Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Záleží na každém hlasu?
Odborný článek

Záleží na každém hlasu?

10. 1. 2013 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Iva Tajšlová, COV

Anotace

Lekce přibližuje poměrný volební systém pro krajské volby a většinový volební systém pro volbu senátorů. Zároveň demonstruje, že i hlasy jednotlivců mohou být rozhodující. Lekce je použitelná i v hodině matematiky.

Cíl

Žáci popíší rozdíl mezi většinovým a poměrným volebním systémem.

Žáci zhodnotí význam aktivní účasti občanů ve volbách.

1.       Úvod – vzbuzení zájmu o téma, motivace (5 minut)
  • Hodinu začneme otázkami, konkrétní odpovědi se žáci dozví v dalším průběhu vyučovací hodiny.
    • Jaký byl nejmenší rozdíl v hlasech kandidátů do senátu v těchto volbách? V dřívějších volbách?
    • Kolik hlasů by mohlo stačit na změnu složení zastupitelstva?
    • Má smysl kroužkovat kandidáty na kandidátkách?
    • Dostane se do krajského zastupitelstva každá strana, která v kraji kandiduje?
    • Má smysl volit malé strany?
    • Sdělíme žákům, že odpovědi na otázky dostanou při doplňování přiloženého pracovního listu.

2.       Většinový a poměrný volební systém – vzorové příklady (10 min)

  • Většinový volební systém se používá pro volbu senátorů a nově prezidenta republiky. Pro zisk mandátu je nutné získat nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů, pokud ji žádný z kandidátů nezíská, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším získaným počtem hlasů. Vítězí ten, který v druhém kole získá více hlasů.
    • Nejnižší rozdíl v 2. kole senátních voleb (2012) byl 737 hlasů v okrese Domažlice.  Pro postoupení do druhého kola chybělo např. v okrese Praha 2 třetímu kandidátovi pouze 98 hlasů, v Chomutově 143 hlasů, ve Svitavách 173 hlasů, v Praze 8 198 hlasů. V roce 2006 získal senátorské křeslo Petr Pithart v Chrudimi rozdílem pouhých 24 hlasů.
  • Poměrný volební systém využívá pro volbu do krajských zastupitelstev d´Hondtovu metodu s volebními děliteli 1,42, 2, 3, 4 atd. Vzorový příklad přepočtu hlasů na mandáty je uvedený  v pracovním listu. Strana musí získat nejméně 5 % odevzdaných platných hlasů, aby byla zařazena k přidělování mandátů. Pro změnu pořadí na kandidátce potřebuje kandidát získat alespoň 5 % preferenčních hlasů z počtu hlasovacích lístků odevzdaných pro danou stranu.
  • Zeptáme se žáků, jaký význam může mít stanovení minimální 5% hranice (poměrný volební systém umožňuje reprezentaci více stran současně, na druhou stranu větší pluralita náozrů snižuje efektivitu instituce i jednání a dosažení shody; 5% klauzule je většinovým prvkem, který posiluje velké strany a tím napomáhá efektivitě řízení instituce).

 3.       Volební příklady k dopočítání – pracovní list (15 min)

  • Podle vzorového příkladu 1 v pracovním listu necháme žáky vypočítat příklad 2. Správné řešení: strana B získá celkem 3 mandáty, strana A 1 mandát, strana C a D žádný. Straně C chyběly pro zisk mandátu 3 hlasy.
  • V příkladu 3 s žáky procvičíme procenta, dopočítáme procentuelní rozdělení mandátů v krajském zastupitelstvu kraje Vysočina. Správné výsledky: ČSSD 38 %, KSČM 24 %, KDU-ČSL 16 %, ODS 11 %, Pro Vysočinu 7 % a TOP 09 a Starostové pro Vysočinu 4 %. Upozorníme na fakt, že nejsilnější strany v přepočtu na mandáty posílí poměrově mnohem více, než strany malé. Na rozdíl od voleb do Senátu je tedy vhodné zvažovat, zda námi volená strana má šanci se do zastupitelstva dostat. Čím více hlasů propadne volbou stran, které nepřekročí 5% hranici, tím více posílí strany s velkým ziskem hlasů. (TOP 09 a Starostové pro Vys. by se do zastupitelstva nedostala, pokud by získala o 98 hlasů méně.) Zdůrazníme, že každý hlas může být ten rozhodující a ovlivnit celkový výsledek.

 4.       Různé možnosti interpretace výsledků a závěr (15 min)

  • Promítneme (ukážeme) žákům mapu České republiky barevně rozdělenou podle vítězných stran v krajích v roce 2008 a z roku 2012. Necháme je podle vítězných stran v krajích výsledky interpretovat, dělá to tak ostatně i ČSSD, která v součtu získala největší procento hlasů. Následně necháme žáky doplnit příklad 4 v pracovním listu – je ČSSD opravdu vítězem voleb ve srovnání s rokem 2008? Obhájila svůj 4 roky starý úspěch? Která strana byla podle zisku mandátů nejúspěšnější?
  • Dalším možným kritériem k posouzení úspěšnosti stran ve volbách je srovnání celkového obdrženého počtu hlasů voličů pro pravicové a pro levicové strany. Kromě Plzeňského kraje ztratily hlasy obě dvě skupiny, tím, kdo získal oproti roku 2008 nejvíce hlasů navíc jsou malé neparlamentní strany a uskupení – v roce 2008 získaly 15,7 % odevzdaných hlasů, v roce 2012 získaly 36,8 % hlasů. (zdroj: http://databoutique.cz/post/33572305479/jak-vlastne-take-dopadly-volby)
  • Vyučovací hodinu se žáky shrneme zopakováním hlavních rozdílů mezi většinovým a poměrným volebním systémem. Metodou volného psaní je necháme shrnout vlastní názor začínající slovy „Až budu moct, (ne)půjdu k volbám, protože…“

Reflexe

Hodnotíme snahu žáků při doplňování pracovního listu, jejich zapojení do diskuze a snahu přemýšlet nad problematikou voleb.


Tato lekce je převzata z metodického portálu projektu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
323.24 kB
PDF
Lekce - volební systém - mapy
pdf
414.06 kB
PDF
Lekce - volební systém - pracovní list
docx
108.4 kB
Dokument
Lekce - volební systém - pracovní list

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Iva Tajšlová, COV

Hodnocení od uživatelů

Mgr. et Mgr. Aleš Franc
11. 1. 2013, 14:29
Podobně laděné příspěvky lze určitě přivítat, neboť přispívají ke zvyšování občanského vědomí u českých žáků a mládeže. Přesto si neodpustím několik drobných připomínek a podnětů k úpravám. Předně k zařazení příspěvku do rubriky Gymnaziální vzdělávání - ovšem na úrovni očekávaných výstupů se objevuje odkaz na základní vzdělávání, ačkoliv v RVP G existuje vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, v rámci kterého rozlišujeme tematický celek Občan ve státě a k němu lze přiřadit příslušný očekávaný výstup: "vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenství". Trošku problematické bude vybrat nejvhodnější průřezové téma, protože na úrovni GV postrádáme Výchovu demokratického občana, ale můžeme si pomoci např. Výchovou k myšlení v evropských a globálních souvislostech, příp. Multikulturní výchovou.
Co se týká vlastního obsahu článku, dle mého názoru ne zcela jasně a hlavně srozumitelně definuje hlavní rozdíl mezi většinovým a poměrným volebním systémem. V souvislosti s tím mi tam chybí zdůraznění toho, že podle většinového systému v příslušných volbách primárně volíme konkrétní osobnosti a podle poměrného systému v prvním plánu volíme politické strany. Navíc mi tam schází uvedení příkladu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. A ještě drobnost k přílohám - v mapové příloze postrádám popisky s vysvětlením barev patřících ke konkrétním politickým stranám.   
Pavlína Hublová
11. 1. 2013, 17:40
Děkuji za pomoc se správným zařazením. Opraveno.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní list, kalkulačka