Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > World Factbook jako zdroj geografických informací
Odborný článek

World Factbook jako zdroj geografických informací

4. 1. 2010 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr. Jiří Vorel

Anotace

Seznámení s databází World Factbook, tvorba tematických map v Kmlfactbook.

Cíl

Cílem příspěvku je seznámení s internetovou databází CIA World Factbook. Hlavní cíl je kladen na stažení dat z databáze a následné využití dat ke tvorbě tematické mapy v aplikaci kmlfactbook.

1. Seznámení s databází World Factbook

Následující článek je zaměřen na seznámení s volně dostupnou databází World Factbook, která je aktuálním zdrojem dat o všech státech světa. Internetové stránky jsou https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html.

Data této databáze mohou být užitečná mimo jiné při výuce zeměpisu ve středních školách. Databázi provozuje americká agentura CIA (Central Intelligence Agency), která neustále aktualizuje a spravuje statistická data států světa, a to je samozřejmě pro žáky i veřejnost velkou výhodou. Internet je ohromným zdrojem geografických informací, ne všechna data jsou však stále aktuální.

Součástí databáze je i webová aplikace Kmlfactbook.org, která umí všechna číselná data z World Factbook převést do mapy. Nejprve se ovšem zmíníme o databázi, ve druhé části článku si zkusíme prakticky zobrazit data pomocí aplikace Kmlfactbook.

Součástí databáze World Factbook jsou především tabulkové informace, které obsahují statistické, geografické, demografické a jiné informace o státech světa. Databázi spravuje CIA již od roku 1962. V roce 1971 byla data poprvé publikována pro veřejnost a od roku 1997 je databáze volně přístupná na internetu. Data v databázi jsou rozdělena do následujících sekcí:

• Introduction – obecné informace
• Geography – základní geografické informace
• People – informace o obyvatelstvu
• Government – vláda
• Economy – ekonomické informace
• Communications – informace o telefonních, internetových aj. přípojkách domácností (komunikace)
• Military – armádní informace
• Transnational Issues – mezinárodní sféra

Jednotlivé charakteristiky ukazatelů jsou podrobně vysvětleny v abecedním pořadí v hlavním menu internetových stránek „References/Definitions and notes." V hlavním menu dále najdete např. vlajky jednotlivých států světa, mapy jednotlivých regionů světa, převodní míry mezi státy světa, mezinárodní kódy států atd. Ukazatele jsou aktuální, žáci je mohou využívat jako zdroj geografických informací pro nejrůznější účely. Jednotlivé ukazatele dále mohou porovnávat i v kontextu s ostatními státy světa. K tomu slouží pole „Field Listing", které je umístěno vždy na pravé straně za daným ukazatelem (viz odkaz 1).

Několik posledních vydání World Factbook je možno stáhnout ve formátu PDF. Všechna data jsou prezentována pouze v podobě tabulek, čísel a textů, mají však výrazný prostorový charakter. Proto přichází na řadu aplikace kmlfactbook.org, která umí vytvořit z čísel jednoduché tematické mapy. Tyto mapy si mohou zkusit vytvořit žáci, kteří probírají kartografii ve škole. Následující praktické cvičení jistě zpestří výuku kartografie ve školách a snad i některé žáky zaujme.

2. Seznámení s aplikací kmlfactbook

Pro následující cvičení budeme potřebovat:

• Přístup na internet
• Software – Google Earth – stáhneme na adrese: http://earth.google.com/intl/en/download-earth.html
• Microsoft Excel, Google Docs

Spustíme internetové stránky http://www.kmlfactbook.org/, které prostorově dokáží zobrazit tabulková data z World Factbook. Práce v této aplikace je jednoduchá a žáci ji určitě zvládnou. Aplikační okno se skládá z několika částí (viz odkaz 2).

Levý sloupec obsahuje témata, která chceme zobrazovat v mapě. V tomto sloupci vybíráme ze stejných témat, která jsou obsažena v databázi CIA World Factbook, tedy: geografie, demografie, ekonomika, doprava, armáda, vláda a komunikace. Další skupinou dat, která můžeme prostorově zobrazit, je WRI Earth Trends. Tato sekce dat obsahuje další podsekce jako klima a atmosféra; vegetační pásy a typy reliéfů; populace a zdraví; energie a zdroje; ekonomika a životní prostředí; zemědělství; biologická rozmanitost a ochrana přírody. Zde si můžeme vybrat z velkého množství aktuálních témat, která trápí naši planetu, a jsou tak řazena mezi tzv. globální problémy. Data jsou zprůměrňována za časové období 1950 až 2000. Další sekcí je User Submitted, která disponuje časovou řadou dat od roku 1990 až do roku 2006. Můžeme si tedy vybrat rok v rozmezí 1990 až 2006 a téma (životní prostředí, ekonomika, energetika, populace aj.), které chceme zobrazit v mapě. Důležitou předností aplikace kmlfactbook je možnost nahrát vlastní data. Abychom mohli nahrávat data, musíme se bezplatně zaregistrovat. Jedná se pouze o formalitu – zadání hesla, jména a e-mailové adresy. Data je nutné nahrávat ve formátu csv a soubor musí obsahovat dva sloupce. V prvním by měl být uveden název státu a ve druhém příslušný číselný údaj (obr. 5). Pokud je název státu zadán přesně, tak jako v databázi World Factbook, dokáže kmlfactbook informaci okamžitě a správně přiřadit, bez nutnosti dalších úprav.

Prostřední část aplikace slouží k nastavení parametrů, jak bude výsledná mapa vypadat. Můžeme zvolit buď 2D, 3D nebo Chart (koláčový graf) jako výslednou vizualizaci mapy. 2D vizualizace je vyjadřovací metoda kartogram či pseudokartogram, 3D je umělé převýšení jednotlivých států. Dále je uživateli umožněno nastavit jednotlivé barvy, průhlednost a tloušťku hraničních linií. Do mapy je možné pro každý stát přidat také bod, který po kliknutí zobrazí další informace o zvoleném tématu.

Největší část okna aplikace je určena pro vlastní mapu. Mapu můžeme zobrazovat na satelitním nebo terénním podkladu. Ikona "Fullscreen" slouží k celoplošnému zobrazení mapy. Vlastní mapa je interaktivní, což znamená, že můžeme klikat na jednotlivé ukazatele a zobrazují se nám absolutní tabulkové hodnoty.

3. Tvorba tematické mapy

Nyní se pokusíme vytvořit z dostupných dat tematickou mapu. Jako zdroj dat použijeme data demografická, konkrétně v sekci CIA World Factbook/Birth rate. Pokusíme se zobrazit porodnost jednotlivých států světa v promilích, tedy přepočtených na 1 000 obyvatel.

V nastavení parametrů klikneme na 2D zobrazení. "Opacity" (neprůhlednost) nastavíme na 100 % u ploch států i u hranic. Jako barevnou škálu zvolíme předdefinovanou barevnou posloupnost od žluté po sytě červenou. "Line color", resp. barvu hranic zvolíme černou, tedy "000000". Parametr "Anchor data" nebudeme definovat vůbec. Tato barevná škála je určena pro záporná (negativní) data. Ta ovšem u porodnosti nejsou, proto tento parametr nebudeme zaškrtávat! Dále zaškrtneme pole "include popup ballons". Toto pole nám umožní zobrazit číselné informace o porodnosti za jednotlivé státy. U tohoto parametru nastavíme dále "placemark icon" (tvar) a "label size" (velikost). Zvolíme "dot" (bod) a velikost nastavíme na 0,6. "Highlight line color", tedy barvu linie, která se aktivuje, když kurzorem najedeme na příslušný stát, nastavíme na bílou barvu. "Advanced options" (pokročilé možnosti) nastavovat nebudeme, protože pro ukazatel porodnosti se nehodí. Tento parametr je vhodný spíše pro charakteristiky s delším časovým obdobím. Je schopen ukázat změny v určitém časovém období, např. 50 let. Pokud máme všechny parametry nastavené, klikneme na "Preview map" a zobrazí se nám mapa porodnosti jednotlivých států světa.

Jestliže chceme zobrazit mapu s kartodiagramy, stačí jen přepnou na parametr "chart" a poté kliknou na "Preview map" a mapa se zobrazí v dané vyjadřovací metodě. U zobrazení 2D a Chart se tematické mapky vytváří nad podkladem Google maps. U 3D zobrazení se mapy vytváří nad podkladem aplikace Google Earth.

Pozn.: K 3D zobrazení je potřeba nainstalovat plugin Google Earth. Ten se automaticky nainstaluje při volbě 3D zobrazení v aplikaci kmlfactbook.

Otázky a úkoly:

1. Porovnejte porodnost jednotlivých regionů světa. Pro které regiony světa je charakteristická vysoká porodnost? Své tvrzení zdůvodněte.

2. Jaký stát má nejvyšší porodnost na světě?

3. Jakou porodnost vykazuje Česká republika? Jakou porodnost máme v kontextu s dalšími státy Evropy?

4. Porovnejte porodnost dvou nejlidnatějších států světa.

3D tématická mapa porodnosti
1. 3D tematická mapa porodnosti

4. Nahrání dat z/do kmlfactbook

Data, která zobrazujeme v aplikaci kmlfactbook, je možné stáhnout a dále využívat. K těmto účelům slouží ikona "Download KML file". Najedeme na tuto ikonu a stáhneme data o porodnosti na svůj PC. Soubor se uloží s příponou .kmz. Při spuštění tohoto souboru se uvedená data zobrazí v aplikaci Google Earth.

Velkou výhodou aplikace kmlfactbook je možnost nahrávat vlastní data. Nyní se pokusíme stáhnout data týkající se úmrtnosti v jednotlivých státech. Ukazatele úmrtnosti bychom mohli rovnou načíst z aplikace kmlfactbook, pro názornost ovšem využijeme služeb bezplatného stažení dat z World Factbook. Spustíme tedy tuto aplikaci, v sekci "People" najdeme ukazatel "Death rate" (úmrtnost). Klikneme na ikonu "Field listing" a zobrazí se nám úmrtnost na 1 000 obyvatel abecedně za jednotlivé státy světa. Abychom mohli uvedená data stáhnout, musíme najet na ikonu "Country Comparison to the world". Tím docílíme, že se nám jednotlivé země seřadí v pořadí od největší úmrtnosti po nejmenší. Jako první stát bychom měli mít Svazijsko, které vykazuje nejvyšší úmrtnost na 1 000 obyvatel. Dále spustíme "Download Data" a uvedená data uložíme pod názvem mortalita.csv. Pokud uvedený soubor se dvěma čárkou oddělenými sloupci nevytvoříme, aplikace kmlfactbook nebude data zobrazovat! Obrázek druhý nám znázorňuje, jak by měly sloupce vypadat v aplikaci Microsoft Excel. Důležitá je čárka, která je za názvy jednotlivých států. Ve druhém sloupci jsou číselné hodnoty (nejedná se úmrtnostní ukazatele, ale o přirozený přírůstek). Poté, co vytvoříme soubor, otevřeme aplikaci kmlfactbook.org, nalogujeme se a načteme soubor mortalita.csv. Soubor načítáme pomocí ikony "Upload". Měla by se nám načíst data, která jsme stáhli z World Factbook. V dolní části obrazovky spustíme "Edit Details" a před vlastním zobrazením dat zaškrtneme ikonu "Make this table public". Poté změny uložíme a klikneme na "Preview in Map". Zobrazí se nám tematická mapa úmrtnosti jednotlivých států světa. Dle potřeby můžeme měnit zobrazení na 2D, 3D nebo Chart.

Pozn.: Soubor ukládáme s příponou csv (comma separate value). Tuto příponu ukládá velké množství aplikací, např. Microsoft Excel, Google Docs, OpenOffice Calc a další. Soubor musí obsahovat dva sloupce, které jsou odděleny čárkou. První sloupec je pro název státu, druhý pro číselný údaj.

Ukázka dvou sloupců v Microsoft Excel. První sloupec obsahuje názvy států, druhý číselné hodnoty. Vš

2. Ukázka souboru .csv vytvořeného v MS Excel. První sloupec obsahuje názvy států, druhý číselné hodnoty. Všechny názvy států musí být stejné jako ve World Factbook.

Otázky a úkoly:

1. Porovnejte úmrtnost jednotlivých regionů světa. Pro které regiony je charakteristická vysoká úmrtnost? Zdůvodněte proč. Jak se promítá do úmrtnostních ukazatelů onemocnění virem HIV? Pracujte s daty HIV/AIDS.

2. Ve kterých státech Evropy je nejnižší úmrtnost? Zdůvodněte proč.

3. Zobrazte tematickou mapu přirozeného přírůstku/úbytku (population growth rate) jednotlivých států světa. Porovnejte Evropu s ostatními regiony světa.

4. Co charakterizuje ukazatel infant mortality rate? Porovnejte Českou republiku s ostatními regiony světa.

5. Za domácí úkol vytvořte tematickou mapu střední délky života mužů a žen. Jako zobrazovací metodu použijte kartodiagramy. Vytvořte textový komentář k výsledné mapě.

Reflexe

Výše popsané aplikace mají široké využití nejen v hodinách zeměpisu. Databáze je ohromným zdrojem informací, se kterými lze pracovat i v jiných tematických celcích než je demografie. Nabízí se možnost použít databázi např. i ve výkladu kartografie. Žáci si osvojí vyjadřovací metody tematického obsahu map, udělají si vlastní mapu, naučí se pracovat s daty. Učitelé si ovšem musí uvědomit, že aplikace kmlfactbook zobrazuje kartogramy absolutních hodnot, což je z pohledu kartografie velkou chybou. Učitelé mohou v počítačové učebně zadat žákům praktický úkol vytvořit různé tematické mapy. Velké množství dat umožňuje vytvářet různé tematické mapy. Žáci mohou pracovat i v menších skupinách. Další variantou je zadat žákům vytvořit mapy formou domácího úkolu. Domnívám se, že i přes určité nevýhody může být aplikace využita při výuce v základních a středních školách, pro žáky to může být přínosné a motivující. Praktické ukázky zobrazení tematických map, práce s daty a jejich využití, to vše si klade za cíl u žáků vyvolat větší zájem o přírodovědné předměty. Žáci by měli vědět, že existuje velké množství zdarma dostupných programů a internetových databází, které mají praktické využití.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Jiří Vorel

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Základní problémy sociokulturních rozdílů

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

PC, internet, MS Excel nebo Google Docs