Gymnázium Rájec-Jestřebí se nachází v malém městě se zhruba čtyřmi tisíci obyvatel, velká část žáků dojíždí z okolních obcí i větších měst (Blansko, Boskovice). Škola se od svého vzniku snažila být alternativním gymnáziem, a to nejen svým způsobem hodnocení, ale například také nižšími počty žáků ve třídách, menšími skupinami při výuce jazyků, zařazováním volitelných seminářů a samozřejmě metodami práce.

Od doby svého vzniku v roce 1993 škola rozpracovává systém hodnocení žáků založený na bodovém a procentním hodnocení. Známky škola používá jen pro účely vydávání státních vysvědčení na konci pololetí. Jindy v průběhu školního roku žáci známkováni nejsou, hodnocení je vyjadřováno prostřednictvím bodů, procent a také slovně. Žáci jsou v průběhu školního roku hodnoceni ve dvou základních oblastech, a sice za testy a za aktivity. Ty jsou ve všech vyučovacích předmětech mj. prostorem pro rozvíjení klíčových kompetencí. Filozofií školy byla vždy dobrá atmosféra a respekt mezi žáky a učiteli, což tento systém hodnocení také podporuje, a to zejména objektivitou a odstraněním stresu ze zkoušení pouhých memorovaných znalostí.

V gymnáziu studuje (r. 2007) 190 žáků v šesti třídách šestiletého a třech třídách čtyřletého studia, přičemž maximálně stanovený počet žáků ve třídě je 23. Relativně nízké počty žáků ve třídách umožňují učitelům volit rozdílné formy a metody výuky a také formy hodnocení klíčových kompetencí (písemně, ústně, rozhovorem, pracovními listy, práce s textem). Každý žák by měl projít všemi formami hodnocení naplánovanými na pololetí. Systém hodnocení je otevřený, škola na něm pracuje a neustále ho zlepšuje již patnáctý rok. Přitom byl již dvakrát výborně hodnocen ČŠI (naposledy 7. - 8. 12. 2006, inspekční zprávu lze nalézt na adrese www.gymnaziumrajec.cz v sekci Inspekční zprávy).

Východiska

Od vzniku školy bylo záměrem zakladatelů vytvořit hodnotící systém, který by nehodnotil jen znalosti, vědomosti žáků. Záměrem bylo výuku i hodnocení posunout od tradičního převažujícího důrazu na znalostní stránku k důrazu na stránku dovednostní, na praktické využití znalostí. Škola tímto způsobem hodnotí již od doby svého vzniku. Zavedení klíčových kompetencí do RVP škola uvítala, protože jí to umožnilo položit důraz na aktivity a žáky za ně hodnotit. Žáci jsou v průběhu školního roku hodnoceni ve dvou základních oblastech, a sice za testy a za aktivity. Aktivity jsou ve všech vyučovacích předmětech prostorem pro rozvíjení klíčových kompetencí, testy kromě znalostí mohou testovat také klíčové kompetence.

Pojetí aktivit a testů

Aktivity jsou činnosti, na které vyučující v jednotlivých předmětech kladou důraz a které jsou hlavním prostorem pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků. V popředí zájmu je zde dovednostní stránka. Každý vyučující si plánuje sám, jaké aktivity budou jeho žáci uskutečňovat a jak budou za výkon v rámci těchto aktivit hodnoceni.

Příklady aktivit: Anglický jazyk (slovní zásoba a frazeologie, mluvený projev, čtení, výslovnost, gramatika, poslech, esej, individuální úkoly), Matematika (písemná práce, ověřování znalostí teorie, řešení úloh u tabule, dobrovolné aktivity), Zeměpis (orientace na mapě, písemné zkoušení, ústní zkoušení, práce s textem, komplexní geografické úkoly, argumentační esej, dobrovolné aktivity). Tyto konkrétní aktivity jsou hodnoceny body.

Testy musí být aplikovány ve všech povinných předmětech s výjimkou výchov, a to 2x za pololetí. Aritmetický průměr hodnocení testů tvoří polovinu celkového hodnocení. Testy jsou hodnoceny procenty a na základě procentní úspěšnosti je pro každý test stanoveno pořadí ve studijní skupině. Pokud se žák nedostaví k testu v řádném termínu, může vykonat test v náhradním termínu, bez omluvy získává 0 %. Žáci jsou seznámeni s termíny testů na začátku každého pololetí a jsou povinni testy absolvovat. Žáci mohou psát v jednom týdnu maximálně dva testy řádného termínu. Žák má nárok na jeden opravný test za pololetí z každého předmětu, pokud je hodnocení jeho aktivit k předem známému datu alespoň o 20 % vyšší než výsledek řádného testu. Do hodnocení se započítává aritmetický průměr řádného a opravného testu. Testy neověřují jen znalosti, ale i dovednosti (práce s atlasem v zeměpisném testu, práce s textem v českém jazyce - hodnocení čtenářské gramotnosti prostřednictvím otázek k ukázce textu, požadavků na vyvozování závěrů apod.).

