Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > Dovednost čtení s porozuměním a psaní v Evropském...

Dovednost čtení s porozuměním a psaní v Evropském jazykovém portfoliu

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Boccou Kestřánková, M., Vodičková, K.
Cílem této stati je stručně vymezit schopnosti a dovednosti, jež by měli žáci-cizinci v základních a středních školách zvládnout v řečové dovednosti čtení a psaní. Text se zabývá úrovněmi A1–B2. Úrovním C není v článku věnován prostor, neboť řečové schopnosti a dovednosti úrovně B2 jsou považovány za dostatečnou jazykovou znalost pro přijetí ke studiu na řadu českých vysokých škol.

Článek je prvním dílem série článků, odkazy na následující díly textu jsou dostupné pod textem.

Článek vznikl jako podpora publikace Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením (2. část). Na text článku je v případě potřeby odkazováno přímo z kapitol publikace.

1 Úvodem

Učitel v české škole je v současné době vystaven situaci, kdy ve třídě roste počet žáků-cizinců [1]. Hledá-li vyučující materiály, jež jsou určené přímo pro výuku těchto žáků, setká se ve většině případů s dokumenty, které vycházejí z úrovní definovanými Společným evropským referenčním rámci pro jazyky (dále SERRJ), nebo s materiály, které tuto klasifikaci určitým způsobem reflektují a pracují s ní.

Dlouholetou potíž představovala v praxi skutečnost, že se SERRJ zabývá „pouze“ dospělou populací, která dosáhla jistého stupně vzdělání. Z tohoto důvodu vznikají materiály popisující řečové schopnosti a dovednosti v cizím (příp. druhém) jazyce u dětí a mládeže.

K vymezení schopností a dovedností, jež jsou charakteristické pro konkrétní referenční úrovně v daných řečových dovednostech, je čerpáno z materiálů, které navazují jak na SERRJ, tak zohledňují věk žáků. Těmito základními zdrojovými dokumenty jsou Evropské jazykové portfolio (www.ejp.rvp.cz) a doplněk k SERRJ vydaný pod názvem CEFR Companion Volume (2018a), mj. s novými deskriptory SERRJ pro věkovou skupinu 7–10 a 11–15 let (2018b, 2018c).

2 Evropské jazykové portfolio

Evropské jazykové portfolio (dále EJP) zohledňuje různé věkové skupiny. Jeho česká verze je dostupná pro věkové skupiny do 11 let (úrovně A1, A2), od 11 do 15 let (úrovně A1, A2 a B1), pro studenty od 15 do 19 let (úrovně A1–C2) a pro dospělé uživatele jazyka od 19 let (úrovně A1–C2). EJP pracuje se sebehodnocením, tudíž se jedná o nástroj určený samotným žákům s případnou učitelovou pomocí. Může představovat vhodný motivační nástroj, který žákům umožňuje mapovat pokrok v jazyce v jednotlivých řečových dovednostech. Pro učitele jsou dostupná doporučení, jak s EJP ve výuce pracovat.

Jak bylo zmíněno výše, tento článek ze zaměřuje na deskriptory pro mládež a na úrovně A1–B2. Z tohoto důvodu nejsou v tomto textu uváděny úrovně C u věkové skupiny od 15 do 19 let. Kategorie dospělých uživatelů jazyka (od 19 let) stojí mimo cílovou skupinu této stati, proto není do textu zařazena.

2.1 Dovednost čtení s porozuměním v Evropském jazykovém portfoliu

Schopnosti a dovednosti ve čtení u žáků do 11 let

Z EJP vyplývá, že žáci do 11 let mají na úrovni A1 porozumět těmto typům textů: krátký jednoduchý příběh s vizuální oporou, krátké jednoduché sdělení na pohlednici (v současném kontextu by bylo snad možné uvažovat o e-mailu, vzkazu, přání), plakáty, letáky, (vývěsní) tabule a jednoduché pokyny a úkoly v učebnici. Jedná se tedy o texty krátké, jazykově jednoduché, s předvídatelnou strukturou. Žák tohoto věku na dané úrovni ještě pracuje s různými technikami čtení omezeně – míra porozumění se liší od porozumění jednotlivým slovům až větám (orientační čtení) přes hrubé pochopení příběhu a pochopení hlavních informací z plakátů, letáků a tabulí (selektivní čtení) až k porozumění detailnímu, které implikuje deskriptor „Ve škole rozumím jednoduchým pokynům a úkolům v učebnici, když jsem je již několikrát předtím viděl nebo když jsou podobné těm, které už znám.“ Z prvního deskriptoru pro čtení na úrovni A1 u dětí do 11 let vyplývá, že žáci dokážou používat slovník. Na úrovni A2 lze v této věkové skupině pracovat s následujícími typy textů: krátké články v časopisech pro děti a mládež, krátké jednoduché dopisy/e-maily, jednoduchá pravidla hry, pokyny učitele nebo kamarádů, plakáty, jízdní řády apod., návody s obrázky. Je specifikováno, jak žák s danými texty dokáže pracovat. Například v jednoduchých textech jako plakát, jízdní řád umí informace vyhledat, v krátkých článcích rozumí nejdůležitějším informacím. U jednoduchých pravidel hry či pokynů učitele předpokládáme čtení detailní.

