Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Významná výročí v roce 2019 – biologie: rozvoj poznání DNA
Odborný článek

Významná výročí v roce 2019 – biologie: rozvoj poznání DNA

17. 6. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Jakub Holec

Anotace

Článek se zaměřuje na významná výročí vztahující se k roku 2019 a to z pohledu vývoje poznání v oblasti DNA jako nositelky genetické informace všech organismů. Obsahem článku je několik významných objevů v čase, které výrazně přispěly k současnému vědění v oblasti genetiky, molekulární biologie a lékařství.

V článku se zaměřuji na významná výročí vztahující se k roku 2019 a to z pohledu vývoje poznání nukleové kyseliny, nositelky genetické informace všech organismů (s výjimkou některých nebuněčných). DNA (deoxyribonukleová kyselina) představuje látku zcela klíčovou pro existenci života na Zemi se vší jeho rozmanitostí, kterou můžeme na naší planetě pozorovat. Buňkám zadává jejich program, a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu. V následujícím textu se proto zaměřím právě na DNA a to z pohledu několika významných počinů neméně významných vědců.

Ač na první pohled téma, kterému se věnoval Charles Darwin, není tak úplně v přímém vztahu k DNA, přesto chci uvést výročí 210 let od narození tohoto přírodovědce velikána. Ch. Darwin se do historie zapsal nesmazatelným písmem jako otec moderní evoluční biologie. A že jeho práce přímo nesouvisela s DNA? Vlastně není čemu se divit, když si uvědomíme, že v době jeho práce ještě nebyly známy geny, no a logicky ani samotná DNA. Každopádně Charles Darwin změnil dosavadní chápání světa první poloviny 19. století svou evoluční teorií.

Nakonec právě tato teorie, bez ohledu na její limity v porovnání s dnešním poznáním, poskytla impuls pro další přírodovědce zaměřit se na další zkoumání, které již přímo za porozuměním principům a fungování dědičnosti směřovalo. To vedlo ke znovuobjevení Mendelových zákonů a evoluce vycházející právě z genetiky. Ch. Darwin ještě považoval za základní jednotku přírodního výběru jedince, nikoliv to, co se zakládá v genech. Darwinův přínos v tomto spočívá zejména v tom, že jako první vysvětlil a popsal, na jakém principu evoluce probíhá. Další rozpracování směřující k jádru věci, tedy genetice, genům a DNA však čekalo až na jeho následovníky o několik desetiletí později.

 

Když už se konečně budeme vztahovat k DNA, známé to dvoušroubovici, můžeme v tomto roce slavit 150 let od doby, kdy byla objevena již výše tolikrát zmiňovaná DNA. A jak k tomu došlo? Jak u většiny velkých objevů, tedy dost náhodně a při poměrně nevábné činnosti – zkoumáním složení hnisu z nemocničních obvazů. Zásluhu za to nese švýcarský lékař a přírodovědec Friedrich Miescher. Ten z jader bílých krvinek přítomných v tomto hnisu izoloval směs různých látek bohatých na fosfát, kterou pojmenoval nuklein. V ní byly obsaženy všechny zásadní ingredience pro samotnou DNA, tedy nukleové kyseliny.

F. Miescher je právem považován za objevitele DNA, přičemž svůj objev učinil v roce 1869 na půdě Tübingenské univerzity v Německu. Trochu paradoxní je, že samotnému objeviteli nebyl význam a dopad jeho objevu během jeho života prakticky znám. V jeho bádáních ještě nedošel k tomu, z čeho se DNA skládá a jaká je její struktura. Na druhou stranu část jeho výzkumů směřovala k tomu, že by se mohlo jednat o látku hrající významnou roli v dědičnosti (Dahm, 2008).

 

Postupme tedy dále v čase do doby před 75 lety, kdy v roce 1944 americký vědec a lékař kanadského původu Oswald Avery zveřejnil jeden z nejdůležitějších objevů současné vědy. Ano, konečně se zde bavíme o skutečném poznání DNA a genů, které předurčují naší vlastní existenci. Trio výzkumníků ve složení již zmíněný Oswald Avery, Colin MacLeod a Maclyn McCarty se na Rockefellerově institutu zasloužili o zveřejnění vůbec prvního důkazu, že geny jsou tvořeny DNA, která je genetickým materiálem buněk.

Do té doby se obecně přijímalo, že za dědičnost jsou zodpovědné spíše proteiny. Není tedy divu, že jejich objev byl částí odborné veřejnosti přijat s nadšením, u jiné části však spíše s jistou nedůvěrou a rozpaky. Oswald Avery s kolegy vyzkoušel řadu analytických metod známých souhrnně pod názvem Averyho-McLoadův-Mccartyho experiment. Při něm rozpoznali, že genetická informace buněk a její přenos se z 99,9 % skládá právě z DNA, nikoliv z jiné látky organického původu (Cobb, 2014).

 

Pakliže se přiblížíme v čase ještě blíže současnosti, neměli bychom zapomenout na to, jak James D. WatsonFrancis H. Crick navázali na práci týmu z Rockefellerova institutu tím, že dokázali předložit strukturní model dvoušroubovice DNA tvořící jednotlivé nukleové kyseliny. K tomu ale až v jiném roce, až na to přijde… Od tohoto objevu totiž vedla přímá cesta k dalším objevům na poli DNA, jejichž nejbližší a vlastně i logickou metou bylo rozluštění jaderné DNA vybraných modelových organismů, včetně DNA člověka.

Čím se nyní genetika a molekulární biologie zabývají, je asi na první pohled jasné všem. Tedy jak jednotlivé geny přímo působí na naše životy, naše zdraví, vzhled, vlastnosti, intelekt a podobně. Do tohoto pohledu se již promítají různé pohledy různých přírodních věd, etiky, informatiky a techniky a technologií, jak je vyobrazeno na logu projektu k rozluštění lidského genomu (obr. XX).

 

 

 

Zdroje:

Cobb, M. (2014). Oswald Avery, DNA, and the transformation of biology. Current Biology, 24(2), R55-R60.

Dahm, R. (2008). Discovering DNA: Friedrich Miescher and the early years of nucleic acid research. Human genetics, 122(6), 565–581.

Obr. 1: Charles Darwin, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Charles_Darwin_seated.jpg

Obr. 2: Friedrich Miescher, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Friedrich_Miescher#/media/File:Friedrich_Miescher.jpg

Obr. 3. Oswald Avery, zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oswald_Avery

Obr. 4: McCarty, Watson a Crick, zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Maclyn_McCarty

Obr. 5: Logo projektu Čtení lidského genomu, zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%BD_genom

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Významná výročí v roce 2019.
Ostatní články seriálu:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Článek pro obor:

Přírodopis