Systém hodnocení je používán a dále rozpracováván od počátku existence gymnázia, které chtělo být alternativou ke státním gymnáziím v regionu. Proto také při vzniku gymnázia zakladatelka školy Mgr. Jitka Taussiková a současný ředitel Ing. Stanislav Laštůvka přišli s myšlenkou alternativního způsobu hodnocení. Před založením školy se inspirovali během návštěv německých škol. Na základě těchto impulsů byl vytvořen vlastní systém hodnocení. Ten škola neustále zpřesňuje a snaží se odstraňovat jeho nedostatky zjišťované v průběhu času.

Velmi dlouho škola například zpřesňovala hodnocení testů, podmínky nároku žáka na opravné testy - kdy ano, kdy ne. To proto, že u opravných testů nebylo u žáků zřejmé signifikantní zlepšení. Bylo například zjišťováno průměrné zlepšení v opravných testech a došlo se k závěru, že průměrná zlepšení jsou pouhá 2 %. Škola si kladla otázku „Co je to neúspěšný test?" Nakonec vztáhla neúspěch u testu k hodnocení žáka v oblasti aktivit a učitelé sledovali rozdíl mezi hodnocením testu a aktivit. Například: má-li žák aktivity hodnoceny na 50 %, není jeho 50% test neúspěšný. Pokud má ale aktivity hodnoceny na 80 % a test na 50 %, považuje škola rozdíl za natolik významný, že umožní žákovi psát opravný test. Po dlouhodobých zkušenostech byl nárok na opravný test stanoven hodnotou 20% rozdílu (pokud je test hodnocen o 20 % hůře než žákovy aktivity).

Učitelé školy si vzájemně předávají zkušenosti s použitými metodami hodnocení aktivit, ať už na neformálních setkáních, nebo na poradách. Tím každý učitel obohacuje svůj pohled na každého žáka. Všichni učitelé tak také získávají podněty ke zkvalitnění svého hodnocení žáků. Klíčové kompetence žáků hodnotí všichni učitelé. Pro hodnocení jsou nejdůležitější posuzování testů a aktivit, které jsou na školním vysvědčení doplněny slovním hodnocením a pořadím žáka ve třídě nebo skupině. Hodnotící systém je nastaven tak, aby byla zajišťována maximální možná objektivita a pozitivní motivace žáků.

Ve škole je uznáváno právo žáka na neúspěch. Žák prostě „nemusí mít svůj den". Na pololetí je předem stanoveno, a každý žák to ví, kolikrát za kterou aktivitu bude v průběhu pololetí každý žák hodnocen (například 5x za řešení úloh). Nejhorší výsledek lze žákovi škrtnout. Žák ovšem musí dodržet minimální stanovený počet hodnocení (například 5 za řešení úloh). Tj. za škrtnutý nejhorší nezdar musí dosáhnout „náhradního" výsledku tak, aby byl hodnocen celkem pětkrát.

Slovní hodnocení jako příloha státního vysvědčení má vyzdvihnout úspěchy žáka při výuce, poukázat na části nezvládnutého nebo hůře zvládnutého učiva a doporučit kroky ke zlepšení. Žák je hodnocen slovním vyjádřením vyučujícího ve všech předmětech za pololetí.

Cíle

Ve formách hodnocení aktivit a v typech aktivit škola nerozvíjí a nehodnotí jen znalosti. Obecným cílem je přejít zcela od hodnocení pouhých znalostí ke komplexnímu posuzování postojů, dovedností, schopností, tedy k hodnocení klíčových kompetencí.

Cíle systému hodnocení jako celku:

  • hodnotit žáky systematicky,
  • hodnotit žáky s maximální možnou objektivitou,
  • hodnotit žáky s pozitivně motivujícím dopadem samotného hodnocení,
  • předcházet stresování žáků v důsledku skutečnosti, že jsou hodnoceni,
  • uplatňovat v hodnocení individuální přístup k žákům,
  • umožnit žákům (dlouhodobě i krátkodobě) plánovat vlastní práci,
  • podporovat vzájemnou komunikaci mezi školou a rodiči.

Cíle procentního hodnocení žáků:

  • odstranit stres žáků ze známkování,
  • vytvořit žákům více příležitostí pro zlepšení (vylepšení o 10 % je výrazné, žáka motivuje, ale v přepočtu na známku by se nemuselo projevit zlepšením známky),
  • zvyšovat hodnocením motivaci žáků ke zlepšování výsledků,
  • zjišťovat zlepšení/zhoršení detailně,
  • zjišťovat hodnotící informace pohotově (například zhoršování/zlepšování, drobná zhoršení/zlepšení) a mít možnost okamžité reakce,
  • zvyšovat objektivitu hodnocení.

Cíle využití aplikace Webnotes (viz dále):

  • zajistit efektivní komunikaci školy s rodiči,
  • zajistit efektivní komunikaci školy se žáky (mají vlastní přístup), zejména v oblasti hodnocení,
  • systematizovat komunikaci škola - žák - rodič (a rozvíjet tak u žáků klíčové kompetence komunikativní),
  • zjednodušit práci s bodovým systémem.

