Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Inspirace k realizaci průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - tematický okruh <i>Globalizační a rozvojové procesy</i>
Odborný článek

Inspirace k realizaci průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - tematický okruh <i>Globalizační a rozvojové procesy</i>

19. 4. 2006 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Regína Dlouhá
Spoluautor
Ondřej Nádvorník

Anotace

Text představuje jednu z možností, jak do výuky zařadit tematický okruh Globalizační a rozvojové procesy, který tvoří část průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Pro vybraná témata a k nim přiřazené cíle je pro inspiraci uvedena metodická řada výukových aktivit.

Tematický okruh Globalizační a rozvojové procesy

(převzato z nově upraveného RVP GV)

GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ procesy1

  • Teoretická základna pojmu globalizace: jak se promítají vývojové procesy současného světa do každodenního společenského života, do života každého člověka.
  • Historické přístupy k procesům globalizace: vnímání vývojových procesů probíhajících v určitých historických etapách, zprvu nerovnoměrně v různých regionech světa, později již v celosvětové (globální) úrovni.
  • Geografické vnímání globalizace: charakteristika vývojových procesů a změn, uskutečňujících se v určitém prostoru a v čase a projevujících se rozvojem techniky, rostoucí dynamikou v pohybu informací, kapitálu, zboží, spotřeby a lidí ve společenském prostředí; zvyšující se inovací, intenzitou a rychlostí hospodářských a sociálních vazeb, výměn a činností, které stále více překračují tradiční politické, ekonomické, kulturní a geografické hranice; zvyšováním vzájemné závislosti.
  • Perspektivy společenského rozvoje v kontextu globalizačních procesů: aspekty, dimenze a měřítka společenského rozvoje, kladné a záporné projevy a tendence.
  • Ekonomický rozvoj a globalizace: soubor procesů vedoucích k propojování výrobců a spotřeby v celosvětovém měřítku se sociálními a politickými dopady: internacionalizace světového hospodářství - národní státy, nadnárodní společnosti, globální trh a spotřeba; globální ekonomická nerovnost - nerovnoměrnost v rozložení a rozvoji světového hospodářství, centra a periferie výroby a spotřeby; koncentrace hospodářské a politické moci.
  • Globalizace a kulturní změny: procesy podporující stejnorodost a rozdílnost kulturního prostředí, snižování kulturní rozmanitosti na Zemi, šíření tzv. globální kultury a jeho důsledky.
  • Lokální kulturní prostředí v procesu globalizace: posilování místních zájmů, komunit a identit (protikladný proces tzv. globalizace vůči globalizaci).
  • Kulturní okruhy ve světě a v Evropě: etnická, jazyková a náboženská rozmanitost, civilizační okruhy, jejich specifikace, rozdíly a možnosti spolupráce; prolínání světových kultur, etnické, náboženské a kulturní konflikty jako důsledek globalizace.
  • Člověk jako jedinec v globálním kontextu: diskuse jak vyjádřit osobní identitu (rozumět sám sobě, chápat sám sebe uvnitř společnosti); chápání národní a evropské identity, vlivy na člověka jako jedince ve společnosti v lokálním, regionálním a globálním kontextu.

Základní pojmy tematického okruhu Globalizační a rozvojové procesy

Soudobý svět a globalizace

Za hlavní rys současného světa můžeme považovat rostoucí závislost a propojenost života jeho obyvatel. Soubor procesů, které zintenzivňují, zmnožují a rozšiřují dosah vzájemných společenských vazeb přes geografické hranice, se nazývá globalizace. Nejedná se o jediný nedělitelný proces, globalizace je spíše souborem mnoha provázaných a navzájem se podmiňujících procesů, které obsahují aspekty ekonomické, sociální, kulturní, politické a environmentální. Zároveň se zvýšenou vzájemnou závislostí obyvatel různých částí světa je tento stav společensky reflektován spolu s problémy i přínosy, které vytváří. Přes provázanost globalizačních procesů je možné uvažovat odděleně o různých jejích aspektech.

Ekonomické aspekty globalizace

Ekonomická globalizace spočívá ve zvyšování intenzity a rozšiřování mezinárodních ekonomických vazeb. Ta je umožněna technologickým vývojem (zejména v oblasti dopravy a komunikačních technologií), liberalizací světového obchodu, propojováním mezinárodních trhů, tvorbou globálního ekonomického systému.

Proces odbourávání bariér bránících svobodnému pohybu zboží, surovin, služeb, peněz a informací se nazývá liberalizace. Největší podíl na mezinárodní výměně mají bohaté státy, které nejvíce obchodují mezi sebou. V nich jsou podmínky směny skutečně velmi otevřené a podobný přístup požadují tyto státy od chudých. Hlavním požadavkem chudších zemí bývá naopak ochrana vlastních trhů a obyvatel, respektive rovnocenné podmínky pro obchod. Zejména bohaté státy často různými opatřeními ochraňují určitou část svého trhu - cly, tarify a dovozními kvótami. Chudé státy jsou často závislé na jedné plodině nebo surovině, a pokud je nemohou prodávat za přijatelnou cenu, zůstávají chudé. Cenu komodit určují světové burzy, které jsou velmi citlivé na informace a mohou způsobit prudký výkyv cen dané komodity. Oblast mezinárodního obchodu je regulována pravidly Světové obchodní organizace.

Velká část světové ekonomické produkce a obchodu spadá pod podniky s mezinárodní působností, někdy nazývané nadnárodní korporace. Jedná se o velké obchodní společnosti, které nejsou vázány na jeden stát. Ty přispívají ke globalizaci výroby a spotřeby. Globalizace výroby označuje proces, kdy jsou jednotlivé dílčí části výrobků za co nejvýhodnějších podmínek vyráběny a sestavovány v různých zemích. Globalizace spotřeby označuje rozšiřování produktů od jednoho výrobce po různých částech světa. V současném světě dochází ke zvyšování podílu nadnárodních společností na celkové světové produkci a na světovém obchodě. Obrat největších nadnárodních společností je srovnatelný s rozpočtem ekonomik středně bohatých států. Náhledy na činnost nadnárodních korporací se liší. Na jedné straně mohou investicemi do rozpočtu, infrastruktury, know-how a lidských zdrojů pomoci ekonomickému rozvoji daných regionů. Na druhé straně, pokud se jedná o investice krátkodobého charakteru využívajících málo kvalifikovanou pracovní sílu, přináší místním lidem jen omezené výhody (např. montážní haly). Navíc v takových případech bývá snadné výrobu přesunout do oblasti, kde je pracovní síla aktuálně levnější. Státy se mnohdy snaží přilákat investice nadnárodních firem například daňovými prázdninami či výjimkami z pravidel platících pro ostatní investory.

Sociální aspekty globalizace

Globalizace v sociální oblasti se projevuje nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. V důsledku rozvoje dopravy se objevily nové možnosti pohybu. To sebou přineslo rozšíření jevů, jako je cestovní ruch a mezinárodní migrace. Díky rozvoji médií a komunikačních technologií, zejména televize a internetu, dochází k okamžité výměně informací v nebývalé šíři. V souvislosti s těmito jevy se mluví o "časoprostorovém zmenšení světa" nebo o vzniku tzv. "globální vesnice". K nové mobilitě a informacím však nemají všichni lidé přístup. S nerovnoměrným rozdělením přístupu k informacím, zdrojům a technologiím se udržuje sociální a informační propast mezi bohatou menšinou, koncentrovanou především ve státech rozvinutých, a chudou většinou ve zbytku světa. Ke zmírnění chudoby velmi rozšířené v chudších částech světa se snaží bohaté i chudé státy přispět rozvojovou spoluprací. Ta je jedním z pozitivních projevů globalizace. Prostřednictvím zvyšování objemu a zkvalitňování rozvojové pomoci, redukce dluhů chudších zemí vůči bohatým a nastavení nediskriminujících obchodních pravidel mohou chudší země získat šanci úniku z pasti chudoby.

Kulturní aspekty globalizace

Projevem globalizace v kulturní oblasti je zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměna. Kulturní kontakty a ekonomická a sociální provázanost působí změny ve všech kulturách a společnostech světa. Během 18. a 19. století probíhaly v Evropě a v USA procesy modernizace charakterizované urbanizací, industrializací, racionalizací veřejné správy, demografickými změnami společnosti, sekularizací a rozsáhlými změnami v životních stylech lidí. V dlouhodobém pohledu vedly tyto změny ke zvýšení životní úrovně ve společnostech (vzdělání, zdravotnictví, materiální zabezpečení). Modernizační procesy byly poté rozšířeny po celém světě a v různé míře probíhají dodnes. Procesy modernizace se staly základem globalizace.

Všechny společnosti světa se již dostaly do kontaktu s projevy modernizace. Stále intenzivnější kontakty mezi společnostmi jsou provázeny mizením či proměnou tradičních společností a tedy snižováním kulturní rozmanitosti světa. Na jedné straně dochází k unifikaci kulturních jevů (například rozšiřování angličtiny jako světového dorozumívacího jazyka). Na druhé straně vede vzájemné ovlivňování kultur také k vytváření nových kulturních forem (hybridizace - například nové jazyky, životní styly atd.). V této souvislosti je důležité uvědomit si, že kultury nebyly nikdy zcela izolovány a v jisté míře byly vždy v kontaktu a navzájem se ovlivňovaly a přizpůsobovaly jedna druhé. Rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že jsou nyní vystavovány intenzivním globálním vlivům. V reakci na ně často dochází ke zdůrazňování lokálních odlišností, k utváření a posilování národních a etnických identit po celém světě. Tento trend doprovázející expanzi globálních vlivů se označuje jako partikularizace či lokalizace.

V souvislosti s kulturní globalizací se často uvádí otázka různých hodnot spojených s různými kulturami. Někteří autoři (např. Samuel Huntington) spojují určité hodnoty s civilizačními okruhy a varují před možnostmi jejich střetu. Tato koncepce je kritizována, neboť předpokládá, že kultury respektive civilizace jsou vesměs homogenní a statické, což se týká převládajících hodnot. Naproti tomu vědci zabývající se světovým náboženstvím nebo otázkou lidských práv upozorňují na to, že hodnoty a tradice uvnitř jednotlivých kultur či civilizací jsou značně odlišné a nepředznamenávají tak nutně "střet civilizací". Naopak umožňují jejich spolupráci při prosazování lidských práv po celém světě.

Politické aspekty globalizace

Politická globalizace je charakterizována vzájemnou integrací jednotlivých států (například v rámci EU), působením mezinárodních subjektů, jako je Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantická aliance či mezinárodních ekonomických institucí, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace. V rámci mezinárodních institucí vznikají pravidla, která platí pro všechny státy, které podepíší dané dohody. Existuje spor o tom, zda vlivem globalizace ztrácejí státy část své suverenity a rozhodovacích pravomocí ve prospěch mezinárodních organizací či korporací. Přesto, že existují v různých zemích významné zásahy mezinárodních institucí do politiky, zůstávají rozhodující pravomoce v rukou silných států.

Zároveň s integračními trendy je globalizace doprovázena snahou o politickou emancipaci některých subjektů (regionů, skupin). Projevy nacionalismu, či separatismu jsou výsledkem snahy těchto subjektů o prosazení vlastních zájmů, které mohou být ekonomického, politického i kulturního charakteru. V některých případech vedou tyto snahy k desintegraci a rozpadu stávajících státních struktur.

Vzhledem k tomu, že mnohé zájmy a problémy přesahují hranice států, vzniká velké množství mezinárodních sítí (například regionálních a městských zastupitelstev, regionálních bloků, mezinárodních asociací atd.). K politické globalizaci také významně přispívá celosvětové působení nevládních organizací. V reakci na některé negativní vlivy globalizace vznikla také řada globálních sociálních hnutí, která se snaží prosadit svoje vize světa (environmentální hnutí). Růst intenzivních mezinárodních vztahů přináší otázku, zda je možné a potřebné jakýmsi způsobem regulovat tyto vztahy v globálním měřítku. Je nastolena otázka globálního řízení, které v současné době vykonávají některé mezinárodní subjekty, jako OSN a její agentury a další.

Pojmová mapa globalizačních a rozvojových procesů

1.

 

 

Přínosy průřezového tématu VMEGS, které je vhodné naplňovat v tematickém okruhu Globalizační a rozvojové procesy

V oblasti postojů a hodnot:

  • žáci přijímají zodpovědnost za sebe a svět, ve kterém žijí;
  • žáci se aktivně podílejí na řešení místních problémů a přispívají k řešení problémů na regionální, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situacích, které vyžadují dlouhodobé společné úsilí.

