Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Zpravodajství v pojetí Guye Tuchmanové
Odborný článek

Zpravodajství v pojetí Guye Tuchmanové

21. 10. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Lukáš Pfauser

Anotace

Následující text se zaměřuje na shrnutí hlavních tezí mediální socioložky Guy Tuchmanové, která se zaměřuje na redakční procesy v mediálních institucích, a na její sociokonstruktivistická východiska (zpravodajskou síť a typizace událostí).

Teoretické ukotvení tezí mediální socioložky Guy Tuchmanové, která se zaměřuje na redakční procesy v mediálních institucích, lze hledat v sociokonstruktivistickém přístupu. Ukazují to dvě východiska při pojmovém uchopení problematiky zpravodajství – zpravodajská síť a typizace událostí.

1) Zpravodajská síť 

Zpravodajská síť, kterou lze definovat jako společenskou strukturu nutnou pro získávání a zpracování informací, je prvním východiskem. Způsob jejího hierarchizování (spolu se statusem reportéra, preferencí příjemců a celkovou strukturou sociálního světa) ovlivňuje mediální zpracování událostí. 

Autorka v této souvislosti uvádí tři předpoklady, kterými se zpravodajská síť řídí ve vztahu k čtenářům. (1) čtenáři se zajímají o události v určitých lokalitách; (2) čtenáři se zabývají činnostmi specifických organizací; (3) čtenáři se zaobírají určitými tématy. 

Aby byly tyto základní předpoklady naplněny, zpravodajská síť deleguje práci reportérů podle třech kritérií. (1) zeměpisného (zpravodajské organizace dělí svět na určitá území, což odpovídá představě o tom, co chce čtenář vědět); (2) organizačně specializačního (mediální společnosti zakládají své stanice v místech, kde jsou zdroje zpráv, a zaměstnávají reportéry, kteří udržují vztah s určitými zdroji v organizacích); (3) tematicky specializačního (strukturu médií určují specifická témata – kupř. sportovní nebo zahraniční rubrika).

Do takto popsaného systému navíc vstupuje kolektivní rozhodování ve zpravodajské síti, které rovněž přispívá ke konstruování sociální reality. Editoři podle Tuchmanové posuzují relativní hodnoty různých zpráv zachycených ve zpravodajské síti a tím neustále vytváří a přetváří normy svého úsudku. Protože editoři dělají takové úsudky, potvrzují platnost zpravodajské sítě jakožto rámce, který sociálnímu světu propůjčuje řád a soudržnost.

2) Typizace událostí

Důležité pro dokreslení sociokonstruktivistického přístupu jsou časové typizace událostí. Čas organizuje práci reportérů, jsou vytvářeny časové harmonogramy, jejich pracovní doba se synchronizuje s pracovní dobou institucí. Protože zpravodajská síť produkuje více událostí, než může zpravodajské médium zpracovat, je nutné – prostřednictvím typizace – určit, která událost je vhodná do zpráv. Typizace jsou zakotveny v čase a jsou pro zprávy stejně charakteristické, jako je pro jejich výběr charakteristická prostorová zakotvenost zpravodajské sítě.

Je dále zřejmé, že zprávy typizují reportéři, kterým je tím umožněno mít v rezervě kdykoli použitelné zprávy. Protože zpravodajské organizace při své práci dávají smysl každodenní zkušenosti ve světě, typizace je založena na používání času.

Konkrétně se jedná o novinky (týkají se důležitých zpráv, resp. událostí), doplňující informace (spíše ve smyslu zajímavostí), okamžité zprávy (druhotná kategorie novinek), zprávy s vývojem (zabírá více času najít potřebné informace) a průběžné zprávy (sled zpráv týkající se stejného tématu založený na událostech objevujících se delší dobu), naplánované zprávy (událost je oznámena předem), nečekané zprávy (události se objevují nečekaně) a neplánované zprávy (o rozšíření takových zpráv o událostech rozhodují zaměstnanci zpravodajské organizace).

Literatura a použité zdroje

[1] – TUCHMAN, Guye. Making News. New York : Free Press, 1978.
[2] – REIFOVÁ, I. et al. Slovník mediální komunikace. Praha : Portál, 2004.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
21. 10. 2011
Článek představuje stručný náhled procesů uvnitř mediální organizace (mediálních rutin), které dle socioložky médií Guy Tuchmanové mají vliv na konečnou formu a obsah mediálních sdělení. Koncepčně tento popis vychází z teorií sociální konstrukce reality, a proto může sloužit také jako úvod ke studiu tohoto pojetí výkladu vlivu médií na budování sdílených významů ve společnosti.

Hodnocení od uživatelů

Adam Dorňák
10. 1. 2023, 00:05
Máte překlep / chybu ve jménu paní Tuchmanové viz
https://en.wiki…_Tuchman
Tento neduh se dostal do mnoha akademickcýh prací a textů pravděpodobně ze Slovník mediální komunikace
(Reifová 2004) ve kterém je její jméno také špatně uvedeno.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova

Téma článku:

Mediální výchova