Cíle seznámení žáků s hodnocením a jeho podmínkami předem:

  • předcházet stresu žáků z hodnocení,
  • učit žáky plánovat vlastní práci,
  • učit žáky přijímat odpovědnost (žáci od začátku školního roku vědí, co záleží na nich samotných),
  • rozvíjet u žáků prakticky klíčové kompetence komunikativní (termíny prací je potřeba domlouvat v interakci učitel - žáci),
  • připravovat žáky prakticky pro život (nejde o zkoušení z memorovaných informací, žáci se spíše učí pracovat v řádu termínovaných úkolů),
  • formovat sebekázeň žáků (žáci vědí, co všechno musí absolvovat, a vědí, že pokud nechají všechno na poslední chvíli, na jeden dva dny, nedopadne to dobře),
  • jasným, včasným a všem žákům srozumitelným formulováním pravidel hodnocení vytvářet ve škole otevřenou a partnerskou atmosféru.
Realizace - postup a metody

Systém hodnocení žáků je v tomto gymnáziu odlišný od běžné klasifikace a celý systém je založen na hodnocení testů a aktivit. Klíčové kompetence jsou hodnoceny jako součást aktivit i testů.

Testy se píší vždy dva během pololetí ze všech povinných předmětů s výjimkou výchov. Výsledky tvoří 50 % celkového hodnocení žáka, který je musí absolvovat. V případě neúspěchu má nárok jednou za pololetí z každého předmětu test opravit, pak se mu započítává aritmetický průměr původního a opravného testu. Opravný test se samozřejmě nepíše automaticky. V průběhu vývoje a zpřesňování hodnocení chtěla škola stanovit, co je to neúspěšný test. Nakonec se rozhodla, že neúspěch u testu bude vztažen k hodnocení aktivit. Takže žák může opravovat test, pokud je jeho výsledek k danému datu o 20 % nižší než celkové hodnocení aktivit.

Aktivity jsou činnosti, které mají rozvíjet klíčové kompetence žáků. Tyto činnosti jsou bodovány a tvoří zbývajících 50 % celkového hodnocení žáka. Žáci vědí předem (na začátku každého pololetí), které aktivity tvoří náplň jednotlivých předmětů, kolikrát za pololetí a jak budou bodovány). Navíc výsledky jsou zapisovány na Webnotes (viz www.webnotes.cz), takže si žáci i jejich rodiče mohou snadno udělat obrázek o tom, jak si žáci v jednotlivých předmětech vedou. Činnosti jsou voleny tak, aby skutečně rozvíjely klíčové kompetence v celé škále, tedy aby to nebylo pouhé hodnocení vědomostí.

Učitelé si musí uvědomit některé zásady pro plánování a hodnocení aktivit:

  • musí být voleny tak, aby se v průběhu pololetí daly stihnout, tzn. že by celý systém práce neměl být svazován pouze hodnocením a plněním aktivit,
  • musí být voleny tak, aby učitel veškerou práci nestrávil pouze u opravování a hodnocení, ale aby měl prostor na přípravu činností a jejich organizaci,
  • měly by být voleny tak, aby byly pokud možno „pestré", aby pokrývaly širokou škálu klíčových kompetencí a jako celek přispívaly k rozvoji celé osobnosti žáka, tedy měly by vždy vést žáky například k samostatné práci, efektivní práci s textem, kvalitní obhajobě názoru, umění diskuse, efektivnímu řešení problémových situací a úloh, dodržování termínů, přebírání odpovědnosti za výsledky své práce, vyvážené posouzení vlastního výkonu apod.,
  • hodnocení aktivit by mělo být co nejvíce objektivní, žáci by měli vědět, co se bude hodnotit, jakým způsobem a kolik bodů mohou získat; otevřenou otázkou samozřejmě bude vždy „Jak se dosahuje objektivity?",
  • aktivity mají žáky motivovat; žáci by měli mít možnost najít si činnosti, které je v procesu výuky baví, a předmět se tak pro ně stává zajímavějším (pestrá škála činností motivuje žáky k tomu, aby si našli to, co je nejvíc motivuje); takovými aktivitami jsou pro většinu žáků např. prezentace v PowerPointu, eseje, pracovní listy, ve kterých se mohou tvořivě projevit,
  • aktivity jsou hodnoceny průběžně, učitel by je tedy měl plánovat tak, aby se rovnoměrně rozložily v průběhu celého hodnotícího období,
  • v hodnocení se může projevit různá váha, kterou učitelé přidělují odlišným činnostem, jestliže některé činnosti považuje učitel v dané části za nejdůležitější, může (měl by) jim přidělit více bodů, naopak méně důležitým poměrně málo bodů, tím se zvyšuje objektivita hodnocení; pokud některou část aktivit považuje učitel za nejdůležitější, může přidělovat za danou aktivitu vzhledem k ostatním aktivitám nejvíc bodů, podíl těchto akcentovaných aktivit na hodnocení je pak největší a naopak; pokud je některé aktivitě přidělena učitelem nižší váha, je žák samozřejmě předem upozorněn,
  • žáci by měli mít možnost plnit i tzv. dobrovolné aktivity, ve kterých mohou získávat pouze plný počet bodů, a tak si bodové stavy vylepšovat, tím také snižovat váhu případného neúspěchu v povinných aktivitách; jsou výrazně motivační a vedou k rozvoji zájmu o danou oblast,
  • aktivity vedou k opakování učiva, k jeho upevňování, ale i rozšiřování při vlastních referátech, pozorováních a dalších činnostech, tím jsou žáci vedeni k soustavné práci a osvojování studijních návyků,
  • aktivity jsou zařazovány podle aktuálních studijních materiálů, ale také by měly být zadávány tak, aby nebyly snadno „opisovatelné" (nebezpečí bezmyšlenkovitého stahování z internetu),
  • hodnocení aktivit by mělo být smysluplné, aby nesklouzlo pouze k formálnímu hodnocení a získávání bodů.

