Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků - charakteristika oblasti
Odborný článek

Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků - charakteristika oblasti

21. 2. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Lenka Slavíková
Spoluautor
PaedDr. Milan Báča

Anotace

Příspěvek se vyjadřuje k možnostem realizace DVPP na školách, poukazuje na důležitost provádění analýzy kvality personální práce a řízení školy jako celku.

Jedním z důležitých bodů vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, je v § 8, odst. 2 bod e) zaměřený na autoevaluaci v oblasti řízení školy, kvalitě personální práce a kvalitě DVPP. Následující příspěvek se věnuje sebehodnocení řízení školy a kvalitě personální práce.

V úvodu příspěvku je nutno připomenout rozdíl mezi zpracováním výroční zprávy a sebehodnotící zprávy. Výroční zpráva se rovněž zabývala otázkou personalistiky, řízení školy a kvality DVPP, ale spíše z hlediska kvantitativního. Vlastní hodnocení školy však není jen o informacích, ale především o analýze, mělo by jít o materiál analytického charakteru. Ve výroční zprávě v kapitole o personální problematice školy bude uveden přehled učitelů s jejich aprobací a délkou pedagogické praxe, můžeme zde uvést přehled absolvovaných kurzů a seminářů v daném roce včetně finančních nákladů na vzdělávání učitelů. Ve stejné kapitole sebehodnotící zprávy se však budeme zabývat slabými a silnými stránkami, potřebami a prioritami v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, personální strategií školy. Dá se říci, že výroční zpráva školy a sebehodnotící zpráva by se měly vzájemně doplňovat.1" Cílem zpracování vlastního hodnocení školy je, abychom si uměli odpovědět na otázky:

  • Jak jsme na tom?
  • Co musíme nyní dělat, abychom situaci zlepšili?

Hodnocení managementu školy a stylu jejího řízení nelze provádět izolovaně od dalších položek zmíněných ve vyhlášce č. 15/2005 Sb., ale této části sebehodnotící zprávy by ze strany vedení školy měla být věnována zvýšená pozornost, neboť je to právě kvalita a úroveň managementu, která významně a výrazně rozhoduje o kvalitě školy. Reálný obraz o silných a slabých stránkách managementu školy je tak důležitou podmínkou dalšího rozvoje školy, její kvality i úspěšnosti. Jedním z bodů, vypovídajícím o kvalitě řízení a managementu školy, je navíc právě jeho schopnost provádět kvalitní sebehodnocení - vytvořit z něj systémový prvek, sebehodnocení provádět opakovaně a získané výsledky využívat efektivně k identifikování priorit a cílů školy, k vytváření pozitivního klimatu, rozvoji školy.

Při hodnocení jednotlivých bodů zmíněných ve vyhlášce by si mělo vedení školy umět odpovědět primárně na čtyři základní položky:

1. Jak kvalitní je naše škola?
2. Jak kvalitní je výchovně vzdělávací proces v naší škole?
3. Jak kvalitní je pedagogický sbor?
4. Jak kvalitní je vedení školy a styl jeho řízení?

K uvedeným otázkám by mělo být realizováno analytické šetření, v němž by škola, resp. její zaměstnanci měli vystihnout silné a slabé stránky, popřípadě možná ohrožení a naopak příležitosti.

Sebehodnocení (vnitřní nebo také vlastní hodnocení) školy nelze oddělit od vnějšího (externího) hodnocení školy, poněvadž škola je systémem významně ovlivňovaným souborem vnějších faktorů - ekonomických, politických, sociálních, technologických, trhem i konkurencí. Připravujeme-li tedy kompletní sebehodnocení školy k analýze, využijeme nejen vnitřní, ale i vnější zdroje - rodiče, žáky, informace od zřizovatele, ČŠI. Při sebehodnocení je nutno brát v úvahu i tyto vnější faktory. Konečné sebehodnocení by mělo být výslednicí nikoli jedné analytické metody, ale několika.

