Odborný článek

O třech prasátkách

22. 4. 2011 Předškolní vzdělávání
Autor
Eva Pipková

Anotace

Připravené činnosti mohou být součástí dlouhodobějšího projektu nebo tematického bloku o domácích zvířatech. V tomto příspěvku uvádím část, ve které jsem se zaměřila na rozvoj řečových schopností a dovedností dětí, zejména používání přídavných jmen a jejich stupňování. Činnosti jsou volně motivovány pohádkou „O třech prasátkách a zlém vlku“.

Nabízené činnosti:

  • Na úvod zařadíme motivační písničku z CD Tři čuníci (Jarek Nohavica), upozorníme děti, ať dobře poslouchají, o kom písnička je.
  • Poslech spojíme s jednoduchým pohybem, děti napodobují učitelku (uvolnění a rozehřátí před následnou klidnou činností).
  • Relaxace, zklidnění v sedu na zemi, hledání odpovědi na úvodní otázku + počítání, kolik prasátek v písničce bylo.
  • Jako odměnu za správnou odpověď nabídneme dětem, že si společně zahrajeme pohádku O třech prasátkách.
  • Pro vlastní dramatizaci společně s dětmi vytvoříme „polštářková prasátka“ pomocí stažení dvou vedlejších rohů polštáře gumičkami – „uši“. Rypáček vznikne vložením krabičky od sýra pod povlak, z lícové strany opět upevněním gumičkou. Pak na polštář dolepíme detaily obličeje ze samolepicích tapet (viz obrázek). Námět na „polštářkové prasátko“ je čerpán z divadelního představení Prasečí slečinky Divadýlka z pytlíčku. Místo vytváření prasátek můžeme využít již hotové loutky nebo obrázky.
Polštářkové prasátko
1. Polštářkové prasátko
Autorka © Eva Pipková
  • Při vytváření „polštářkových prasátek“ vše slovně komentujeme, popisujeme vlastnosti použitých materiálů a předmětů. Vedeme děti pomocí návodných otázek k vymýšlení co největšího množství různých přídavných jmen:
  1. polštář (měkký, jemný, růžový, hebký, příjemný…)
  2. gumička (pružná, malá x velká, modrá, napínací…)
  3. krabička (papírová, barevná, kulatá, tvrdá…)
  4. tapeta (černá, papírová, lepící…)
  • Po vytvoření loutek začneme s vlastní činností s pohádkou, kterou upravíme podle svých potřeb. Děti zapojujeme do manipulace s prasátky i dalšími předměty, do dialogů. Učitelka funguje jako vypravěč a organizátor střídání a zapojení dětí. (Použitý text upravila autorka příspěvku.)

Bylo, nebylo, na jednom statku žila tři prasátka, tři prasečí bráškové. Nejstarší čuník se jmenoval (?) a byl (?), druhý měl jméno (?) a byl (?), a ten poslední byl nejmladší a jmenoval se (?).

  • Společně vymyslíme každému prasátku jméno, opět se zamýšlíme nad jejich vlastnostmi, pojmenujeme vhodným přídavným jménem, můžeme se již pokusit o první stupňování (nejstarší x mladší x nejmladší, tlustý x tlustší x nejtlustší apod.).

Bráškové se měli moc rádi, hráli si spolu i pracovali, ale měli jednu špatnou vlastnost. Rádi se jeden před druhým vychloubali. A tak to často dopadlo tak, že se spolu od rána do večera pošťuchovali a dohadovali. Zrovna jako dnes.

Nejmladší prasátko se probudilo, protáhlo a povídá: „To jsem se dnes dobře vyspalo.“ Druhý čuník se hned přidal: „Já jsem se vyspal lépe.“ A třetí už křičí: „Já se vyspal nejlépe!“.

  • Postupně vymýšlíme další činnosti, které prasátka dělala, a vedeme děti (i pomocí návodných otázek) ke stupňování, např.:

„A já mám velký hlad.“ X „Já mám (?).“ X „Já mám hlad (?)!“

„Já jsem po jídle špinavé.“ X „Já jsem (?).“ X „Já jsem (?)!“

"Já si obléknu krátké kalhoty." X "Já ještě (?)." X "Já (?)!"

  • Další návrhy slov a slovních spojení: čistý, veselý čuník, barevný šátek, dlouhé triko, nové boty, dlouhé tkaničky, široký pásek… Pro názornost je vhodné ukázat dětem reálně předměty, vzájemně porovnat jejich vlastnosti

Když se prasátka nasnídala, umyla a oblékla, začala vymýšlet, co budou dělat. „Já mám zajímavý nápad,“ řeklo jedno prasátko. „Já mám zajímavější,“, řeklo druhé. „A já (?)!“ „Poradíme se!“ řekla prasátka. A protože první prasátko bylo pracovité, druhé ještě (?) a to třetí (?), měla všechna stejný nápad. „Postavíme si každé svůj domeček, abychom se mohli schovat před zlým vlkem!“ „Můj dům bude vysoký (velký, moderní, hezký apod.)“, řeklo první prasátko. A vy už určitě víte, co řekli ostatní.“

  • Děti opět vymýšlí a stupňují přídavná jména

První prasátko bylo chytré, a tak si postavilo domeček ze slámy. Druhé bylo chytřejší a postavilo domek ze dřeva. Třetí bylo (?) a postavilo svůj dům z cihel. Dalo mu to spoustu práce, ale moc dobře vědělo, že vlk je blízko.

  • Společně s dětmi vytvoříme improvizované domečky ze slaměné rohože, dřevěných kostek a z papírové krabice.

Když byly domky hotové, postěžovalo si první prasátko, že je celé unavené. Druhé bylo (?) a to třetí (?). Rozloučili se spolu a šli si každý odpočinout do svého domečku.“

  • Do každého domku schováme jedno prasátko, učitelka ztvární pomocí „vlčí“ čepičky nebo loutky vlka.

Na to už čekal zlý vlk, který všechno z povzdálí pozoroval. Když uviděl, že prasátka spí v domečcích, zaradoval se: „Domečky zbořím a prasátka sním!“ Připlížil se k domku ze slámy. „Je pevný, ale myslím, že ho rozfoukám,“ řekl vlk. Pořádně se nadechl, fouknul a domeček rozfoukal. Ještě štěstí, že prasátko uteklo k bráškovi do domečku ze dřeva. „Nevadí, zbořím druhý domeček. Je sice ještě (?), ale já mám síly dost,“ pomyslel si vlk. Zatřásl domkem a rozbil ho. Prasátka se rychle schovala do posledního domku. „Ten je ze všech (?). Nevím, nevím, jestli si s ním poradím.“ Bouchal, strkal, kopal i foukal, ale domeček vydržel. A tak vlk odešel s nepořízenou do lesa za devatero horami. A čuníci? Byli rádi, že to tak dobře dopadlo, a už se nevychloubají ani nehádají a jsou rádi, že mají jeden druhého a mohou si ve všem pomáhat. Právě tak, jako my v naší školce.“

  • Na závěr zařadíme uvolnění, např. pohybová hra „Na prasečí domečky“ s písní Tři čuníci.

Popis: Na zemi je položeno několik obručí (dle počtu dětí), které znázorňují domečky. Děti („prasátka“) chodí volně v prostoru v rytmu písně.  Na signál (vypnutí hudby) vybíhá jedno dítě („vlk“) a „prasátka“ honí. Děti musí běžet co nejrychleji do domečku, aby je vlk nechytil. V každém domku byla nejvýše tři prasátka. Role dětí střídáme, může honit i několik vlků.

  • Zklidnění, vydýchání, závěrečný rozhovor, reflexe a úklid pomůcek.

Další činnosti vhodné k procvičování:

  • Individuálně omalovánky s tematikou pohádky, děti slovně popisují vlastnosti prasátek, domečků a dalších předmětů.
  • Individuálně nebo v malých skupinách manipulace se skutečnými předměty, třídění, porovnávání, slovní popis vlastností, stupňování přídavných jmen.
  • Na základě prožitku mohou děti nakreslit k pohádce ilustrace, které opět slovně komentují.

Evaluace:

Nabízené činnosti motivovaly nenásilnou formou děti k používání přídavných jmen. Přídavná jména jsme stupňovaly při hře, takže děti pracovaly spontánně, bez stresu a se zájmem. Pohádkový námět a aktivní zapojení dětí do příběhu je vedlo k vnitřní motivaci posunout příběh dál, k dobrému konci.

Literatura a použité zdroje

[1] – LUKAVSKÁ, Eva. Večery v pohádkovém domečku. Bratislava : Junior, 1994. 75 s. ISBN 80-7146-147-4.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
22. 4. 2011
Pěkné, napadité, inspirující.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích
  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

materiál na vytvoření „polštářových prasátek“ (3 polštářky s růžovými povlaky, gumičky, samolepicí tapety a nůžky, kulaté krabičky od tavených sýrů) nebo 3 loutky, obrázky prasátek, dostatek názorných předmětů pro hry se slovy, obrázky, dekorace k pohádce (slaměná rohož, dřevěné kostky, krabice – zděný dům) apod., CD s písní „Tři čuníci“ (Jarek Nohavica) a přehrávač, loutka nebo čepička – vlk, obruče