Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnázium > Rozhovory s obrazy/galerie jako otevřený...

Ikona prakticky

Rozhovory s obrazy/galerie jako otevřený prostor inspirace/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer

Ikona inspirace
Autor: Mgr. Jitka Petřeková
Anotace: Tvůrčí dílny pro pedagogy v Moravské galerii v Brně jsou přímým a živým dialogem s originály uměleckých děl. Jednotlivá setkávání probíhají u vybraných děl ve stálých expozicích i aktuálních výstavách formou dialogů a výtvarných interpretací a slouží pedagogům jako inspirace pro jejich vlastní pedagogickou činnost.
Cílem tohoto setkání je propojení uměleckých děl napříč staletími. Barokní autor Martin Vinazer se nám představuje vedle moderních autorů počátku 20. století, jako jsou Otto Gutfreund a Emil Filla.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Odborné vzdělávání » Klíčové kompetence LM » Občanské kompetence a kulturní povědomí
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  3. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Znakové systémy výtvarného umění » samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění
  2. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Znakové systémy výtvarného umění » rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry (s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti), z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření
  3. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Obrazové znakové systémy » objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Dějepis
  2. Gymnaziální vzdělávání -> Občanský a společenskovědní základ
  3. Gymnaziální vzdělávání -> Společný vzdělávací obsah Hudebního a Výtvarného oboru
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna, Exkurze
Nutné pomůcky: Výtvarný materiál: grafitový prášek, disperzní lepidlo (pojidlo), plátkové zlacení (metál), ploché štětce, lepenka nebo klasický výkres, pasparta (není nutná). Vhodné jsou také reprodukce uměleckých děl.
Klíčová slova: Umění a kultura, interpretace, dialog, galerie, umění, Výtvarný obor, pedagog, Filla, Gutfreund, interpretace uměleckého díla

Východiska: Rozhovory s obrazy často koncipuji k cyklu Dostaveníčko, který je v Moravské galerii zajímavým dialogem uměleckých děl. Jedná se o intervence čili zásahy do stálých expozic, patří k oblíbeným metodám muzea umění, jimiž lze úspěšně rozšířit vnímaní, nastolit nová témata a v neposlední řadě problematizovat povahu samotného žánru. Pod vedením kurátorů Moravské galerie v Brně vzniká tak cyklus uměleckých děl na návštěvě, který se odehrává souběžně ve všech stálých expozicích MG (moderního a současného, starého a užitého umění), v nichž si vždy na čas dají dostaveníčko díla z jiných sbírek galerie.

Cíle: Barokní autor Martin Vinazer se nám představuje vedle moderních autorů počátku 20. století, jako jsou Otto Gutfreund a Emil Filla. Propojení uměleckých děl napříč stoletími. Výtvarná interpretace probíhá bezprostředně před originály uměleckých děl.

Základní pojmy: „reliéf“, forma, obsah, interpretace, tvar, bronz, dřevo, zlacení, rozměr, mělký, hluboký, výjev, gesto, expresivita, dynamika, světlo, stín, výraz.

Časová dotace: 120 minut.

Dialog: V úvodu vždy představím krátce autory a jejich zařazení do uměleckohistorického kontextu, jejichž díla jsou východiskem dialogu a výtvarné interpretace. Jejich výběr je dán kurátorem v rámci cyklu Dostaveníčko. Dále probíhá dialog s pedagogy přímo nad představovanými díly formou kladených otázek, prostřednictvím kterých se dialog odvíjí.

Martin Vinazer (1674–1744) – je méně známým barokním autorem, tvořícím v okrajové oblasti jižního Tyrolska, kde navázal na rodinnou řezbářskou tradici, kterou založil jeho otec. Navázal také na praxi středověkých uměleckořemeslných dílen a získal mnoho zkušeností z vrcholně barokních center, jakými byly Benátky a Řím. Je považován za vůdčí osobnost jihotyrolské sochařské produkce počátku 18. století.

Otto Gutfreund (1989–1927), průkopník českého moderního sochařství, znalý francouzské umělecké scény své doby, kde pobýval v předválečném období. Otto Gutfreund je v expozici moderního umění Moravské galerie v Brně zastoupen hned několika pracemi, zejména sochařskými. V jeho tvorbě se prolíná expresivní pojetí s kubistickými formami. Za vůbec první kubistické sochařské dílo považujeme sochu Úzkost z roku 1911.

Emil Filla (1882–1953), představitel kubistické malby, ač se sám za kubistu nepovažoval. V jeho obrazech se zcela intuitivně prolíná analytický kubismus se syntetickým, v pozdějších 20. letech  20. století je zřejmé také poetické ladění, tzv. lyrický kubismus. V jeho díle je silně patrná inspirace dílem Pabla Picassa, se kterým se opakovaně setkával. Filla vytvořil také několik sochařských děl, jako např. hluboký reliéf Hlava z roku 1913.

Otázky:

  • Proč jsou tato díla vystavena vedle sebe, co myslíte, že je spojuje? (Rozměry děl, reliéf, námět – tyto předpokládané odpovědi jsou „výbavou pedagoga“, který by k nim měl žáky citlivě nasměrovat dalšími doplňujícími otázkami.)
  • Dovedete „přečíst“, co je na reliéfech znázorněno?
  • Poznáte, které dílo je barokní a které je kubistické?
  • Jakou roli hraje v barokním reliéfu světlo a stín a jakou roli světlo a stín zastává v dílech kubistických reliéfů? (Dynamika, pohyb, expresivita – tyto předpokládané odpovědi jsou „výbavou pedagoga“, který by k nim měl žáky citlivě nasměrovat dalšími doplňujícími otázkami.)

Výtvarná interpretace: V případě Gutfreundova reliéfu Souzvuk, který zde předkládáme ke konfrontaci s barokním zlaceným reliéfem Martina Vinazera, jsou zachyceny kubistické formy v mělkém reliéfu. Můžeme srovnávat řemeslné provedení, ale nemusíme, neboť obě díla pocházejí ze zcela odlišného historického kontextu. Obě práce napříč staletími jsou provedeny jinou technikou, jiným technologickým postupem. Modernistický způsob uvažování o charakteru a výrazu uměleckého díla na počátku 20. století je dáván do popředí zájmu.

Gutfreund pracuje s odléváním do bronzu, a v přípravném díle volně modeluje do hlíny, která mu umožňuje svobodu výrazu. Mnohem větší svobodu sochařského výrazu nacházíme překvapivě u malíře Filly. V hlubokém reliéfu Hlava je jasně patrná dravost a zápas s hmotou. Námět je v kubistických formách vlastně jen tušený, zesílen expresivitou výrazu. Naopak Vinazer zpracovává dřevěný reliéf opatřený zlacením. Tato technologie vyžaduje značnou míru přesnosti a zkušenosti, a neustálou kontrolu nad vznikem podobných děl.

Jelikož je našim cílem najít společné paralely ve všech předkládaných dílech, použijeme k interpretaci netradiční technologii. Základ tvoří vybrání jednoho moderního díla – reliéfu –, od kterého se bude odvíjet celá výtvarná interpretace.

Zvolí se podklad – lepenka nebo klasický výkres ve formátu shodném s vystavenými reliéfy. Nejprve se podklad opatří nátěrem disperzního lepidla s tím, že tahy štětce volně přepisují tvary vybraného reliéfu. Poté do míst, kde znázorňujeme stín, zaneseme grafitový prášek a pomocí štětce jej vklepeme až vetřeme štětcem do podkladu. Postupně na místa, kde se objevuje světlo, nanášíme plátkové zlato (vždy do mokrého podkladu lepidla). Po mírném zaschnutí lze pigmentovým (grafitovým) práškem přetírat také zlacení, čímž vznikne lehká patina, z pod které se jen místy objevuje plátkové zlacení. Tímto technologickým až experimentálním způsobem dosáhneme propojení děl napříč staletími.

Výtvarný materiál: grafitový prášek, disperzní lepidlo (pojidlo), plátkové zlacení (metál), ploché štětce, lepenka nebo klasický výkres, pasparta (není nutná).

Poznámka a doporučení: Je vhodné pro výuku žáků využít reprodukce uměleckých děl, a to i způsobem, kdy pedagog sám zvolí díla napříč staletími, která tak konfrontuje vedle sebe. Pomocí reprodukcí je výběr děl mnohem širší. Ale myslím, že setkání s originály děl je mnohem více motivující, pestřejší a objektivnější. V této ukázce vycházím z daných možností Moravské galërie v Brně. Jednotlivé sbírky galerie jsou umístěny v různých budovách. I proto je v Moravské galerii v Brně zaveden cyklus Dostaveníčko, z něhož vychází tato aktivita (výtvarná interpretace). V galerijním prostředí není možné použití náročnějších technik, proto jsou často výtvarné interpretace omezeny jen na přípravné skici apod.

Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer/Moravská galerie v Brně
1. Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer/Moravská galerie v Brně
Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer
2. Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer
Autorka fotografie: Jitka Petřeková
Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer
3. Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer
Autorka fotografie: Jitka Petřeková
Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer
4. Rozhovory s obrazy/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer
Autorka fotografie: Jitka Petřeková
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu .
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 08. 2011
Zobrazeno: 10156krát
TOP příspěvek
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PETŘEKOVÁ, Jitka. Rozhovory s obrazy/galerie jako otevřený prostor inspirace/Otto Gutfreund a Emil Filla a Martin Vinazer. Metodický portál: Články [online]. 03. 08. 2011, [cit. 2019-10-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/12609/ROZHOVORY-S-OBRAZYGALERIE-JAKO-OTEVRENY-PROSTOR-INSPIRACEOTTO-GUTFREUND-A-EMIL-FILLA-A-MARTIN-VINAZER.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 03. 08. 2011 08:23
Pěkný, zajímavý a inspirující námět.
1.Autor: Hana KostkováVloženo: 09. 03. 2017 14:04

Technika zlacení plátkovým kovem je v této interpretaci velice zajímavá, myslím si, že by se mělo objevit i opodstatnění této metody, její historický kontext a variace.

Toto zhodnocení jinak levného materiálu ve hmotě je dovedené do dokonalosti formou zlacení plátkovým zlatem na poliment, které je mnohem náročnější technicky i finančně. Daný úkol se zabývá technikou uměleckého pojetí v daném formátu a využívá k tomu dostupné prostředky, co však opomíjí je uměleckořemeslná zručnost, která využívá náročné techniky nutné k vytvoření takového díla. Myslím si proto, že by mělo alespoň částečně obsahovat náhled do problematiky práce s plátkovým zlatem, protože metálové zlacení je značně jednoduší.

Práci s patinami lze také dotvořit více variacemi a dosáhnout odlišných efektů a to za použití, například pigmentovaných pryskyřičných barev, barev na vodní a olejové bázi. Další možností snížení lesku a získání patiny je vosková pigmentovaná emulze.

Také lazurování plátkového kovu do požadovaného odstínu. Tedy vytvoření zlatolaku na bázi pigmentované pryskyřice, kterou je možné na hliníkové fólii, udělat zlatý efekt. Tyto efekty značně rozšiřují škálu možností a prezentace díla.

To co dělá tato díla tak efektivní je i střídání světlých, hladkých lesklých ploch a hlubokých stínů vystupňovaných do velkých kontrastů. Proto, pokud je to možné a přijatelné v rámci galerijních parametrů doporučuji i ukázat různé nasvícení těchto uměleckých děl, která takto mohou působit různým dojmem a uvědomit si tak jejich plasticitu, prostor a zhuštění jeho vyjádření.

Další podle mého názoru podstatné rozšíření je degradace, koroze materiálu, rozlišení přirozené a získané patiny, jeho leštění a obrušování kovu - úbytek materiálu a to už jenom tak, že si každý posluchač bude moci přeleštit kůží, vrýt, přebrousit hrubým povrchem, nebo ohladit povrch například kousku měděného plechu. Jeho zanesení a opětovné přeleštění umožní uvědomit si neustálou ztrátu, pomíjivost a vznikající patinu.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.