Zjištění získaná analýzou jsou nosným východiskem pro sebehodnotící zprávu, jejíž hlavní myšlenkou je pokud možno anulování slabých stránek, posilování silných stránek, využití příležitostí a omezení hrozeb. Dobrá sebehodnotící zpráva by měla obsahovat tři základní položky:

  • klíčové silné stránky školy,
  • oblasti, které je nutno a možno rozvíjet,
  • potřeby, priority a cíle.

I když je velmi těžké specifikovat termíny kvalitní škola, kvalitní výchovně vzdělávací proces, kvalitní pedagogický sbor, kvalitní řízení školy, je nutno stanovit indikátory těchto kvalit, abychom mohli měřit míru jejich dosažení. Hlavními čtyřmi indikátory (dalších indikátorů může být celá řada) je, že kvalitní škola:

  • zná (má stanovené) své cíle;
  • umí zhodnotit, zda její aktivity jsou se stanovenými cíli v souladu;
  • ví, jaké jsou její potřeby a co musí být rozvíjeno, aby uspěla v konkurenci ostatních škol;
  • ví, zda změny, které probíhají, fungují.

Hovoříme-li o sebehodnocení řízení školy, je třeba analyzovat různé úrovně managementu, které jsou ve škole zastoupeny:

  • ředitel školy,
  • zástupci ředitele školy,
  • předsedové předmětových týmů,
  • třídní učitelé,
  • výchovní poradci.

K jednotlivým oblastem vlastního hodnocení školy - včetně kvality řízení - by se měli vyjádřit všichni zaměstnanci školy (mělo by jim to být umožněno). Vlastní analýzu získaných dat by však měl provádět užší tým (vedení) školy, neměl by být záležitostí většího počtu zaměstnanců. Po provedení analýzy a zpracování dat by mělo vedení školy zpracovat pracovní verzi hodnotící zprávy, s níž by měli být seznámeni zaměstnanci školy. Na základě připomínek z diskuse by měl ředitel školy připravit finální verzi zprávy. Vlastní hodnocení školy se podle vyhlášky č. 15/2005 Sb. projedná na pedagogické radě do 31. října.

Nástroje pro provedení analýzy

Základní nástroje pro provedení analýzy lze členit do tří základních bodů:

1. Rozhovory: individuální, skupinové; formální, neformální; s žáky, s učiteli, s ostatními členy managementu školy...

2. Analýza dokumentů - plánů rozvoje školy, školních vzdělávacích programů, výročních zpráv, hodnocení ČŠI, tisku, písemných prací žáků...

3. Dotazníky - analýza dat zjištěných dotazníky, anketami, STEP analýza, SWOT analýza

Významným zdrojem informací by měla být položka č. 3 - analýza dat zjištěných dotazníky, anketami. Poměrně rozšířenou metodou jsou dotazníky, které můžeme získat dvěma cestami - buď využít produkty profesionálních firem, nebo si vytvořit dotazník vlastní. Výhodou profesionálních dotazníků je jejich standardizace a validita (SCIO, Cermat, Kalibro), nevýhodou může být jistá míra obecnosti, která nedovolí postihnout specifika školy a jejího řízení. Vlastní dotazník námi sestavený je "adresný a konkrétní na danou školu", na druhé straně může při jeho tvorbě dojít k řadě rizik při stanovení kritérií, vhodné formulaci otázek. Pokud jsou dotazníky správně vytvořeny, poskytují kvalitní zpětnou vazbu. Pro tvorbu dotazníků lze však získat řadu informací z odborné literatury, abychom se zmíněných chyb vyvarovali.

Školy, které dnes fungují na principu konkurence, mohou pro sebehodnocení využít i metody, které se doposud využívaly převážně v ziskové sféře - např. normu ISO 9001; model CAF, který je výsledkem spolupráce ministrů EU odpovědných za veřejnou správu. Tento model je nabízen jako nástroj napomáhající organizacím veřejného sektoru v celé Evropě využívat metody managementu jakosti ke zlepšování výkonnosti. Poskytuje jednoduchý rámec vhodný pro sebehodnocení organizací veřejného sektoru. Jeho výhodou je, že může i nemusí dojít k hodnocení u všech položek, ale lze se věnovat pouze vybraným oblastem. Celkem model CAF obsahuje 9 kritérií hodnocení a jedním z kritérií je i oblast řízení školy.