Z tabulky konkrétních příkladů bodového hodnocení aktivit za určité předměty je vždy zřejmé, které klíčové kompetence jsou hodnoceny, jak často a kolika body. Váha aktivity není dána pořadím v přehledu, ale celkovým počtem možných bodů. Žáci z nich vždy na začátku pololetí znají první dva sloupečky příkladů, tedy to, které aktivity budou plnit a jak budou hodnoceny. Následují tři příklady jednotlivých dílčích aktivit ze tří různých předmětů. Jedná se o ukázky tří činností, návrhů jejich bodování a zdůvodnění, proč byly zařazeny do hodnocení.

Příklad bodového hodnocení aktivit v Matematickém semináři

Předmět: MATEMATIKA - SEMINÁŘ

Aktivita

Počet za pololetí a počet bodů

Klíčové kompetence

Poznámka

Písemné práce

6 - 8 x 10 - 15 bodů

k učení, k řešení problémů, komunikativní

Maximálně 10 až 15 bodů za jednotlivé úlohy žák získává podle obtížnosti řešených úloh.

Ověření znalostí teorie

1 - 3 x 5 bodů

k učení, komunikativní

 

Řešení úloh

1 - 3 x 5 bodů

k učení, k řešení problémů, komunikativní

 

Samostatné aktivity

Jedná se jen o možnost získat body, aktivita je dobrovolná. Tím lze snížit váhu případného neúspěchu.

všechny

Může se jednat například o netradiční způsob řešení, jiný než obvykle požadovaný způsob řešení úlohy. Řešení úloh nad rámec stanovených témat. Porozumění látce, bezchybné vysvětlení látky ostatním vlastními slovy. Obhajoba vlastního návrhu řešení úlohy. Obhajoba seminární práce.

Seminární práce

3 x 15 bodů

k učení, k řešení problémů, komunikativní, k podnikavosti

Kompetence komunikativní mohou být hodnoceny při obhajobě, ale nemusí, pokud obhajoba - dobrovolná samostatná aktivita - neproběhne.

Aktivity jsou hodnocené činnosti. Počet za pololetí a počet bodů znázorňuje, kolikrát jsou aktivity hodnoceny a kolika body. Sloupec Klíčové kompetence udává, které kompetence daná aktivita rozvíjí a které jsou uvedeným bodováním hodnoceny. V semináři je v jedné skupině 8, ve druhé 14 žáků (2007).

Konkrétně v hodině matematického semináře probíhá hodnocení dílčích klíčových kompetencí takto:
Například u řešení problémové úlohy, i když je za vyřešení možnost přidělit 5 bodů, což v tomto případě vlastně kopíruje strukturu klasického známkování, má učitel obodované jednotlivé dílčí kroky řešení. Pokud žák dílčí kroky řeší správně a nedojde k úplnému závěrečnému řešení, získá jenom část bodů. Hodnotí se ovšem to, co udělal žák dobře. Pokud žák najde řešení a dostane se k němu jinou metodou, body získá.

Seminární práce PRŮBĚH FUNKCE

Tuto seminární práci vypracovávají žáci předposledního a posledního ročníku gymnázia ve volitelném předmětu Matematika - seminář. Podstatou je sestavit sbírku řešených úloh na průběh funkcí pro svou vlastní potřebu, která by žákům měla sloužit k přípravě na maturitu, na přijímací zkoušky na vysokou školu i ke studiu na VŠ. V zadání je, že tato sbírka by měla pokrýt v rámci jednotlivých typů funkcí varianty jejich průběhů. Žáci tedy musí přemýšlet nad několika možnými řešeními, která lze využít.

Průběh aktivity

Žáci jsou na začátku pololetí seznámeni s celkovým hodnocením aktivit v semináři. Vědí, že budou mimo jiné hodnoceni i za vlastní seminární práci. Ta je zadána velmi jednoduše. Pro jednotlivé typy funkcí (lineární, s absolutní hodnotou, kvadratická, lineární lomená, mocninné, exponenciální a logaritmické) mají vybrat úlohy, v kterých se objeví možné varianty zadání a řešení průběhu. Přitom mají stanoveny tři termíny pro odevzdání prací. První termín je pro funkce lineární, s absolutní hodnotou a kvadratické, druhý termín pro lineární lomené funkce a mocninné, třetí termín pro exponenciální a logaritmické funkce. Žáci si musí svou práci naplánovat a dodržet termíny. Dále jsou žáci seznámeni s hodnocením těchto prací. Vědí, že při hodnocení je kladen důraz na pokrytí typových úloh a na správnost řešení. Navíc mohou získat bonifikaci za různé varianty řešení stejné úlohy. Mohou tedy získat 3 x 15 bodů do hodnocení aktivit. Při úspěšné obhajobě svého řešení navíc mohou získat bonifikaci do tzv. samostatné aktivity. Přitom mohou řešení i opsat. Musí si ale uvědomovat a umět zdůvodnit, jestli se jim podařilo vybrat skutečně možné typy úloh. Tedy ty úlohy, kdy například existují, či neexistují průsečíky grafu funkce s osami soustavy souřadnic, varianty, kdy je funkce rostoucí nebo klesající, varianty asymptot, extrémů atd. To je samozřejmě problém, který si musí pečlivě promyslet. V dalším roce na to navazuje kompletace seminárních prací do podoby sbírky řešených příkladů zaměřených na průběh funkcí. Ta už musí mít splněny všechny náležitosti publikace, včetně obsahu, seznamu literatury apod. a také je rozšířena o řešení stejných úloh pomocí diferenciálního počtu.

Které klíčové kompetence aktivity rozvíjejí a jaké proporce bodů jsou dílčím aktivitám přiděleny:

  • Kompetence k řešení problému - tuto klíčovou kompetenci rozvíjí asi nejvíce, protože seminární práce je založena na řešení problémů. Problémem je mj. najít co nejvíce variant řešení průběhů u každého z typů funkcí. Proto je také v bodování největší důraz kladen právě na pokrytí možných variant. Tedy v bodování jsou 2/3 bodů stanoveny za úplnost variant řešení.
  • Kompetence k učení - pokud se má sestavit sbírka řešených úloh, je samozřejmé, že by tyto úlohy měly být správně vyřešeny. Navíc si žáci samozřejmě musí naplánovat čas na vypracování a vyhledat zdroje informací. Proto je možno získat 1/3 bodů za správné řešení.
  • Kompetence komunikativní - žáci jsou také při hodnocení práce upozorněni na případné nedostatky, ale mohou obhajovat své postupy řešení. Dále samozřejmě využívají matematickou symboliku a informační technologie.
  • Kompetence sociální - žáci vědí, že mohou diskutovat o variantách řešení, ale také přijímají případné připomínky.

Rozvíjení těchto kompetencí je oceňováno do tzv. samostatné aktivity. Žáci tedy mají možnost získávat body, ale nemohou při obhajobách body ztrácet. Hodnocení je tak pozitivní a má významnou motivační funkci.

Přínosy a možné problémy aktivity

Problémem je to, že velká část žáků řešení úloh odněkud opisuje. Přínosů je však daleko více:

  • formální sestavení práce,
  • výběr z různých zdrojů,
  • diskuse nad různými řešeními stejných úloh, obhajoba svého řešení, ale i přijetí jiného řešení úlohy,
  • dodržení termínu, organizace času,
  • komplexnost řešení úloh,
  • přemýšlení nad možnými variantami řešení úloh.

Příklad bodového hodnocení aktivit ve Fyzice

Předmět: FYZIKA

Aktivita

Počet za pololetí a počet bodů

Klíčové kompetence

Poznámka

Laboratorní práce

3 x 5 bodů

k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní

výsledkem je protokol, který musí v daném termínu žáci odevzdat

Ústní projev

2 x 5 bodů

k učení, k řešení problémů, komunikativní

 

Pomůcka

1 x 10 bodů

komunikativní, k řešení problémů, k učení, pracovní

výsledkem je pomůcka sestavená z použitých materiálů, žák musí vysvětlit fyzikální princip

Referát

2 x 5 bodů

k učení, komunikativní

 

Samostatné aktivity

Jedná se jen o možnost získat body, aktivita je dobrovolná. Tím lze snížit váhu případného neúspěchu.

k řešení problémů, učení

jsou rozšiřující, hodnotí se okamžité nápady, jiné řešení úloh apod.

Ve třídě je 22 žáků (2007).