Schopnosti a dovednosti ve čtení u žáků od 11 do 15 let

Žáci od 11 do 15 let, kteří ve čtení dosahují úrovně A1, mají rozumět následujícím textům: jednoduchý příběhy s obrázky, plakáty, letáky a vývěsní tabule, krátké e-maily, SMS nebo pohlednice, krátké jednoduché zprávy. Na této úrovni se počítá též s možností používat slovník a s využitím vizuální opory u některých textů. Na úrovni A2 se jedná o tyto typy textů: krátké jednoduché texty na známá témata, krátké jednoduché osobní dopisy nebo e-maily, nápisy, inzeráty apod., informační letáky o výstavách atd., jednoduché návody k přístrojům. Na úrovni B1 se žák v této věkové skupině setkává s následujícími typy textů: osobní dopisy, e-maily, brožury, krátké novinové články, časopisy, brožury, informační texty na internetu, příběhy s dějovou linií. Není bez zajímavosti, že na této úrovni žák dokáže odhadnout význam neznámého slova ve známém kontextu. Na všech úrovních se i v této věkové kategorii očekává využívání různých strategií čtení, v závislosti na nich se též liší míra či způsob porozumění textu. Například v případě čtení plakátů, letáků a (vývěsních) tabulí na úrovni A1 jsou to základní informace (orientační čtení), na úrovni A2 se jedná o vyhledání jednoduchých, nejdůležitějších nebo krátkých informací v určitých typech textů (selektivní čtení), ale též se očekává porozumění jednoduchým návodům k přístrojům (lze předpokládat detailní čtení), na úrovni B1 se u této věkové skupiny setkáváme s identifikací různých názorů v textu, s porozuměním nejdůležitějším myšlenkám i vyhledáváním potřebných informací.

Schopnosti a dovednosti ve čtení u žáků od 15 do 19 let

Množství typů textů, se kterými je žák schopen pracovat, se dle očekávání rozšiřuje ve věkové skupině od 15 do 19 let. Na úrovni A1 se objevují články v novinách a časopisech, plakáty, dotazníky, formuláře, vzkazy, krátké psané pokyny, krátké e-maily, SMS a pohlednice. Pro úroveň A2 se počítá s písemnými zprávami, novinovými články, jednoduchými osobními dopisy a e-maily, jednoduchými sděleními a poznámkami např. od spolužáků, dále s informačními letáky, krátkými inzeráty, jednoduchými návody, s pokyny v počítačových programech a s krátkým vyprávěním. Na úrovni B1 se očekávají tyto typy textů: krátké novinové články, komentáře a rozhovory v novinách či časopisech, jednoduché texty v informačních brožurách, osobní dopisy a e-maily, příběhy. Na úrovni B2 se jedná o následující typy textů: zprávy, články, odborné články, kritiky (např. filmu, představení, knihy), dopisy nebo e-maily, texty z příručky, vyprávění, divadelní hry (myšleno scénáře).

Jak bylo již řečeno výše, je specifikováno, jak by měl žák s určitým typem textu na dané úrovni pracovat. Například úroveň B2 u věkové skupiny 15–19 let již skýtá širokou škálu strategií čtení, a to

  • rychle pochopit obsah a význam (týká se zpráv a článků k tématům souvisejícím s žákovými zájmy), přičemž žák dokáže posoudit, zda potřebuje text přečíst podrobněji (orientační čtení);
  • podrobně rozumět textům z žákova oboru a z okruhu jeho zájmů (detailní čtení);
  • pochopit nejdůležitější myšlenky dopisů nebo e-mailů z oblasti žákovy studijní nebo profesionální specializace nebo zájmu (selektivní čtení);
  • rychle prolistovat příručku (např. k počítačovému programu), najít a pochopit vysvětlení daného problému;
  • rozumět ve vyprávění nebo v divadelní hře motivům jednání postav a jejich významu pro vývoj děje.

Mnohdy vstupují do hry ještě další dílčí dovednosti, například žák má být s to na úrovni B2 shrnout hlavní myšlenky přečtených kritik vztahujících se ke kulturní tematice či rychle přehlédnout texty v příručce. Na úrovni B2 je také patrná potřeba jít „za text“, např. když žák má pochopit motivy jednání postav v divadelní hře či vyprávění a jejich význam pro vývoj děje.

Co se týče témat, očekávají se podle EJP v případě věkové skupiny do 11 let i věkové skupiny od 11 do 15 let na úrovni A2 témata, která žák zná, a témata týkající se každodenního života. Na úrovni B1 se ještě stále jedná o témata známá a/nebo o témata, která žáka zajímají. Skladba témat u věkové skupiny 15–19 let je již pestřejší. U úrovně A1 mohou být tématem lidé, kulturní akce, požadované osobní informace, každodenní situace. Na úrovni A2 se texty týkají každodenního života, volnočasových aktivit, kulturních akcí, na úrovni B1 se jedná o témata známá. Na úrovni B2 se očekávají texty související s žákovými zájmy či oborem i texty oblast žákova zájmu přesahující (zde se ovšem počítá s užitím slovníku) a texty týkající se aktuálních témat, k nimž autor zaujímá konkrétní stanoviska a postoje.

2.2 Dovednost psaní v Evropském jazykovém portfoliu

Schopnosti a dovednosti v psaní u žáků do 11 let

Na úrovni A1 představují základní komunikáty formulář a krátký obsahově předvídatelný text (pozdrav na pohlednici). Z deskriptorů EJP plyne, že od žáků do 11 let na deklarované úrovni lze požadovat vyplnění formuláře, který se vyžaduje doplnit základní osobní informace (např. jméno, věk, narození). V produkci krátkých a jednoduchých (obsahově předvídatelných) textů jsou nejtypičtějšími komunikáty blahopřání, zpráva, pozdrav z dovolené, SMS, e-mail, vzkaz apod.

SERRJ uvádí 3 základní žánry pro úroveň A2: jednoduché poznámky, zprávy a dopisy. Pro tuto úroveň je typické, že se pisatel vyjadřuje jednoduchým způsobem. Podle EJP žák na úrovni A2 zvládne reagovat na pozvání (potvrdit schůzku, odmítnout, přesunout na jiný termín), vytvořit krátký text o věcech a lidech, které dobře zná (např. o škole, rodině, koníčcích), a napsat popis události podle osnovy „kdo – kdy – kde – co se stalo“.

Schopnosti a dovednosti v psaní u žáků od 11 do 15 let

Tato věková skupina žáků, jejichž schopnosti a dovednosti v psaní jsou na úrovni A1, mají umět totéž, co je popsáno výše pro žáky do 11 let. Deskriptory EJP jsou dále rozšířeny o informaci, že jsou uživatelé jazyka na této úrovni schopni jednoduchými větami napsat, kdo jsou a kde bydlí.

Žák na úrovni A2 dokáže jednoduše písemně informovat o své rodině, škole, koníčcích, reagovat na pozvání nebo vyprodukovat jednoduchý popis událostí (sdělí co se kdy a kde stalo). V písemném vyjadřování dominují krátké věty a užití spojek a, i, ale, protože.

Na úrovni B1 jsou základními žánry vyprávění a dopis. V projevech se sice stále vyskytují jednoduché věty, žák jimi však již zprostředkuje souvislý popis příhody (např. zážitek ze školního výletu), děj knihy nebo filmu. Texty obsahují vyjádření názorů, pocitů, popisy zkušeností. V osobní korespondenci (dopisy, e-maily) dominuje neformální jazykové vyjadřování, žák umí popsat novinky, události a zeptá se, co je nového, dále zvládne referovat o literatuře, kultuře (o přečtené knize, zhlédnutém filmu apod.), dokáže napsat krátkou slohovou práci o tématu, které ho zajímá.

Schopnosti a dovednosti v psaní u žáků od 15 do 19 let

Ve věku od 15 do 19 let se žák na úrovni A1 dokáže písemně představit, podat o sobě základní informace, jako jsou zaměstnání, věk, zájmy, bydliště apod. (je s to vyplnit ve formuláři základní údaje o sobě, napsat několik jednoduchých vět aj.). Typickými komunikáty jsou pozdrav na pohlednici, přání (např. pozdrav z prázdnin, přání k narozeninám), krátká zpráva, v níž referuje o tom, kde se nachází, dojedná si místo schůzky apod.

Uživatel jazyka na úrovni A2 umí vyplnit složitější formuláře, kde se kromě údajů vztahujících se ke vzdělání, práci, bydlišti vyskytují položky týkající se např. zájmů či zvláštních znalostí. Dalšími žánry jsou krátké a jednoduché poznámky a vzkazy. Typickým dlouhým textem je e-mail a dopis [2], v nichž jsou obsaženy formální náležitosti jako pozdrav, oslovení, rozloučení, podpis. Žák je schopen relevantně realizovat základní jazykové funkce (dotaz, prosba, poděkování atd.), vyjádřit časovou posloupnost sdělení (funkčně používá nejprve, potom, poté co, později) a krátké věty spojit spojkami a, i, ale, protože. Tematická oblast je úzce spjata s žákovými potřebami, nejdůležitějšími zážitky, s nejbližším okolním světem, žák proto zvládne napsat jednoduchý popis události (kupř. nehoda, večírek) [3] nebo informovat o svém rodinném životě (o členech rodiny, přátelích, škole, brigádě, koníčcích ...).

Na úrovni B1 dokáže pisatel produkovat jednoduché souvislé texty na různá témata, která ho zajímají, a písemně vyjadřovat názory a pocity. Z EJP vyplývá, že žák má již vybudovanou schopnost vyprávět o událostech, o zážitcích (z prázdnin, z výletu atd.), o kultuře (např. o přečtené knize, o zhlédnutém filmu, o koncertě), sdělovat novinky či se na ně ptát. Z typických žánrů lze jmenovat osobní dopisy, e-maily, odpověď na inzerát [4], krátký text pro studentský nebo zájmový časopis, zprávy (např. jednoduchý oběžník obsahující krátkou věcnou zprávu) a strukturovaný životopis. Produkované texty charakterizuje jejich jednoduché členění, lineárnost vyprávění, podrobné popisy z oblastí zájmu pisatele.

Pro úroveň B2 je charakteristický logicky uspořádaný souvislý text na různá témata, která žáka zajímají. Pro tyto texty je typické jasné strukturování práce, podrobnost předložených informací a schopnost argumentace [5]. Pro tuto úroveň jsou vhodné takové žánry, v nichž se vysvětluje určitý problém, akcentují se nejdůležitější body, argumentuje se, uvedou se podrobnosti. Od žáka se očekává, že zvládne napsat např. dopis [6], článek do studentského časopisu (texty o událostech, skutečných i fiktivních zážitcích), shrnutí článku, zpracování zpráv, krátkou recenzi knihy, filmu (k čemuž je pisatel schopen využívat informací z médií a z různých pramenů).



[1] Termínem žák-cizinec v této stati míníme nejen žáka s odlišným mateřským jazykem od většinové společnosti, ale i žáka, který po určitou dobu nebyl mateřštině vystaven v takové míře jako spolužáci žijící v cílové zemi (například pobýval v zahraničí).

[2] Dlouhým textem míníme text přesahující poznámku nebo vzkaz.

[3] Jednoduchým popisem míníme sdělení v logické souslednosti informací (co se kde, kdy a jak stalo).

[4] V úloze lze např. požadovat dotázat se na bližší informace k prodávanému produktu, k nabídce vzdělávacích kurzů apod.

[5] Žák je schopen nejen obhajovat svůj názor, zdůvodňovat svá stanoviska, ale uvádět i protiargumenty.

[6] Do cvičení během vyučovací hodiny je efektivní zařazovat osobní korespondenci, neboť mají žáci na této úrovni dostatečné zkušenosti se psaním takového typu komunikátu. V referátu nebo slohové práci je možné čerpat z formální korespondence, např. dopis do časopisu, do novin.

[7] CEFR Companion Volume (nové deskriptory SERRJ pro věkovou skupinu 7–10 let)

[8] CEFR Companion Volume (nové deskriptory SERRJ pro věkovou skupinu 11–15 let)

 

Z prostorových důvodů byla stať rozdělena na dvě části. Pokračování článku viz Dovednost čtení s porozuměním v doplňku SERRJ s novými deskriptory – CEFR Companion Volume.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek