Odborný článek

Etická výchova

11. 9. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Výuka vyučovacího předmětu Etická výchova je postavena na konkrétních příbězích a problémech každodenního života s etickým řešením (např. konfliktní mezilidské vztahy, šikana, korupce apod.).

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Letohradské soukromé gymnázium, o. p. s.
Realizátor: Jitka Macháčková
Konzultant VÚP: Viola Horská

Vyučovací předmět Etická výchova (EtV) je realizován na základě obsahu metodického materiálu Etická výchova 1. – 3. díl (Ladislav Lencz, Ol’ga Križová). V Letohradském gymnáziu je vyučován v prvním a pátém ročníku osmiletého cyklu jako povinný předmět s časovou dotací 1 hodina týdně.

Etická výchova využívá zážitkové a problémové výchovné a vzdělávací strategie k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, začleňuje vybrané tematické okruhy všech průřezových témat (stěžejní je zejména téma Osobnostní a sociální výchova) a integruje část vzdělávacího obsahu Výchovy ke zdraví. Výuka je postavena na konkrétních příbězích a problémech každodenního života s etickým řešením (např. konfliktní mezilidské vztahy, šikana, korupce apod.). Výchovné a vzdělávací strategie odpovídají rostoucí náročnosti výuky a odlišnému stupni zralosti žáků.

Kontext

V Letohradském soukromém gymnáziu je kladen důraz především na všestranný rozvoj osobnosti. Již od vzniku školy se pedagogové snaží vytvářet poměrně neformální, rodinné prostředí. Žáci mají oproti jiným vzdělávacím zařízením, v rámci stanovených pravidel, větší svobodu rozhodování, ale tím i vyšší podíl odpovědnosti za své jednání a chování.

Cílovou skupinou příkladu dobré praxe je v širším slova smyslu celá škola (pedagogové, žáci a jejich rodiče). Konkrétní skupinou pro účely tohoto zpracování jsou žáci primy a kvinty - tedy nově příchozí žáci, kteří z hlediska vývojové psychologie procházejí kritickým a problematickým obdobím puberty.

Východiska

Etická výchova (jako modifikovaný projekt výuky dle Roberta Roche Olivara) se v letohradském gymnáziu začala vyučovat v roce 2002 jako nepovinný předmět, jehož zavedení bylo v koncepčních záměrech nové ředitelky školy. Celkové zaměření gymnázia směrem k rozvoji a posilování pozitivních morálních hodnot u dětí a ve vztazích na všech úrovních školy tomuto záměru velmi napomohly. Významným mezníkem v realizaci výuky Etické výchovy se stala tvorba vlastního školního vzdělávacího programu. Tehdy byla Etika zavedena jako povinný předmět v primě a v kvintě.

Na realizaci PDP se podílejí všichni pedagogové a žáci školy, neboť výuka etické výchovy plně koresponduje s prioritami a hodnotovou výchovou zmiňovanou v ŠVP Otevřená škola. Jedná se o systémový projekt (počínaje adaptačním kurzem po nástupu do primy a konče deklarovaným profilem absolventa). V současné době je ve škole jeden pedagog s osvědčením pro výuku etické výchovy a jeden odborně zaškolený. Aprobace pedagogů pro výuku etické výchovy je současně jistým omezením PDP.

Cíle

Jednoznačným cílem výuky předmětu Etická výchova je rozvoj prosociálního chování žáků, způsob, jak napomoci ve školním prostředí vychovat jedince, který přijímá a předává základní lidské a morální hodnoty v tom pozitivním slova smyslu. Podnítit a naučit žáky spolupracovat na realizaci toho, co považují za dobré a vydržet při realizaci záměru i ve ztížených podmínkách. Jedním ze základních cílů je i napomáhat vytváření vlastního názoru žáků, být jim oporou při prvním prosazování etických postojů a sociálních dovedností a pomoci při genezi osobnosti žáka. V neposlední řadě si výuka předmětu Etická výchova klade za cíl vytvořit ze školní třídy výchovné společenství, a tak napomoci k bezproblémovému soužití kolektivu a výuce ostatních předmětů v pozitivně naladěném prostředí spolupráce.

Základními znaky prosociálního chování jsou především:

  • chování a jednání ve prospěch druhé osoby, které nevyplývá z povinnosti,
  • chování a jednání bez očekávání odměny,
  • chování nenarušující naše vlastní „já“.

Při naplňování cílů předmětu Etická výchova je nutné mít stále na paměti, že jde o princip, který by měl být uplatňován ve všech životních situacích.

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Výchova ke zdraví, RVP ZV a RVP G
Žák:

  • vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí,
  • projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce,
  • vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi,
  • usiluje o pozitivní změny ve svém životě (životě vrstevníků), svými argumenty a jednáním v životě školy podporuje zdraví,
  • posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

  • přijímá podporu, rady, zpětnou vazbu i kritiku a vytvoří plán dalšího zlepšování,
  • aktivně využívá různé zdroje informací (knihy, encyklopedie, příručky, tabulky, grafy, tisk, lidé, internet),
  • vyhodnotí a obhájí, který z použitých zdrojů je pro danou situaci (problém) nejefektivnější.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:

  • identifikuje účastníky a složky problému a identifikuje, které jsou v problému proměnné a jaké jsou jejich vzájemné vztahy,
  • rozpozná, v čem je problém, který řeší, podobný či obdobný s dříve známými problémy, a určí, v čem se problémy liší a v čem se shodují,
  • problém analyzuje z různých hledisek,
  • vyhodnotí různé vlastní i předložené varianty řešení a rozhoduje se mezi nimi,
  • změní své závěry na základě nových informací či změněných podmínek.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

  • zamýšlí se nad názory a pohledy, které se liší od jeho vlastních,
  • ve světle nových příspěvků přehodnocuje nebo potvrzuje svůj předchozí názor, případně ho upravuje v situaci, kdy ho argumenty druhého přesvědčily,
  • akceptuje, že výsledkem diskuse nemusí být vždy shoda,
  • dívá se na věci z různých hledisek, vyhýbá se paušálním hodnotícím soudům,
  • když sděluje druhým své názory a pocity, jedná tak, aby je neurazil, aby se nedotkl jejich přesvědčení, odděluje svoje vlastní pocity od toho, co se reálně stalo,
  • obhajuje svůj názor asertivním způsobem (důrazně, ale slušně); předkládá konkrétní argumenty i proti většinovému mínění, je-li přesvědčen o jeho správnosti,
  • pozná, když s ním chce někdo manipulovat, popíše, v čem tato manipulace spočívá (jak se projevuje ve verbálním i neverbálním projevu) a odmítne takovou komunikaci společensky přijatelným způsobem; sám s druhými nemanipuluje.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:

  • v případě potřeby nabízí svou pomoc – všimne si, kdo ji potřebuje,
  • zdržuje se posměšků nebo opovržení nad prací druhých, mluví o práci a jejím výsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby,
  • podle svého uvážení využívá zpětnou vazbu pro své další jednání,
  • pojmenuje své emoce v daném okamžiku, omluví se při jejich nezvládnutí ve skupině, používá jednoduché postupy, jak zvládat své emoce.

Cíle v oblasti kompetence občanské
Žák:

  • názory nebo přesvědčení druhých přijímá jako možné, svůj názor předkládá také jako jeden z možných a opírá ho o argumenty,
  • posuzuje a hodnotí jevy, procesy, události a problémy ve svém okolí z různých úhlů pohledu,
  • kritizuje stereotypy a předsudky použité v soukromé i ve veřejné komunikaci, snaží se jich vyvarovat,
  • v různých situacích, kde nejsou přesně stanovená pravidla, se chová tak, aby neobtěžoval a neškodil; respektuje, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého,
  • nepoužívá násilné řešení sporů, vyjedná smír; používá v případě potřeby různá vyjádření a postupy, kterými je možné odmítnout agresi proti sobě nebo proti třetí osobě,
  • aktivně pomáhá slovem i činem spolužákům i spoluobčanům, podle svých možností se zapojuje do obecně prospěšných akcí na místní i širší úrovni.

c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým,
  • k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci,
  • uvědomit si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů,
  • k uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování,
  • k primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • k zvládání vlastního chování,
  • k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni,
  • rozvíjet základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti,
  • utvářet a rozvíjet základní dovednosti pro spolupráci,
  • získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů).

d) na úrovni průřezového tématu Výchova demokratického občana
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost,
  • rozvíjet a podporovat schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů,
  • k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším,
  • posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze),
  • k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod,
  • k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti,
  • prohloubit empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování,
  • k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení.

e) na úrovni průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • překonávat stereotypy a předsudky,
  • utvářet pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti,
  • podporovat pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • rozvíjet a integrovat základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy,
  • rozvíjet schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv.

f) na úrovni průřezového tématu Multikulturní výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • stimulovat, ovlivňovat a korigovat jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu,
  • uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti, k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,
  • uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých,
  • přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné,
  • rozvíjet schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,
  • rozvíjet dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhat prevenci vzniku xenofobie,
  • uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a být připraven nést odpovědnost za své jednání.

g) na úrovni průřezového tématu Environmentální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • k vnímání života jako nejvyšší hodnoty,
  • k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů,
  • k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • rozvíjet spolupráci v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni,
  • komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska.

h) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • rozvíjet citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení,
  • k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění,
  • rozvíjet citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména menšinách) i jednotlivci,
  • k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich,
  • k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci.
Realizace – postup a metody

Etická výchova je vyučována v prvním a pátém ročníku osmiletého gymnázia jako povinný předmět s hodinovou časovou dotací. Současně je posílena možností volby nepovinného předmětu či semináře (sekunda až kvarta, sexta až oktáva), který na povinný předmět obsahově navazuje a prohlubuje znalosti žáků. V kontextu s probíraným učivem jsou na nižším i vyšším stupni gymnázia průběžně zařazovány tematické okruhy všech průřezových témat vymezených v RVP ZV a RVP G. Dále jsou zařazeny některé očekávané výstupy vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP ZV a RVP G.

Výuka probíhá v kmenových učebnách školy a v prostorách přilehlého parku. Adaptační několikadenní kurz pro primu se uskutečňuje v okolí Letohradu v zapůjčených chatách, pro kvintu se jedná o vícedenní adaptačně-poznávací pobyt v některém z horských středisek Jeseníků nebo Orlických hor.

Etická výchova v užším slova smyslu má čtyři podstatné složky:

  1. výchovný program (rozvoj faktorů, které podporují pozitivní vývoj osobnosti, např. sebehodnocení, pozitivní hodnocení druhých, empatie, tvořivost v mezilidských vztazích),
  2. specifický výchovný styl charakterizovaný především bezpodmínečným přijetím dítěte, připisováním a vyjadřováním pozitivních vlastností a citů,
  3. specifické výchovné metody pomáhající vytvořit si vlastní zkušenost či názor, zážitkové učení,
  4. rozvíjení prosociálnosti.

Základem výuky dle prof. Olivara (v úpravě L. Lencze) je postup (sled témat) v následujícím pořadí:

  • komunikace,
  • důstojnost člověka, sebeúcta (sebehodnocení),
  • pozitivní hodnocení druhých,
  • tvořivost a iniciativa,
  • vyjádření a komunikace citů,
  • empatie,
  • asertivita (uvolnění agresivity),
  • reálné a zobrazené vzory,
  • spolupráce, pomoc, dělení se,
  • komplexní prosociálnost.

Principiálně je celá výuka postavena na využívání zážitkových pedagogických metod, skupinové a týmové práce. Žáci sedí při výuce na zemi nebo na židličkách v kruhu společně s vyučujícím, který je pro tyto hodiny jejich rovnocenným partnerem. Nejsou vyžadovány sešity ani učebnice.

V praxi probíhá většina hodin podle osvědčeného schématu ve třech krocích prof. Olivara:

  1. kognitivní senzibilizace (motivace, jež pomáhá pochopit danou skutečnost, význam či smysl tématu, popř. jeho provázanost s tématy předešlými),
  2. nácvik ve třídě (experimentování „sami na sobě“, nácvik žádaných schopností a chování, zpětná vazba),
  3. reálná zkušenost (možnosti aplikace dané problematiky v reálném životě).

Ve všech krocích je začleňována hodnotová orientace (reflexe). Důvodem je snaha usnadnit či přiblížit žákům pochopení teoretických základů a motivů daného tématu, popřípadě jeho zevšeobecnění. Ve spojení se sebereflexí pak tento krok vede k rovné příležitosti vyjádření vlastního názoru pro všechny členy skupiny. Rozvíjí a upevňuje pravidla pro diskusi, podporuje tvořivost a do pozadí zasouvá kritiku, dává prostor pro vyjádření motivující pochvaly. Tak se reflexe v rámci zážitkových aktivit i jejich jednotlivých kroků podílí na budování a rozvoji zdravého sebevědomí a sebehodnocení u žáků.

Kým bych byl, kdybych byl zvíře
1. Kým bych byl, kdybych byl zvíře

 

Struktura začlenění EtV do vzdělávacího procesu školy:

Ročník/
způsob realizace

1
prima

2
sekunda

3
tercie

4
kvarta

5
kvinta

6
sexta

7
septima

8
oktáva

Povinný předmět Etická výchova

1h/t

 

 

 

1h/t

 

 

 

Povinný předmět Etická výchova a komunikace

-

-

-

-

-

1h/t

1h/t

1h/t

Třídnická hodina

1h/t

1h/t

1h/t

1h/t

1h/t

-

-

-

Kurzy

Adaptační

Cestou nekonečného kruhu

Lyžařský

Sportovní

Jazykový

Adaptační

Vodácký

Lyžařský

Pobyt
v přírodě

Malý vodácký

Účast na vysílání školního rozhlasu

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Reprezentace školy na akcích

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Samostatná organizace akcí

Vánoční večírek

Vánoční večírek

Doprovodné akce T. Fox

Halloween

Mikulášská nadílka pro MŠ a LSG

Srdíčkový den

Galavečer soutěže Nebojte se klasiků

Zázemí maturitního plesu a maturit

Maturitní ples

stužkovací večírek

Povinný předmět Etická výchova a komunikace navazuje na vyšším stupni na osvědčený systém třídnických hodin z nižšího stupně gymnázia. Oproti nim, kdy je kladen důraz spíše na řešení procedurálních stránek chodu třídy a začlenění jednotlivce do kolektivu, je v rámci těchto hodin podporována a rozvíjena schopnost adolescentů vidět a konstruktivně řešit problémy. Tj. využít přirozené kritičnosti – dané psychologickým vývojem – k rozvoji komunikace, sebeorganizace, spolupráce a schopnosti najít a přijmout kompromis mezi vrstevníky, ale i ve vztahu učitel – žák.

Výuka etické výchovy je kontinuální proces, který v gymnáziu začíná v primě a formou začlenění prvků EtV do jednotlivých předmětů i kurzů a vlastním příkladem pedagogů prostupuje až do maturitního ročníku. Ve větším rozsahu je EtV také realizována při intenzivním kurzu v primě a kvintě (adaptační kurzy) současně se začleněním outdoorového tréninku. Tato forma slouží především k budování týmu (třídního kolektivu) nebo k řešení skupinových (týmových) krizí a jako příprava na zvládnutí možných vyhrocených situací v budoucím soužití třídního kolektivu. Tyto manažerské metody umožňují vnímat prožitek (princip EtV) všemi smysly současně.

V rámci sledovaného příkladu dobré praxe jsou důležité i adaptační kurzy, které jsou pořádány v měsíci září zvlášť pro primu a kvintu. Vždy se jich účastní třídní učitel daného ročníku a vyučující EtV, jako „asistenti" pak 1 – 3 žáci z vyšších ročníků (především pro kvalitní zajištění zázemí, dopomoc při aktivitách, přípravu aktivit, materiálů apod.). Důležitým momentem je společný pěší přesun na místo pobytu (cca 12 km – prima, kvinta částečně veřejnou dopravou dle místa pobytu). Základem pro pobyt je pak stanovení společných norem chování a případného způsobu sankcí. Aktivní zapojení zúčastněných do přípravy pokrmů je nutnou podmínkou (stravování není zajišťováno „dodavatelsky“). Žáci tady jsou konfrontováni se situacemi, které od nich vyžadují vysokou míru tolerance a spolupráce v kolektivu (úklid prostor, příprava jídel, topení). Žákům je dáván velký prostor pro volbu vlastního chování a následné vnímání jeho dopadu na jedince i okolí (cílem je poznání a pochopení důsledků vlastního chování) = induktivní disciplína jako jeden z principů EtV.

Velký důraz je kladen na práci s emocemi (rozvoj emoční inteligence) v různých formách (např. vyjádření dojmů a pocitů z aktivit a činností slovně, pohybem, koláží). Maximum činností je trvalým způsobem zaznamenáváno (foto, video, archivace prací) pro pozdější připomenutí atmosféry, pro podporu v případě neúspěchu v nějaké školní činnosti, pro případ problémů v kolektivním soužití apod.

Tradiční aktivity se zaměřují především na spolupráci, neverbální komunikaci a rozvoj tvořivosti. Náhodně vybraná skupina má za úkol vytvořit poslepu a bez slovní komunikace co nejpravidelnější čtverec, celý kolektiv třídy se pak přesune k označené metě v terénu. Základem úspěšného zvládnutí je předem navržená strategie. Současně je prověřena fyzická zdatnost, logické myšlení a ochota podřídit se např. názoru většiny. Téměř vždy se vyučujícímu podaří po několika podobných aktivitách a následné reflexi vybrat možného „vůdce" nově vznikajícího kolektivu. Přínosem je i to, že jasně vyniknou jedinci s přirozenou autoritou a schopností organizovat společnou činnost. Příležitost však dostávají i méně průbojní žáci, bez jejichž zapojení by nebylo možné úkol splnit. Dalším z cílů, které tyto aktivity naplní, je podpora pozitivního sebehodnocení i hodnocení druhých a uvědomění si pojmu „role v týmu".

Jak tam dojít?
2. Jak tam dojít?
Čtverec a poslepu?
3. Čtverec a poslepu?
V poslední době se u žáků gymnázia stále častěji setkáváme se sníženou (popř. žádnou) znalostí sebeobslužných aktivit. Problémy činí i tak samozřejmé věci, jako připravit si snídani ze společných zásob, uklidit si své pracovní místo, umýt drobné pomůcky apod. Mnohé z dětí např. nikdy nemyly nádobí, nezametaly, nepomáhaly s drobnými pracemi v kuchyni. Přitom z pohledu rozvoje psychosociálních dovedností jsou sebeobslužné úkony základním kamenem, na němž jsou dále budovány a rozvíjeny složitější návyky a dovednosti. Proto je nedílnou součástí našich adaptačních kurzů zapojení žáků do veškeré celodenní činnosti; samozřejmě s ohledem na jejich bezpečnost. Společně nanošené dříví do kuchyně, oloupaná cibule či brambory, umyté a uklizené nádobí, to vše pomáhá budovat u dětí klíčové kompetence k řešení problémů, k učení, sociální a personální, komunikativní, ale i mezilidské vztahy apod.

Musíme si pomáhat
4. Musíme si pomáhat

 

A je navařeno
5. A je navařeno

 

Pocit z dnešního dne
6. Pocit z dnešního dne

 

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Základním materiálem, z něhož vychází osnovy pro výuku Etické výchovy na škole (ŠVP), je následující literatura:
OLIVAR, R. R.: Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.
LENCZ, L. - KRIŽOVÁ, O.: Etická výchova: metodický materiál 1, 2, 3. Praha: Luxpress, 2000.
NOVÁKOVÁ, M. a kol.: Učíme etickou výchovu: manuál etické výchovy pro základní a střední školy. Praha: Luxpress, 2006.

Dalším neocenitelným pomocníkem pro výuku je zásoba praktických aktivit a skupinových her získaná na setkáních, konferencích a vzdělávacích akcích pořádaných Etickým fórem ČR, popř. Pedagogickou fakultou Univerzity v Hradci Králové. Nepostradatelná je i vlastní invence pedagogů a žáků.

Povinná výuka je v celém rozsahu hrazena z prostředků školy. Na financování adaptačního kurzu v primě a kvintě se podílejí rodiče zúčastněných žáků. Výše příspěvku se liší dle vybraného místa pobytu (tj. náklady na ubytování), zvoleného způsobu přepravy (pěšky to nic nestojí), „rozmlsanosti“ strávníků (cena stravy je většinou nejvyšší položkou). Pro uvedené kurzy se rozpočet primy pohybuje opakovaně okolo 300 – 500 Kč na žáka (záleží na tom, zda se jedná o tří- nebo čtyřdenní pobyt). Adaptační kurz kvinty je finančně nákladnější, především vzhledem k poplatkům za vstupné, např. do lanového centra, některých muzeí apod. Kvinta se také dopravuje do vzdálenějších míst, a tedy i náklady na dopravu jsou vyšší. Celkový poplatek ze strany žáků kvinty vychází v rozmezí 500 – 800 Kč pro verzi třídenního pobytu se zajištěným ubytováním a stravou. Velkou pomocí je opakovaně obdržený grant na podporu výuky etické výchovy ve školách, jehož vyhlašovatelem a poskytovatelem je Nadace Josefa Luxe. Z těchto prostředků je hrazeno především materiální vybavení pro výuku ve škole i v kurzech.

Materiální pomůcky pro výuku spočívají především v drobných výtvarných potřebách (papír, tužky, pastelky, provázky, modelovací hmota, lepidlo apod.). Dále jsou zapotřebí počítač (pro PPT prezentace), barevná tiskárna, laminovačka fólií, dataprojektor a video (záznamy z videokamer, filmy), občas DVD a přenosný magnetofon.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Dovednosti a schopnosti, které si žáci osvojili v průběhu výuky Etické výchovy i v rámci adaptačních kurzů, jsou univerzální a přenositelné do různých životních situací. Naplnění cílů na úrovni vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, klíčových kompetencí i průřezových témat učitel pozná při pravidelném sledování chování žáků při rozmanitých činnostech a skupinových diskusích. Jde o dodržování základních pravidel mezilidské komunikace a o respektování základních morálních a etických principů a hodnot. Dosahované výsledky lze hodnotit jako dlouhodobé s tím, že je potřeba mít na paměti, že prosociální chování je výsledkem systematického působení na jedince, a proto je nutné jej u žáků neustále upevňovat.

Všechny úkoly i činnosti žáků byly hodnoceny společnou reflexí se žáky nebo individuálním rozhovorem s jednotlivci. Vyučující žákům soustavně poskytoval zpětnou vazbu, která byla směřována k upevňování prosociálních modelů chování.

Zkušenosti získané z realizace příkladu dobré praxe ukazují, že při systematickém, záměrném a cíleném působení na žáky prostřednictvím uplatňování zážitkových metod dochází k rychlejšímu dosažení cílů a také k jejich trvalejšímu osvojení. Díky vlastním zážitkům a jejich reflexi při skupinových a jiných aktivitách se daří vytvořit ze školní třídy výchovné společenství, a tak napomoci k bezproblémovému soužití kolektivu.

Dalšími výsledky jsou kladné ohlasy na chování a jednání žáků na veřejnosti a při reprezentaci školy na různých soutěžích. Z ohlasu rodičů i veřejnosti je patrné, že dochází k přenosu cílů i mimo školní prostředí. Také příjemný a klidný dojem z atmosféry při návštěvách gymnázia, který si návštěvníci odnášejí, lze považovat za společné dílo a příspěvek výuky EtV na škole.

Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe

Dopad výuky EtV na sociální vztahy mezi žáky má jednoznačně pozitivní vliv. Ať už se jedná o rychlost sžití kolektivu, nastartování dynamiky skupiny, ochotu a schopnost pomáhat, schopnost vyříkat si problém apod. Z pohledu rodičů a veřejnosti je velmi pozitivně hodnoceno vytváření příležitostí pro seberealizaci a uplatnění méně nadaných a neprůbojných žáků (často žáci se specifickými poruchami učení), vedení spolužáků ke vzájemné pomoci s učivem apod. Žáci se tak učí chápat a tolerovat nedostatky druhých a vidět cestu k jejich odstranění ve spolupráci.

Za výsledky a pozitivní zhodnocení této práce lze jistě považovat i udělená ocenění v soutěži Nadačního fondu Josefa Luxe. Letohradské gymnázium opakovaně obdrželo druhou cenu v konkurenci mnoha škol z celé republiky za systém výuky a podpory etického vzdělávání ve školách. Finanční prostředky spojené s tímto oceněním pomáhají při zajišťování potřebných pomůcek pro výuku EtV a realizaci ostatních cílů vytčených v PDP.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Letohradské gymnázium i do budoucna počítá s realizací výuky etické výchovy jako se základním stavebním kamenem vzdělávání. Tento záměr je již napevno zakotven v ŠVP a jeho naplnění by se mělo odrážet i v profilu absolventa školy. Z finančního hlediska se jedná o poměrně dobře udržitelný projekt, který nevyžaduje jiné materiální zabezpečení, než jaké je ve školách běžně dostupné. Pro případnou realizaci tohoto příkladu dobré praxe jiným subjektem je třeba mít na paměti všeobecnou nepřenositelnost vlastního příkladu pedagogů, jejich osobního nasazení pro věc a zažitých morálních hodnot a postojů jednotlivců. Za samozřejmost lze považovat odborně proškoleného vyučujícího v kurzech pořádaných Etickým fórem ČR.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:

Zásoba použitelných materiálů, informací apod. pro výuku Etické výchovy je velmi rozmanitá a volba záleží na učiteli a naladění skupiny. Hlavním motivačním a pracovním materiálem jsou knihy, časopisy, filmy, hudba a prezentace v PowerPointu apod. Namátkou lze uvést:

FERRERO, B.: Další příběhy pro potěchu duše. Praha: Portál, 2001.
FERRERO, B.: Osvěžení pro duši. Praha: Portál, 2005.
FERRERO, B.: Paprsek slunce pro duši. Praha: Portál, 2000.
FERRERO, B.: Pohlazení pro duši. Praha: Portál, 2006.
FERRERO, B.: Příběhy pro potěchu duše. Praha: Portál, 2001.
FERRERO, B.: Vánoční příběhy pro potěchu duše. Praha: Portál, 2003.
FERRERO, B.: Živá voda pro duši. Praha: Portál, 2001.
MELLO, A. de.: Bdělost. Brno: Cesta, 2004.
MELLO, A. de.: Cesta k lásce. Brno: Cesta, 1997.
MELLO, A. de.: Minutová moudrost. Brno: Cesta, 1994.
MELLO, A. de.: Minutové nesmysly. Brno: Cesta, 1995.
MELLO, A. de.: Modlitba žáby. Brno: Cesta, 1996.
MELLO, A. de.: Ptačí zpěv. Brno: Cesta, 1997.
SAINT-EXUPÉRY, A. de.: Malý princ. Praha: Albatros, 2005.

Dalšími cennými zdroji mohou být rovněž:

  • knížky dětských příběhů z nakladatelství Portál,
  • příběhy válečných hrdinů,
  • pohádky, národní pověsti a mýty, duchovní texty,
  • veškerá literatura nabízející hry a aktivity pro děti,
  • z filmů např. Max a Kevin, Pošli to dál, Anděl strážný, Císařův pekař, Pekařův císař aj.

Informace a materiály pro výuku, především však pro teoretickou přípravu vyučujícího lze nalézt i na stránkách www.etickeforumcr.cz.

Kontaktní osoba:
Jitka Macháčková
e-mail: lsg@lsg.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Občanský a společenskovědní základ