Pomůcka nebo Pokus s fyzikální podstatou

Tuto aktivitu uskutečňují žáci v hodinách fyziky. Podstatou je sestavit jednoduchou pomůcku z použitých materiálů a vysvětlit její fyzikální princip. Je hodnocena 1 x za pololetí a tvoří asi 20 % celkového hodnocení aktivit. Žáci jsou na začátku pololetí seznámeni se zadáním úkolu. Vědí, že vyrobená pomůcka má být z běžně dostupných, použitých materiálů, např. plastové láhve, kartónové krabice apod. Má mít fyzikální podstatu a musí princip fungování obhájit. V průběhu pololetí se vyučující snaží žáky motivovat upozorňováním na některé fyzikální jevy a jejich praktické dopady. Žáci dostanou čas na vypracování a musí dodržet termín. V době hodnocení pomůcky musí všichni před třídou vysvětlit fungování a také fyzikální podstatu celé pomůcky. V hodnocení se projevuje především nápad (případně vyhledání informací v informačních zdrojích), celkové zpracování (důraz je kladen na funkčnost, ne na estetické zpracování), vysvětlení a prezentace podstaty. Ze všech úspěšných a fungujících pomůcek je na závěr pololetí udělána výstava pro celou školu.

Které klíčové kompetence aktivity rozvíjejí a jaké proporce bodů jsou dílčím aktivitám přiděleny:

  • Kompetence k řešení problémů - žák musí objasnit podstatu problému, ověřit funkčnost řešení, argumentuje při prezentaci proč a jak co funguje.
  • Kompetence k učení - žák si organizuje časové zpracování, vyhledává informace a navíc je tvořivě zpracovává.
  • Kompetence komunikativní - používá odborný jazyk, informační technologie, obhajuje princip fungování, prezentuje svoji práci.

Každá z těchto kompetencí se podílí stejným způsobem na hodnocení, tzn. že každé z nich je přidělena přibližně jedna třetina možných bodů.

Příklad bodového hodnocení aktivit v Anglickém jazyce

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK

Aktivita

Počet za pololetí a počet bodů

Klíčové kompetence

Poznámka

Ústní projev

4 x 10 bodů

k učení, komunikativní

např. rozhovor

Písemný projev

2 x 10 bodů

k učení, komunikativní

 

Poslech s porozuměním

3 x 10 bodů

k učení, komunikativní, k řešení problémů

 

Slovní zásoba

4 x 10 bodů

k učení, komunikativní

 

Gramatika

4 x 10 bodů

k učení, komunikativní, k řešení problémů

 

Čtení s porozuměním

3 x 10 bodů

k učení, komunikativní, k řešení problémů

 

Ve třídě je v jedné skupině 11 žáků (2007).

Čtení s porozuměním

Tuto aktivitu realizují všichni učitelé cizích jazyků v naší škole. Aktivita je asi poměrně rozšířená a srozumitelná. Žáci ze zadaného textu musí vypracovat úlohy zpracované většinou na pracovních listech. Úlohy jsou různého typu podle pokročilosti žáků. Typy úloh:

  • které z těchto tvrzení se objevuje v textu (jsou dány varianty tvrzení a, b, c, d popisující část textu),
  • výběr ze dvou odpovědí: je toto tvrzení pravdivé - odpověď ano/ne,
  • skládání posloupnosti textu: je dán první a poslední odstavec a podle logiky návaznosti musí žáci sestavit celý rozstříhaný text,
  • vybírání možnosti charakteristiky pro odstavec: každému odstavci je přidělen název, který by měl výstižně shrnout, co je pro něj charakteristické.

Celá aktivita je hodnocena třikrát za pololetí a tvoří 15 % celkového hodnocení aktivit. Je tedy na ni kladen velký důraz, protože je to široce používaná a praktická dovednost pro orientaci v cizojazyčném prostředí.

Žáci jsou na tyto činnosti pochopitelně trénováni. Dostávají nakopírované texty, využívají se i texty z testů Britské rady, případně texty v učebnici. Na úvod se nehodnotí, ale učí se strategii, jak vyhledávat informace, trénují časové rozvržení, zvykají si na typ úkolů. Teprve po tréninku je dopředu oznámena hodina, kdy se bude hodnotit čtení s porozuměním. Aktivitě je většinou věnována celá hodina. V hodnocení nejde o správnost čtení, ale o porozumění textu, o hledání informací v něm.

Které klíčové kompetence aktivity rozvíjejí a jaké proporce bodů jsou dílčím aktivitám přiděleny:

  • Kompetence komunikativní - používá s porozuměním cizí jazyk, musí se vyjádřit v psaném projevu, tvoří 40 % hodnocení aktivity.
  • Kompetence k učení - plánuje a organizuje si čas, získává nové informace, tvoří 20 % hodnocení aktivity.
  • Kompetence k řešení problémů - využívá analytické myšlení, objeví podstatu problému, rozčlení na části, tvoří zbývajících 40 % hodnocení.

Webnotes

Žáci a rodiče mohou sledovat plnění aktivit a úspěšnost testů prostřednictvím internetové aplikace Webnotes. Mohou si tak zjistit, která aktivita a kolika body byla už splněna a naopak. V panelu třídního učitele a ředitele školy je také uvedena návštěvnost aplikace Webnotes jednotlivými žáky a jejich rodiči. To poskytuje zpětnou vazbu o tom, jestli rodiče byli seznámeni s výsledky práce žáků. Tato aplikace běžela první rok ve zkušebním provozu, a proto se s ní mohli rodiče bez problémů seznámit. Protože se na závěr tohoto roku vyjádřili v dotazníkovém šetření, že by takovou komunikaci mezi školou a rodiči přivítali, rozhodla se škola využívat aplikaci i nadále. Ve spolupráci s poskytovatelem si ji upravila vzhledem ke svým potřebám.

Z aplikace je tedy zřejmé, co, kdy a kolika body bylo hodnoceno, navíc jsou výsledky hned přepočítávány na procenta. Pomocí této aplikace také probíhá vzájemná okamžitá komunikace mezi školou a rodiči. V celkovém hodnocení jsou všechny povinné předměty (kromě výchov) hodnoceny procentní úspěšností (aritmetický průměr testů a aktivit) a z toho odvozeným pořadím ve studijní skupině. Žák neprospěje z daného předmětu, pokud jeho procentní úspěšnost v předmětu klesne pod 30 %.

Výpočet celkového hodnocení provádíme podle vzorce ((Test č. 1 + Test č. 2) : 2 + Aktivity) : 2.

Obr.
1. Obr.
Jako přílohu ke státnímu vysvědčení získává každý žák pololetně také slovní hodnocení za každý předmět. Hodnocení se vytváří pro každého žáka, škola nepoužívá žádné předpřipravené sady výroků. Slovní hodnocení vzniká tak, že se vyučující předmětu zamýšlí nad každým konkrétním žákem a pololetní hodnocení formuluje vlastními slovy. Jednotliví učitelé si mohou tvořit vlastní šablony. Ty se mohou stát součástí aplikace Webnotes. Na státní vysvědčení se výsledky dosažené v procentech přepočítávají na známky.
Výsledky příkladu dobré praxe

Systém hodnocení je používán a dále rozvíjen již od založení školy v roce 1993. Škole se podařilo vytvořit systémový rámec hodnocení, který je pozitivně přijímán samotnými žáky, rodiči, odbornou i laickou veřejností. Systém hodnocení je formativní, přispívá k tomu, že žáci se učí dodržovat termíny, formu i obsah práce, rozvíjí schopnosti komunikace i vlastní odpovědnost za výsledky práce. Rodiče vítají vysokou objektivitu hodnocení a pozitivní motivaci žáků. Pro rodiče byla vytvořena možnost okamžité komunikace se školou pomocí aplikace Webnotes. Zlepšování a zhoršování byť při stejných známkách je velice zřetelné. Učitelé oceňují jednoznačnost hodnocení, objektivitu a rozvíjení tvořivé činnosti žáků a jejich osobního potenciálu.

Systém hodnocení školy byl úspěšně prezentován například na regionálním setkání PAU ve Velkých Němčicích nebo na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pedagogická fakulta následně požádala školu o dlouhodobou spolupráci - 1x za semestr prezentovat systém hodnocení školy studentům PedF.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Finanční prostředky na realizaci PDP škola získává ze svého rozpočtu. Každý kabinet musí být zasíťovaný, s přístupem na internet, protože s Webnotes pracují učitelé pravidelně. Nejvyšší náklady vyžaduje aplikace Webnotes (škola si ji zaplatila z grantu). Autorem Webnotes je softwarová firma. Nejdříve byly informační technologie financovány z rozvojového programu MŠMT, od roku 2007 financuje ICT vybavení škola.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

V případě známkování se nedá vývoj sledovat tak dobře, nedají se zachytit jemnější posuny ve výkonu žáků. Známky by například ukazovaly, že žák je stále hodnocen trojkou, ale v procentech již může být patrné nastartované zlepšení. Rozdíl 10 % je výrazný, i když na známce se třeba neprojeví. Procentní hodnocení tak na žáky působí velice motivačně: nedostávají stále stejné známky, ale v procentech se projevují i malé rozdíly a žáci i rodiče na ně reagují. Zvýšení motivace žáků lze předpokládat, podaří-li se do systému včlenit i sebehodnocení žáků. Při hodnocení klíčových kompetencí se hodnotí například změna postoje. To se zvlášť ve známkách neprojeví hned, spíše se značným zpožděním, ale v hodnocení procenty je patrné ihned. Hodnocení procenty je tak vnějším podnětem vnitřní motivace žáka pracovat na sobě, zlepšovat svůj výkon.

Rodiče si již zvykli používat aplikaci Webnotes a velice pohotově na webu sledují vývoj - zhoršování/zlepšování dítěte, komunikují se školou, s konkrétními učiteli. Systém hodnocení je velmi dobře hodnocen ze strany rodičů, absolventů, žáků i odborné veřejnosti. Přitom je ve škole používán již tradičně, v obměňované podobě již 15 let.

V současné době přechodu na nový ŠVP se otevírají nové možnosti, jak systém hodnocení dále rozvíjet. Jeho rozvoj lze spatřovat zejména v oblasti sebehodnocení žáků, o kterou by se systém mohl dále obohatit. Sebehodnocení je sice již umožněno současným stavem systému, zatím však chybí systémový rámec. Rozvíjení klíčových kompetencí by se mělo stát součástí aplikace Webnotes. V současnosti na tomto systémovém portfoliu škola pracuje. Vychází mj. z Evropského jazykového portfolia.

Slovní hodnocení, které je v pololetí doplňkem státního vysvědčení, žáci berou velice vážně. Uvědomují si na jeho základě své silné stránky, ale i slabiny. Precizní hodnotící informace působí formativně, žáci s ní pracují.

Kontaktní osoby:
Jiří Koumar
Petra Resová
Jana Krhánková
e-mail: skolni.posta@gymnazium.rajecjestrebi.indos.cz

Další přílohy (obrazovky počítače s aplikací Webnotes):

Plán aktivit

Bodování aktivit
Stránka bodování aktivit je jen pro učitele. Každý žák by měl absolvovat naplánované aktivity, aby hodnocení bylo objektivní (protože je založeno mj. i na vzájemné srovnatelnosti žáků). Dolní hranice (např. 4x) je minimem, které by měl absolvovat každý žák. Hranice pro převod na známku znázorňuje převod procentuálního hodnocení na známky. Známky škola používá jen pro účely státního vysvědčení v pololetí a na konci školního roku, jinak se neznámkuje a žáci jsou hodnoceni body. Webnotes převádí body (například 6 z 10) automaticky na procenta. Každý učitel si může stanovit v každé třídě hranice pro převod procent na známky jinak. Rozdílně například podle náročnosti matematických úloh ve volitelném semináři, kde se řeší náročnější úlohy, hodnocení by zde ovšem nemělo být kontraproduktivně žákovi nepříjemné. Hranice pro převod lze upravovat vzhledem k náročnosti probíraných témat. Stanovování hranic je individuální. Existuje pravidlo striktně stanovených 30 % mezi dostatečnou a nedostatečnou. Pro ostatní stupně jsou hranice stanoveny orientačně (například mezi jedničkou a dvojkou je hranice 90 %; objevují se názory, že je to málo i že je to moc). Právě mezi těmito póly může učitel hranici pro hodnocení přizpůsobit například náročnosti tématu. Někdy učitel zadá náročný test, načež se ukáže, že žáci dopadají špatně v testu ve srovnání s hodnocením aktivit. Pokud takto dopadne většina žáků, je zřejmé, že není něco v pořádku s testem. Pak je možné hranice pro převod procent na známky přizpůsobit - nikoli žákovi, ale situaci. Učitelé mohou, ale nemusí stanovovat hranice pro převod procent na známky na začátku školního roku. Pokud je hranice sdělena, jednak se tím učitel zbavuje možnosti přizpůsobovat hranice podle situace, a zároveň i zveřejní známky jednotlivých žáků. A to škola nepovažuje za vhodné.

Ukázka stránky učitele
Stránka Webnotes s nabídkou všech funkcí, které má učitel k dispozici. Například „Sdělení od rodičů žáků" pro případ, že by chtěl rodič komunikovat s učitelem individuálně. „Individuální sdělení rodičům žáka" pro jednotlivou komunikaci. „Notes" obsahuje všechny zapsané výsledky každého žáka i s převodem bodů na procenta. Známky se nezviditelňují rodičům, ale v části aplikace pro učitele je možné známky zobrazit. Cílem této funkce je dát známku jen na státní vysvědčení. Škola nechce známkovat, protože známkování je zjednodušená kategorizace. Snaží se o objektivitu a o odstranění strachu a stresu z hodnocení. Nechce známkovat proto, že známky neukazují okamžité zlepšení ani náhlé zhoršení. To umožňuje formou Webnotes pohotově komunikovat s rodiči, upozornit je na tyto skutečnosti a pohotově v práci se žákem ve škole na jeho vývoj reagovat a pracovat s ním.

Ukázka - angličtina
Stránka, kterou vidí jen učitel. Ten vidí pouze svůj předmět. Ukázka představuje výsledky testů a všech dalších bodovaných aktivit. Všechny bodované aktivity jsou převedeny na jejich průměr vyjádřený v procentech. V celkovém hodnocení je vyjádřen průměrný počet procent. Jedná se o průměr všech aktivit a testů jednoho žáka. V bodování aktivit je datum uskutečněné a zapsané aktivity - počet získaných/počet možných bodů, datum hodnocení, počet získaných bodů u jednotlivých tipů aktivit a navíc v závorce uveden celkový plánovaný počet na pololetí (například 6x). Jména žáků jsou začerněna.

Ukázka - fyzika


Ukázka - matematika, seminář
Ukázka - co vidí rodič

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 11. 09. 2008
Zobrazeno: 10166krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Systém hodnocení klíčových kompetencí založený na hodnocení testů a aktivit žáků. Metodický portál: Články [online]. 11. 09. 2008, [cit. 2019-09-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/hodnocení/2523/SYSTEM-HODNOCENI-KLICOVYCH-KOMPETENCI-ZALOZENY-NA-HODNOCENI-TESTU-A-AKTIVIT-ZAKU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.