Pro sebehodnocení řídících schopností je možno použít tzv. Feedback 360°. Jedná se o metodu zpětné vazby, která je používána pro cílený rozvoj manažerských dovedností a kompetencí, ke zvyšování efektivnosti jednotlivých manažerů i manažerského týmu jako celku. Zpětná vazba 360° je založena na hodnocení pracovního výkonu jedince v klíčových manažerských kompetencích, které představují nejkritičtější oblasti výkonu v oblasti řízení lidí:

  • komunikační dovednosti: dotazovací dovednosti, poslechové dovednosti;
  • manažerské dovednosti: řízení porad, řízení projektů, řízení změn, týmové dovednosti;
  • dovednost osobního rozvoje: řízení stresu, efektivita práce, zvládání konfliktů.

Řídící pracovník při této metodě provádí nejen sebehodnocení, ale získá zpětnou vazbu od spolupracovníků. Na základě výsledků výstupní zprávy může identifikovat své silné stránky a priority pro osobní rozvoj. Výhodou této metody je její objektivita, nevýhodou nutnost zakoupení testu. Bližší informace lze získat např. na www.ism.cz, www.educity.cz a www.minerva-art.cz.

Důležitým nástrojem sebehodnocení řízení školy se stanou pravděpodobně dotazníky, připravované vedením školy. Hlavní oblasti, ze kterých lze generovat otázky z problematiky řízení školy, personální práce a DVPP, lze rozdělit podle řady hledisek (navrhované členění vychází z kompetenčního modelu řídících pracovníků):

  • Schopnost managementu stanovit cíle školy
    • Jasnost a vhodnost stanovených cílů
  • Způsob rozhodování managementu školy
    • Efektivita přijatých rozhodnutí
  • Plánování
    • Schopnost vedení stanovit dlouhodobý záměr rozvoje školy
    • Úroveň rozpracování stanovených cílů do střednědobého a akčního plánu ze strany managementu školy
    • Dopad, výsledky plánů na výchovně vzdělávací proces a klima (kvalitu) školy
  • Vedení a řízení školy
    • Styl řízení
    • Profesní kompetence vedení školy
    • Klima ve škole
    • Podpora a rozvoj týmové práce
    • Míra využívání ICT při řízení školy
  • Schopnost zajištění vnějších vztahů školy
    • Public relations školy
    • Kvalita vztahů se zřizovatelem
    • Systém komunikace s rodiči
  • Využívání zdrojů
    • Efektivita vynakládaných prostředků
    • Využití finančních prostředků ve vztahu k cílům stanoveným v dlouhodobém plánu rozvoje školy, učení a výchovně vzdělávacímu procesu
    • Získávání mimorozpočtových zdrojů
  • Personalistika
    • Systém motivování zaměstnanců
    • Kvalifikovanost přijímaných pedagogických pracovníků
    • Kvalita a úroveň týmové práce ve škole
  • DVPP
    • Kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků - frekvence, náklady ve vztahu k využívání výsledků DVPP ve výchovně vzdělávacím procesu
    • Vytváření podmínek pro rozvoj lidských zdrojů ve vztahu ke stanoveným cílům a prioritám školy
    • Podpora DVPP ze strany vedení školy

Vytvořený dotazník může zahrnovat uzavřené i otevřené otázky - hůře se vyhodnocují, ale získáme řadu podkladů a názorů.

Příklad vlastního dotazníku, zaměřeného na sebehodnocení řízení školy
ŠKOLA XY Bodovací škála
4 3 2 1
1 Vedení školy je schopno předvídat změny, které školu čekají.
2 Škola má (poskytuje) dostatečné investice do dalšího vzdělání pedagogických pracovníků.
3 Vedení školy stanovilo jasnou, srozumitelnou vizi školy.
4 Je stanoven systém motivace pracovníků.
5 Důvěra zaměstnanců ve vedení školy.
6 Informovanost pracovníků při vytváření strategie rozvoje školy (ŠVP) - jasné a nezkreslené objasnění situace, úkolů, rolí.
7 Vedení školy dobře motivuje zaměstnance při zavádění změn (ŠVP).
8 Při řešení problémů (zavádění ŠVP) jsou vytvářeny funkční týmy pracovníků.
9 Jasné rozdělení pravomocí a odpovědnosti při zavádění ŠVP.
10 Vedení školy podporuje změny, inovace.
11 Důslednost vedení při zavádění změn, inovací.
12 Kvalita práce předmětových komisí.
13 Vedení školy stanovuje jasné a srozumitelné cíle školy.
14 Důslednost vedení při plnění přijatých rozhodnutí.
15 Vztahy mezi žáky a zaměstnanci školy.
16 Při zavádění změn (ŠVP) je vyslechnut vedením školy můj názor.
17
18

Náměty otevřených otázek, které mohou být do výzkumného šetření zařazeny:

Čím je podle Vašeho názoru naše škola zvláštní, specifická:
Kdybyste byl(a) ředitelem školy, co byste udělal(a), aby škola fungovala lépe?
Uveďte největší úspěchy/neúspěchy naší školy v posledních dvou letech:
V jakých oblastech je/není naše škola schopna konkurovat okolním školám?

Sebehodnocení DVPP

Dalším vzděláváním pedagogických pracovníků (DVPP) se lze při vlastním hodnocení školy zabývat v části věnované vnitřním podmínkám vzdělávání nebo přímo - tak, jak předepisuje vyhláška č. 15/2005 Sb. - v části zaměřené na řízení školy, kvalitu personální práce a na kvalitu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Úloha DVPP v podmínkách nové školské legislativy na školách vzrostla. Management škol mu musí věnovat větší pozornost, proto by měla být i při vlastním hodnocení tato situace zohledněna.

Při analýze DVPP lze vycházet z plánu DVPP, který si školy zpracovávají. Při vlastním hodnocení DVPP je cílem hledat především slabé a silné stránky systému na škole. Je však možné, že školy dojdou při analýze, a to při zahrnutí některých vnějších faktorů do hodnocení, k formulaci příležitostí i hrozeb v oblasti DVPP na škole. Základem však musí být analýza naplňování požadavků a možností daných školským zákonem, zákonem o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) a vyhláška č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.

Při sebehodnocení DVPP se lze zaměřit především na následující okruhy problémů:

  • problematika priorit v oblasti DVPP,
  • problematika studia ke splnění kvalifikačních předpokladů a dalších kvalifikačních předpokladů, studia k prohlubování odborné kvalifikace (včetně vzdělávání ředitelů a vedoucích pracovníků školy v oblasti školského managementu),
  • problematika vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií (např. analýza DVPP v rámci SIPVZ),
  • problematika vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků,
  • další možnosti vzdělávání - kurzy instruktorů lyžování, vzdělávání v rámci BOZP, zdravotnické kurzy, kurzy k vyhlášce č. 50/1978 Sb. apod.,
  • problematika samostudia,
  • problematika řízení DVPP na škole (včetně plánování, kontroly a zpětné vazby),
  • problematika financování DVPP,
  • problematika vlastních zkušeností a možností při organizování akcí DVPP pro pedagogy vlastní školy i jiných škol (např. organizování vlastních akreditovaných i neakreditovaných vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v rámci doplňkové činnosti),
  • problematika zapojování školy a pedagogů do různých projektů, které přispívají k naplňování cílů DVPP.


1 Báča, Milan: Sebehodnocení školy, in.Vedení školy v praxi, RAABE, Praha 2005.

Literatura a použité zdroje

[1] – BÁČA, M. Sebehodnocení školy. In. Vedení školy v praxi. Praha : RAABE, 2005.
[2] – et al. Studijní texty pro modul Řízení pedagogického procesu. Praha : Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta, 2005.
[3] – ŽUFANOVÁ , H.; KUHN , J. Změny ve vlastním hodnocení školy související s kurikulární reformou. In: Vedení školy v praxi. Praha : RAABE, 2005.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
45.9 kB
PDF
Příloha 1 - SWOT analýza

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Lenka Slavíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.