V oblasti dovedností:

  • žáci dokáží vymezit problém, analyzovat ho, hledat různá řešení a využívat při něm vlastních zkušeností i zkušeností ostatních;
  • dokáží si na základě osvojených informací vytvořit vlastní názor, umí ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu s evropskými a globálními vývojovými tendencemi;
  • umí myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy.

V oblasti poznatků:

  • žáci vnímají a hodnotí lokální a regionální jevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech.

Možné postupy k dosažení vybraných cílů

  • Metodická řada pro dosažení postoje: "Žáci se aktivně podílejí na řešení místních problémů a přispívají k řešení problémů na regionální, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situacích, které vyžadují dlouhodobé společné úsilí."

Dílčí sledované cíle:

Žák:

  • vysvětlí s jakými problémy se potýká soudobý svět a jak jsou tyto problémy řešeny;
  • popíše cíle a funkce nejdůležitějších mezinárodních organizací (OSN, EU, NATO, MMF, Světová banka, Světová obchodní organizace);
  • analyzuje problém, navrhne různé způsoby řešení, vybere nejvhodnější způsob řešení problému;
  • navrhne, jak on sám může přispět k řešení vybraného problému.

Materiál:

  • kartičky s názvy mezinárodních organizací;
  • odborná literatura;
  • záznamové karty pro prezentaci.

Časová náročnost:

  • 6 vyučovacích hodin.

Činnosti:

  • volné psaní:
    • žáci si během dvou minut zapíší všechny myšlenky, které je v souvislosti s tématem "Já a svět" napadnou;
    • své texty dobrovolníci přečtou či parafrázují ostatním;
  • kartičky:
    • každá dvojice obdrží kartičku s názvem jedné mezinárodní organizace (OSN, EU, NATO, MMF, Světová banka, Světová obchodní organizace), na kartičku doplní, co o této organizaci ví;
    • v učitelem poskytnuté odborné literatuře (např. Společný svět, str. 256 - 272) mají dohledat a na kartičku doplnit informace, které objasní cíle a funkce této organizace, příklady problémů, které se snaží řešit a jak;
    • kartičky se v učebně vystaví.
  • sumarizace na tabuli:
    • na základě práce s kartičkami žáci na tabuli společně s učitelem vypíší, s jakými problémy se svět potýká a jak tyto problémy pomáhají řešit mezinárodní organizace;
  • práce ve dvojici "globální - lokální":
    • dvojice si vybere 1 problém ze zápisu na tabuli z minulé aktivity a pokusí se jeho projevy nalézt na lokální úrovni;
    • analyzuje tento problém, najde jeho příčiny, hledá řešení, vybere nejvhodnější řešení;
  • prezentace před třídou:
    • výsledky práce dvojice prezentují před třídou;
    • posluchači mají k dispozici záznamové karty, do kterých doplňují poznámky k prezentacím (především však zaznamenávají k jednotlivým prezentovaným lokálním problémům způsoby, jakým mohou k řešení těchto problémů přispět oni sami);
  • úvaha:
    • žáci mají v úvaze "Já a globální problémy" vyjádřit svůj postoj k tomuto tématu.
Zpětná vazba

Pro ověření postojového (afektivního) cíle je vytvořena především závěrečná aktivita, v níž učitel může posoudit, zda bylo u žáků cíle dosaženo.

Pro ověření dílčích cílů jsou vytvořeny takové aktivity, kde může učitel snadno žáky hodnotit.

V aktivitě "kartičky" lze ohodnotit výstupy (vystavené kartičky), tedy zda byly dvojice schopny správně popsat cíle a funkce mezinárodní organizace.

V aktivitě sumarizace lze ohodnotit jednotlivé žáky dle jejich příspěvků při společné práci, tzn. zda žák vysvětlí, jak je jím vybraný problém řešen a zda je tento problém považován za problém globální.

V aktivitě "práce ve dvojici" lze ohodnotit správnost výběru lokálního problému ve vazbě k problému globálnímu, logickou provázanost příčin a řešení problému.

Poznámky

Aktivitu "práce ve dvojicích" lze rozvinout v dlouhodobý projekt. Vhodné je žáky nasměrovat na řešení problémů (třídění odpadů, šetření vodou, šetření energiemi, …) v jejich nejbližším okolí - rodina, škola, zájmová skupina a ukázat jim tak, jak v konkrétním sociálním prostředí změny při řešení problémů probíhají.

  • Metodická řada pro dosažení cíle: "Žáci vnímají a hodnotí lokální a regionální jevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech."

Dílčí sledované cíle:

Žák:

  • vyvodí obecné závěry o propojenosti dnešního světa;
  • uvede klady a zápory globalizace.

Materiál:

  • fólie s textem;
  • mapy světa;
  • noviny a časopisy.

Časová náročnost:

  • 3 vyučovací hodiny.

Činnosti:

  • aktivita "Mobil":
    • učitel se žáků zeptá, kdo má mobilní telefon a iniciuje brainstorming o kladech a záporech jejich užívání, všechny odpovědi zaznamenává na tabuli;
    • společně se žáky diskutuje otázky: Z čeho se telefon skládá? Z čeho se jednotlivé části vyrábějí? Kde se tyto suroviny získávají? Kde se telefony sestavují? Kdo je nejvýznamnějším výrobcem? Kdo má z prodeje největší profit?;
    • učitel promítne text (Společný svět, str. 108):
    • ve společné diskusi si se žáky odpoví na otázky: Co jsme si na příkladu mobilního telefonu dokumentovali? Vyplývají z toho nějaké obecnější závěry? Napadají vás výhody a nevýhody propojení světa? Způsobuje tento fakt někomu problémy? Kde a jak?;
  • Mobilní telefony obsahují zlato (hlavní oblasti těžby jsou v JAR nebo v Rusku), měď (Chile, Papua Nová Guinea), nikl (Kanada), koltan (Austrálie, Kanada, Brazílie, Kongo).

    Anténa může být vyrobena v Hong Kongu, základová deska v Malajsii, mikrofon a baterie v Číně, počítačové čipy v Japonsku nebo Německu. Display může být z Jižní Koreji, klávesnice z Taiwanu. Mobilní telefony jsou sestavovány např. v Irsku, Německu nebo Mexiku.

  • popis světa:
    • všichni žáci obdrží mapu světa, za úkol mají popsat svět se zaměřením na člověka a společnost;
  • sumarizace kritérií pro popis světa:
    • na základě jednotlivých popisů světa žáci společně s učitelem formulují kritéria pro popis světa (např. rozdělení podle náboženství, podle úrovně příjmu, podle způsobu obživy, podle politických režimů atd.);
  • práce ve skupinách:
    • žáci ve skupinách hledají v nejrůznějších novinách a časopisech články dokazující existenci kritérií pro popis světa, v těchto článcích hledají zmínky o závislosti a propojenosti různých oblastí světa a různých dimenzí rozvoje;
  • diskuse - vzájemná závislost a propojenost ve světě:
    • žáci na základě práce v hodinách diskutují nad pozitivy a negativy vzájemné závislosti a propojenosti ve světě, nad pozitivy a negativy globalizace.
Zpětná vazba

Pro ověření dílčích cílů jsou vybrány diskuse. Diskuse v rámci aktivity "Mobil" umožňuje učiteli zhodnotit, zda jsou žáci schopni vyvodit obecné závěry o propojenosti světa. Závěrečná diskuse ověří, zda jsou žáci schopni uvést pozitiva a negativa globalizace.

Zdroje informací a metodika pro učitele

Webové stránky:
www.varianty.cz
www.jedensvet.cz/skoly


1 Tučně označené body jsou probírány pomocí níže uvedených metodických řad.

Literatura a použité zdroje

[1] – Globalizace pro a proti. Academia, 2002.
[2] – NÁDVORNÍK, N.; VOLFOVÁ, A. (Eds). Společný svět - příručka globálního rozvojového vzdělávání. Praha, 2004.
[3] – PIKE, G.; SELBY, D. Cvičení a hry pro globální výchovu. [Díl] 1. Praha : Portál, 2000.
[4] – PIKE, G.; SELBY, D. Cvičení a hry pro globální výchovu. [Díl] 2. Praha : Portál, 2000.
[5] – PIKE, G.; SELBY, D. Globální výchova: [nabídka alternativních aktivit pro práci ve škole]. Praha : Grada, 1994.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech