Pozor! Jste na staveništi. Vice informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnázium

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnázium > Dobrovolnictví jako zážitek II.

Dobrovolnictví jako zážitek II.

Cíl výuky:

Cílem dobrovolnických aktivit je, aby student poznal své schopnosti a naučil se je využívat ve spolupráci s ostatními pro společný cíl, aby se naučil komunikovat a spolupracovat s lidmi s jiných sociálních a věkových skupin. 

Jak oslovit studenty?

Nadchnout, zaujmout, osobně zainteresovat… Osobně seznámit s komunitou, pro kterou se akce pořádá.  Nechat studenta, aby si nějakou akci zažil jako účastník – příště už bude chtít být „u toho“, být součástí týmu, spolehnout se i na působení vyprávění již fungujících dobrovolníků – spolužáků, přátel…  Nebát se dát najevo studentovi, že právě on, takový jaký je (s jeho schopnostmi i neschopnostmi) by nám v týmu chyběl, že ho potřebujeme.

Pokud dobrovolnictví funguje tak, jak má, tak se stává, že studenti sami přizvou k akci své kamarády, partnery, sourozence, rodiče, děti… Dobrovolnictví je totiž nakažlivé. Z takto nakažených dobrovolníků se někdy stávají noví studenti pořádající školy. Zjistí, že myšlenky, slova a činy, které jsou za školou vidět, jsou pro ně oslovující, a chtějí být součástí, líbí se jim prostor k (sebe)realizaci, který škola nabízí.

Postupně se jako dobrovolníci přidávají i studenti z jiných škol, kteří si o akci přečetli na Facebooku a chtějí něco zažít. Objevují se i lidé středního věku, kteří zjišťují, že jim nestačí jen život vymezený cestou do práce a z práce, rodinou a prací na zahrádce. Dokonce si nás našla na internetu paní, které je přes 70 let, obtížně se pohybuje, ale háčkuje pro nás srdíčka a účastní se každé akce…

Ale důležité je nevyvíjet na dobrovolníka tlak,  nesmí se z něj stát povinnost, jinak se radost a chuť vytratí. Dobrovolnictví bez svobodné vůle, která tíhne k dobru, ztrácí svou podstatu a nakažlivost.

Autor díla: Jindřich Novák

Jak organizovat?

Psát nějaké obecné pokyny k organizaci by bylo asi velmi složité, záleží na tom, o jakou akci se jedná. Ale rozhodně můžeme dát dva tipy na zjednodušení práce.

  1. Při přihlašování dobrovolníků na akci se vyplatí použít formuláře Google Docs (https://docs.google.com/), díky kterým si už předem můžeme vyjasnit, na jakou pozici se dobrovolník hlásí, co umí, čím chce přispět…
  2. Pokud je program akce náročnější a je nutné tvořit časový harmonogram, hodí se zase aplikace Doodle (http://doodle.com/cs/) .

Jak ocenit?

Chválit! Přímo na místě, ve škole, na Facebooku, na webových stránkách školy, v tisku (tiskové zprávy), v rozhlase, v reporážích místní internetové televize… Dobrovolnictví stále není běžné a obvyklé – pokud upozorňujeme na to, že se děje, děláme tím službu nejen současným dobrovolníkům, ale tvoříme tím prostor pro dobrovolníky budoucí.

Fotit! Fotografie z akcí se výborně vyjímají na nástěnkách školy, na výstavách, které mohou být součástí jiných akcí, a samozřejmě v médiích – ať tištěných nebo elektronických.

Autor díla: Jindřich Novák

Další formou ocenění může být třeba dobrovolnický večírek, kde dobrovolníci nedělají vůbec nic, jen si užívají. Obsluhy se mohou ujmout třeba učitelé. Studenti by se neměli podílet ani na přípravě večírku – teď jsou oni těmi, o které se pečuje.

Vedlejší efekty

Nejvýraznějším vedlejším efektem existence dobrovolnictví na škole je to, že prakticky realizujeme myšlenky, na kterých škola stojí. Žijeme ve společnosti, která je zahlcená slovy, čin má mnohem větší váhu. Jedna akce, na níž se naši dobrovolníci podíleli, má mnohem větší význam v propagaci školy než množství letáků. Je pro veřejnost čitelná, snáze hledá partnera pro spolupráci nebo sponzory pro případné akce. 

Škola se tak dlouho podílela na akcích, které pořádaly jiné organizace, až vyvstala nutnost založit organizaci vlastní, tak vznik KOS (Komunitního osvětového společenství  o. s.), kolem kterého se sdružují současní i bývalí studenti školy, přátelé a příznivci,  byl jen otázkou času. (http://www.kosas.cz/o-nas).

Autor díla: Jindřich Novák

Akce, na kterých se dobrovolníci podíleli - výběr

Jak to vidí dobrovolníci…

„Dobrovolnictví mi přináší krásný pocit, že jsem někomu pomohla. Zkuste to i vy, ale pozor – je to hodně návykové!“

„Dobrovolníka jsem zatím dělala jen na několika akcích tento školní rok, protože jsem předtím o těchto akcích moc neslýchala. V dobrovolnictví hodlám pokračovat, protože mě doopravdy nadchlo.

„O dobrovolnictví jsem se začala zajímat díky VOŠ Cheb. Na takových akcích se můžete seznámit s mnoha lidmi, kteří mají stejné zájmy jako vy a rozhodně si užijete plno zábavy.“

„Baví mě být dobrovolníkem. Jsem ráda součástí něčeho dobrého.“

„Když se vyskytla první příležitost si tuto činnost na vlastní kůži vyzkoušet, trošku jsem se bála, co to vlastně bude obnášet, jestli budu dost dobrá na to, abych vůbec mohla dobrovolnictví dělat. A řeknu vám, že pokud to děláte proto, že opravdu chcete někomu pomoci, či jen přispět troškou k tomu, aby se druzí měli lépe, je to báječný pocit. Lidé si vaší práce váží, jsou rádi, že se i v dnešní době najde někdo, kdo nekouká jen sám na sebe a na vlastní prospěch a v jejich očích je vidět upřímná radost. A právě tato radost vás naplňuje něčím, co se ani nedá popsat. Nikdo mě do dobrovolnictví nenutí a ani nemusí – je to zkrátka krásná věc, díky které je na světě o pár úsměvů více.“

Reflexe:

Dobrovolnické aktivity SZŠ a VOŠ v Chebu jsou pozitivně hodnoceny jak účastníky akcí a pedagogy, tak především samotnými dobrovolníky. Nejlepším ukazatelem úspěšnosti je, že dobrovolnictví se šíří i mezi jejich přáteli a rodinnými příslušníky. Jako další znamení pozitivního vlivu považujeme pořádání vlastních, studentských aktivit.

Rizikem je "přesycení" množstvím aktivit nebo přílišný tlak, důraz kladený na účast v dobrovolnických aktivitách.

 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám