Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Google Earth (nejen) ve výuce zeměpisu a dějepisu
Odborný článek

Google Earth (nejen) ve výuce zeměpisu a dějepisu

16. 11. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Jana Vaňková
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Google Earth není jen lepším glóbusem, který umožní propojit ICT a zeměpis, ale nabízí toho mnohem více – od možnosti procházek antickým Římem až po sledování aktuálních klimatických jevů. Může tak být velice zdatným pomocníkem nejen při výuce zeměpisu či dějepisu, ale také dalších předmětů, jakými jsou sociální vědy, ekologie a mnohé další.

Výuka zeměpisu musí být založená na velké aktuálnosti sdělovaných informací, což je v případě papírových učebnic poměrně problematické. Platí, že než je učebnice napsána, zrecenzována, vysázena a schválena a než se dostane k žákům, je téměř vždy již do určité míry zastaralá či neaktuální, což je dáno délkou samotného publikačního procesu. Proto má pro výuku tohoto předmětu velký význam, když můžeme použít nástroj, který garantuje téměř naprostou aktuálnost.

Pokud je navíc dostupný zdarma a stále vyvíjen, je didakticky ještě podstatně cennější. Žáci si totiž v takovém případě nemusí pamatovat velké množství informací, ale mohou se zcela přirozeným způsobem naučit to, co je na výuce zeměpisu opravdu užitečné – pozorovat svět, analyzovat jej a dávat jednotlivosti do širších souvislostí. Je zřejmé, že tato činnost není možná bez nějakých bazálních znalostí, ale je jistě vhodné učit žáky právě tomuto abstraktně analytickému myšlení a zpracovávání exaktních dat, pro které je zeměpis stále často tradičně řazen spíše mezi vědy přírodovědné.

Autor díla: Jana Vaňková

Jan Sokol ve své knize Rytmus a čas uvádí zajímavou, ale zcela pravdivou myšlenku, že totiž historie je vědou a nikoli pouhým sběratelem reálií právě a jen tím, že dokáže informace zasazovat do širších kontextů, vytvářet obecné teorie a snaží se na základě nich predikovat vývoj. V následujícím článku se pokusíme podívat také na to, jak tento aspekt vědeckého pojetí historie zavést do gymnaziální výuky.

Mluvit budeme o aplikaci Google Earth, o které zde na portálu již byla několikrát řeč. My se ale podíváme na její možnosti v poněkud širším kontextu než jen očima konkrétních projektů a ukážeme si, jak může posloužit jako zajímavý inovativní prvek ve výuce dějepisu i zeměpisu a jakým způsobem do nich může vnést novou kvalitu. Právě výuka k analytickému myšlení je procesem velice důležitým a současně často opomíjeným. Právě tímto směrem jde kurikulární reforma – od biflování k logickému uvažování a práci s informacemi.

Fyzický zeměpis

Velké možnosti využití Google Earth je možné vidět při výuce fyzického zeměpisu a geografie. Aplikace například nabízí 3D prohlídku vodního dna i povrchu Země, takže je možné jednoduše hovořit o tom, jak vypadá hřbet, jakým způsobem se pod sebe zasouvají litosferické desky atp. Tím, že žák uvidí trojrozměrný model, získá daleko intuitivnější představu o tom, jak dané procesy fungují. Mimo to je možné sledovat také všechna aktuální zemětřesení nebo vykreslit sopky, což celý model velice dobře ilustruje. 

Z oblasti klimatologie je pak možné upozornit na možnost sledovat některé aktuální hurikány, srážky nebo počasí. Samozřejmě nechybí ani sledování změn klimatu, tání ledu nebo možnost žákům ukázat, jak se mění zalednění Antarktidy. U většiny modelů lze postupovat i do minulosti a na základě vizualizovaných dat je možné s žáky diskutovat o problematice změny klimatu a navázat otázkou, zda je možné nějak prokázat, že se na případných změnách podílí významným způsobem člověk.

Autor díla: Jana Vaňková

Možností je ale samozřejmě mnohem více – poměrně podrobně a jednoduše je možné sledovat pohyby živočichů na moři i na souši nebo se věnovat problematice dostupnosti pitné vody. Do oblasti fyzického zeměpisu pak patří také pohoří, řeky a další přírodní objekty, které je možné jednoduše vizualizovat. Google Earth nabízí možnost vytvořit si vlastní trasy již dopředu, a tak je možné například na úvod hodiny nechat žáky se proletět nad daným státem a významnými místy a pak s nimi dávat dohromady jeho základní charakteristiky. Tím, že jsou k dispozici aktuální snímky povrchu, je pak možné říci relativně hodně o tématech, jako je zemědělství, zavlažování nebo rozmístění měst na základě přírodních podmínek.

Autor díla: Jana Vaňková

Možnosti aplikace jsou v této oblasti téměř neomezené a je jen na fantazii učitele, k čemu ji použije. Může jít o její nasazení jako podrobnější mapy či glóbu, ale také o nástroj pro zobrazování aktuálních dat nebo 3D modelů.

Politický, sociální a ekonomický zeměpis

Další zajímavou oblastí, kde je možné Google Earth používat, je ta část zeměpisu, kde jsou akcentována témata sociálně-ekonomická. Zde jsou možnosti snad ještě širší než v oblasti předchozí. Aplikace umožňuje velice jednoduše získávat informace o státech a městech, zobrazovat národní parky atp.

Je možné sledovat také řadu ekonomických ukazatelů, ale také data ohledně obyvatelstva. Relativně silně je akcentována také otázka lidských práv nebo turistické informace. Pokud provedeme jejich vhodnou kompilaci, může se jednat o zajímavý postup, jak vyučovat zeměpis na gymnáziu – názorně, přehledně a mimořádně aktuálně.

Je možné sledovat fotografie z významných míst či zobrazovat 3D budovy, což umožňuje dát žákům autentické informace o tom, jak určité místo na světě vypadá. Program nabízí samozřejmě také možnost vykreslovat hranice států či krajů a řadu dalších map, které je možné s žáky procházet. Jde o mnohem podrobnější sadu map, než jaké jsou k dispozici v běžném školním atlase.

Autor díla: Jana Vaňková

V zásadě není problém pracovat se zcela novými daty a nevšedním způsobem je zpracovávat. Pokud se pedagog rozhodne vhodným způsobem zapojit Google Earth do výuky, může ji učinit mnohem názornější. Zeměpis, který bude pojatý jako turistický průvodce, který bude vhodným způsobem doplněný o žákovské analýzy nejrůznějšího druhu. Právě rozvoj angažovanosti žáků na výuce a vedení je k analytickému myšlení, schopnost hledat a vyhodnocovat informace je jedním z významných cílů, který by měl být intenzivně akcentován.

Výuka dějepisu

Výuka dějepisu je na středních školách poměrně významným způsobem zaměřena muzeologicky – žákům se předává sada vědomostí a znalostí o jednotlivých událostech, které se snaží zasadit do širšího kontextuálního rámce. Podle kurikula RVP pro gymnázia můžeme říci, že významným cílem je, aby žáci dějiny pochopili a dokázali je nějakým způsobem interpretovat. Google Earth umožňuje k této oblasti připojit ještě dvě významné složky. První je možnost jednoduše sledovat vývoj osídlení a rozvoj urbanistických trendů a druhou významnou složkou je schopnost analyzovat určité historické děje a události. Právě v těchto oblastech se postupně může výuka dějepisu dostat od sociální či muzeologické složky směrem k vědě v moderním slova smyslu a k většímu zapojení žáků do analytického historického myšlení.

Jednou ze zajímavých funkcí je 3D procházení historickým míst. Zřejmě jen velmi těžko je možné na žáky zapůsobit více v oblasti výuky, než že je vezmete na interaktivní procházku Římem, a ukázat jim, jak jednotlivé městské mechanismy fungovaly, jaká byla kultura a architektura. Možnost zasadit výuku na „reálné místo“ je něčím, co může být pro edukační proces velice podstatné a přínosné.

Autor díla: Jana Vaňková

Další oblastí je možnost cestovat díky Google Earth v čase a sledovat, jakým způsobem se vyvíjela osídlení města, stavěly přehrady a propojovala se jednotlivá místa s obyvatelstvem. Možná právě tento urbanistický vývoj může být velice zajímavý a může o vývoji společnosti mnoho nabídnout.

Další nezanedbatelnou složkou jsou přítomné historické mapy. Aplikace tak může velice dobře doplnit historický atlas a nabídnout velké množství doplňkových informací nebo ukazovat, jak se vyvíjela představa o tom, jak svět vypadá.

K dispozici je také možnost velice pěkně pracovat na výuce dějin umění – ať již virtuálními procházkami měst, fotografiemi významných budov, ale také řadou dalších aktivit. Možné je také použít služeb, jako je Google Art Project, který nabízí prohlídky řady významných galerií, což může být také značně přínosné.

Příklady možností školního využití

Pokud jde o praktické školní využití, tak lze Earth používat jednak jako atlas, ale také jako ilustrační materiál nebo využít jeho možnosti pro samostatnou činnost žáků. Má-li školní výuka rozvíjet myšlení žáků, pak právě poslední zmíněná možnost by měla být ve výuce maximálně akcentována. Opět ji můžeme rozdělit na práci v hodině, projektovou výuku nebo třeba při psaní písemných prací.

Osobně si myslím, že největší význam má právě výuka projektová, kdy si žák může informace zasadit do širšího kontextu, sám se jimi probírat a naučí se je lépe chápat. Proto na tomto místě nabízíme několik možností, jakým směrem projekty zaměřit:

  • Studium vulkanické činnosti. Žák vypracuje práci týkající se vulkanické aktivity v určité oblasti v určitém časovém období. Ukáže, proč k zemětřesením dochází, bude analyzovat jejich následky a provede jejich diskusi.
  • Změny klimatu: ano či ne? Humanitární aspekty lokáních změn. Žák projde model klimatu za poslední roky, zhodnotí jeho vývoj a podívá se na některé možné důsledky lokálních i globálních klimatických změn s ohledem na humanitární situaci v jednotlivých místech. Může se pokusit navrhnout možnosti humanitární pomoci.
  • Turistický průvodce. Žák obdrží určité město (ideálně ne příliš známé) a vytvoří pro něj jednoduchého turistického průvodce, který bude obsahovat základní ekonomickou a sociální situaci na daném místě, seznam pamětihodností i s obrázky a další užitečné informace.
  • Vývoj města. Žák na základě dat z Earth zpracuje analýzu toho, jakým způsobem se dané místo vyvíjelo a pokusí se určit důvody tohoto rozvoje. Bere přitom v potaz rozvoj průmyslu, stěhování lidí do měst a další obecně známé fenomény.

Podobných témat je jistě možné nalézt celou řadu. Vždy je dobré respektovat klima třídy, reflektovat jejich zájmy a s ohledem na to volit projekty.

Další možnosti

Program je možné využívat také v řadě dalších vzdělávacích aktivit. Jako jedna z možných ukázek se nabízí využití vrstev věnujících se problémům současného světa – mapují oblasti přírodních katastrof, nedostatek vody, ohrožené živočišné druhy nebo situaci na Haiti. Pomocí nich je možné relativně efektivně nastavit základní témata pro diskusi o problémech současného světa.

V biologii je možné nalézt řadu nástrojů na sledování migrace živočichů, klimatických podmínek nebo informace o výzkumných stanicích všude po světě. Google Earth se tak velice dobře hodí pro výuku ekologie, ale také dalších aplikovaných biologických témat.

Díky práci s vrstvami je možné tuto aplikaci používat všude tam, kde je třeba mapy a analytického myšlení nad ní. Integrálně vede žáky k tomu, že se učí samostatně zpracovávat a vyhodnocovat informace a vytvářet si názor na soudobé problémy.

Ostatně i zde na portálu byly tomuto tématu věnovány některé články. Pokud tedy chcete učinit svoji výuku zajímavější, interaktivnější a pestřejší, je Google Earth nástrojem, který je možné vřele doporučit.

Literatura a použité zdroje

[1] – SOKOL, Jan. Čas a rytmus. Praha : OIKOYMENH, 2004. 332 s. ISBN 8072981234.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Vaňková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
16. 11. 2011
Jedná se o obecně pojatý příspěvek, který prezentuje celou řadu možností využití aplikace Google Earth. Vyššímu hodnocení by prospělo detailnější rozpracování (metodické, didaktické, ...) alespoň jedné z uvedených možností využití.

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
16. 11. 2011, 14:46
Dovolím si připojit tématicky podobný příspěvek :) Cestování z "pohodlí" školní lavice

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Geografie