Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnázium > Přírodovědný stacionář

Ikona prakticky

Přírodovědný stacionář

Ikona prikladIkona projekt
Autor: VÚP Praha
Anotace: Příklad pětidenního kurzu, během něhož žáci zpracovávají úkoly z fyziky, chemie, biologie a zeměpisu týkající se biotopu dané oblasti, místního klimatu atd.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;
  3. Gymnázium » Kompetence komunikativní » s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a příroda » Biologie » Biologie rostlin » zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany
  2. gymnaziální vzdělávání » Člověk a příroda » Geografie » Geografické informace a terénní vyučování » orientuje se s pomocí map v krajině
  3. gymnaziální vzdělávání » Člověk a příroda » Chemie » Anorganická chemie » charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Fyzika
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Environmentální výchova » Problematika vztahů organismů a prostředí
  2. Gymnaziální vzdělávání » Environmentální výchova » Člověk a životní prostředí
  3. Gymnaziální vzdělávání » Environmentální výchova » Životní prostředí regionu a České republiky
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Specializovaná učebna, Vycházka do přírodního prostředí
Nutné pomůcky: Materiální vybavení stacionáře zabezpečuje škola ve své režii, protože při jednotlivých aktivitách jsou používány učební pomůcky z běžné laboratoře biologie, chemie i využívané v zeměpise. Jedná se o smrtičky, síťky, mapy, buzoly, GPS zařízení, chemické sklo a příslušné chemikálie, běžné laboratorní pomůcky apod. Finančně náročnější je přenosná laboratoř, kterou má škola zapůjčenu.

Financování vyučujících je realizováno v běžném režimu školy, podobně jako je tomu při financování lyžařských kurzů – na dohodu o provedení práce, podle tarifů vyplývajících z katalogů prací a platných mzdových předpisů.
Klíčová slova: projekt, Přírodopis, Biologie, laboratorní práce, geografie, Člověk a příroda, zeměpis, chemie, pdpg

Cíl výuky:

a) na úrovni vzdělávací oblasti Sledovaný příklad dobré praxe přispívá k naplňování cílového zaměření oblasti Člověk a příroda vymezeného v RVP G především tím, že vede žáka k: •formulaci přírodovědného problému, k hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému, •provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, ke zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi, •využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti. b) na úrovni klíčových kompetencí Cíle v oblasti kompetence k učení Žák: •třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma, •uspořádá přehledně získané informace, •využívá získané informace při učení a pracovních činnostech, •přijímá zodpovědnost za své učení a práci. Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů Žák: •schematicky vyjádří strukturu problému nebo systému, kterého se problém týká, •formuluje hypotézy na základě dostupných informací, •navrhuje metody k ověření hypotézy nebo ke zjištění nějaké skutečnosti, •vyhodnocuje experiment z hlediska jeho průběhu, •posoudí své výsledné řešení, zda dává smysl, neukvapuje se ve svých závěrech. Cíle v oblasti kompetence komunikativní Žák: •volí optimální jazykové prostředky vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikuje, •efektivně kombinuje různé typy vyjádření (souvislý text – graf – tabulka, souvislý text – symbolické vyjádření, schémata apod.) a podle toho, čeho chce svým sdělením dosáhnout a s kým komunikuje, zvolí vhodnou kombinaci. Cíle v oblasti kompetence sociální a personální Žák: •zapojí se do práce skupiny, podílí se jako člen skupiny na stanovení reálných cílů, strategie a akčního plánu k jejich dosažení, •v průběhu plnění úkolu se zapojuje do práce týmu podle své role a podle potřeby, chápe se zodpovědně svého dílu na splnění úkolu, •chová se slušně, je pozorný k druhým a ve svém jednání na ně bere ohled, pomáhá podle potřeby. Cíle v oblasti kompetence občanské Žák: •kontroluje svou činnost a své úsilí s ohledem na to, aby byly vzhledem k uznávaným hodnotám obhajitelné, •analyzuje situaci a posuzuje potřebu a vhodnost pomoci, svým nadhledem poskytuje oporu v případném zmatku. c) na úrovni průřezového tématu Environmentální výchova V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci: •uvědomit si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě, •uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každý jedinec svým ekologickým zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci: •propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a využívat je při řešení environmentální problematiky.

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium Ladislava Jaroše, Holešov
Realizátor: Blažena Kubíčková
Konzultant VÚP: Michal Medek

Přírodovědný stacionář je pětidenní kurz, který žáci absolvují mimo školu. V průběhu této doby žáci zpracovávají úkoly z fyziky, chemie, biologie a zeměpisu. Podklady pro řešení jsou pro ně připraveny v podobě pracovních listů, slepých map, fyzikálních měření a laboratorního cvičení. Úkoly jsou zaměřené na biotop dané oblasti, geografické a geologické sledování terénu, pozorování klimatu a rozbory vzorků místních půd a vod. Stacionář umožňuje realizovat téměř všechny tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova, navíc dává prostor k rozvíjení většiny klíčových kompetencí.

Kontext

Gymnázium Ladislava Jaroše v Holešově ve svém ŠVP nabízí různé specifické aktivity. Mezi ně patří i týdenní přírodovědný stacionář. Účastní se ho žáci druhých ročníků čtyřletého a šestého ročníku osmiletého studia. Každoročně tak vyjíždí do terénu cca 90 žáků. Náklady stacionáře hradí rodiče za spoluúčasti Klubu rodičů a přátel školy.

Stacionář pravidelně probíhá ve stejné lokalitě a v totožném čase. Základna je v autokempu nedaleko hranice CHKO, pětidenní pobyt je organizován v přípravném maturitním týdnu.

Oblast Moravského krasu poskytuje ideální podmínky a příležitosti ke splnění úkolů z jednotlivých předmětů. V areálu autokempu, kde je zajištěno ubytování i stravování, jsou k dispozici společenské prostory, které je možné využít ke zřízení terénní chemické laboratoře, ale také přednáškového sálu. Touto akcí je završeno základní studium zeměpisu v obou typech studia. Současně úkoly, které žáci řeší, navazují na kapitoly teorie probírané v daném školním roce v jednotlivých předmětech. Konkrétně v chemii je to anorganická a analytická chemie, v biologii botanika a zoologie, ve fyzice mechanika a termika. Stacionáře se účastní celkem šest pedagogů, kteří se podílejí na obsahové i organizační přípravě kurzu.

Východiska

Na počátku stacionáře stál před 13 lety víkendový pobyt žáků v lokalitě Moravský kras, který organizovaly předmětové komise zeměpisu. Postupně se program doplňoval o prvky botanické (květena, typy lesních porostů apod.). Prioritou ovšem zůstalo sledování terénu, místopis a mnohé další geografické prvky.

Hlavním cílem víkendových pobytů bylo zpestření výuky zeměpisu. Později se naskytla příležitost spolupracovat s Katedrou geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (PedF MU Brno). Spolupráce vedla k rozšíření programu stacionáře o aktivity předmětů chemie a biologie. To znamenalo prodloužení víkendu na více dnů, až k současnému modelu, kdy je program rozložen do pěti pracovních dnů. Spolupráce s PedF MU Brno nadále pokračuje; posluchači fakulty mají možnost absolvovat ve stacionáři část pedagogické praxe jako pomocný pedagogický dozor v laboratoři chemie. V roce 2006/2007 došlo k úpravě programu. V pracovní části byl dějepis nahrazen fyzikou. Historii regionu se žáci věnují během exkurzí do Muzea tradičního bydlení a perleťářství v Senetářově a do baziliky Svatého jména Panny Marie ve Křtinách. Dějepisné informace zpracovávají žáci pouze v teoretické části závěrečné práce jako doplněk, který dokresluje celkovou charakteristiku regionu.

Cíle

a) na úrovni vzdělávací oblasti
Sledovaný příklad dobré praxe přispívá k naplňování cílového zaměření oblasti Člověk a příroda vymezeného v RVP G především tím, že vede žáka k:

  • formulaci přírodovědného problému, k hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému,
  • provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, ke zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi,
  • využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

  • třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma,
  • uspořádá přehledně získané informace,
  • využívá získané informace při učení a pracovních činnostech,
  • přijímá zodpovědnost za své učení a práci.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:

  • schematicky vyjádří strukturu problému nebo systému, kterého se problém týká,
  • formuluje hypotézy na základě dostupných informací,
  • navrhuje metody k ověření hypotézy nebo ke zjištění nějaké skutečnosti,
  • vyhodnocuje experiment z hlediska jeho průběhu,
  • posoudí své výsledné řešení, zda dává smysl, neukvapuje se ve svých závěrech.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

  • volí optimální jazykové prostředky vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikuje,
  • efektivně kombinuje různé typy vyjádření (souvislý text – graf – tabulka, souvislý text – symbolické vyjádření, schémata apod.) a podle toho, čeho chce svým sdělením dosáhnout a s kým komunikuje, zvolí vhodnou kombinaci.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:

  • zapojí se do práce skupiny, podílí se jako člen skupiny na stanovení reálných cílů, strategie a akčního plánu k jejich dosažení,
  • v průběhu plnění úkolu se zapojuje do práce týmu podle své role a podle potřeby, chápe se zodpovědně svého dílu na splnění úkolu,
  • chová se slušně, je pozorný k druhým a ve svém jednání na ně bere ohled, pomáhá podle potřeby.

Cíle v oblasti kompetence občanské
Žák:

  • kontroluje svou činnost a své úsilí s ohledem na to, aby byly vzhledem k uznávaným hodnotám obhajitelné,
  • analyzuje situaci a posuzuje potřebu a vhodnost pomoci, svým nadhledem poskytuje oporu v případném zmatku.

c) na úrovni průřezového tématu Environmentální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • uvědomit si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě,
  • uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každý jedinec svým ekologickým zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a využívat je při řešení environmentální problematiky.
Realizace – postup a metody

Příprava stacionáře začíná v každém školním roce již v prvním pololetí, kdy se sejdou vyučující, aby navrhli případné změny a úpravy programu. Ty obvykle vyplynou z rozboru předchozího ročníku stacionáře a evaluačních dotazníků. Měsíce leden a únor jsou vyčleněny k zabezpečení technických podmínek (doprava, ubytování). Měsíc březen a první polovina dubna jsou věnovány přípravě materiálů za jednotlivé předměty pro práci ve skupinách – pracovní listy, kontrola materiálního vybavení, pracovní pomůcky, chemikálie, vybavení laboratoře, příprava protokolů, výbava pro sběr rostlinných a živočišných vzorků, mapy apod.

Druhá polovina dubna patří prvním konkrétnějším informacím pro žáky a rodiče o stacionáři, jeho organizaci i o nezbytných nákladech. Závěr dubna a polovina května jsou ve znamení podrobných informací o režimu činností během stacionáře, upozornění na individuální přípravu potřebnou ke splnění úkolů, odkazů na možné zdroje informací (internetové stránky, odborná literatura), kde získat vzory pracovních listů, protokolů, map, pokynům ke zpracování závěrečné práce, způsobům hodnocení, termínům odevzdání práce apod. Následuje zásadní schůzka s poučením o bezpečnosti a posledními organizačními pokyny.

Paralelně s přípravou učitelů probíhá i příprava žáků. Ta je soustředěna především do výuky. V učebních osnovách předmětů jsou obsaženy kapitoly, které teoreticky připraví žáky na aktivity potřebné v průběhu stacionáře. Například v laboratorních cvičeních chemie pro druhý ročník a kvartu jsou zařazeny chemické pokusy z analytické chemie. Tento princip je uplatněn i v učebním plánu, kde je posílena hodinová dotace předmětů fyzika, chemie a biologie, cvičení v laboratořích, a to z disponibilních hodin. Konkrétní pracovní listy, organizační pokyny a další materiály mají žáci k dispozici na speciálním panelu i na školním intranetu.

Přírodovědný stacionář se koná každý rok v přípravném předmaturitním týdnu. Program je stanoven podle předem stanoveného harmonogramu činností (mapování terénu, sběr biologického materiálu, odběry vzorků půd a vod, fyzikální měření, příprava na zpracování úkolů v pracovních listech apod.).

Každý předmět má své připravené úkoly, které žáci v terénu vypracují nejdřív nanečisto. Chemie – odběr vzorků vod a půd, rozbor vzorků vody v terénu, rozbor vzorků vod a půd v polní laboratoři. Biologie – odběry vzorků rostlin a živočichů, determinace rostlin a živočichů, hydrobiologie v terénu, environmentální aktivity, založení herbáře. Zeměpis – percepce krajiny (průzkum názorů různých návštěvníků krajiny), orientace v terénu, práce se slepou mapou. Fyzika – sledování meteorologických údajů, pozorování noční oblohy. Žáci mohou využít konzultačních hodin u přítomných pedagogů, a to každý večer po skončení aktivního programu daného dne.

Konkrétní program sledovaného přírodovědného stacionáře, který se uskutečnil v Jedovnici ve dnech 14. – 18. 5. 2007:

den

1. skupina

2. skupina

3. skupina

4. skupina

Po dop.

Přeprava Holešov – Jedovnice, ubytování, vycházka kolem Košovce

Po odp.

Křtiny (Z)

Senetářov (Z)

Senetářov (Z)

Křtiny (Z)

Út dop.

Celodenní:

Rudice – Josefov

Celodenní:

Rudice – Josefov

Křtiny (Z)

Chaty + Bi

Út odp.

Celodenní:

Rudice – Josefov

Celodenní:

Rudice – Josefov

Balcarka, Macocha

Balcarka, Macocha

St dop.

LP

Chaty + Bi

Celodenní:

Rudice – Josefov

OB

St odp.

Senetářov (Z)

Balcarka

Celodenní:

Rudice – Josefov

Senetářov (Z)

Čt dop.

Chaty + Bi

LP

OB

Celodenní:

Rudice – Josefov

Čt odp.

Balcarka

Křtiny (Z)

LP

Celodenní:

Rudice – Josefov

Pá dop.

OB

OB

Chaty + Bi

LP

Pá odp.

odjezd

odjezd

odjezd

Odjezd

Použité zkratky:

  • LP = laboratorní práce, rozbor vody a půd
  • Bi = biologické práce (odlov, sběr, poznávání rostlinstva apod.)
  • Z = percepce životního prostředí v chatové osadě, mapování
  • OB = orientační běh, práce s mapou pro orientační běh
  • Chaty = výzkum percepce rekreační oblasti

Popis tras:

  • Rudice – Josefov: celodenní vycházka po trase Jedovnice – Rudice (propadání, větrný mlýn, geologická expozice, lom) – Klostermannova studánka – Býčí skála – Jáchymka – Josefovské údolí (huť Františka) – zpět autobusem, případně v obráceném směru.
    Další aktivity na trase: sběr geologických vzorků v lomu Seč, návštěva muzea v huti Františka, návštěva muzea v Rudici, herní aktivita na téma vztahu k přírodě.
  • Senetářov: půldenní (odpolední) vycházky s bohatou multidisciplinární náplní: Senetářov (moderní kostel, muzeum) – Kotvrdovice (vysílač Kojál, GPS) – Jedovnice, pěšky.
    Další aktivity na trase: potravní vztahy v rybníce Budkovan, analýza vody v Podomském potoce, sledování územního rozvoje obce Senetářov.
  • Křtiny: půldenní vycházka na trase Křtiny (arboretum, poutní kostel) – Tipeček (orientace v lese podle mapy pro orientační běh). Jednu cestu možno absolvovat linkovým autobusem.
    Další aktivity na trase: návštěva arboreta.
  • Balcarka: půldenní vycházka na trase Balcarka (prohlídka jeskyní) – Macocha (horní můstek, lanovka) – Vilémovice – Jedovnice.
    Další aktivity na trase: pozorování krasových jevů.

Průběžně plněné aktivity během jednotlivých programů:

  • meteorologická měření a pozorování,
  • biologická pozorování,
  • sběr a poznávání fauny a flóry různých biocenóz,
  • orientace v terénu a na mapě,
  • historie kraje aj. podle zadání jednotlivých oborů,
  • podklady pro vyplňování pracovních listů.

Další aktivity:

  • každý večer pozorování noční oblohy,
  • práce v biologické laboratoři,
  • odborné konzultace a jiná zaměstnání,
  • večerní beseda s pracovníkem CHKO Moravský kras.

Všechny aktivity, které žáci během stacionáře plní, jsou založeny na podobném principu – nejprve práce v terénu, při které jsou získávány informace, následně zpracování informací do pracovních listů. Po skončení každé aktivity se žáci sejdou a vyhodnocují její kvalitu pomocí koláčových grafů. Ty jsou pak velmi důležitým zdrojem informací pro učitele při evaluování stacionáře. S informacemi se pracuje dále a jsou zohledňovány v dalším ročníku.

Podrobnější popis aktivity, která je v harmonogramu stacionáře označena jako LP – laboratorní práce (jedná se o práci v chemické laboratoři):

  1. Žáci si den před prací v chemické laboratoři připraví odebrané vzorky vod a půd. Při odběru musí dodržet přesný postup podle metodiky odběru vzorku a jeho přípravy k rozboru. S postupem jsou obeznámeni ve vyučování a také prostřednictvím intranetu školy, kde je metodika k dispozici. Vzorky odebírají na třech různých místech při vycházce do terénu. Místa odběrů pak zaznamenávají do mapy, která je součástí závěrečné práce.
  2. Označené vzorky pak podrobí chemickému rozboru v podmínkách polní chemické laboratoře. Je velmi vhodné, pokud to podmínky dovolují, použít přenosnou laboratoř a provést přímé měření vzorku vody okamžitě po odběru. U žáků se tak nenásilnou formou rozvíjí týmová spolupráce a podporuje kreativita při řešení okamžitých situací. Díky spolupráci se střediskem ekologické výchovy Rychta Krásensko jsme tak poprvé mohli zařadit tento prvek do terénní výuky.
  3. V polní laboratoři žáci pracují ve skupinách na stanovištích a postupují podle metodického návodu. Každé pracoviště je vybaveno potřebnými chemikáliemi a chemickým nádobím. Po provedení určených chemických úkolů žáci pracoviště uklidí, připraví je pro své spolužáky a přesunou se k dalšímu.
  4. Výsledky měření žáci zaznamenávají do připravených laboratorních protokolů. Jejich formální úprava není totožná s klasickým záznamem chemického pokusu. Je přizpůsobena terénním podmínkám. Od počátku stacionáře používáme tabulky, které připravila katedra chemie PedF MU Brno, protože nejlépe vyhovují našim potřebám.

Pracovní list pro žáky

Po návratu ze stacionáře žáci zpracovávají závěrečnou práci a kompletují jednotlivé materiály – pracovní listy, herbář, mapy, protokoly, fotodokumentaci, vlastní text práce.

Závěrečnou práci odevzdávají po týdnu k nahlédnutí a hodnocení učitelům, kteří s nimi pracovali v terénu. Učitelé práce ohodnotí podle bodového systému a mohou použít tuto informaci i při celkové klasifikaci žáka z daného předmětu. Poslední a závěrečnou aktivitou stacionáře je společné zhodnocení kurzu žáky i učiteli. Žáci formou prezentace hodnotí jednotlivé činnosti kurzu, jeho průběh, organizaci, a to nejen z hlediska pozitivních postřehů, ale upozorňují i na záporně vnímané skutečnosti, na které narazili v průběhu řešení úkolů. Postřehy jsou pak rozebírány v následné diskusi žáků s učiteli. Tato zpětná vazba je výborným zdrojem informací pro organizaci dalšího ročníku stacionáře.

Celkové zhodnocení kurzu, s ohledem na informace získané od žáků, pak provedou i učitelé, kteří stacionář připravovali. V popředí pozornosti jsou především cíle, které měl stacionář naplnit, a také návrh změn v přípravě a organizaci dalšího ročníku.

Stacionář 2007 – prezentace žáků
Přírodovědný stacionář – metodický film

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Materiální vybavení stacionáře zabezpečuje škola ve své režii, protože při jednotlivých aktivitách jsou používány učební pomůcky z běžné laboratoře biologie, chemie i využívané v zeměpise. Jedná se o smrtičky, síťky, mapy, buzoly, GPS zařízení, chemické sklo a příslušné chemikálie, běžné laboratorní pomůcky apod. Finančně náročnější je přenosná laboratoř, kterou má škola zapůjčenu.

Financování vyučujících je realizováno v běžném režimu školy, podobně jako je tomu při financování lyžařských kurzů – na dohodu o provedení práce, podle tarifů vyplývajících z katalogů prací a platných mzdových předpisů.

Vyúčtování průměrných nákladů na žáka představuje následující tabulka:

Pobyt

Doprava

Vstup do
muzea, jeskyně

Místní doprava

Popl.
KB aj.

Celkem

Záloha

KRPŠ

vrátit

1.310, -

173, -

75, -

28, -

0,70

1.586,70

1.600, -

100, -

113,30

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Z pohledu pedagogů je přínosem stacionáře především výraznější propojení praxe s teoretickými poznatky. Výuka je potom pestřejší a pro žáky mnohem zajímavější. Navíc komunikace mezi pedagogem a žákem není ovlivněna uzavřeným prostorem třídy, je mnohem otevřenější a bezprostřednější. To však neznamená, že by byla snížená její úroveň. Právě naopak, často jsou odstraněny bariéry, které do té doby existovaly, a vztah učitel - žák získá novou kvalitativní úroveň.

Kromě popisovaných činností je hmatatelným výsledkem stacionáře závěrečná práce, která je významnou součástí portfolia žáka. Úroveň závěrečných prací je velmi dobrá jak po obsahové, tak i po formální stránce. Žáci si tak vyzkoušejí své schopnosti v této oblasti a nabyté zkušenosti pak zúročí v SOČ a v závěrečných seminárních pracích na konci studia.

Pohled žáků zachycují evaluační dotazníky, ze kterých vyplynulo mnoho zajímavých a do budoucna inspirativních závěrů jak pro spolužáky, tak pro učitele, kteří stacionář připravují.

Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe

Žáci hodnotili pozitivně především:

  • nahrazení odborných textů pracovními listy,
  • zařazení prací a aktivit v terénu,
  • nutnost vzájemné spolupráce ve skupině při řešení úloh,
  • možnost poznat žáky z jiných tříd (skupiny byly sestaveny na principu tripartity),
  • poznání pedagogů i v jiných situacích než za katedrou,
  • změna způsobu vyučování.

Jako negativní byly vnímány:

  • nejasnosti při zpracování pracovních listů,
  • přeplněný program,
  • málo času na osobní volno.

Pro přípravu dalšího ročníku to znamená:

  • zjednodušit pracovní listy se zachováním odborné náročnosti,
  • přesně definovat požadované výstupy v pracovních listech,
  • lépe rozvrhnout čas pro jednotlivé činnosti a promyslet aktivity na trasách,
  • zařadit více osobnostních a sociálních aktivit, případně relaxační aktivity.

Nejlepším důkazem, že stacionář z větší části naplňuje očekávání žáků, je zanedbatelná absence. Velkou podporu má tato aktivita i ze strany rodičů, kteří jsou ochotni investovat finanční částku potřebnou na úhradu nákladů spojených se stacionářem.

Stacionář patří k atraktivním součástem studia. Zájem ze strany žáků potvrzuje, že jde o výuku, na kterou se těší a posléze na ni dlouho vzpomínají. Je zřejmé, že základem úspěšné realizace akcí podobného typu je především tým zapálených pedagogů. Klíčovými povahovými rysy těchto učitelů jsou:

  • schopnost vyhledávat a využívat příležitosti k výuce mimo školu,
  • neformální přístup k žákům i kolegům,
  • organizační zdatnost,
  • schopnost improvizovat,
  • tvořivost, která ovšem vyžaduje odvahu a správnou míru sebevědomí.

Je nutné zdůraznit, že i v holešovském gymnáziu se tento tým vytvářel postupně a mnohé z uvedených schopností se rozvíjely právě pod vlivem stacionáře. Výrazný podíl na tom měla především zpětná vazba, která byla velmi důležitá nejen v průběhu stacionáře, ale i po jeho ukončení. Právě ta umožňovala vyhnout se při organizování dalších ročníků stacionáře opakování chyb a neustálé zkvalitňování obsahové i organizační stránky této metody výuky.

Jako příklad lze uvést problematickou teoretickou část závěrečné práce, na kterou byl v předchozích letech kladen značný důraz. U žáků to vedlo k tomu, že některé její části opisovali od spolužáků z předchozích ročníků, a tím byla práce devalvována. Proto byla podstatná část teorie přepracována do podoby pracovních listů, které jsou pro žáky vhodnější a navíc je lze každým rokem mnohem pružněji měnit přesně podle aktuálních potřeb.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Přírodovědný stacionář se stal tradiční součástí výuky přírodovědných předmětů v holešovském gymnáziu, které předpokládá jeho pokračování. Z hlediska ŠVP Heuréka tohoto gymnázia bude dán do přímé návaznosti na „ministacionáře“ pro nižší gymnázium. Ty mají rozsah jednoho až čtyř dnů, a to podle ročníků (prima až kvarta). Svým obsahem budou připravovat žáky na náročnější aktivity „velkého“ stacionáře. Navíc oba stacionáře poslouží jako prostor pro zařazení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
Dostupné z internetu:
www.moravskykras.ochranaprirody.cz
www.punkevni-jeskyne.cz/i/_wankel.jpg
pohanstvi.net/kelti/byciskala.jpg
krtiny.webz.cz
www.gfp.cz/project/cz/santini-cz.html
www.slpkrtiny.cz/arbkrtiny.php
www.hrady.cz
www.pametihodnosti.cz
www.olomucany.cz
www.kras.unas.cz
rudicke-propadani.ceskehory.cz
pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz
www.punkevni-jeskyne.cz
www.vysokeskoly.cz

Kontaktní osoba:
Blažena Kubíčková
e-mail: kubickova@gymhol.cz

Reflexe:

Žáci hodnotili pozitivně především: •nahrazení odborných textů pracovními listy, •zařazení prací a aktivit v terénu, •nutnost vzájemné spolupráce ve skupině při řešení úloh, •možnost poznat žáky z jiných tříd (skupiny byly sestaveny na principu tripartity), •poznání pedagogů i v jiných situacích než za katedrou, •změna způsobu vyučování. Jako negativní byly vnímány: •nejasnosti při zpracování pracovních listů, •přeplněný program, •málo času na osobní volno. Pro přípravu dalšího ročníku to znamená: •zjednodušit pracovní listy se zachováním odborné náročnosti, •přesně definovat požadované výstupy v pracovních listech, •lépe rozvrhnout čas pro jednotlivé činnosti a promyslet aktivity na trasách, •zařadit více osobnostních a sociálních aktivit, případně relaxační aktivity. Nejlepším důkazem, že stacionář z větší části naplňuje očekávání žáků, je zanedbatelná absence. Velkou podporu má tato aktivita i ze strany rodičů, kteří jsou ochotni investovat finanční částku potřebnou na úhradu nákladů spojených se stacionářem. Stacionář patří k atraktivním součástem studia. Zájem ze strany žáků potvrzuje, že jde o výuku, na kterou se těší a posléze na ni dlouho vzpomínají. Je zřejmé, že základem úspěšné realizace akcí podobného typu je především tým zapálených pedagogů. Klíčovými povahovými rysy těchto učitelů jsou: •schopnost vyhledávat a využívat příležitosti k výuce mimo školu, •neformální přístup k žákům i kolegům, •organizační zdatnost, •schopnost improvizovat, •tvořivost, která ovšem vyžaduje odvahu a správnou míru sebevědomí. Je nutné zdůraznit, že i v holešovském gymnáziu se tento tým vytvářel postupně a mnohé z uvedených schopností se rozvíjely právě pod vlivem stacionáře. Výrazný podíl na tom měla především zpětná vazba, která byla velmi důležitá nejen v průběhu stacionáře, ale i po jeho ukončení. Právě ta umožňovala vyhnout se při organizování dalších ročníků stacionáře opakování chyb a neustálé zkvalitňování obsahové i organizační stránky této metody výuky. Jako příklad lze uvést problematickou teoretickou část závěrečné práce, na kterou byl v předchozích letech kladen značný důraz. U žáků to vedlo k tomu, že některé její části opisovali od spolužáků z předchozích ročníků, a tím byla práce devalvována. Proto byla podstatná část teorie přepracována do podoby pracovních listů, které jsou pro žáky vhodnější a navíc je lze každým rokem mnohem pružněji měnit přesně podle aktuálních potřeb.
Citace a použitá literatura:
[1] - BALÁK, I. Naučné stezky Moravského krasu. Blansko : Správa CHKO Moravský kras, ISBN ISBN 978–80-239–8821. 
[2] - DOBRORUKA, L.jPřírodopis I. Praha : Scientia, 1997. ISBN ISBN 80–7183-092–5. 
[3] - LUHR, J.fZemě. Praha : Euromedia Group, 2004. ISBN ISBN 80–242-1225–0. 
[4] - HIGGINS, P.; NICOL, R. Outdoor education: Authentic learning in the context of landscapes Kisa. Sweden : Kinda Education, 2002.  
[5] - HOFMAN, E. et al. Jedovnice a okolí. Modelová oblast pro terénní vyučování. 1. vydání. Brno : CERM – Akademické nakladatelství, s. r. o., 1999. 130 s. ISBN ISBN 80–7204-109–6. 
[6] - KULICHOVÁ, H.; KULICH, J. Týden pro udržitelný život, aneb Program Člověk a prostředí: jak připravit kurz (pobytový výukový program) o životním prostředí a udržitelném rozvoji pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ. Horní Maršov : Středisko ekologické výchovy – SEVER, 2005. 155 s. ISBN ISBN 80–86838-05–6. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 09. 2008
Zobrazeno: 12929krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Přírodovědný stacionář. Metodický portál: Články [online]. 15. 09. 2008, [cit. 2019-12-09]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/2502/PRIRODOVEDNY-STACIONAR.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.