Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnázium

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnázium > Co je to vlastně Evropa?

Co je to vlastně Evropa?

Praktický příspěvek
inspirace
uč.hodina
Zamyšlení nad podstatou Evropy, na tím, co ji utváří, co mají její státy společného apod. - formou praktické činnosti žáků.
Odkazy na zajímavé informace k textu:www.rvp.cz/clanek/223
www.euroskop.cz
Co je to vlastně Evropa?
„Denně jsme konfrontováni s Amerikou, Asií i Afrikou. Jiné světy, jiné tradice. Jaká je podstata Evropské civilizace? Nejen té s keltskými, řeckými a římskými bohy a antickou demokracií, ale i té novodobé, která zajistila desetiletí míru a stability."

Žijeme v Evropě. Pojďme se podívat na to, co to vlastně Evropa je a co ji spojuje. Následující aktivita by měla žákům pomoci uvažovat nad touto otázkou. Používám ji v zeměpisu a v předmětu Kořeny evropské kultury, pokaždé jako vstupní hodinu pro evropské téma.

Cíle

  • pokusit se vymezit hranice kontinentu
  • uvažovat nad celoevropským pojivem
  • pojmenovat jednotící rysy evropské kultury
  • diskutovat o možných podobách evropské integrace

Úvod

Ptejte se žáků a krátce diskutujte o následujících otázkách:

  • Kde Evropa začíná a kde končí?
  • Nejedná se jen o okrajový poloostrov Asie?
  • Co je podstatou Evropy?
  • Existuje vůbec něco takového?
  • Co mají jednotlivé regiony společného?
  • Kulturu? Vyšlou z křesťanství?
  • Co je centrem Evropy? Jaké oblasti jsou okrajové?
  • Je Praha srdcem kontinentu, jak rádi tvrdí Češi?

1. část - práce s mapou

Rozdejte skupinkám žáků mapy Evropy. Podle atlasu žáci do mapy zakreslí hranice kontinentu (tři úžiny - Bospor, Dardanely, Kerč; vnitrozemskou hranici - východní úbočí pohoří Ural, řeku Ural, řeku Embu, severní pobřeží Kaspiku, Kumomanyčskou sníženinu) a hraniční body:

  • Sever - mys Nordkinn 71° s.š.
  • Jih - mys Marroqui 36° s.š.
  • Východ - úbočí Uralu 67° v.d.
  • Západ - mys Roca 9° z.d.

Krajní body (nejen tyto čtyři) Evropy žáci spojí a vyznačí geografický střed Evropy. Následuje reflexe.

  • Kryje se geografický střed s obecnou představou o centru kontinentu?
  • Kde je tedy centrum? V Praze? V Bruselu?
  • Proč Evropa spíše gravituje na západ?

2. část - práce s výroky

Rozdejte žákům kartičky s následujícími výroky, které dokumentují některé náhledy na podstatu a vzájemnost Evropy.

Voltaire (1751): „Je to jakási velká republika rozdělená do několika států, všechny jsou ve vzájemném styku. Všechny mají stejný náboženský základ, všechny uznávají týž princip veřejného práva a politiky, v ostatních částech světa neznámý."

J. J. Rousseau (1771): „Nejsou už žádní Francouzi, Němci a Španělé, dokonce ani Angličané, nýbrž pouze Evropané."

J. Reynold, švýcarský geograf (1833): „Rusko je zeměpisnou antitezí Evropy."

Oxfordské dějiny Evropy (1927): „Přestože v různých dobách existovalo mnoho velkých civilizací, je to civilizace evropská, jež zanechala nejhlubší a nejrozšířenější stopu a jež nyní (rozvíjejíc se na obou stranách Atlantiku) stanovuje měřítka pro všechny národy světa."

A. Moravia (1981): „Evropa je oboustranná tkanina, na jedné straně pestrobarevná... na druhé v jediném, sytém a hlubokém odstínu."

T. S. Eliot (1945): „Dominantním rysem při vytváření společné kultury mezi národy, z nichž každý má vlastní jedinečnou kulturu, je náboženství... Hovořím o společné tradici křesťanství, která učinila Evropu tím, čím je, a o společných kulturních elementech, které s sebou toto sdílené křesťanství přineslo... Právě v křesťanství se rozvíjelo naše umění, v křesťanství až do nedávné minulosti tkvěly kořeny našich zákonů... Jednotlivý Evropan může nevěřit v pravdivost křesťanské víry - a přece to, co říká, koná, činí, bude vše záviset ve svém významu na křesťanském dědictví. Pouze z křesťanské kultury mohl vzejít Voltaire či Nietzsche. Nevěřím, že by evropská kultura mohla přežít naprostý zánik křesťanské víry."

J. Monet (1946): „Evropa nikdy neexistovala. Evropu bude nutné teprve vytvořit."

Seton-Watson (1985): „Nepodceňujme potřebu pozitivního společného zájmu, potřebu něčeho více vzrušujícího, než je cena másla, více konstruktivního, než je uzavírání smluv - potřebu evropské mystiky."

Pozn: citáty jsou převzaté z: Davies, N.: Evropa dějiny jednoho kontinentu. Academia, Praha 2005

Necháme žákům čas na individuální prostudování citátů. Poté se žáci postaví, učitel postupně čte nahlas jednotlivé výroky a žáci se na základě svého souhlasu či nesouhlasu s obsahem citátu postaví někde na ose souhlasu, kterou učitel vytyčí ve třídě (např. u dveří ti, kdo s vyzněním souhlasí, u oken ti, kteří nesouhlasí, váhající uprostřed). Následně se mohou vyjádřit k výběru svého místa. Po každém dalším výroku se žáci rozmisťují znovu. Na základě jejich reakcí provede učitel reflexi a shrnutí.


Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
pdf25 kBKartičky s citáty ke stažení
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek